Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiáluKlíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiáluDUM č. 3 Pojem státu, stát a národ AutorDoc. Miroslav Sapík Tematická oblastZáklady společenských věd - politologie AnotaceDUM je určen pro výklad učiva pro předmět Základy společenských věd – oblast politologie. DUM je určen pro studijní obory -Obchodní akademie, Ekonomické lyceum a nástavbové studium obor Podnikání. DUM je určen pro výuku politologie, zaměřuje se na výklad státu, teorie státu a vztah státu a národa. Ročník2. ročník nástavbového studia obor Podnikání, 4. ročník Obchodní akademie a Ekonomického lycea. Datum tvorbyzáří – listopad 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

DUM č.3

 Už od doby starověku dochází k organizovanému soužití společnosti.  Lidé žijí na určitém území, mají vlastní kulturu, jazyk, tradice a mluví stejným jazykem.  Vznik této organizované společnosti byl i z důvodu obrany před nepřítelem, který by se mohl zmocnit daného území.

 Na vznik státu existuje několik teorií:  Náboženská teorie – vysvětluje božský původ státu a jeho panovníka;  Patriarchální teorie – vznik státu je na základě spojování rodů a rodin, kde vládne patriarcha (muž, panovník);  Mocenská teorie – základem této teorie je vláda silnějšího nad slabším, v této souvislosti vysvětluje tato teorie i vztah mezi vládnoucím a ovládaným;  Smluvní teorie – stát vzniká jako smlouva mezi jedinci, kteří na daném území žijí;  Teorie násilí – tato teorie vysvětluje vznik státu jako uplatnění síly a tím převzetí moci a vlád na daném území.

 Ve vzniklých státech se v různé míře uplatňuje autorita a moc, která je důležitým prvkem vlády panovníka (vůdce).  Pojem státu pochází z latinského „res publica“, což můžeme přeložit jako věc veřejná.  Tak, jak vznikaly různé druhy států, v různých dobách, je možné stanovit společné znaky existujících státních celků.  K nim patří: území, jazyk, kulturní dědictví, instituce státní moci a správy, státní suverenita a armáda.

dne

 Každý stát plní určité funkce, k nim patří:  Vnější funkce – vztahy k jiným státům, obrana státu;  Vnitřní funkce – péče o kulturní tradici (dědictví), ekonomická, sociální a právní.

 Rozlišujeme dvě základní formy státu (forma – jak je organizovaná státní moc):  Demokratická forma, kde se na řízení státu účastní všichni lidé. Z historie známe demokracii přímou – ve starověkém Řecku a demokracii nepřímou (tj. zastupitelskou), která umožňuje lidem volit např. poslance, senátory, krajské zastupitele, starostu, apod.;  Nedemokratická forma, kde vládne jeden nebo velmi omezená skupina jedinců. Příkladem může být totalitní diktatura, vojenská junta.

 Podle doby vzniku státu a prosazování různých forem zřízení (vlády) rozlišujeme některé typy státu:  Monarchie – v současné době rozlišujeme absolutní (neomezenou) a konstituční (omezenou). V absolutní není panovník ničím a nikým omezen ve výkonu své moci. V konstituční je omezen ve výkonu své moci např. parlamentem.

 Republika – hlavní představitelé jsou voleni na základě ústavy, která je platná na daném území. Rozlišujeme prezidentskou republiku (např. v Rusku, Francii a USA), kancléřskou republiku (např. v Rakousku a SRN) a parlamentní republiku (např. ČR, Slovensko, Itálie).

 Státy můžeme dělit i podle územního rozčlenění na: federace – území daného státu se dělí na další území (státy, provincie, země).  Příkladem může být SRN a tento svazek vystupuje jako jeden celek a má právní subjektivitu.  Dalším příkladem může být konfederace – je to volný svazek států, které mají každý sám za sebe právní subjektivitu.  Historicky přechází tato forma později do federace.  Příkladem může být: nedávný vývoj některých států Sovětského svazu.  Unitární stát je s jednotným systémem řízení. Vyšším formám řízení jsou podřízeny nižší formy řízení (např. instituce, úřady).

 V současné době se užívá označení právní stát, ve kterém jsou základní pravidla chování a práv občanů stanovena ve vztahu ke státu pomocí práva, právního řádu.  Základní pravidla (tohoto typu) jsou v našem státě ukotvena v Ústavě ČR.  Moderní právní stát vychází z principů Velké francouzské revoluce. Základní ideou je to, že stát má sloužit občanům.

 Národ – je konkrétní společenství lidí, kteří žijí na určitém území a mají společný jazyk, víru, historii a tradice, ke kterým se hlásí.  To, že člověk patří k určité národnosti (tedy má státní příslušnost) získává narozením.  Tomu se říká, že každý člověk má státní občanství.  Může ho získat narozením, prohlášením, osvojením, udělením, určením otcovství a nalezením na území ČR.  Státní občanství může občan i ztratit – prohlášením, získáním cizího státního občanství a úmrtím.

+%C3%BAstavahttps:// +%C3%BAstava dne

 Seznam použité literatury  Kol. autorů: Odmaturuj ze společenských věd. Didaktis, Brno 2004