Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2006

Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO 7. 4. 1948) Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (WHO 2001)

Co ovlivňuje zdraví lidí ? MULTIFAKTOROVÁ KONCEPCE VZNIKU NEMOCI Mnohočetnost příčin a podmínek je zejména patrná u mnohých chronických nemocí, jako jsou nemoci kardiovaskulární, zhoubné nádory, cukrovka, revmatismus, alergická onemocnění, duševní poruchy apod. Multifaktorová koncepce vzniku nemocí vede k mezioborovému studiu této problematiky. Z odborného a metodického hlediska v této oblasti dominuje medicínský obor epidemiologie. Zdraví a péče o zdraví je základním lidským právem. To již před padesáti lety vzala v úvahu Ústava SZO. Zdraví je i základní lidskou potřebou. Uvažujeme-li o svém podílu občanské odpovědnosti za svůj osud a v určitém rozsahu i za stav a vývoj společnosti, ve které žijeme, měli bychom si klást otázky jak o svém podílu na péči o své zdraví, tak o své roli v široce pojímané soustavě zdravotní péče. V tomto smyslu se strategie zdravotní péče v Evropě stává předmětem jak veřejného zájmu, tak i motivem ke kultivaci a naplnění naší konkrétní osobní odpovědnosti. Epidemiologie vychází ze tří základních předpokladů: (a)   nemoci se u lidí neobjevují náhodou, (b)   s nemocemi lidí jsou spojeny příčinné i protektivní faktory, které lze identifikovat systematickým studiem orientovaným na populaci a její podskupiny v určité lokalitě a čase, (c)    získanými poznatky, volbou a realizací opatření lze přispět ke zvládnutí zdravotních problémů. Epidemiologie se z počátku soustředila na nemoci, které se vyskytovaly hromadně. Ponejvíce to byly nemoci infekční. Později se epidemiologie začala zabývat všemi nemocemi a tomu odpovídala i její definice: Epidemiologie je studium rozložení nemocí nebo poruch zdraví v lidské populaci ve vztahu k faktorům, které určují toto rozložení.

Co ovlivňuje zdraví lidí ? Životní způsob 50% Životní prostředí 20% Genetický základ 20% ZDRAVÍ Pokud bychom vyšli z předpokladu, že zdraví lze zhruba ze 70% ovlivnit zlepšením životního prostředí a zdravějším chováním lidí, pak je zřejmé, že dosud se této oblasti věnuje jen poměrně malá pozornost. Těžko říct, proč tomu tak je. Odborníkům se zmíněná oblast může jevit jako „málo medicínská“, politikům jako obtížně ovlivnitelná, občanům jako nepříjemně zasahující do jejich soukromí a ohrožující jejich právo na svobodnou volbu svých životních aktivit. Jak už to však bývá, hlavní problém je asi v tom, že zmíněné schéma je velmi zjednodušující a že např. v životním způsobu je skryta celá řada významných okolností, např. kouření, obezita, sedavý způsob života, stres, výživa, alkohol a drogy. Nespornou důležitost má politická a ekonomická situace (bylo by možné ji zařadit do životního prostředí), která do značné míry předznamenává možnost skutečné volby občanů, např. v oblasti pitné vody, výživy, bydlení, vzdělání apod. Další významnou okolností je kultura, která obsahuje tradice, zvyklosti, hodnoty, historickou zkušenost a řadu dalších faktorů, které ovlivňují zdraví lidí. Nejvýznamnější relativně samostatnou determinantou zdraví je kouření. Jeho nebezpečí roste, a to pokud jde o nárůst kouření mládeže a zejména děvčat. Zdravotnické služby 10%

Politické dokumenty Ottawská charta podpory zdraví (1986) Zdraví pro všechny v 21. století (1999) Zdravotní politika EU Národní program zdraví ČR (1995) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (UV ČR 810/1998) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století (UV ČR 1046/2002)

„Zdraví 21“ Iniciativa Světové zdravotnické organizace Výzva ke společné cestě ke zdraví, sdílené odpovědnosti a tvůrčímu partnerství Program Zdraví 21 představuje osnovu pro přípravu, realizaci i hodnocení zdravotní politiky. I když bývá často nazýván programem Světové zdravotnické organizace (SZO), nejde ve skutečnosti o její vlastní představu. Jde o výraz zájmu o zdraví vyjadřovaný jednotlivými členskými zeměmi a o projev sdílené odpovědnosti za zdraví. Hlavním smyslem programu je, jak už napovídá jeho název, zlepšit zdraví lidí, a to jak pokud jde o jeho úroveň, tak co se týče nežádoucích rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Program Zdraví 21 je otevřenou osnovou, která by měla být postupně naplňována aktivitou jednotlivých zemí i jejich vzájemnou spoluprací. Jakkoli se v programu připisuje významná role vládám členských států a mnoha institucím a organizacím, nejdůležitějším subjektem programu jsou lidé. Zdraví 21 je pro lidi, počítá s nimi a zve je na cestu ke zdraví.

Jaké je zdraví lidí? Zdraví je mnohem horší než by mohlo být: kdybychom lépe využili ty vzácné zdroje, které máme pro zdraví lidí k dispozici kdybychom dokázali lépe pomoci lidem zvolit si vlastní zdravý životní styl a pečovat o své zdraví zdraví lze jen s obtížemi definovat a měřit. Snadnější je to s nemocemi. Úroveň zdraví obyvatelstva je proto obyčejně vyjadřována mírami „negativního zdraví“, tzn. nemocností a úmrtností. Takové pojetí zdraví je přirozeným důsledkem skutečnosti, že se zdravotními problémy se lidé obvykle obracejí na lékaře a další zdravotníky a očekávají pomoc, navrácení zdraví nebo alespoň úlevu. Dějiny medicíny jsou dějinami úsilí o zvládnutí nemocí. Zdraví je v této souvislosti pokládáno za protiklad nemoci nebo smrti. širší představa o determinantách nemocí a zdraví, upevňovalo se i přesvědčení, že ke zvládnutí vysoké nemocnosti a úmrtnosti je nezbytné cílevědomě využívat i prvků sociální regulace, např. práva a legislativy, výchovy a vzdělávání, ekonomických nástrojů, hromadných sdělovacích prostředků apod. Položíme-li si tři základní otázky předznamenávající cestu ke zdraví, a to: Jaké je zdraví? Proč je takové? Co uděláme pro to, aby bylo lepší?, pak nevystačíme s měřením zdraví na základě výskytu nemocí, popřípadě úmrtí. Mnoho okolností nasvědčuje tomu, že zdraví není prostým protipólem nemoci, že je ve své podstatě jinou kategorií než nemoc. Lze soudit, že zdraví je pojmem spíše obecně humánním a sociálním než jednostranně medicínským a že jeho determinanty a možnosti jeho ochrany, posílení a rozvoje široce přesahují tradiční doménu zdravotnických služeb.

Základní cíl programu Dosáhnout plného zdravotního potenciálu pro všechny Na tento cíl navazují 2 hlavní cíle: Posilování a ochrana zdraví lidí během jejich celého života. Snížení výskytu (incidence) hlavních nemocí a omezení strádání, které lidem přinášejí.

4 základní postupy: meziresortní strategie příprava a realizace programů zaměřených na zdravotní výsledky integrovaná základní zdravotní péče participační zdravotní rozvoj

Aplikace Zdraví 21 v ČR Zlepšení ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, především snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, nádory, úrazy Snížit výskyt závažných onemocnění a faktorů, které je ovlivňují – především závažná rizika životního stylu Zavedení účinné prevence nemocí, jejich včasnou a racionální léčbu

Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic. Halfdan Mahler

Hlavní příčiny nemocnosti dle WHO kardiovaskulární onemocnění unipolární deprese cévní mozkové nemoci nádorové nemoci trávicího ústrojí, průdušek a plic duševní nemoci osteoartróza poranění různé etiologie (úrazy, dopravní nehody, kriminalita apod.) vrozené vady následky konzumace alkoholu

Hodnocení zdraví NEMOCNOST (morbidita, poměr počtu nemocných k počtu obyvatel), vyjádřitelná v relativních číslech buď v podobě - incidence (počet nově vzniklých onemocnění za určité období vztažený k danému počtu obyvatel, nejčastěji k 1 000 nebo ke 100 000), nebo - prevalence (počet všech případů daného onemocnění vztažený k počtu obyvatel, opět nejčastěji k 1 000 nebo ke 100 000), ÚMRTNOST (mortalita, poměr počtu zemřelých na dané onemocnění, nebo na všechny příčiny k celkovému počtu obyvatel) SMRTNOST (letalita, poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu onemocnění touto chorobou). STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA vyjadřuje očekávanou délku života bez narušení zdraví, tj. část života jedince, jež není poznamenána postiženími, poruchami a nebo chronickými onemocněními.

1. Střední délka života V České republice, na rozdíl od západní Evropy, od 60. let střední délka života při narození stagnovala a výrazně se začala zvyšovat po roce 1990. V letech 1990 - 2003 se střední délka života při narození u mužů zvýšila o 4,4 roku na 72,0 let, u žen o 3,1 roku na 78,5 let. Rozhodující vliv mělo snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Existující trend se bude zřejmě zpomalovat. Podle prognózy Českého statistického úřadu by měla střední délka života v roce 2050 dosáhnout u mužů 78,9 let a u žen 84,5 let. Graf č.1 Vývoj střední délky života při narození

Roční počet zemřelých se po roce 1980 začal mírně snižovat, výrazný pokles nastal v 90. letech. Zatímco v 80. letech připadalo 13,1 úmrtí na 1000 osob středního stavu, v roce 2003 to bylo 10,9 zemřelých na 1000 osob středního stavu. Pokles úmrtnosti je ještě výraznější, odstraní-li se vliv stárnoucí věkové struktury populace. Vedle kojenecké úmrtnosti se nejvýrazněji snížila úmrtnost osob ve věku 55 - 84 let. Přesto, zejména u mužů starších 60 let, je úmrtnost v ČR ve srovnání se státy EU 15 relativně vysoká. Kojenecká úmrtnost klesla z hodnoty 17 zemřelých do 1 roku věku na 1000 živě narozených v r. 1980 na 3,9 ‰ v r. 2003 a je jednou z nejnižších na světě.

Kardiovaskulární onemocnění KVO: hlavní příčina časného úmrtí krácení délky života hlavní příčina smrti žen smrti mužů kromě Francie EVROPA EU ročně umírá 4 mil. lidí 1,5 mil. lidí příčina smrti 49% úmrtí 42% úmrtí ztracených let života 30% > 30 % NEMOCNOST, INCIDENCE, PŘÍČINA SMRTI: pokles – v severních, jižních a západních zemích nárůst v zemích střední a východní Evropy

Kardiovaskulární choroby patří ve vyšším věku k nejčastějšímu ohrožení života. V roce 2002 mělo hypertenzi 15 % mužů a 21 % žen a výskyt má stoupající trend. Pro hypertenzi je dispenzarizováno téměř 1,5 mil. lidí, pro ischemickou chorobu srdeční téměř 850 tisíc, pro cévní onemocnění mozku 280 tisíc a pro akutní infarkt myokardu 89 tisíc. Nemoci oběhové soustavy způsobují ročně kolem 2200 pracovních neschopností na 100 tis. pracovníků, jsou nejčastější příčinou hospitalizací, invalidních důchodů a smrti. Na kardiovaskulární nemoci umírá v ČR ročně kolem 57 tisíc lidí. Od roku 1990 se zvýraznil pokles úmrtnosti, zejména na infarkt myokardu a na akutní mozkové příhody. V poslední době se trend zpomalil či stagnuje.

ČR patří k zemím s vysokým výskytem zhoubných novotvarů a stoupajícím trendem výskytu. V roce 1980 bylo u mužů hlášeno přes 19,5 tisíce nových onemocnění včetně novotvarů in situ, u žen přes 17,5 tisíce a v roce 2001 u mužů téměř 30,5 tisíce včetně novotvarů in situ, u žen 31 tisíc. Zhoubné novotvary jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí a třetí nejčastější příčinou hospitalizace. Za dané situace je pozitivním jevem, že při vzrůstajícím výskytu výrazněji neroste úmrtnost

Úrazy jsou v ČR příčinou okolo 8 % úmrtí mužů a 5 % úmrtí žen, u dětí je více než polovina úmrtí způsobena úrazy. U obou pohlaví jsou úrazy třetí nejčastější příčinou smrti. U předškolních dětí dochází nejčastější k úrazům v domácnosti, u školních dětí na I.stupni ZŠ na ulici a silnici, na II. stupni a u středoškoláků dominují úrazy ve škole. Častou činností vedoucí u dětí k úrazům je hra a sport. Stav je v ČR výrazně horší než ve státech EU 15, existuje však podobný trend poklesu kromě úmrtnosti na dopravní úrazy

V roce 2003 připadlo na 1000 dětí do 14 let 297 onemocnění, pro něž byl daný pacient pod stálým zdravotním dohledem (dispenzarizací), a 286 onemocnění na 1000 dorostu 15 – 19letého. Nejčastějšími důvody dispenzarizace byly nemoci nervové soustavy, oka a ucha (v tom hlavně vidění a slabozrakost), nemoci dýchací soustavy a choroby kůže převážně alergického původu. U dorostu pak ještě nemoci kosterní a svalové soustavy. Tělesným nebo duševním postižením v roce 2003 trpělo 15 dětí z 1000, které pro svůj tělesný nebo duševní stav, vrozenou nebo získanou vadu nebo chronické onemocnění potřebovaly zvláštní pomoc a podporu společnosti. V roce 2002 se 4 % dětí narodila s jednou či více vrozenými vadami (nejčastěji srdečními).

Zhodnocení vývoje zdravotního stavu obyvatelstva při vstupu do EU Úmrtnost na rakovinu EU 15: 183/100 tis. ČR: 238/100 tis. Úmrtnost na úrazy EU 15: 39,5/100 tis. ČR: 62/100 tis. Úmrtnost na infekce EU 15: 7,3/100 tis. ČR: 2,6/100 tis. Naděje dožití při narození EU 15: 79 let ČR: 76 let Úmrtnost na I.CH.S. EU 15: 97/100tis. ČR: 187/100 tis. Na cévní mozkové nemoci EU 15: 61/100 tis. ČR: 136/100 tis.

Děkuji za pozornost