NĚMECKO Spolková republika Německo vlajka znak Mapa Německa

Obecné údaje Rozloha: 357 022,9 km² Počet obyvatel: 82 310 000 Hustota zalidnění: 231 / km² Jazyk: němčina Náboženství: katolické, protestantské Nejvyšší bod: Zugspitze (2962 m n. m.) Hlavní město: Berlín Státní zřízení: federace Prezident: Horst Köhler Kancléřka: Angela Merkelová Hymna: 3. strofa písně Das Lied der Deutschen Vznik: 23. května 1949 (vyhlášení na základě Trizonie) Měna: euro (EUR) Spolková republika Německo je federace 16 spolkových zemí ležící ve střední Evropě. Německo hraničí s Nizozemskem, Belgií a Lucemburskem na západě, s Francií na jihozápadě, se Švýcarskem a Rakouskem na jihu, s Českem a Polskem na východě a s Dánskem na severu. Ze severovýchodu má Německo přístup k Baltskému moři, ze severozápadu k Severnímu moři. Celková délka pobřeží je 2389 km. Německo je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Pět největších měst (dle stavu v prosinci 2006 ): Berlín (Berlin): 3.850.000 obyvatel Hamburk (Hamburg): 1.800.000 obyvatel Mnichov (München): 1.380.000 obyvatel Kolín nad Rýnem (Köln): 1.100.000 obyvatel Frankfurt nad Mohanem (Frankfurt am Main): 730.000 obyvatel

Přírodní podmínky Německo se člení na tři hlavní přírodní oblasti: Nejníže položené místo: Neuendorf bei Wilster −3,54 m n. m. Nejvýše položené místo: Zugspitze 2 962 m n. m. Německo se člení na tři hlavní přírodní oblasti: Severoněmecká nížina – její povrch je ovlivněn dřívějším zalidněním. Jsou tu četné morény vytvářející suché písčité kopce porostlé vřesovišti (např. Luneburské vřesoviště jižně od Hamburku), které se střídají s močálovitými rašeliništi v prohlubních. Severovýchodní část zabírá Meklenburská jezerní plošina s více než 600 jezery, z nichž největší je Müritz. Středoněmecká vysočina – je tvořena řadou dílčích pohoří jejichž průměrné výšky jsou 500–1000 m n. m., nejvyšší z nich je Schwarzwald (Feldberg 1493 m), ve kterém pramení Dunaj. Dalšími pohořími Středoněměcké vysočiny jsou Harz, Rothaar, Eifel, Rhon, Fränkische Alb, Schwäbische Alb. Na západě proráží pásma varisko krušnohorského směru v těsném a hlubokém údolí Rýn. U českých hranic navazuje na Středoněmeckou vysočinu svým západním okrajem Česká vysočina – Erzgebirge (Krušné hory), Fichtelgebirge (Smrčiny), Oberpfälzer Wald (Český les), Bayerischer Wald (Šumava) Alpy – v úzkém pruhu na jihu zasahují do Německa Severní vápencové Alpy. Na hranicích s Rakouskem se nachází německá nejvyšší hora Zugspitze.

Spolkové země Země Bádensko-Württembersko Svobodný stát Bavorsko Země Berlín Země Braniborsko Svobodné hanzovní město Brémy Svobodné a hanzovní město Hamburk Země Hesensko Země Meklenbursko-Přední Pomořansko Země Dolní Sasko Země Severní Porýní-Vestfálsko Země Porýní-Falc Země Sársko Svobodný stát Sasko Země Sasko-Anhaltsko Země Šlesvicko-Holštýnsko Svobodný stát Durynsko

Obyvatelstvo celkově 82 459 178 obyvatel (v roce 2005) Němci 91 % (cca 75 mil.) Turci 2,4 % (1,76 mil.) ostatní 6,1 % (Italové (540 810), Poláci (326 596), Řekové (309 794) a mimo Evropu 3,2 mil., z toho nejvíce Jugoslávců (1 mil.) celkový počet přistěhovalců v Německu od 60. let (k roku 2006): 15 600 000 obyvatel (cca. 20%)

Podnebí Německo má mírné klima, na severu výrazně oceánské. Směrem k jihovýchodu přibývá kontinentality s většími rozdíly mezi létem a zimou. Průměrné lednové teploty jsou v Bavorsku obvykle pod bodem mrazu, na severu a v údolí Rýna nad nulou. Nejtepleji je v Hornorýnském úvalu, který má i relativně suchou zimu a dlouhé období slunečního svitu, a v okolí Drážďan. Srážky se na většině území pohybují mezi 600-900 mm, na severu a západě jsou pravidelnější, na jihu spíše padají ve vegetačním období. Velmi deštivé jsou Alpy (přes 2000 mm), Schwarzwald, Harz i Šumava. Sněhová pokrývka bývá mimo hory nesouvislá a vydrží obvykle jen několik dní, na horách 3-5 měsíců. V kotlinách se v zimním období vyskytují často inverze.

Společnost Německa Po staletí bylo Německo konglomerátem soupeřících městských států, knížectví a království, které se teprve relativně nedávno spojily v konfederaci. Cena za vzplanutí nacionalismu a světovládných choutek byla vysoká a Německo se po skončení 2. světové války nacházelo v troskách. Velmocenské zájmy pak Německo na čtyřicet let rozdělily. Západní část se brzy vyvinula v ekonomicky nejsilnější zemi Evropy a východní naopak přiblížila socialistickému průměru. Teprve pád komunismu ve východní Evropě umožnil v roce 1990 jejich znovusjednocení.

Ekonomika Zaměstnanost (1999): Využití půdy: zemědělství 2,8 % průmysl 33,4 % služby 63,8% Využití půdy: lesy 31 % orná půda 35 % (z toho 4 % zavlažováno) ostatní 34 % Německo zůstává spolu s USA na prvním místě ve světě v těžbě hnědého uhlí i v jeho spotřebě.

Zemědělství a průmysl Zemědělství je velmi intenzivní a ve světě nejvíce mechanizované, ale zaměstnává jen 3 % ekonomicky aktivních obyvatel a vytváří zanedbatelnou hodnotu hrubého domácího produktu. Velký objem potravin se musí dovážet, zejména z Francie. Orná půda zaujímá třetinu plochy země a dalších 15 % připadá na louky a pastviny. Pěstují se především obiloviny (pšenice, ječmen a žito), dále brambory, cukrová řepa (na sprašových půdách Börde) a zelenina (zejména zelí). Německo je první na světě v produkci chmele (Podunají) a vyrábí více než 500 značek piva. Údolí Rýna a Mosely poskytují světoznámá vína. 3/4 produkce zajišťuje živočišná výroba zaměřená na chov prasat (nejvíce v Evropě) a skotu zejména v severních částech země. Rozšiřuje se chov ovcí. Rybolov převážně ve vzdálenějších mořích nestačí krýt spotřebu.

Doprava a spoje Mají vynikající a velmi hustou síť železnic, silnic a nejdelší dálniční síť v Evropě. Silniční dopravní tah spojující nizozemské přístavy s Porúřím a oblastí středního a horního Rýna představuje nejzatíženější komunikační osu Evropy. Buduje se systém železničních tratí pro vysoké rychlosti. Významná je vodní doprava a Rýn je nejfrekventovanější vodní cestou Evropy. Je spojen kanály se Severním mořem, Labem, Odrou a nově přes Mohan i s Dunajem. Duisburg je největším říčním přístavem Evropy. Nejdůležitější námořní přístav je Hamburg, následují Brémy, Wilhelmshaven, Lůbeck a Rostock. Kiel u Baltu má Severo-mořským kanálem spojení se Severním mořem. Frankfurt nad Mohanem patří k největším leteckým uzlům nejen v Evropě, ale i na světě..

Kultura Historické památky Braniborská brána, (Brandenburger Tor) (Berlín)

Radnice, (Brémy)

Dolní Sasko Říšský Sněm, (Berlín

Nová radnice, (Hannover)

Katedrála v Cáchách, Cáchy (Severní Porýní-Vestfálsko)

Kostel panny Marie (Frauenkirche), Drážďany (Sasko)

Pamětní kostel císaře Viléma (Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche), Berlín

Katedrála v Kolíně nad Rýnem, Kolín nad Rýnem (Severní Porýní-Vestfálsko)

Technika a Kultura Televizní věž*, Berlín

Allianz Arena, Mnichov (Bavorsko)

Museumsinsel (Ostrov muzeí), Berlín

Deutsches Museum (Německé muzeum), Mnichov (Bavorsko)

Krajina Lange Anna („Dlouhá Anna“) na Helgolandu, (Šlesvicko-Holštýnsko)

Brocken v zimě (1141,1 m n.m.), (Sasko-Anhaltsko)

Kreidefelsen (Křídová Skála) na Rujáně, (Meklenbursko-Přední Pomořansko)

Zugspitze (2962 m n.m.), (Bavorsko)

Děkuji za pozornost Diky za pozornost