Zahraniční obchod Obchodní politika

Hlavní směry obchodní politiky Protekcionismus (ochranářství) Liberalismus (volný obchod)

Protekcionismus Stát zasahuje do zahraničního obchodu s cílem: ochránit vnitřní trh před nežádoucí konkurencí ze zahraničí prostřednictvím cel, množstevních omezení dovozu atd., podporovat vlastní výrobky při jejich prosazování za zahraničních trzích prostřednictvím např. vývozních subvencí, úvěrování vývozu.

Liberalismus stát omezuje zásahy do hospodářství a tedy i do zahraničního obchodu, jsou odstraňovány překážky, které omezují volný pohyb zboží mezi státy, o liberalizaci světového obchodu se snaží Světová obchodní organizace (WTO).

Nástroje společné obchodní politiky EU Smluvní – vstupují v platnost po dohodě s jinými zeměmi nebo skupinami zemí. Autonomní – o jejich zavedení rozhoduje EU nebo stát na základě vlastních rozhodnutí. Aktivní – podporují domácí výrobky při vývozu na trhy v zahraničí. Pasivní – ochraňují domácí trh před nežádoucími dovozy.

Smluvní nástroje obchodní politiky Multilaterální (mnohostranné) – WTO představuje mnohostranný obchodní systém. Bilaterální (dvoustranné) Tyto nástroje existují v různých formách např. smlouvy, dohody celní kvóty, cla.

Mezinárodní smlouvy - členění Podle obsahu: Smíšené dohody – netýkají se pouze podmínek obchodu, ale upravují také politické, hospodářské, finanční či jiné spolupráce např. dohody o spolupráci a obchodu, dohody o volném obchodu. Obchodní dohody – týkají se pouze obchodu se zbožím např. obchod s textilem, zemědělskými výrobky, vínem, cukrem.

Podle charakteru obchodních ustanovení: Preferenční dohody – znamenají větší výhody než je obvyklé mezi ostatními zeměmi např. dohody o volném obchodu nebo o vytvoření celní unie. Nepreferenční dohody – smluvní strany si neposkytují žádné zvláštní výhody oproti běžným pravidlům. EU má takovéto dohody uzavřeny s vyspělými zeměmi např. USA, Japonsko, Austrálie, Kanada.

Smlouvy uzavírané samostatně členskými zeměmi EU jsou např.: Smlouvy o zamezení dvojího zdanění - je zde určeno, který ze smluvních států má právo vybírat daň, jestliže stejná fyzická nebo právnická osoba podléhá zdanění v obou státech. Dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic – upravují podmínky investování na území jiného státu.