VEDLEJŠÍ VĚTY PŘÍSLOVEČNÉ Mgr. Michal Oblouk
VV MÍSTNÍ Kde nechodí slunce, tam chodí lékař. závisí na slovese nebo přídavném jménu, popř. příslovci VH (platí pro všechny druhy příslovečných VV) ptáme se KDE? KAM? ODKUD? KUDY? spojovací výrazy – KDE, KAM, ODKUD, KUDY, ODTUD Odbočil na lepší cestu. Odbočil tam, kde byla lepší cesta. Šel neznámo kam. Šel, kam ho nohy nesly. Vrátil se tam, odkud přišel. Kde nechodí slunce, tam chodí lékař. Kudy prošel náš černý kocour, protáhl se snadno i malý Jakub. Byl všude, kde se něco dělo. Půjdeme tam, kde roste hodně hub.
VV ČASOVÁ Když odcházel, zabouchl dveře. Když se zablýsklo, zahřmělo. ptáme se KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? JAK ČASTO? spojovací výrazy – AŽ, KDYŽ, JAK, JAKMILE, DŘÍVE, NEŽ, SOTVA, SOTVAŽE, ZATÍMCO, POKUD, KDYKOLI, KDY, DOKUD, NEŽLI, JEN Při odchodu zabouchl. Když odcházel, zabouchl dveře. Vyčkejte do mého návratu. Vyčkejte, dokud se nevrátím. Když se zablýsklo, zahřmělo. Když si tatínek četl noviny, nesměl ho nikdo rušit. Až vyhraju, pořídím si auto. Budu čekat, dokud nezavoláš. Dokud bude pršet, zůstaneme doma.
VV ZPŮSOBOVÁ Jak si usteleš, tak si lehneš. ptáme se JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM? spojovací výrazy – JAKO, JAK, NEŽ, JAK – TAK, TAK – ABY, TAK – ŽE, TÍM – ŽE Model jsem sestrojil přesně podle návodu. Model jsem sestrojil přesně tak, jak to bylo v návodu. Najednou beze stopy zmizel. Najednou zmizel, jako by se po něm země slehla. Lidé mnohdy komunikují tak, že raději mlčí. Jak si usteleš, tak si lehneš. Dělal to, jak nejlépe dovedl. Do zatáček jel tak, že si vždycky nadjížděl obloukem.
Vv měrová Čím je starší, tím je moudřejší. ptáme se JAK MOC? JAK HODNĚ? DO JAKÉ MÍRY? KOLIK? spojovací výrazy – TAKŽE, ŽE, JAKO, KOLIK, ČÍM – TÍM, VÍCE – NEŽ Zlata mu dal král plnou náruč. Zlata mu dal král tolik, kolik jen mohl unést. S přibývajícím věkem je stále moudřejší. Čím je starší, tím je moudřejší. Vyčerpaní hráči usnuli po skvělém výkonu tak tvrdě, že je nebylo možno probudit. Zvířata spotřebovala trávy více, než očekával. Řeka se rozvodnila tolik, že zaplavila celé pole. Kluci tak rychle utíkali, že sotva dechu popadali. Loudal se po chodníku, jen co noha nohu mine. Je stejně starý, jako je Pavel.
VV PŘÍČINNÁ/DŮVODOVÁ příčina předchází děj VH ptáme se PROČ? Z JAKÉ PŘÍČINY? Z JAKÉHO DŮVODU? spojovací výrazy – ŽE, PROTOŽE, PONĚVADŽ, JELIKOŽ Třásl se, protože mu byla zima. Nepřišel včas, protože mu ujel autobus. Protože se narodila malá Barbara, jdeme gratulovat. Archeologové brzy ráno opustili tábor, poněvadž chtěli prozkoumat vzdálenou pyramidu. Nepřišel, protože pršelo. Nejel na kole, protože ho bolela noha.
VV ÚČELOVÁ Lidé postávali v ulicích, aby viděli průvod. účel následuje za dějem ptáme se PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM? spojovací výrazy – ABY, AŤ Lidé postávali v ulicích, aby viděli průvod. Oblékl jsem se velmi teple, abych nenachladl. Na hory si s sebou vezmeme dalekohled, abychom viděli zvířata. Zavolal jsem, abych ti to vysvětlil. Přišel jsem, abych vám ukázal náš nový výrobek.
VV PODMÍNKOVÁ Kdybych jel do Prahy, šel bych do Národního divadla. vyjadřuje podmínku, na které je závislý děj VH ptáme se KDY? ZA JAKÉ PODMÍNKY? spojovací výrazy – KDYBY, JESTLIŽE, -LI, PAKLIŽE, KDYŽ Co by si počaly, kdyby neměly maminku. Kdybych jel do Prahy, šel bych do Národního divadla. Chceme-li si objednat slovník, musím zajít do knihkupectví. Jestliže se květiny pořádně nezalijí, uvadnou. Budeme-li v lese potichu, uvidíme na mýtině srnky. Koupíme-li včas vstupenky, uvidíme zítřejší představení.
VV PŘÍPUSTKOVÁ I když je Jana mladá, je velmi nemocná. vyjadřuje okolnost, která je na překážku uskutečnění děje VH (logický rozpor) – děj přesto proběhne ptáme se I V KTERÉM PŘÍPADĚ? I PŘES CO? I KDY? spojovací výrazy – AČ, AČKOLIV, TŘEBA, TŘEBAŽE, BYŤ, PŘESTOŽE, I KDYŽ, I KDYBY I když je Jana mladá, je velmi nemocná. Ačkoliv do začátku představení chybělo čtvrt hodiny, bylo hlediště plné. Přestože je Evropa světadíl, nemůžeme o ní mluvit jako o kontinentu. Ačkoli se snažím uvařit oběd, nejde mi práce od ruky. Přestože se ti nechce, musíš tam jít. Nezastavila, přestože jsem na ni dvakrát volala.