Evropská integrace Vývoj a smysl

Historie První náznak „Svatá říše Římská“ – založeno na křesťanském univerzalismu Dále spíše myšlenkový směr než realita (např. Jiří z Poděbrad – Unie evropských států, William Penn – evropský parlament, Immanuel Kant – Idea věčného míru, Richard Coudenhove-Kalergi - Panevropa

Poválečný vývoj Evropský kongres v Haagu (květen 1948) Založení Rady Evropy (květen 1949) Marschallův plán (1948-52) Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (duben 1948) – předchůdce OECD NATO (duben 1949) Na globální úrovni – Brettonwoodské dohody

Počátek evropských společenství Schumanův plán Francouzský ministr zahraničí Kombinace politické potřeby zabránit šíření sovětského vlivu s úsilím o ekonomický rozvoj Společný trh s uhlím a ocelí (duben 1951 na 50 let)

Římské smlouvy Cíl: vytvoření společného trhu Podepsáno v březnu 1957 Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství pro atomovou energii (Euroatom) Tři evropská společenství – tři samostatné subjekty Vytvoření dalších podpůrných institucí: Evropská investiční banka, Evropský sociální fond Vytvoření celní unie (1968)

Přístupové roky 1973 Velká Británie, Irsko, Dánsko (bývalý členové (EFTA) 1981 Řecko 1986 Španělsko, Portugalsko 1995 Rakousko, Švédsko, Finsko 2004 Česko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta, Kypr 2007 Bulharsko, Rumunsko 2013 Chorvatsko

Cesta k Evropské unii Hlavní cíl: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu Bílá kniha o vnitřním trhu → Schengenská dohoda (červen 1985) Jednotný evropský akt (únor 1986) – posílení Evropské rady, odstraněno právo veta, zapojení Evropského parlamentu do legislativního procesu, nastavení dalších cílů (měna, zahraniční politika)

Vznik Evropské unie Cílem konferencí na přelomu 80. a 90. let: prohloubení politické integrace Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) (prosinec 1991) – supranacionální charakter společenství Zastřešení stávajících tří smluv Stadia budování společné měny Zavedení občanství EU Chybí vymezení právní subjektivity

Maastrichtský chrám

INSTITUCE EU Rozhodovací Evropská rada Evropská komise Rada EU Evropský parlament Soudní a kontrolní Soudní dvůr Evropská účetní dvůr

Specifické orgány/instituce Evropská centrální banka Evropská investiční banka Evropský ombudsman Evropský inspektor ochrany údajů

Specializované agentury 1. pilíř EA pro: bezpečnost a ochranu zdraví při práci, leteckou bezpečnost, pro životní prostředí ES pro: prevenci a kontrolu nemocí, pro sledování rasismu a xenofobie EÚ pro: bezpečnost potravin 2. pilíř Evropská obranná agentura 3. pilíř Evropská policejní akademie EUROPOL

Lisabonská smlouva Podepsána v prosinci 2007, platnost prosinec 2009 Náhrada za nepřijatou „ústavní smlouvu“ (v referendu zamítlo Nizozemsko a Francie) Reforma Maastrichtské smlouvy Vytváří právní subjektivitu EU Změna principu a váhy v hlasování v Radě EU (kvalifikovaná většina, silnější pozice menších zemí) Změna ukotvení Listiny základních práv – z nezávazné deklarace na primární právo

Institucionální změny Vytvoření funkce „předsedy Evropské rady“ (Herman Van Rompuy) a „vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“(Catherine Ashton) Hlasování v Radě: koncepce dvou většin – populační (65 %) a počet států (55 %) Možnost vystoupení z EU

Ratifikace LS a postoj Česka Referendum pouze v Irsku – schváleno na podruhé! V Česku schválena Parlamentem ČR v únoru a květnu 2009 Prezident odmítl podepsat – vynutil si výjimku ohledně Listiny práv EU (podepsal až v listopadu 2009)

Jednotný trh „Společný“ trh – volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu Stupně ekonomické integrace Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Měnová unie Hospodářská unie

Pozitiva jednotného trhu Zrychlení pohybu zboží Zjednodušení služeb v oblasti telekomunikací, dopravy a financí Neomezený pohyb lidí za prací a studiem → Růst produktivity práce, vyšší podíl investic, růst HDP, snižování cen

Realizace jednotného trhu Nejvyšší stupeň implementace pravidel jednotného trhu – severské státy Nejpomalejší země – Francie, Řecko, Irsko Největší překážky – rozšíření v roce 2004, pomalá liberalizace některých sektorů (energetika), politika ochrany duševního vlastnictví

Politiky jednotného trhu Zemědělská politika Nejkontroverznější Tvoří cca 40 % rozpočtu EU Cíle: Zajištění soběstačnosti potravin Růst produktivity Garance stabilních příjmů zemědělců Stabilizace trhů Zajištění „rozumných“ cen

Nástroje zemědělské politiky Tržní řády – regulační systémy určené pro jednotlivé zemědělské produkty – „strategické“ (obilí, mléko, hovězí) a „ostatní“ (ovoce a zelenina) Cílové (orientační) ceny – pro potřebu orientace zemědělců (informativní charakter) Prahové ceny – nejnižší možná cena, za kterou lze dovést produkt ze zemí mimo EU (pro stanovení cel) Minimální (intervenční) ceny – minimální hodnota, za kterou EU vykoupí produkt v případě poklesu jeho ceny na trhu

Důsledky zemědělské politiky Splnění cílů: stabilizace cen, růst produktivity a životní úrovně, potravinová soběstačnost Nedostatky – hromadění zásob v intervenčních skladech → zavedení kvót na mléčnou produkci Kritika výdajů pro malou část populace, umělé ceny potravin, znevýhodňování producentů mimo EU Zavedení neprodukčních dotací – zalesňování a zatravňování zemědělské půdy

Společná politika volné soutěže Zákaz určování cen ze strany podniků, kontrola výroby, rozdělování trhu, uplatňování nerovných podmínek vůči partnerům Hlavní orgán – Komise kontrolovaná Evropským soudním dvorem Ve složení Komise je zachován princip národní reprezentace komisařů Formy porušování VS – kartelové dohody, zneužití dominantního postavení na trhu, slučování podniků, státní pomoc

Evropská komise zablokovala fúzi Deutsche Börse a NYSE Euronext. Londýn 1. února 2012(ČTK) - Evropská komise dnes zablokovala plán transatlantické fúze burzovních společností Deutsche Börse a NYSE Euronext, které chtěly vytvořit největší burzovní skupinu světa. Spojením by vznikla dominantní síla na evropském trhu finančních derivátů jako opcí a termínových kontraktů, což by v tomto segmentu výrazně omezilo hospodářskou soutěž, píše se podle zdrojů z komise v rozhodnutí.

Evropská komise rozjela vyšetřování Gazpromu Evropská komise rozjela vyšetřování Gazpromu. Zneužíval dominantní postavení? čtk, 05.09.2012 Kolem ruského monopolního vývozce plynu Gazprom se rozběhlo vyšetřování Evropské komise. Existuje totiž podezření, že Gazprom zneužívá svou dominantní pozici na trzích zemí střední a východní Evropy, uvedla Komise ve zprávě.

Společná politika vnějších obchodních vztahů Politika omezování dovozu do společného trhu a jeho ochrana, liberalizace obchodních vztahů se třetími zeměmi Podepisování mezinárodních dohod (celní unie s Tureckem, zóna volného obchodu s EFTA, preferenční dohody se zeměmi Středomoří) Banánová válka s USA

Společná dopravní politika Zjednodušení pohybu osob a zboží Problematika kabotáže Projekt transevropských sítí Vlaková spojení (rychlovlaky) Silniční spojení (mezinárodní dálnice) Mezinárodní letiště

Ostatní společné politiky Politika životního prostředí Rozdělení zemí na tahouny a loudaly Program NATURA 2000 Energetická politika ESUO a EUROATOM Slabá koordinace

Regionální politika (politika koheze) Vysoká ekonomická heterogenita na úrovni států i vnitřních jednotek Zmírnění rozdílů z… Politických důvodů Ekonomických důvodů …formou kompenzačních plateb

Regionální politika Klasifikace regionů pro ekonomickou pomoc Zaostalé regiony s tradiční výrobou, zemědělstvím a špatnou infrastrukturou Regiony poznamenané průmyslovým úpadkem Geograficky periferní regiony Regiony na vnějších hranicích EU Regiony s urbanistickými problémy Venkovské regiony závislé na klimatu

Regionální politika Metodika srovnání regionů Úroveň nezaměstnanosti HDP Pro potřeby regionální politiky vytvořené specifické regiony - NUTS (Nomenclature des unités territoriales pour les statistiques) Vytvoření institucí k financování Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropská investiční banka (EIB) Evropský sociální fond (ESF)

Regionální politika Cíle regionální politiky Podpora hospodářsky zaostalých regionů na úrovni NUTS 2 (ESF, ERDF) Podpora regionů NUTS 3 procházející ekonomickou restrukturalizací (ESF, ERDF) Rozvoj lidských zdrojů podporou zaměstnanosti a modernizace vzdělávacích systémů (ESF)

Regionální rozdíly v EU