ZLATO
Poloha v periodické tabulce I.B. skupina
Elektronová konfigurace a možná oxidační čísla [Xe] 4f14 5d10 6s1 Oxidační čísla: III, I (amfoterní oxid), méně často II,V
Výskyt v zemské kůře značně vzácným prvkem průměrný obsah činí pouze 4 – 5 ppb (μg/kg) v mořské vodě je jeho koncentrace značně nízká ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku v horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov
krychlový nerost, tvoří plíšky a zrna uzavřená nejčastěji v křemenné výplni žil vyskytuje se ryzí nebo ve slitině se stříbrem (elektrum)
Vlastnosti žlutý, lesklý kov, poměrně měkký, velmi kujný a tažný nejušlechtilejší kov, velmi stálé, odolává kyselinám i zásadám rozpouští se v lučavce královské(1 díl HNO3+ 3 díly HCl)- při reakci těchto kyselin vzniká NOCl chlorid nitrosylu a chlor ve stavu zrodu: HNO3+3HCl->NOCl+2Cl+2H2O Au+NOCl+2Cl->AuCl3+NO
Druhy zlata: bílé zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a z 25 % ze slitiny niklu a zinku žluté zlato obsahuje 75 % čistého zlata a 25 % slitiny tvořené amalgámem stříbra a mědi (změnou poměru složení těchto dvou kovů je možné dát zlatu různé zbarvení) červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a mědi
Využití ve formě slitin na výrobu různých šperků nebo ozdobných předmětů, ve zdravotnictví na výrobu zubních protéz a dále například v elektrotechnice tyto slitiny obsahují různé množství zlata, jehož obsah je nejčastěji udáván v karátech. čistému zlatu odpovídá 24 karátů, ve šperkařství často používané zlato je 14-ti karátové (z 24 dílů slitiny je 14 dílů zlata)
Průmyslová výroba Rýžování v současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již většinou vyčerpána v historii bylo rýžování první a jednou z nejvýznamnějších metod získávání zlata z přírody všechny metody jsou založeny na principu gravitační separace lehčích částic hlušiny
těží se primární ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky po rozrušení žil se dostává do náplavů a odtud se rýžuje
Izolace zlata z hornin A) amalgamací zlato se rozpouští ve rtuti za vzniku amalgamu, z kterého se zlato získá oddestilováním rtuti
B) kyanidovým loužením - účinkem roztoku KCN za přístupu vzduchu, probíhá reakce: 4Au+8KCN+O2+2H2O-> 4K[Au(CN)2]+4KOH - reakcí se zinkem dochází k vyloučení Au
NALEZIŠTĚ nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v Kanadě a na Sibiři v Česku jsou zlatonosné žíly ve středních Čechách, v Jeseníkách (Zlaté Hory) a v okolí Kašperských hor, na Slovensku u Kremnice
Bezkyslíkaté sloučeniny H[AuCl4] - kyselina tetrachlorozlatitá vzniká reakcí zlata s kyselinou chlorovodíkovou, která je nasycena chlorem Na[Au(CN)2] - dikyanozlatnan sodný meziprodukt při výrobě zlata kyanidovým způsobem
Kyslíkaté sloučeniny Au2O3 - oxid zlatitý AuCl3 - chlorid zlatitý vzniká rozpouštěním zlata v lučavce královské má dimérní strukturu (AuCl3)
Poznámky a zajímavosti získání jediné unce ryzího zlata je potřeba 38 hodin práce jednoho horníka, 1400 galonů vody, dávka elektřiny, se kterou by velká domácnost vydržela 10 dní, 282- 565 krychlových stop stlačeného vzduchu a množství různých chemikálií jedna tuna zlata se vejde do krychle o hraně 37,27 centimetru do roku 2001 se na celém světě vytěžilo asi 145 000 tun zlata
více než 90 % z tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v Kalifornii v jižní Africe se zlato těží z hloubky kolem 3000 metrů jeden z největších a nejznámějších nuggetů byl nalezen v roce 1869 v jihovýchodní Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramu a je znám pod jménem Welcome Stranger