E1 Přednáška č.4 Tepelný výpočet RC oběhu

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
STRUKTURA A VLASTNOSTI plynného skupenství látek
Advertisements

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM.
16. Kruhový děj s ideálním plynem, 2. termodynamický zákon
Organický Rankinův cyklus
Vazby systému s okolím - pozitivní, negativní
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice.
Hodnocení elektráren - úkolem je porovnat jednotlivé elektrárny mezi sebou E1 P pE1 P E1 vliv na ŽP E2 P pE2 P E2 vliv na ŽP.
Spalovací motory – termodynamika objemového stroje
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/
II. Zákon termodynamiky
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Chemická termodynamika II
Plyny.
Ing. Jiří Štochl, technický ředitel, TEDOM-VKS s.r.o
Fázové rovnováhy.
Spalovací motory Výbušný motor Ottův Výbušný dvoutaktní motor
JADERNÁ ELEKTRÁRNA.
Popis a funkce elektrárny
FÁZOVÝ DIAGRAM.
Elektrárny 1 Přednáška č.3 Pracovní látka TE (TO)
Progresivní technologie a systémy pro energetiku1 V001 Analýza rozhodujících uzlů oběhů parních elektráren Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc.
Jaderné Elektrárny.
Tepelná elektrárna.
Izobarický a adiabatický děj
Typy jaderných reakcí.
Pára Základní pojmy:- horní mezní křivka - dolní mezní křivka
Struktura a vlastnosti plynů
Změny skupenství Zpracovali: Radka Voříšková Petra Rýznarová
Využití energie Slunce
VYBRANÉ PARAMETRY ZDROJŮ V PROJEKTU OBNOVY ZDROJŮ ČEZ Michal Říha, ČEZ, a. s. 29. listopadu 2005.
Progresivní technologie a systémy pro energetiku1 V001 Analýza rozhodujících uzlů oběhů parních elektráren Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc.
Elektrárny 1 Přednáška č.3
Jaderná elektrárna.
P.Šafařík České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Praha
1 JE – jaderne elektrarny JE – Jaderné elektrárny 2 1 DDZ, rozdělení elektráren, Princip výroby elektřiny, 2 Objev elektronu, Historie JE.
Joulův-Thomsonův jev volná adiabatická expanze  nevratný proces (vzroste entropie) ideální plyn: teplota se nezmění a bude platit: p1p1 V1V1 p 2 < p 1.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Spalovací motory Ing. Jan Hromádko, Ph.D. Témata cvičení.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1. Úvod, bezpečnost a protipožární ochrana. 2. Charakteristiky motorových paliv. 3.
ESZS Regulace TE.
16. Kruhový děj s ideálním plynem, 2. termodynamický zákon
Stavová rovnice ideálního plynu
ESZS Přednáška č.2.
Spalovací motory Témata cvičení
Energetický výpočet parogenerátorů
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s regenerativním ohřevem napájecí vody.
Výpočet tepelného schématu RC oběhu s přihříváním páry.
Elektrárny 1 Přednáška č.2 Výpočet účinnosti TE
E SZS Přednáška č.5 Carnotizace RC
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s využitím tepla odváděného z oběhu (užitečně využívané teplo) a dodávkou tepla KVET (kombinovaná výroba.
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s využitím tepla odváděného z oběhu – užitečně využívané teplo.
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu paroplynového oběhu – (CC) , paralelní propojení.
Výpočet tepelného schématu RC oběhu s přihříváním páry.
ESZS Přednáška č.4 Tepelný výpočet RC oběhu
ESZS Přednáška č.3 Stanovení účinnosti TE (TO) a maximální účinosti
E1 Regulace TE.
E1 Přednáška č.7.
KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM.
Možnosti zvýšení účinnosti záchytu SO2 v rozprašovacím
Elektrárny 1 Přednáška č.3 Pracovní látka TE (TO)
STAVOVÉ ZMĚNY IDEÁLNÍHO PLYNU.
EI cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s regenerativním ohřevem napájecí vody.
E1 cvičení – KVET Výpočet tepelného schématu RC oběhu s využitím tepla odváděného z oběhu – užitečně využívané teplo.
Elektrárny 1 Přednáška č. KVE
E1 Přednáška č.5.
Elektrárny 1 Přednáška č.3
Elektrárny 1 Přednáška č.3
E1 Přednáška č.5.
E1 Přednáška č. 7 Kombinovaná výroba
E1 Přednáška č.5 Výpočet RC s regenerativním ohřevem
E1 Přednáška č.7 Výpočet RC s regenerativním ohřevem
Transkript prezentace:

E1 Přednáška č.4 Tepelný výpočet RC oběhu

Přednáška č.4 Energetická bilance RC oběhu Termodynamické omezení TO Problematika pracovní látky TO (voda vs. organika) RC vs. Carnotův oběh Teplený výpočet Carnotizace TO Přednášky E1 - 2011

Reálný RC oběh v TE V technologickém schématu RC oběhu jsou tyto energetická zařízení: TZ – tepelný zdroj zajišťující přívod tepla do TO pomocí parního generátoru, sloužící k „výrobě páry“, OČ – oběhové čerpadlo (zvyšující tlak pracovní látky), KO – kondenzátor (zajišťující odvod tepla z TO, G – elektrický generátor, TM – tepelný motor realizovaný parní turbínou PT, ) Přednášky E1 - 2011

Blokové schéma RC – výpočet účinnosti Přednášky E1 - 2011

Oběh pracovní látky v T-s Přednášky E1 - 2011

Problematika v i-s Přednášky E1 - 2011

Problematika teploty horní teploty TA(teplá lázeň CO) 1´ 4 TA qp 1 TB 5 qo s TA= T4 = teplota pracovní látky dosažená v TZ Izotermická komprese Adiabatická komprese Adiabatická expanze Izotermická expanze Přednášky E1 - 2011

TE – (PE) - Jaderná elektrárna PWR -VVER TZ TA TB qp qo Přednášky E1 - 2011

Oběh pracovní látky H2O v T-s T3=TA --- Přednášky E1 - 2011

TE - (PE) – spalující biomasu ORC TZ TA TB qp qo Přednášky E1 - 2011

Jak se pracovní látky v TO liší při přechodu s kapalné do plynné fáze absolutními hodnotami trojného a kritického bodu molární hmotností hodnotami měrných tepel průběhy mezních křivek Přednášky E1 - 2011

RC oběh s H2O vs. organika Přednášky E1 - 2011

Kritické body Přednášky E1 - 2011

Jak se liší jednotlivé látky v TO Přednášky E1 - 2011

Problematika - ideální pracovní látky v dvoufázovém prostředí Přednášky E1 - 2011

Míra dokonalosti RC oběhů Každý TO nahradit CO Rozdělit TO na dílčí CO Zjistit míru dokonalosti TO (porovnáním s CO) – používajícím příslušné teploty při přívodu a odvodu tepla Přednášky E1 - 2011

Míra dokonalosti RC oběhů Přednášky E1 - 2011

Ideální CO s H2O Přednášky E1 - 2011

Proč se nepoužívá CO ale RC Nízký podíl práce Potíže spojené s kompresí: složitá regulace pochodu kondenzace, aby se zastavil ve stavu 4 a potom provádět účinně kompresi velmi mokré páry. nehomogennita směsi = voda má tendenci oddělit se od páry velký objem mokré páry = velký kompresor, vysoké náklady Další neproveditelné záležitosti spojené s Carnotovým cyklem se mohou eliminovat pomocí přehřátí páry v kotli… Přednášky E1 - 2011

Tepelný výpočet RC oběhů PE Stanovit stavové veličiny pracovní látky TO Stanovit účinnost transformace Množství provozních látek potřebných pro dosažení požadovaného výkonu Posoudit možnosti zvýšení účinnosti Přednášky E1 - 2011

Postup výpočtu Výpočet se provádí pomocí garantovaných účinností jednotlivých prvků systému. Postupuje se směrem od TM k TZ a generátoru. Po stanovení celkové účinnosti se vypočtou hmotnostní průtoky pracovních médií v tepelném schématu. Na závěr se posoudí možnosti úpravu schématu popřípadě se provedou optimalizační výpočty. Přednášky E1 - 2011

Zvýšení účinnosti RC - Carnotizace zvýšení průměrné teploty, při které se teplo převádí do pracovní látky v parogenerátoru snížení průměrné teploty, při které se teplo odevzdává z páry v kondenzátoru snížení odcházejících teplot z TO na teplotu okolí využití odcházejícího tepla do okolí k tepelné spotřebě Přednášky E1 - 2011

Definice jednotlivých účinností 1 1) ideální (bezeztrátová=izoentropická) tepelná účinnost TO: skutečná tepelná účinnost TO: termodynamická účinnost TM: Přednášky E1 - 2011

Vliv změny přehřátých parametrů páry na TO Přednášky E1 - 2011

Přehřátí páry na vysoké teploty - průměrná teplota páry se může zvýšit přídavkem tepla, aniž by se zvýšil tlak v v parogenerátoru a to přehřátím páry na vysoké teploty. Vyšrafovaná oblast = zvýšení čisté práce. Celková plocha pod provozní křivkou 3-3´ = zvýšení tepelného příkonu. Přehřátí páry na vyšší teplotu = zvýšení čisté práce i tepelného příkonu. S dodávaným teplem roste i průměrná teplota = zvýšení tepelné účinnosti. - snížení obsahu vlhkosti páry na výstupu z turbiny = suchost ve stavu 4´ vyšší než ve stavu 4. Přednášky E1 - 2011

Zvýšení tlaku v kotli – Nadkritické RC - moderní parní elektrárny provozují při nadkritických tlacích (P > 22,09 MPa) - provozní tlaky kotle se v průběhu let postupně zvyšovaly na dnešních 30 MPa (i více) - energetické výkony: nad 500 MW Přednášky E1 - 2011

Zvyšování účinnosti turbín Škoda Přednášky E1 - 2011