Digitální učební materiál Autor: Mgr. Eva Plačková Předmět/vzdělávací oblast: Český jazyk Tematická oblast: Větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu Téma: Doplněk Ročník: 3. Datum vytvoření: Říjen 2013 Název: VY_32_INOVACE_12.3.02.CJL Anotace: Rozvíjející větný člen doplněk, definice větného členu doplňku, druhy a funkce doplňku, určení doplňku. Digitální učební materiál je určen pro žáky technických oborů. Výuka náročného tématu Syntax se stává názornější a přehlednější. Využití všech možností multimediálních prostředků usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků se SPU, udržuje jejich pozornost, podporuje jejich aktivitu. Závěrečné kontrolní otázky zvyšují interaktivitu výuky a podporují samostatné myšlení žáků. Metodický pokyn: Materiál je určen pro výklad a procvičování, nevyžaduje použití žádných pomůcek. Prezentace primárně slouží pro výklad a ověřování znalostí v hodině, ale díky své názornosti může být využita také k samostudiu, pro distanční formu vzdělávání, k opakování ke společné části maturitní zkoušky, případně k doplnění učiva pro žáky s individuálním učebním plánem. Kontrolní otázky na konci tématu ověřují, jak žáci danou problematiku zvládli, a po vytištění je lze použít i pro písemné ověření jejich znalostí. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC, dataprojektoru, popř. interaktivní tabule.
DOPLNĚK (Atribut verbální)
Doplněk vyjadřuje vlastnost podstatného jména za jistého děje nebo mu vlastnost dějem přisuzuje (zvolili Novotného poslancem) větný člen s dvojí závislostí, a to na podstatném jméně (v podmětu, předmětu) a slovese (v přísudku) jeho závislost je vyjádřena jednak shodou s řídícím podstatným jménem, jednak řízeností danou vazbou slovesa ptáme se otázkou jak?, jaký? často se objevuje u sponových sloves (Pavel se stal jejich mluvčím. Navždy zůstal chlapcem. Jana se ukázala velkou lhářkou. Karel IV. bývá nazýván Otcem vlasti.)
Doplněk bývá vyjádřen přídavným jménem (Vrátil se zraněný/zraněn. Zůstala tam ráda.) podstatným jménem (Pracoval jako novinář. Vybrali si ho za mluvčího. Zvolili ho mluvčím.) číslovkou (Kůň doběhl druhý.) zájmenem (Přišel sám.) infinitivem (Slyšel jsem ho zpívat.) přechodníkem (Seděl, maje ruce opřené o stůl.) vedlejší větou doplňkovou (Zaslechl jsem ho, jak odemyká dveře.)
Druhy doplňku podle vztahu k řídícímu jménu: doplněk shodný je vyjádřen přídavným jménem nebo trpným příčestím (Přišli hladoví. Seděl schoulen na židli.), doplněk neshodný je vyjádřen podstatným jménem nebo infinitivem (Vyučil se truhlářem. Viděl jsem ho plakat.) podle významového vztahu k řídícímu jménu a těsnosti spojení: doplněk volný (Stál v pokoji, nejistý a nervózní.), doplněk těsný (Stál v pokoji nejistý a nervózní.) podle funkce řídícího jména ve větě: doplněk subjektový závisí na podmětu a přísudku (Jana se vrátila smutná.), doplněk objektový závisí na předmětu a přísudku (Viděli Janu smutnou.)
Doplněk funkci doplňku ve větě vždy plní přídavné jméno rád, zájmeno sám a přechodníkové tvary na rozdíl od jmenného přísudku se slovesem sponovým závisí doplněk na plnovýznamovém slovese nebo na neplnovýznamových slovesech, kde je nezbytnou součástí, např.: narodit se, být zvolen, být jmenován, být nazýván, zdát se, připadat, prokázat se, ukázat se, učinit, pokládat Petr se zdál spokojený. – doplněk Petr je spokojený. – přísudek jmenný se sponou.
Procvičování Vyhledejte ve větách doplňky a určete, kterými slovními druhy jsou vyjádřeny: Otec seděl u stolu zamyšlen. Cítil se nešťastný a opuštěný. Dokončivši přípravu pokrmu, začala prostírat. Honza doběhl do vsi první. S učením si poradí sám. Vracejíce se z Anglie, těšili se domů. Myslivec zůstal zaražen stát. V této firmě zaměstnávají cizince jako lektory. Uviděla neznámého člověka vcházet do domu. Chlubí se svými vědomostmi rád.
Procvičování Doplňky ve větách změňte na přívlastky: Motocykl stál u krajnice zcela zdemolován. Šaty máš na židli zmačkané. Turista se zastavil překvapen. Žáci půjdou ke zkouškám výborně připraveni. Petr se vrátil z ciziny sebevědomý a vzdělaný. Autobus dorazil do Kladna zpožděný.
Správné řešení Otec seděl u stolu zamyšlen. Cítil se nešťastný a opuštěný. Dokončivši přípravu pokrmu, začala prostírat. Honza doběhl do vsi první. S učením si poradí sám. Vracejíce se z Anglie, těšili se domů. Myslivec zůstal zaražen stát. V této firmě zaměstnávají cizince jako lektory. Uviděla neznámého člověka vcházet do domu. Chlubí se svými vědomostmi rád. příd. jm., příd. jm., přechodník, číslovka, zájmeno, přechodník, příd. jm., podst. jm. s jako, slovesný infinitiv, příd. jm.
Správné řešení 2. zcela zdemolovaný …, zmačkané šaty …, překvapený turista …, výborně připravení žáci …, sebevědomý a vzdělaný Petr …, zpožděný autobus …
Použité zdroje MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-802-5301-890. MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj! z českého jazyka. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-862-8536-7.