Jižní Amerika – vodstvo, klima Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, leden

nejdelší řeka světa (7 062 km) důležitá dopravní tepna Řeky Amazonka nejdelší řeka světa (7 062 km) důležitá dopravní tepna zdrojnice Ucayali – Apurimac - Marañón přítoky Madeira, Japurá, Negro, Purus pororoca – je přílivová vlna postupující z Atlantiku proti proudu Amazonky několik set kilometrů daleko, dosahuje výšky až 5 m převážná část povodí leží v Brazílii a pokrývá jej Amazonský deštný prales Amazonka vytvořila největší náplavovou nížinu světa

1 Amazonka

Paraná druhá největší řeka Jižní Ameriky zdrojnice Paranaibo a Rio Grande přítoky Paraguay, Salado, Iguaçu, Uruguay ústí estuáriem La Plata Estuár (estuárium) – nálevkovité ústí řeky, La Plata je největší estuárium na světě Orinoko do Atlantiku ústí mohutnou bažinatou deltou bifurkace - z Orinoka se odděluje řeka Casiquaire a odvádí třetinu vody do Amazonky

největší jezero jižní Ameriky ležící na náhorní plošině Altiplano Jezera Titicaca největší jezero jižní Ameriky ležící na náhorní plošině Altiplano tektonický původ s maximální hloubkou 304m mnoho ostrovů a ostrovy umělé vytvářené indiány z pobřežních rostlin z okolí jezera pochází lilek brambor Poopo slané jezero s maximální hloubkou 3m Buenos Aires jezero ledovcového původu v Andách

2 Titicaca

největší část jižní Ameriky leží v teplém podnebném pásu Klima největší část jižní Ameriky leží v teplém podnebném pásu dále je zde subtropické a na jihu mírné klima pasáty od Atlantiku přináší srážky Andy vytváří srážkový stín a ve vyšších polohách je vysokohorské klima poušť Atacama – nejsušší poušť světa, podmíněna studeným Peruánským (Humboltovým) mořským proudem v patagonských Andách je množství ledovců

3 Atacama

pampy (stepi) jsou charakteristické pro Laplatskou nížinu, černozemi Biota ve vlhkém tropickém podnebném pásu dominují v nížinách tropické deštné lesy – nejbohatší biomy na Zemi, v deltě Orinoka jsou bažinné lesy ve střídavě vlhkých tropech jsou savany, regionálně nazývané llanos a campos pampy (stepi) jsou charakteristické pro Laplatskou nížinu, černozemi

4 AMAZONSKÝ DEŠTNÝ PRALES

Použité zdroje Citace obrázků: CHICO75. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amazon_river.JPG PEISINO, Alexson Scheppa; INBAR, Ester. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ilha_do_Sol23_ST.jpg PILLAR, Valerio. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Atacama_Desert_between_Antofagasta_and_Taltal.jpg?uselang=cs WORLDWIDE HAPPY MEDIA. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:The_Jungle_Ultra_Long_Stage.jpg

Použitá literatura: Encyklopedie Zeměpis světa. V Praze: Columbus, 2002, 512 s. ISBN 80-901-7276-8. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce: pro střední školy : [regionální geografie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 184 s. Maturita v kostce. ISBN 978-802-5305-850. PLUSKAL, Miroslav. Geografie pro střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1998, 136 s. ISBN 80-859-3793-X. Školní atlas světa. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2004, 175 s. ISBN 80-701-1730-3. Zeměpis světa: velká dětská encyklopedie. Překlad Mojmír Šlachta. Praha: Slovart, 1997, 303 s. ISBN 80-720-9027-5.