Konflikty a „neuznané“ státy Jižní Kavkaz Konflikty a „neuznané“ státy
Historie regionu I. Kolonizace carským Ruskem – 1828 hranice s Íránem (Persií), 1878 hranice s Tureckem; Arméni a Gruzíni zpočátku spolupracovali – Rusové ochránci křesťanství 1917 – genocida Arménů v Osmanské říši, exodus Arménů 1917 – 1920/21 nezávislé státy Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán – vzájemné konflikty o hranice 1918 – 1922 občanská válka v Rusku, dobytí Kavkazu „rudoarmějci“, založení SSSR
Historie regionu II. Problém administrativního členění – 3 svazové republiky, 3 autonomní republiky, 2 autonomní oblasti Delimitace hranic mezi republikami – jurisdikce autonomních celků (problém Nachičevanska, Náhorního Karabachu (Arcach) a regionu Sjunik (Zangezur) Stalinovy deportace 1944 – Meschetští Turci z Gruzie
Gruzínské konflikty - Abchazsko Abchazsko – autonomní republika Gruzie, strategická dopravní poloha, značný turistický potenciál (prominentské „dači“) - příjemné subtropické klima s velehorskou krajinou Abchazové (Apsuové) – kavkazský národ, většina křesťanů, část sunitských muslimů V rámci jednotky Abchazové tvořili necelou pětinu populace – gruzifikace společnosti (prosazování jazyka, politické preference, atd.)
Abchazsko-gruzínský konflikt 1978 – první výzva Abchazů k separaci od Gruzie a přičlenění k RF 1989 – opakování výzvy k separaci (Gorbačovská glasnosť) demonstrace Gruzínů (násilně potlačená) eskalace napětí 1992 – vyhlášení nezávislosti Abchazska invaze gruzínských ozbrojených složek 1993 – abchazská ofenzíva za podpory ruské armády obsazení většiny území a vyhnání gruzínské populace 1994 – uzavření příměří, rozmístění pozorovatelů OBSE
Abchazsko V současné době de facto stát (uznán pouze Ruskem a Venezuelou) s vlastní volenou vládou Vlivem války ztráta poloviny populace (emigrací), ekonomické škody x etnická homogenizace (Abchazové již tvoří téměř 50 % populace) Existuje pouze díky podpoře RF – rubl oficiální měnou, hlavní obchodní partner, vydávání pasů, vojenská přítomnost Stále více Abchazů považuje vliv RF za novou kolonizaci Gruzie považuje Abchazsko za svoji autonomní republiku, navrhuje federalizaci vztahů
Gruzínské konflikty – Jižní Osetie Jižní Osetie – autonomní oblast Gruzie, status byl počátkem 90. let zrušen; zaostalý horský region, strategické celoroční spojení s RF (tunel Roki) Osetové – přišli během ruské kolonizace Kavkazu (většina zůstala na severu), pravoslaví křesťané Na konci 80.let byla jednotka tvořena ze 2/3 Osety a 1/3 Gruzíny
Jihoosetinský konflikt Gradující požadavky na změnu statusu: autonomní republika v Gruzii – AR v rámci SSSR – spojení se Severní Osetií odmítavé reakce Gruzie ozbrojené střety v zimě 1990 Osetové s podporou Ruska ovládli většinu regionu, v roce 1992 vnutili Gruzii příměří Rozdělení regionu na rusko-osetskou a gruzínskou část Vznik de facto nezávislého státu, rozmístění „mírových“ jednotek Sporadické střety trvaly až do srpna 2008
Rusko-gruzínský konflikt o JO 2008 Důsledek dlouhodobé nestability, banditismu, gruzínského nacionalismu a ruského imperialismu Oficiální doba trvání 7.-16.8. (9 dní) Gruzínské ozbrojené síly vs. jihoosetské milice s podporou ruské armády Výsledek: Gruzie ztratila kontrolu nad zbytkem Jižní Osetie a Abchazska (doprovázeno přesunem obyvatelstva), invaze do gruzínského vnitrozemí (Poti, Gori), zničení infrastruktury, de facto potvrzení existence a de iure uznání Jižní Osetie a Abchazska ze strany Ruska a několika dalších zemí
Konflikt o Náhorní Karabach/Arcach Autonomní oblast Ázerbájdžánu obývaná převážně Armény (75 % ku 25 %) Z historického pohledu region nárokován oběma národy („akademická válka“) 1987 oficiální žádost o sloučení s Arménskou SSR (iredentismus) – záminka: postupující azerizace regionu (Azerové měli vyšší natalitu) a ekonomická diskriminace (region ekonomicky zaostalý) 1988 eskalace napětí, v únoru první ozbrojené střety
Karabašský konflikt Sumgaitský pogrom – karabašské události (hlavně vyhánění Azerů) podnítily protiarménské nálady ve vlastním Ázerbájdžánu (na Apšeronském poloostrově žilo několik desítek tisíc Arménů) Vyhrocení konfliktu 1989, v intenzivní podobě trval do května 1994 (uzavřeno dodnes trvající příměří) Konflikt oficiálně vnitrostátní; nicméně Arménie a Rusko neoficiálně podporovaly karabašské ozbrojené síly Arménům se povedlo ovládnout celý region a navíc okolní okresy (cca pětinu území Ázerbájdžánu) Cca 1 milión uprchlíků, zničená ekonomika obou zemí, etnické trauma s perspektivou další války