Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Buněčné organismy dělíme na dvě nadříše: PROKARYOTA (PROCARYOTAE) EUKARYOTA (EUCARYOTAE)

STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY PROKARYOTA STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY

PROKARYOTA jednobuněčné organismy zřejmě nejstarší organismy (3,5mld let) nikdy netvoří funkčně a tvarově diferencované „tkáně“ ( ty jsou pouze u eukaryot ) ( přechod mezi buňkou eukaryotní a prokaryotní neexistuje ) bakterie a sinice

Stavba prokaryotní buňky obal prokaryotní buňky se skládá ze tří vrstev: slizovitá vrstva na povrchu nemusí se vyskytovat u všech bakterií buněčná stěna tvořena polysacharidem – PEPTYDOGLYKANEM fce: pevný obal buňky, určuje její tvar a představuje mechanickou a chemickou obranu cytoplazmatická membrána fosfolipidová vrstva semipermeabilní (polopropustná) řídí příjem a výdej látek do buňky

TOK LÁTEK Difuze Aktivní transport probíhá po koncentračním spádu bez dodání energie z místa s větší koncentrací do místa s menší koncetrací Aktivní transport probíhá proti koncentračnímu spádu spotřeba energie

Stavba prokaryotní buňky četná, krátká, jemná a křehká vlákna trčící z povrchu buňky všemi směry se nazývají – fimbrie - navázání na povrch jiných buněk organelou pohybu je duté, spirálně stočené vlákno – bičík

Stavba prokaryotní buňky - bakteriální prostor buňky vyplňuje cytoplazma - v cytoplazmě se vyskytují důležitá proteosyntetická tělíska - ribozomy - jadernou hmotu představuje „nukleoid“ - do kruhu stočená dvoušroubovice DNA

Rozmnožování prokaryot nejtypičtějším způsobem je dělení 1) replikace DNA (zdvojení) 2 molekuly DNA 2) růst buňky do délky 3) uprostřed buňky se utvoří přepážka 4) buňka se rozdělí na dvě dceřinné b.

SYSTÉM PROKARYOT Říše ARCHEA Říše BACTERIA

ř.: ARCHEA (archebakterie) Organismy žijící v běžném prostředí, ale i vyhledávající stanoviště s extrémními podmínkami (pH, teplota, vysoký obsah solí) Význam v globálním ekosystému ( tvoří 20% biomasy ) Součástí biogeochemických cyklů prvků S, N, C

ř.: BAKTERIE – malý exkurz do historie Bakterie poprvé pozoroval roku 1676 nizozemský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek Robert Koch byl průkopníkem v oblasti lékařské mikrobiologie a studoval původce cholery, TBC a anthrax. Při výzkumu TBC s konečnou platností dokázal, že bakterie jsou původci této nemoci, za což dostal v roce 1905 Nobelovu cenu. Takzvané Kochovy postuláty jsou výčtem čtyř kritérií, která jsou nutná k tomu, aby byl daný patogen uznán za původce určité nemoci. Jaký druh léků používáme proti nemocem bakteriálního původu? V roce 1859 Louis Pasteur dokázal, že kvašení způsobují bakterie, a že tyto bakterie nevznikají spontánně z neživé hmoty. Pasteur také prosazoval názor, že mikroorganismy včetně bakterií způsobují nemoc.

ANTIBIOTIKA roku 1928 objevil Alexander Fleming penicilin

BAKTERIE heterotrofní, autotrofní organismy plazmidy za nepříznivých podmínek buňka vytvoří další obaly a změní se ve sporu (jsou velmi odolné odolávají extrémním teplotám -190°C, 100°C ) za příznivých podmínek spora přijme vodu a stane se životaschopnou

BAKTERIE U tvaru těla rozlišujeme 2 typy: kulatý – koky tyčinkovitý Dalším důležitým taxonomickým znakem je počet bičíků: A - monotricha B - lofotricha C - amfitricha D - peritricha

Význam bakterií Komenzálové (kůže, trávicí s.) Symbionti (hlízkovité bakterie) Destruenti ( koloběh látek - dekompozitor) Průmysloví producenti (kvasinky) Paraziti zajímavost

VYUŽITÍ BIOCHEMICKÉ AKTIVITY MIKROORGANISMŮ K PRODUKCI POTRAVIN Surová potravina (SUBSTRÁT), je očkována mikroorganismy (STARTOVACÍ KULTURA),které ji přemění na žádaný produkt Nakládaná zelenina (kvašáky) Kysané zelí Olivy Sójová omáčka Sýry Jogurt a další kysané mléčné výrobky Salámy Lactobacillus spp. Pediococcus cerevisiae Aspergillus glaucus

KONZERVANTY KONZERVANTY S KARCINOGENNÍMI ÚČINKY • E 210 kyselina benzoová • E 211 benzoan sodný • E 213 benzoan vápenatý • E 214–E 217 soli kyseliny hydroxybenzoové látky prodlužující trvanlivost potravin zamezují růstu mikroorganismů, které by mohly být pro lidský organismus škodlivé PŘÍRODNÍ KONZERVANTY: kuchyňská sůl, ocet SYNTETICKÉ: oxid siřičitý, kyselina propionová, kyselina sorbová, kyselina benzoová a jejich soli a estery, parabeny (soli kyseliny phydroxybenzoové) - u citlivých osob možnost alergické reakce

BAKTERIE způsobující onemocnění Borrelia burgdorferi Treponema pallidum Neisseria gonorrhoea Neisseria meningitidis Salmonella Staphilococus aureus S. pneumonie Clostridium tetani C. botulinum Mycoplasma pneumonie Shigella dysenteriae Yersinia pestis Bacillus anthracis

Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057