České země a Slovensko za 2. světové války

Protektorát 15. března 1939 – vstup okupační německé armády do Čech, příjezd A. Hitlera do Prahy 16. března - výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava (Böhmen und Mähren) v čele Emil Hácha výkonný orgán – protektorátní vláda okupační správa v čele s říšským protektorem (Konstantin von Neurath)

Protektorát veškeré rozhodování v rukou německých úředníků – ministerstvo pro Čechy a Moravu (K. H. Frank) české země začleněny do německé říše omezená autonomie chybí zahraniční zastoupení pouze symbolické ozbrojené síly gestapo

Protektorát

Život v protektorátu zánik politických stran Národní souručenství – sdružovalo 98% mužů Národní souručenství (NS, německy Nationale Gemeinschaft (NG)[1][2] neboVolksgemeinchaft[3]) byla za Protektorátu Čechy a Morava jediná povolená politická strana, která měla zdánlivě plnit funkci parlamentu (podobně jako za socialismu Národní fronta). Sdružovala téměř všechny mužské státní příslušníky protektorátu, ženám nebylo členství povoleno. Členství bylo formalitou. Jako politická organizace zaniklo 15. ledna 1943,[4] její nástupce, kulturně a politicky propagandistická organizace téhož jména, zanikla s osvobozením v květnu 1945. (wikipedia)

Život v protektorátu zákaz spolků a sdružení 1942 Kuratorium pro výchovu mládeže Jaký cíl mělo kuratorium? Norimberské zákony (cílená likvidace některých skupin obyvatel) Které skupiny obyvatelstva byly likvidovány? Na jakém místě byli tito lidé shromažďovány?

Domácí odboj Od počátku okupace Zpravodajská činnost Politické ústředí, Obrana národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme→ Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD), napojení i členů vlády (gen. Eliáš) Komunistický odboj – pod vlivem SSSR

Domácí odboj Projevy nesouhlasu obyvatelstva (shromáždění při významných dnech, národní pouti) Převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy 28. října 1939 – demonstrace x zásah (1 mrtvý, 1 zraněný student Jan Opletal, jeho pohřeb → další demonstrace → záminka k zavření VŠ, poprava předáků, zatýkání

Domácí odboj Pohřeb Jana Opletala

Domácí odboj Reinhard Heydrich – zastupující říšský protektor (likvidace odboje, reorganizace hospodářství – válečná výroba) vyhlášení stanného práva (omezení lidských práv, zrychlené a zjednodušené soudní řízení, zpřísnění trestů) zatýkání představitelů odboje, zničení odboje

Domácí odboj Atentát na Heydricha – 27. května 1942, zahraniční odboj, parašutisté Jan Kubiš, Jozef Gabčík Heydrichiáda - teror po atentátu stanné právo popravy Lidice likvidace odboje

Domácí odboj

Zahraniční odboj odchod řady vojáků a politiků do exilu centrum Paříž, Londýn v čele E. Beneš cíl – obnovení republiky v předmnichovských hranicích nejednotnost vytvoření prozatimních státních orgánů

Zahraniční odboj čsl. vláda v exilu prezident státní rada (parlament) 1941 uznána za představitelku Čsl. Republiky obnova ČSR zařazena mezi válečné cíle spojenců 1942 – neplatnost Mnichovské dohody (VB, Fr.)

Zahraniční odboj účast čsl. vojáků v boji x Hitlerovi Polsko po porážce Polska většina vojáků zadržena sov. armádou a internována v SSSR Francie pozemní jednotky i letci po porážce evakuace do Velké Británie

Zahraniční odboj Velká Británie 1. čsl. smíšená brigáda po invazi 1944 přesunuta do Francie stíhací a bombardovací peruť (bitva o Anglii)

Zahraniční odboj Českoslovenští letci

Zahraniční odboj Sovětský svaz čsl. vojenská jednotka → 1. samostatný prapor → 1. čsl. armádní sbor podíl na osvobozování republiky gen. Ludvík Svoboda

Závěr války Problém Slovenska spojenec Německa → poražený stát opozice vůči oficiální vládě → vytvoření Slovenské národní rady, obnova Čsl. republiky příprava povstání (29. 8. 1944) → potlačeno → přechod do partyzánské války osvobození Slovenska → zánik Sl. štátu (jaro 1945)

Závěr války Jaro 1945 – jednání o podobě a programu budoucí vlády, velká síla komunistů zákaz některých pol. Stran (agrární, národně demokratická, Hlinkova ľudová strana) kvůli pravicovému charakteru nebo vině na zániku ČSR všechny pol. strany sdruženy v Národní frontě (velký vliv komunistů KSČ, KSS – samostatné)

Závěr války Košický vládní program těsná spolupráce se Sovětským svazem znárodnění klíčových podniků konfiskace majetku Němců, Maďarů a kolaborantů

Závěr války Květnové povstání živelně od 1. května Praha 5. května v čele Česká národní rada těžké boje (rozhlas) pomoc armády gen. Vlasova dodržování demarkační linie

Závěr války 8. května - kapitulace něm. vojsk v Praze (složení zbraní, odchod do amerického zajetí) 9. května - příjezd sovětské armády do Prahy 10. května – příjezd vlády do Prahy

Demarkační linie

Osvobození Prahy

Osvobození Teplic – nám. Svobody