Metody plemenitby využívající účinku heteroze se selekcí na kombinační návaznost metody založené na specifické kombinační návaznosti (tj. odchylka křížení dvou linií od průměru všeobecné kombinační návaznosti obou linií) využívají neaditivní složku genetické proměnlivosti zjišťujeme nejvhodnější rodičovské kombinace pro dosažení maximálního heterozního efektu výběr zvířat uskutečňujeme podle jejich speciální plemenné hodnoty

1. Křížení speciálních linií linie jsou šlechtěny na speciální znaky a vlastnosti různé linie mají různé chovné cíle jejich křížením se snažíme dosáhnout maximálního heterozního efektu řadíme k nim inbreední linie topcrossing chovné linie

a) křížení inbreedních linií inbrední linie vzniká záměrnou příbuzenskou plemenitbou intenzita této příbuzenské plemenitby je definována koeficientem Fx vyšším než 37,5% tento postup je využíván především v chovu slepic celý proces probíhá ve 2 etapách: 1. tvorba inbreední linie - využíváme úzkou příbuzenskou plemenitbu - je nutno využít širokou výchozí základnu, neboť celá řada linií bývá vyřazena v důsledku inbrední deprese

2. zkouška vzájemné kombinovatelnosti - navazuje na vytvoření inbreedních linií - posuzujeme výsledky vzájemného křížení linií konečný produkt představuje 3-4 liniový hybrid předností tohoto postupu je vysoká genetická homogenita inbreedních linií, která umožňuje dosažení výsledku vysokého heterozního efektu nevýhodou je potřeba široké výchozí základny a vysoké náklady

c) křížení chovných linií b) topcrossing způsob, kdy připařujeme inbreední plemeníky na neinbrední plemenice téhož plemene je levnější než křížení inbreedních linií c) křížení chovných linií cílem je syntéza vlastností, na něž jsou chovné linie šlechtěny důležité je zvážení kombinovatelnosti linií při respektování rozdílností reciprokých křížení

2. Rekurentní (opakovaná) selekce jedince zušlechťované populace A připařujeme s jedinci populace testovací T tester je konstantní populace vytvořená příbuzenskou plemenitbou na základě užitkovosti kříženců AT vybíráme nejlepší rodiče z populace A vybrané rodiče rozmnožujeme čistokrevně pro vznik další generace populace A celý cyklus se opakuje

3. Reciproká rekurentní selekce neboli opakovaná vzájemná selekce vychází ze stejného principu jako rekurentní selekce rozdíl je v tom, že nepoužíváme testovací populaci T, ale zušlechťujeme zároveň dvě populace A, B samice A připařujeme se samci populace B, samce A se samicemi B – provádíme reciproké křížení podle výsledku křížení vybíráme nejlepší rodiče v A i B nejlepší rodiče v A a B dají čistokrevnou plemenitbou vznik dalším generacím A1, B1

schéma rekurentní a rekurentní reciproké selekce