Česká republika ODKAZ GEOLOGICKÝCH VĚKŮ I. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michael Korbička. Materiál zpracován v rámci projektu Implementace ICT techniky do výuky dle ŠVP na ZŠ Slavkov u Brna, Tyršova 977.
Přírodní podmínky - průměrná nadmořská výška je 450m - nejvyšší bod – Sněžka 1602m - nejvyšší bod Moravy – Praděd 1492m - nejnižší bod – výtok Labe z Čech 115m – Morava – výtok Odry z ČR 195m
Rovina do 30m 4% plochy státu Pahorkatina 30-150m 50% Vrchovina 150-300m 34% Hornatina 300-600m 11% Velehory nad 600m 1%
Vznik a vývoj reliéfu - dvě hlavní geologické oblasti: a) Česká Vysočina b) Západní Karpaty, - mezi nimi sníženiny – úvaly: Moravská brána, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Dolnomoravský úval, Dyjskosvratecký úval
Obr. 1 Dyjskosvratecký úval
Obr. 2 Moravská brána
Česká vysočina - oblé hřbety, široká údolí, menší výškové rozdíly - vysoké stáří, začala se tvořit v prvohorách, vznik uhelných pánví – HERCYNSKÉ VRÁSNĚNÍ - druhohory – obrušování a usazování hornin - třetihory – některé oblasti vyzdviženy (Krušné hory, Šumava, Jeseníky) - jiné poklesly (Jihočeské pánve, Moravská brána), sopečná činnost - čtvrtohory – zvětrávání hornin, činnost ledovce (S. Morava)
a) Brněnská vrchovina – řeky Jihlava, Svratka, Svitava, Moravský kras – Macocha – 138m b) Českomoravská vrchovina – Devět skal – Javořice 836 m c) Středočeská pahorkatina – Javorová skála 729 m d) Jihočeské pánve – Třeboňská, Českobudějovická (rybníky, rašeliniště) e) Šumava – Plechý 1378 m, Šumavský národní park, ledovcové Plešné jezero, Boubínský prales, pramen Vltavy, rašeliniště f) Novohradské hory – Kamenec 1072 m, Žofínský prales, Hojná voda – chráněné území
Zdroje : Obr. 1 Dyjskosvratecký úval [cit. 2011-06-20]. Dostupný pod licencí Wikipedia na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dyjskosvrateck%C3%BD_%C3%BAval.png Obr. 2 Moravská brána [cit. 2011-06-20]. Dostupný pod licencí Wikipedia na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Moravsk%C3%A1_br%C3%A1na.png