VEDLEJŠÍ VĚTY PŘÍSLOVEČNÉ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
aneb CO JSME SE O NICH DOZVĚDĚLI V 7. TŘÍDĚ
Advertisements

Věty vedlejší příslovečné úvod
Digitální učební materiál
Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce
VEDLEJŠÍ VĚTY Mgr. Michal Oblouk.
Skladba – příslovečné určení
Vedlejší věty - obecně Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící Na VV se ptáme stejně jako na větný člen Ptáme se na ni větou řídící Větou.
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,
Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín Druhy vedlejších vět.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (Pu)
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá Strana Nové.
ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor:Mgr. Petra Pláničková Název: VY_32_INOVACE_377_STAVBA VĚTY Téma: VĚTA JEDNODUCHÁ,
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT Český jazyk - 7. ročník.
Rozbor souvětí.
Vedlejší věty - obecně Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící Na VV se ptáme stejně jako na větný člen Ptáme se na ni větou řídící Větou.
Příslovce Mgr. Michal Oblouk.
VEDLEJŠÍ VĚTY Mgr. Michal Oblouk.
Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: E. Hošnová a kol.: ČESKÝ JAZYK pro základní školy, SPN, Praha, V. Hartmannová: JAZYKOVÉ ROZBORY.
Mgr. Michal Oblouk INTERPUNKCE V SOUVĚTÍ.
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.
Syntax - druhy vedlejších vět
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.
Věta vedlejší příslovečná podmínková
Spojky.
PŘÍSLOVCE (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností. V češtině se mezi slovními druhy řadí na šesté místo.
VEDLEJŠÍ VĚTA PODMĚTNÁ, PŘÍSUDKOVÁ A PŘEDMĚTNÁ
Druhy vedlejších vět Český jazyk 7. ročník ZŠ Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt.
VY_32_INOVACE_03-37 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Skladba Téma:
Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,
VEDLEJŠÍ VĚTY PŘÍSLOVEČNÉ
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.
Rozvíjející větné členy - opakování -
Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_16 Tematická.
Skladba souvětí.
Název materiálu:VY_32_INOVACE_CJ2r0119 Název sady:Morfologie pro 2. ročník Vzdělávací oblast:Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor:Český jazyk a.
CJL - mluvnice Souvětí Mgr. Zina Omelková
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_364_Věta příslovečná AUTOR: Mgr. Markéta Lyková ROČNÍK, DATUM:
V Ě T N É Č L E N Y Základní – podmět,přísudek
Mgr. Michal Oblouk. rozvíjející větný člen blíže určuje různé okolnosti dějů závisí na SLOVESE, PŘÍDAVNÉM JMÉNĚ nebo PŘÍSLOVCI ptáme se na něj různými.
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.
PŘEDMĚT PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ
Druhy vedlejších vět 2 Český jazyk 7. ročník ZŠ Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt.
Interpunkce v souvětí podřadném
Druhy vedlejších vět Podmětné Přísudkové Předmětné Přívlastkové
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.
Souvětí podřadné. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: 1.07/14.00/
Mgr. Kateřina Karbulová,Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových, Ostrava – Zábřeh.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Dana Zajíčková Název prezentace (DUMu)Souvětí podřadné Tematická oblast:Česky jazyk a literatura pro 3. ročník oboru.
Opakujeme vedlejší věty 3 Český jazyk 2. stupeň 1 Eva Beranová, Základní škola, Čapkova 126, Klatovy VY_32_INOVACE_06_Opakujeme vedlejší věty 3.
Jméno autora: Mgr. Veronika Macků Škola: ZŠ a MŠ Náklo Datum vytvoření (období): květen 2013 Ročník: 6.,7. Tematická oblast: Skladba a tvarosloví pro 2.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Eva Bartošová Název DUM: VY_32_Inovace_ příslovečné určení 1 Název sady: Český jazyk 7. ročník Číslo.
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Skladba pro 8. ročník Název materiálu VY_32_INOVACE_17_VV-přívlastková a doplňková Autor Fulínová.
Rozvíjející větné členy Příslovečné určení 6.třída ZŠ Polešovice Eva Andrýsková.
Mgr. Lenka Vrzáňová Větná stavba listopadu 2011
Souvětí souřadné VY_32_INOVACE_03-38 Ročník: 8. Vzdělávací oblast:
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
Mgr. Michal Oblouk INTERPUNKCE V SOUVĚTÍ.
Autor: Mgr. Lenka Zlámalová Datum: Název: VY_32_INOVACE_18_ČESKÝ JAZYK
VY_32_INOVACE_ČJ.7.B Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_ČJ.7.B.09_URČOVÁNÍ DRUHŮ VĚT.
Příslovečná určení VY_32_INOVACE_03-25 Ročník:
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr
AUTOR: Kateřina Křížová
AUTOR: Mgr. Kateřina Palečková NÁZEV: VY_32_INOVACE_5C_04
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Skladba 7. ročník
AUTOR: Mgr. Marta Severová
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT. DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT.
Souvětí podřadné. Souvětí podřadné Definice: Souvětí podřadné se skládá z jedné věty hlavní a jedné nebo více vět vedlejších.
Název školy:  ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor:
Transkript prezentace:

VEDLEJŠÍ VĚTY PŘÍSLOVEČNÉ Mgr. Michal Oblouk

VV MÍSTNÍ Kde nechodí slunce, tam chodí lékař. závisí na slovese nebo přídavném jménu, popř. příslovci VH (platí pro všechny druhy příslovečných VV) ptáme se KDE? KAM? ODKUD? KUDY? spojovací výrazy – KDE, KAM, ODKUD, KUDY, ODTUD Odbočil na lepší cestu. Odbočil tam, kde byla lepší cesta. Šel neznámo kam. Šel, kam ho nohy nesly. Vrátil se tam, odkud přišel. Kde nechodí slunce, tam chodí lékař. Kudy prošel náš černý kocour, protáhl se snadno i malý Jakub. Byl všude, kde se něco dělo. Půjdeme tam, kde roste hodně hub.

VV ČASOVÁ Když odcházel, zabouchl dveře. Když se zablýsklo, zahřmělo. ptáme se KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? JAK ČASTO? spojovací výrazy – AŽ, KDYŽ, JAK, JAKMILE, DŘÍVE, NEŽ, SOTVA, SOTVAŽE, ZATÍMCO, POKUD, KDYKOLI, KDY, DOKUD, NEŽLI, JEN Při odchodu zabouchl. Když odcházel, zabouchl dveře. Vyčkejte do mého návratu. Vyčkejte, dokud se nevrátím. Když se zablýsklo, zahřmělo. Když si tatínek četl noviny, nesměl ho nikdo rušit. Až vyhraju, pořídím si auto. Budu čekat, dokud nezavoláš. Dokud bude pršet, zůstaneme doma.

VV ZPŮSOBOVÁ Jak si usteleš, tak si lehneš. ptáme se JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM? spojovací výrazy – JAKO, JAK, NEŽ, JAK – TAK, TAK – ABY, TAK – ŽE, TÍM – ŽE Model jsem sestrojil přesně podle návodu. Model jsem sestrojil přesně tak, jak to bylo v návodu. Najednou beze stopy zmizel. Najednou zmizel, jako by se po něm země slehla. Lidé mnohdy komunikují tak, že raději mlčí. Jak si usteleš, tak si lehneš. Dělal to, jak nejlépe dovedl. Do zatáček jel tak, že si vždycky nadjížděl obloukem.

Vv měrová Čím je starší, tím je moudřejší. ptáme se JAK MOC? JAK HODNĚ? DO JAKÉ MÍRY? KOLIK? spojovací výrazy – TAKŽE, ŽE, JAKO, KOLIK, ČÍM – TÍM, VÍCE – NEŽ Zlata mu dal král plnou náruč. Zlata mu dal král tolik, kolik jen mohl unést. S přibývajícím věkem je stále moudřejší. Čím je starší, tím je moudřejší. Vyčerpaní hráči usnuli po skvělém výkonu tak tvrdě, že je nebylo možno probudit. Zvířata spotřebovala trávy více, než očekával. Řeka se rozvodnila tolik, že zaplavila celé pole. Kluci tak rychle utíkali, že sotva dechu popadali. Loudal se po chodníku, jen co noha nohu mine. Je stejně starý, jako je Pavel.

VV PŘÍČINNÁ/DŮVODOVÁ příčina předchází děj VH ptáme se PROČ? Z JAKÉ PŘÍČINY? Z JAKÉHO DŮVODU? spojovací výrazy – ŽE, PROTOŽE, PONĚVADŽ, JELIKOŽ Třásl se, protože mu byla zima. Nepřišel včas, protože mu ujel autobus. Protože se narodila malá Barbara, jdeme gratulovat. Archeologové brzy ráno opustili tábor, poněvadž chtěli prozkoumat vzdálenou pyramidu. Nepřišel, protože pršelo. Nejel na kole, protože ho bolela noha.

VV ÚČELOVÁ Lidé postávali v ulicích, aby viděli průvod. účel následuje za dějem ptáme se PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM? spojovací výrazy – ABY, AŤ Lidé postávali v ulicích, aby viděli průvod. Oblékl jsem se velmi teple, abych nenachladl. Na hory si s sebou vezmeme dalekohled, abychom viděli zvířata. Zavolal jsem, abych ti to vysvětlil. Přišel jsem, abych vám ukázal náš nový výrobek.

VV PODMÍNKOVÁ Kdybych jel do Prahy, šel bych do Národního divadla. vyjadřuje podmínku, na které je závislý děj VH ptáme se KDY? ZA JAKÉ PODMÍNKY? spojovací výrazy – KDYBY, JESTLIŽE, -LI, PAKLIŽE, KDYŽ Co by si počaly, kdyby neměly maminku. Kdybych jel do Prahy, šel bych do Národního divadla. Chceme-li si objednat slovník, musím zajít do knihkupectví. Jestliže se květiny pořádně nezalijí, uvadnou. Budeme-li v lese potichu, uvidíme na mýtině srnky. Koupíme-li včas vstupenky, uvidíme zítřejší představení.

VV PŘÍPUSTKOVÁ I když je Jana mladá, je velmi nemocná. vyjadřuje okolnost, která je na překážku uskutečnění děje VH (logický rozpor) – děj přesto proběhne ptáme se I V KTERÉM PŘÍPADĚ? I PŘES CO? I KDY? spojovací výrazy – AČ, AČKOLIV, TŘEBA, TŘEBAŽE, BYŤ, PŘESTOŽE, I KDYŽ, I KDYBY I když je Jana mladá, je velmi nemocná. Ačkoliv do začátku představení chybělo čtvrt hodiny, bylo hlediště plné. Přestože je Evropa světadíl, nemůžeme o ní mluvit jako o kontinentu. Ačkoli se snažím uvařit oběd, nejde mi práce od ruky. Přestože se ti nechce, musíš tam jít. Nezastavila, přestože jsem na ni dvakrát volala.