Onemocnĕní pulpy

Zubní dřeň jemná vazivová tkáň, kapiláry, lymfatické cévy, myelinizovaná i nemyelinizovaná nervová vlákna arterie procházející foramen apicale je konečná  není možný kolaterální oběh dřeň je obklopena tvrdými zubními tkáněmi  zánětlivý edém vede ke zvýšení tlaku (nikoliv zvětšení tkáně)

Onemocnĕní pulpy regresivní změny: - atrofie pulpy - patologické kalcifikace pulpy záněty pulpy: akutní a chronická pulpitis

Atrofie pulpy zmenšování dřeňové dutiny (činností odontoblastů) obtížné odlišení involuce při stárnutí od patologických změn redukce odontoblastů a buněk dřeně, zmnožení vaziva

Kalcifikace pulpy poměrně častý výskyt (80-90%) bezpříznakové, větší pro-kazatelné na RTG etiologie?- dráždění (bakteriální, fyzikální, chemické); poruchy metabolizmu pulpy (i v neprořezaných zubech a zubních zárodcích) léčba: obvykle není nutná

Kalcifikace pulpy Podle složení 1) amorfní pruhovité kalcifikace paralelní průběh ve stromatu s kapilárami; výskyt ve vyšším věku 2) pravé dentikly - struktura obdobná jako dentin (tvořeny odontoblasty i nediferencovanými buňkami) 3) nepravé dentikly – kalcifikace, nemají strukturu pravých dentiklů 4) smíšené dentikly – kombinace pravých a nepravých dentiklů

Kalcifikace pulpy Podle lokalizace 1) volné dentikly – v intersticiu 2) nástěnné dentikly – na stěně cavum pulpae nebo kořenového kanálku 3) zanořené dentikly – obrostlé sekundárním dentinem

Zánĕty pulpy (pulpitidy) akutní, chronické fokální (pulpitis partialis), generalizované (pulpitis totalis) reverzibilní, ireverzibilní uzavřené, otevřené

Zánĕty pulpy (pulpitis)- etiologie etiologie: exogenní či endogenní poškození pulpy infekční etiologie: nejčastěji bakteriální infekce při zubním kazu vzácněji z periodoncia cestou kořenového kanálku (retrográdní pulpitis) při parodontopatiích či hnisavé osteomyelitis čelisti infekce pulpy při fraktuře zubu velmi vzácně hematogenní cestou (většinou pulpa předem patologicky změněná) mechanické vlivy: zhmoždění, přetížení termické vlivy: nejčastěji teplo vznikající při broušení chemické vlivy: dráždivý účinek některých výplňových materiálů

Pulpitis – klasifikace akutní hyperemie (pulpitis serosa partialis) pulpitis acuta serosa pulpitis acuta purulenta chronické pulpitis chronica clausa -pulpitis ascendens -pulpitis granulomatosa interna pulpitis chronica aperta - pulpitis ulcerosa chronica - pulpitis granulomatosa chronica

Hyperemie rozšíření cév (nejčastěji vyvolané zánětlivými mediátory)  komprese žil v oblasti foramen apicale  stáza krve v žilách pulpy etiologie: zubní kaz, trauma, mechanické či termické podněty (vrtání…)

Pulpitis acuta serosa navazuje na hyperémii serózní prosáknutí pulpy (stáza krve, ↑ permeabilita cévní stěny, lokální hypoxie a acidóza) klin.: ↑ tlaku ve tkáni vyvolá tzv. pulpitickou bolest (vznik či zhoršení při chladu) lze zastavit, nikoliv však vyléčit  obvykle končí nekrózou zubu, event. gangrénou

Pulpitis acuta purulenta hromadění polymorfonukleárů, v menší míře i monocytů a lymfocytů v pulpě (chemotaktické substance) mikroskopické abscesy…. až abscedace celé pulpy se zánikem vrstvy odontoblastů klin.: bolest vyvolaná působením tepla (event. přetrvává při normální teplotě dutiny ústní), chlad bolest tlumí

Nekróza pulpy trombotizace cév pulpy (působením bakterií a enzymů polymorfonukleárů) může přejít v gangrénu (působení hnilobných bakterií, plísní)  hnilobný zápach z úst etiol.: bakteriální, chemické, tepelné a traumatické vlivy

Pulpitis chronica clausa vznik po neúspěšném ošetření hyperémie a ložiskové serózní pulpitis pulpitis ascendens (pulpitis chronica a tergo) – retrográdní pulpitis cestou foramen apicale či akcesorních kanálků (z pravého parodontálního chobotu či z osteomyelitis v okolí) pulpitis granulomatosa interna – převaha produktivních změn s tvorbou nespecifické granulační tkáně (makroskopicky prosvítá jako růžová skvrna, vyjímečně perforace korunky či kořene zubu)

Pulpitis chronica clausa histol.: zánětlivá celulizace pulpy (lymfoplazmocytární, mohou být polymorfonukleáry, event. tvorba abscesů) zmnožení vaziva, proliferace kapilár proliferace granulační tkáně, nekrózy, kalcifikace

Pulpitis chronica aperta rozšíření kariózních defektů se vznikem komunikace mezi dřeňovou dutinou zubu a dutinou ústní pulpitis ulcerosa chronica – povrchová ulcerace tkáně, nespecifická granulační tkáň, zmnožení vaziva, event. kalcifikace klin.: chronický zánět, tlumená bolest proměnlivé intenzity, event. bezbolestné

Pulpitis granulomatosa chronica otevřená hyperplastická pulpitis tvorba granulační tkáně při částečné či úplné destrukci korunky (vzácně pro- minuje menším otvorem) nejčastěji primární první molár či sekundární druhý molár – u zubů s dobrým prokrvením apikální oblasti  převážně onemocnění první dekády (vzácně po 20 roce) pedunkulující hemoragická masa granulační tkáně průměru většinou do 7 mm palpačně nebolestivé, mírné krvácení mikroskop. nález: nespecifická granulační tkáň, na povrchu dlaždicový epitel, může být povrchová ulcerace léčba: kyretáž granulační tkáně, event. extrakce