NÁRODNÍ MUZEUM (Praha, CZ) a ICARUS – výsledky spolupráce a perspektivy

NÁRODNÍ MUZEUM • Založeno v roce 1818 jako Vlastenské muzeum království Českého z iniciativy několika českých šlechticů: Kašpar hrabě Šternberk, František hrabě Šternberk-Manderscheid, František hrabě Klebelsberk

Od počátku fungovala knihovna Muzea • V současnosti je Knihovna jedním z 5 odborných ústavů Národního muzea • Václav Hanka (1791–1861), první knihovník a zároveň správce historických sbírek

Archiv Národního muzea vznikl jako samostatné oddělení v roce 1846 z iniciativy historika Františka Palackého • V současnosti je Archiv jedním z 9 oddělení Historického muzea Národního muzea • Karel Jaromír Erben (1811–1870), archivář, historik a básník – první archivář NM

Archiv Národního muzea během 150 let své existence několikrát změnil adresu 1891 1846 Současný depozitář v bývalých kasárnách v Terezíně, od 1997 2004

Archiv Národního muzea spravuje 3 km archiválií: • Úřední spisová registratura Národního muzea od 1818 do současnosti; • Staré historické sbírky (listiny, patenty, pečetidla, heraldické, genealogické a topografické sbírky); • Od 60. let 20. století se specializuje na získávání osobních pozůstalostí

Od ledna 2012 je Národní muzeum řádným členem spolku ICARUS a zapojilo se do projektu Monasterium • V listopadu 2012 a lednu–březnu 2013 naskenoval Robert Reiter všechny písemnosti na pergamenu a několik souvisejících papírových listin z 30 fondů a sbírek Archivu Národního muzea Terezín, 20. 2. 2013

Ʃ 3257 signatur / 3273 ks = 8850 skenů Celkem bylo digitalizováno: 3238 signatur / 3254 ks pergamenů = 8810 skenů; 19 papírových listin = 40 skenů Ʃ 3257 signatur / 3273 ks = 8850 skenů Terezín, 20. 2. 2013

Sbírka pergamenů A největší celek – 2013 sign. / 2014 ks z let [1140]–1893 (4282 skenů) • Na zpracování metadat pracují archivářky Milena Běličová (katalogizace listin) a Klára Woitschová (digitalizace a katalogizace přivěšených pečetí); • Vydání tištěné monografie s katalogem pergamenů A do roku 1526 (726 ks) je plánováno na rok 2015, následně budou katalogové záznamy publikovány na webu www.monasterium.net Perg-A37, poslední dochovaná listina českého krále Přemysla Otakara II., 30. 6. 1278

Sbírka pergamenů A novější část: 1287 sign. / 1288 ks z let 1527–1893 • Obsahuje velké množství postoupení dlužních úpisů, papežských odpustkových listin a graficky zajímavých výučních listů • Publikace v roce 2017 Perg-A1700, odpustková listina, 29. 3. 1745 Perg-A1802, výuční list Josepha Schmidta lovčím, 20. 3. 1761 (detaily)

Sbírka pergamenů B listiny velkého formátu: 364 sign. / 367 ks z let 1497–1918 (2504 skenů) • Monografie s katalogem v roce 2016 • Obsahuje velké množství erbovních listin a šlechtických vývodů Perg-B309, stav sv. pána pro Josepha von Beierweck, 22. 9. 1797 (detail) Perg-B234, Vývod Jana Prokopa Viléma sv. p. Wunschwitze, 21. 7. 1740 (detail)

Šternberk-Manderscheid rozsáhlý rodinný archiv 798 sign. / 810 ks pergamenových listin z let 1152–1783 (1788 skenů) • Katalog zpracovává historička Monika Gussone z Cách (BRD) • Publikace v roce 2014/2015 Perg-ŠM2, císař Friedrich I. Barbarossa pro klášter Weißenau, 1. 11. 1164 Perg-ŠM25, anglický král Edward III. pro Gerharda V. z Blankenheimu, 31. 3. 1339

Jednotlivé pergameny z dalších 22 osobních a rodinných fondů a 3 sbírek 63 ks = 236 skenů • např. Herzogenberg, B. Jiruš, Fr. Kaska, Sbírka Bohuslava Duška • Na www.monasterium.net budou publikovány do konce roku 2013 Nejmladší digitalizovaná pergamenová listina – oznámení o volbě Edvarda Beneše prezidentem Československé republiky, 19. 6. 1946

Archiv Národního muzea – plány do budoucna Rodinný archiv Šternberk-Manderscheid • obsahuje kromě pergamenových listin asi 210 kartonů aktového materiálu; • cca v 70 kartonech jsou důležité dokumenty k dějinám rodu Manderscheid-Blankenheim a jejich statkům v Porýní; • mezi akty jsou zamíchané i papírové listiny od 14. století Zajímavé jsou i některé šternberské části fondu: • František Filip ze Šternberka (1708–1786), vyslanec českého kurfiřstství u říšského sněmu a pak vyslanec u saského a polského dvora: - akta saského zemského sněmu 1749, - akta zasedání říšského sněmu v Řezně z let 1748–1786, - spisy švábského hraběcího kolegia 1747–1799, - rozsáhlá mezinárodní korespondence

Rodinný archiv Šternberk-Manderscheid • Filip Kristián ze Šternberka (1732–1811), starší syn Františka Filipa 1762 se oženil s Augustou z Manderscheidu (1744–1811), dědičkou panství Blankenheim a Gerolstein • Z pozůstalosti jejich syna Františka ze Šternberk-Manderscheidu (1763–1830) byl celý rodinný archiv předán do Národního muzea

2012 navázána spolupráce na zpracování fondu Š-M s: • Landschaftsverband Rheinland – Archivberatungs- und Fortbildungszentrum v Brauweiler-Pulheim, • Förderverein Eifelmuseum v Blankenheimu, Nordrhein-Westfalen - Dr. Hans-Werner Langbrandtner - Monika Gussone Výsledky spolupráce v příštích letech ukáží, které listiny a dokumenty z tohoto fondu by bylo badatelsky přínosné digitalizovat z hlediska evropských dějin H.-W. Langbrandtner a M. Běličová v Terezíně, 20. 8. 2012 (bedničky s pergamenovými listinami)

Kontakt: PhDr. Milena BĚLIČOVÁ, Archiv Národního muzea milena_belicova@nm.cz