Dálkový průzkum Země Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Obsah Dálkový průzkum Země Navigační systémy GLONNAS Společná charakteristika Současné družicové systémy Navigační systémy GLONNAS GALILEO GPS Využití v praxi

Dálkový průzkum Země Historie Oběžné dráhy družic 1858 první fotografie pořízena z balónu 1909 první fotografie pořízena z letadla (W. Wright) 1958 – první družicový snímek Země Oběžné dráhy družic geostacionární (rovníkové) - ve výšce 36 000 km (METEOSAT) šikmé - výška 300 km subpolární - výška 800 – 900 km LANDSAT, SPOT

Společná charakteristika Části spektra (dle vlnových délek) ultrafialové záření viditelné záření infračervené záření tepelné záření mikrovlnné záření Typy snímků panchromatický snímek – jeden obrázek multispektrální snímek – několik obrázků v různé časti spektra hyperspektrální snímek - několik stovek obrázků v různé části spektra

Současné družicové systémy Družice Landsat provozuje NASA– od roku 1972 sledování změn v globálním měřítku např. v oblastech zemědělství, kartografii, geologii, lesnictví, regionální plánování a národní bezpečnosti vhodné pro tvorbu map velkých měřítek.

Současné družicové systémy Družice SPOT provozovatel Francie systém určený pro studium vegetace  automaticky lze získávat informace o způsobu využití půdy, druhové skladbě lesa, zdravotním stavu vegetace, o rozsahu povrchových dolů či nové zástavby apod. multispektrální snímky rozlišení až 2,5 m

Současné družicové systémy TERRA, QUICK BIRD, IKONOS – DPZ komerční význam – snímky se prodávají ENVISAT – DPZ vědecký význam - sledování životního prostředí a zkoumání zemské atmosféry, měření teploty a zbarvení světových oceánů, zjišťování pohybů ledovců, sesuvů půdy, detekce požárů a mnoha desítek dalších činností telekomunikační družice - Astra, Intelsat, Eutelsat, Hotbird Iridium - celosvětová síť 66 družic pro mobilní telefony vojenské družice, špionážní družice (USA H-12 Improved Crystal, dosahují rozlišovací schopnosti menší než 15 cm, USA - družice řady Misty s rozlišením pouze 4 cm, Rusko, Německo, Francie, Indie, Izrael, Čína, Írán atd.) navigační družice atd.

Navigační systémy Glonass - Rusko (SSSR) Galileo - EU GPS - USA Svoje vlastní navigační systémy mají i jiné státy Indie - GAGAN a IRNSS Čína - Beidou Japonsko - QZSS U těchto států se však jedná pouze o lokální navigační systémy pro oblast jednoho státu.

GLONASS rusky: ГЛОНАСС - ГЛОбальная НАвигационная Спутниковая Система česky: GLObální NAvigační Satelitní Systém) radiový družicový navigační systém provozovaný Ruskem (dříve SSSR).

Historie a současnost schválen v prosinci 1976 první dvě testovací a jedna provozní družice byly umístěny na oběžnou dráhu 12. října 1982 v roce 1991 bylo na oběžné dráze ve dvou rovinách dvanáct družic, což stačilo pro omezený provoz systému družice budou rozmístěné na oběžných drahách tak, aby minimálně 5 jich bylo kdykoli viditelných z jakéhokoli místa na Zemi

GLONASS - charakteristika kompletní GLONASS se skládá z 24 družic Uragan, z nichž 21 bude v provozu a 3 budou záložní (každá v jedné ze tří oběžných rovin) v každé rovině má být osm družic družice obíhají Zemi ve výšce 19 100 km každá družice oběhne Zemi za 11 hodin a 15 minut

Galileo pojmenován podle vědce Galilea Galileiho astronom, filozof,fyzik (1564 – 1642) Globální družicový polohový systém (GNSS) Evropský systém - zajišťují státy EU prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA) a dalších institucí předpokládaná cena 4 mld. Euro roční provoz cca 300 mil Euro hlavní centrála – ČR Praha

Galileo - parametry 30 operačních družic (27+3) výška přibližně 23 tisíc kilometrů nad povrchem Země 3 dráhy – každá 9 pozic pro družice (+ 1 záložní) po drahách se sklonem 56° k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 120° každá dráha bude mít 9 pozic pro družice a 1 pozici jako zálohu, aby systém mohl být při selhání družice rychle doplněn na plný počet

Galileo - zajímavosti cena za start 1 rakety Sojuz se 2 družicemi – 80 mil. USD Thijs a Natalia, jména prvních dvou družic podle belgického chlapce a bulharské dívky, vítězů mezinárodní dětské soutěže o kresbu na téma navigačního systému družice mají velikost 2,7 × 1,2 × 1,1 metru hmotnost 650 kilogramů z toho 80 kilogramů připadá na přístrojové vybavení provoz družice cca 15 let

Galileo – co dál ? 20. října 2011 - start rakety Sojuz s prvními dvěma satelity navigačního systému Galileo kosmodrom v Kourou, Francouzská Guyana do roku 2014 by měly být dostupné alespoň omezené služby, tzn. vypuštění minimálně 12 satelitů rok 2020 – předpoklad zprovoznění celého systému

GPS Global Positioning Systém globální družicový polohový systém ministerstvo obrany USA plná operační dostupnost od 17.1.1994 kompletní sestava 24 družic na provoz GPS se ročně vynakládá přibližně 600 až 900 milionů USD systém GPS lze rozdělit do 3 segmentů: kosmický řídící uživatelský

GPS – kosmický segment projektován na 24 družic, ale nyní je využíván až na mezní počet 32 6 kruhových drah se sklonem 55° dráhy jsou vzájemně posunuty o 60° výška 20 200 km nad povrchem Země hmotnost družice asi 1,8 tuny rychlost 3,8 km/s doba oběhu kolem Země 11h 58min průměrná životnost družice je asi 10 let stavy kosmického segmentu plná operační schopnost (24 družic – rok 1995) částečná operační schopnost (18 družic – rok 1993)

GPS – řídící segment Skládá se: velitelství Navstar Headquarters na letecké základně Los Angeles v Californii v USA řídicí středisko MSC, Master Control Station na letecké základně Schriever USAF v Colorado Springs 3 povelové stanice 18 monitorovacích stanic

Uživatelský segment komunikace probíhá pouze od družic k uživateli GPS přijímač je pouze pasivní GPS přijímač přijímá signály a data z jednotlivých družic, které jsou v danou chvíli nad obzorem data podle předem definovaných parametrů přijímač vyhodnotí, vypočítá polohu antény, nadmořskou výšku a zobrazí přesné datum a čas 2 skupiny uživatelů autorizovaní uživatelé (vojenský sektor USA a vybrané spojenecké armády) ostatní uživatelé (především civilní sektor - pozemní doprava, letectví, námořnictvo, kosmické lety, geologie a geofyzika, geodézie a geografické informační systémy, archeologie, lesnictví a zemědělství, turistika a zábava)

Zdroje Použitá literatura: PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru 1. díl. Praha: Paseka, 2006, ISBN 8071856517. PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru 2. díl. Praha: Paseka, 2007, ISBN 8071857491