ČESKÉ KRONIKY

Slovo kronika pochází z řečtiny, kde chronos znamenal čas a chronika označovala dějepisné knihy. Pojmem kronika rozumíme prozaický i veršovaný žánr, druh historického spisu.

KOSMOVA KRONIKA Kosmas (1045-1125) Kosmas studoval v cizích zemích a stal se děkanem svatovítské kapituly. Psal latinsky, ale cítil česky. Je autorem první české kroniky, napsané latinsky a prózou. Chronica Bohemorum, neboli Kronika česká má přínos nejen historický, ale též umělecký. Kosmas je velmi dobrým vypravěčem, v kronice nejde jen o suché podání faktů, ale své vyprávění oživuje dialogy, citáty, zábavnými historkami, používá vtip a ironii, což do té doby bylo naprosto nemyslitelné. podstatnou složku práce tvoří i ideologický záměr, v Kosmově případě především snaha ospravedlnit nárok Čechů na české území, vysvětlit vznik instituce knížete a vymezit důležitou roli, jakou v politice hraje velmožská vrstva.

3 knihy Pověsti: O Čechovi, O Kněžně Libuši, O Boleslavu Ukrutném, O Krokovi, Odkud dostala Praha své jméno Zdroje: - Nejstarší české pověsti (mnoho jich vzniká na motivy antické a biblické) -Ústní lidová slovesnost – vyprávění lidí, které sám Kosmas znal, zpovídal a příběhy pak zaznamenával - Události, které sám prožil – ale nezmínil se o existenci sázavského kláštera.

KOSMOVI NÁSTUPCI Jarloch Vincencius Kanovník Vyšehradský Mnich Sázavský Inspirace Kosmou: Alois Jirásek Václav Hanka a Josef Linda Vladislav Vančura

DALIMILOVA KRONIKA Kronika tak řečeného Dalimila (autor neznámý) je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví. Pochází z počátku 14. století, záznamy končí rokem 1314, respektive s dodatky (nejspíše jiného autora) jsou dovedeny až do roku 1325. Podle svého nejdůležitějšího zdroje bývá označována též jako Kronika boleslavská. Označení přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v 17. století. Pro své silně vlastenecké ladění byla předmětem zvýšeného zájmu vždy v dobách národního útisku 106 kapitol – od potopy světa až po vládu Jana Lucemburského

„ „Raději sě chcu s českú sedlků snieti, než královnu němkyňu za ženu mieti.“ O Oldřichovi a Boženě "Kníže český Oldřich času jarního, chtě sobě a svým služebnikům kratochvíl učiniti, šel do lesův. I přihodilo se dne jednoho, když se z lovu navracoval a jel skrze jednu ves, jížto jméno bylo Opučna. I uhledal prostřed vsi, ana stojí u studnice dívka velmi krásné postavy, praní šatu nechavši, tvář svou na kníže a jeho služebníky obrátila. I řekl jest kníže svým služebnikům: věřte mi jistě, že jest toto div nemalý, že tata véska velmi chatrná mohla takové krásné stvoření uroditi. Optejte se jí prosím vás, které jest její jméno. To oni když jsou učinili, ochotnou tváří odpověděla řkúc: Jest mé jméno Božena; obrátiv se kníže k svým služebníkům řekl: Jistě vám pravím, že tato Božena bude má žena. Druhého dne kníže, povolav k sobě vladyk znamenitějších, rozkázal jim jeti do vsí, tu kdež jest stála děvečka peroucí; a oni přijevše do Opučné, ptali se obyvatelův řkouce: Včera, když kníže pán náš jel skrze tuto ves, která jest dívka mající na sobě čechel stála u studnice peroucí jenž má jméno Božena? A oni řekli: Dcera Domarodova, souseda našeho, a povolavši jí, jim ji ukázali. Kteřížto opověděvše se Domarodovi otci jejímu a Samoborce její mateří, a vůli knížete oznámivše na dvůr knížete do Postoloprt přinesli, a že se zalíbila knížeti perouc, té vsi dali jméno Perúc. Ženy pak poctivější oblékly jsou ji v roucho, kteréž kněžnám náleží, a před Oldřicha ji přivedly a on pojav ji za ruku, hned s ní před kněze předstoupil a tu hned vstoupil v svatý stav manželský.„

DALŠÍ KRONIKY Zbraslavská kronika Opat Ota, Petr Žitavský Od doby Přemysla Otakara II. Husitská kronika Václav Vavřinec z Březové 1414-142 Kronika česká Václav Hájek z Libočan 1541 Nemá velkou historickou hodnotu, cenná literárně Kroniky dvě o založení země české Daniel Adam z Veleslavína 1546 - 1599