DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lineární klasifikátor
Advertisements

Rovnice a nerovnice s neznámou pod odmocninou
Deduktivní soustava výrokové logiky
Komplexní čísla. Komplexní číslo je uspořádaná dvojice [x, y], kde číslo x představuje reálnou část a číslo y imaginární část. Pokud je reálná část nulová,
Normalizace Řada analytiků se mylně domnívá, že pro každý objekt existuje jedno jediné univerzálně použitelné nejlepší řešení bez ohledu na řešený problém.
DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006
J. Pokorný 1 DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK
J. Pokorný 1 DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK
J. Pokorný 1 DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK Odpřednášeno
7. Přednáška limita a spojitost funkce
Dualita úloh lineárního programování a analýza citlivosti
J. Pokorný 1 DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK
Limita funkce. Koncentrace 137Cs v odpadním kanálu jaderné elektrárny se v časovém intervalu (t1, t2) řídí rovnicí c (t) = c0e -(t-t0). V čase t1 dojde.
Databázové systémy Relační algebra.
Diskrétní matematika Opakování - příklady.
Aplikace teorie grafů Základní pojmy teorie grafů
Algebra.
Teorie čísel Nekonečno
Úvod do Teorie množin.
Relační datový model Základní ideje
Databáze Jiří Kalousek.
LOGISTICKÉ SYSTÉMY 7/14.
Cvičení 13 Ing. Pavel Bednář
Základní číselné množiny
Geometrická posloupnost
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Výroková logika.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
TI 7.1 NEJKRATŠÍ CESTY Nejkratší cesty - kap. 6. TI 7.2 Nejkratší cesty z jednoho uzlu Seznámíme se s následujícími pojmy: w-vzdálenost (vzdálenost na.
Formální axiomatické teorie Teorie relací a funkcí.
ORIENTOVANÉ GRAFY V této části se seznámíme s následujícími pojmy:
F U N K C E.
Neurčitý integrál. Příklad. Na ploše 10 m x 10 m se vysazuje stejný typ rostlin ve 2 barvách. Obě barvy jsou odděleny křivkou y = x ( 1 – 0.1x ). Kolik.
Formulace a vlastnosti úloh lineárního programování
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Stromy.
Funkce Funkce f reálné proměnné x je předpis, který každému x e R přiřadí nejvíc jedno y e R tak, že y = f(x) Definiční obor funkce D je množina všech.
Predikátová logika.
Lineární rovnice Lineární rovnice s jednou neznámou máj vzorec
Pre-algebra Antonín Jančařík.
Algebra II..
Funkce více proměnných.
Vztah bezkontextových jazyků a ZA
Databázové systémy Přednáška č. 4.
VLASTNOSTI GRAFŮ Vlastnosti grafů - kap. 3.
Formalní axiomatické teorie
Pre-algebra Antonín Jančařík.
Relace, operace, struktury
Úvod do logiky 5. přednáška
II. Analýza poptávky Přehled témat
Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce
Teorie množin.
Predikátová logika1 Predikátová logika 1. řádu Teď „logika naostro“ !
Jak je to s izomorfismem
Exponenciální funkce. y = f ( x ) = e x D ( f ) = R R ( f ) = (0, +∞)
Úvod do databázových systémů
Definiční obor a obor hodnot
STROMY A KOSTRY Stromy a kostry - odst. 3.2.
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
Matematika pro ekonomy
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
Matematická logika 5. přednáška
1 Lineární (vektorová) algebra
Funkce více proměnných.
Matematická logika 5. přednáška
Sémantika PL1 Interpretace, modely
Predikátová logika.
Grafy kvadratických funkcí
Definiční obory. Množiny řešení. Intervaly.
Grafy kvadratických funkcí
Transkript prezentace:

DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK 060308

Dotaz na tranzitivní uzávěr (1) Tv.: Nechť R je schéma binární relace. Pak v AR neexistuje výraz, který pro každou relaci R počítá její tranzitivní uzávěr R+. Důkaz: 1. Nechť s= a1,a2,...,as, s 1, je množina konstant, na které neexistuje uspořádání a Rs = a1a2, a2a3,...,as-1as Pz.: Rs  grafu a1  a2 ...as Pz.: je-li na sdefinováno uspořádání , pak Rs+(Rs Rs  )(1  2) 2. Ukážeme, že pro libovolný výraz E(R) existuje s takové, že E(Rs) Rs+.

Dotaz na tranzitivní uzávěr (2) 3. Lemma: Je-li E výraz relační algebry, pak pro dostatečně velké s E(Rs) b1,...,bk |b1,...,bk), kde k 1 a  je formule v disjunktivní normální formě. Atomické formule v  mají speciální tvar: bi = aj, bi  aj, bi = bj + c nebo bi  bj + c, kde c je (ne nutně kladná) konstanta, přičemž bj + c je zkratka pro “takové am, pro které bj = am-c“ Doména interpretace pro ohodnocení proměnných bj je s. Pz.: bi = bj + c  bi je za bj ve vzdálenosti c uzlů.

Dotaz na tranzitivní uzávěr (3) 4. Důkaz sporem. existuje E tak, že E(R) = R+ a jakoukoliv relaci R, tj. i E(Rs) Rs+ pro dostatečně velká s dle lemmatu, Rs+ b1,b2 |(b1,b2) Nastávají dva případy: (a) každá klauzule z  obsahuje atom tvaru b1ai, b2ai nebo b1b2+ c (b2b1 c) Nechť b1b2 amam+d , kde m  libovolné i a d libovolné c

Dotaz na tranzitivní uzávěr (4) b1am a b2 am+d nevyhovuje žádné klauzuli z . spor (amam+d Rs+ ) (b) v  existuje klauzule s atomy obsahujícími jen  Nechť b1b2 am+dam , kde ani bi am ani bi  am+d není obsaženo v  a d 0 je větší než libovolné c v b1  b2+ c nebo b2  b1+ c v viz konstrukce ) am+d am E(Rs) pro postačující s, ale  Rs+ spor Tedy: Pro jakýkoliv výraz E vždy existuje s pro něž E(Rs) Rs+

Dotaz na tranzitivní uzávěr (5) 5. Důkaz lemmatu - indukcí dle počtu operátorů v E I.  operátorů E  Rs nebo E je relační konstanta stupně 1 E  b1,b2 | b2 b1 + 1resp. E  b1 | b1 = c1 b1c2...  b1 = cm II. a) E  E1 E2, E1-E2, E1  E2 E1 b1,...,bk | 1(b1,...,bk) E2 b1,...,bm | 2(b1,...,bm)  pro  a - je k=m a tedy

Dotaz na tranzitivní uzávěr (6) E b1,...,bk | 1b1,...,bk)  1(b1,...,bk), resp. , E b1,...,bk | 1b1,...,bk)   2(b1,...,bk)  pro E b1,...,bk bk+1,...,bk+m | 1(b1,...,bk)  2( bk+1,...,bk+m) !! pak následuje transformace do DNF. b) E  E1() a  obsahuje buď = nebo  E b1,...,bk |1b1,...,bk)  b1,...,bk)

Dotaz na tranzitivní uzávěr (7) c) E  E1S Budeme uvažovat projekci odstraňující jeden atribut jde o posloupnost permutací proměnných a eliminaci poslední komponenty eliminace bk vede k b1,...,bk-1|  bk b1,...,bk)kde  je v DNF  podle a) ..  i=1..mb1,...,bk-1 | bki(b1,...,bk) budeme eliminovat  z jednoho konjunktu v i není bk=ai, bi =bk +c, bk=bi +c  b1,...,bk-1 |ib1,...,bk-1) kde i neobsahuje bk  ai , bi  bk +c, bk  bi +c

Dotaz na tranzitivní uzávěr (8) v i je buď bk=ai, bi =bk +c, bk=bi +c provedou se substituce za bk výsledky se upraví na TRUE nebo FALSE nebo bt=bj +g a přidají se: bi  aj pro s-c  j s, resp. bi  aj pro 1  j c

Tranzitivní uzávěr relace funkcionálně Df.: kompozice R ° S binárních relací R, S definovaných na doméně D je binární relace a,b |c D, (a,c)  R*  (c,b)  S*  Nechť f je funkce přiřazující binární relaci R binární relaci R´ (obě relace jsou definovány nad D). Df.: nejmenší pevný bod (NPB) rovnice R = f(R) (1) je relace R* taková, že platí: R* = f(R*) /pevný bod/ S* = f(S*) R*  S* /minimalita/ Df.: f je monotónní jestliže R1 R2  f(R1) f(R2)

Tranzitivní uzávěr relace funkcionálně Tv.: f je monotónní právě když platí f(R1  R2)  f(R1) f(R2) Df.: f je aditivní právě když platí f(R1  R2) = f(R1) f(R2) Tv.: Aditivní funkce je monotónní Tv.(Tarski): Je-li f monotónní, pak nejmenší pevný bod rovnice (1) existuje. Konstrukce NPB: NPB se získá pro konečnou relaci R opakovanou aplikací f. Je-li  výchozí, pak fi-1()  fi() Pak existuje n0 1 takové, že: ...  f () f1()  ...fn0() = fn0+1() Relace fn0() je NPB.

Tranzitivní uzávěr relace funkcionálně Důkaz: indukcí podle i se ukáže, že relace fn0() je obsažena v každém pevném bodu rovnice (1). Tv.: Tranzitivní uzávěr binární relace R* definované na D je NPB rovnice S = S ° R*  R* kde S je relační proměnná (binární, def. na D). Důkaz: f(S) = S ° R*  R*  fn() = i=1..n R* ° R* ° ... ° R* což vede k tranzitivnímu uzávěru i = 1.. R* ° R* ° ... ° R*

Tranzitivní uzávěr relace funkcionálně Př.: Mějme schéma relace LETADLA(Z, D, ODLET, PŘÍLET) Úkol: vyjádřit SPOJE s přestupy Řešení: SPOJE* je dána jako NPB rovnice SPOJE = LETADLA (LETADLA  SPOJE) (2=5 4 7)1, 6, 3, 8 Tv.: Každý výraz relační algebry neobsahující rozdíl je aditivní ve všech svých proměnných. Pz.: nemonotónní výraz může mít NPB, je-li ve výrazu rozdíl, nemusí být výraz nemonotónní.

Tranzitivní uzávěr relace funkcionálně Df.: Minimální pevný bod (MPB) rovnice (1) je takový pevný bod R*, že neexistuje žádný další její pevný bod, který je vlastní podmnožinou R*. NPB, pak je jediným MPB. Existuje-li více MPB, pak jsou navzájem neporovnatelné a NPB neexistuje.