AFRIKA -hospodářství RZS 96-102, AS 104-105 Afrika je nejchudší obydlený kontinent (důsledky chudoby – nízká životní úroveň, nestabilita, násilí,…) Afrika má značné zásoby nerostných surovin 30% světových zásob „neenergetických“ surovin orientace na těžbu = zaostávání ostatních odvětví negativní dopady na krajinu a ŽP (odlesňování, nižší biodiverzita, znečišťování, kontaminace půdy a vody,…) příležitostí jsou zahraniční investice – do těžby, energetiky, automobilového průmyslu, médií a telekomunikací – hlavním obchodním partnerem se stává Čína

AFRIKA - HDPInternational Monetary Fund (2017) RZS 96-102, AS 104-105 Afrika je nejchudší kontinent podle HDP. 1. USA 19,4 bil. USD, 2. CHN 12 bil., 3. JPN 4,9, 4. DEU 3,7, 5. GBR 2,6, 6. IND 2,6, 7. FRA 2,6, 8. BRA 2,1, 9. ITA 1,9, 10. CAN 1,7, ……49. CZE 213 mld. USD AFRIKA – 1. (W31) NGA 376 mld. USD, 2. (33) ZAF 349, 3. (45) EGY 237, 4. (55) DZA 178, 5. (59) AGO 124 5 ekonomicky největších států Afriky má významnou produkci energetických surovin: ropa (Nigérie, Angola, Alžírsko), zemní plyn (Alžírsko, Nigérie, Egypt), černé uhlí (Jižní Afrika) Nejnižší HDP mají malé státy – 1. (185) STP 372 mil., 2. (182) COM 659, 3. (177) GMB 1038, 4. (174) GNB 1275, 5. (173) SYC 1479, 6.(169) CPV 1728, 7. (167) CAF 1992

AFRIKA - HDP/obyv. International Monetary Fund (2017) RZS 96-102, AS 104-105 Afrika je nejchudší především podle HDP/obyv. 1. LUX 106 tis. USD, 2. CHE 81, 3. NOR 71, 4. IRL 71, 5. ISL 70, 6. QAT 61, 7. USA 60, 8. SGP 58, 9. DNK 56, 10. AUS 56, ……38. CZE 20 tis. USD…50.SYC 15,7,…58.GNQ 12,7,…..W 10,7 AFRIKA – 1. (W50) SYC 15,7 tis. USD, 2. (58) GNQ 12,7, 3. (68) MUS 9,8, 4. (75) GAB 8,0, 5. (77) BWA 7,9 Ekonomickou vyspělost lépe vystihuje HDP na 1 obyvatele, Pouze 2 státy (Seychely a Rovníková Guinea) jsou nad světovým průměrem. Jedná se o rozlohou malé státy, Seychely mají významný cestovní ruch a R. Guinea ropu. Mezi posledními 30 státy je 25 z Afriky (dále AFG, YEM, HTI, TJK, NPL) Nejnižší HDP/obyv.– 1. (188) SSD 228, 2. (187) BDI 312, 3. (186) MWI 324, 4. (185) CAF 387, 5. (184) MOZ 429, 6.(183) NER 440, 7. (182) MDG 448, *podle United Nations (2016) je poslední (193.)Somálsko 92, dále Burundi 273, Malawi 294 Pořadí afrických států podle HDP (PPP), Pořadí států světa podle HDP (PPP)/ob., státy Afriky podle HDI (PPP) anglicky purchasing power parity - Parita kupní síly (HDI) anglicky Human development index- Index lidského rozvoje

AFRIKA – NEROSTNÉ SUROVINY RZS 96-102, AS 104-105 ROPA - severní Afrika a oblast Guinejského zálivu 8,5% sv. produkce (2016) – W13 NGA 2 mil. bbl/d, W14 AGO 1,8, W18 DZA 1,3 OPEC : Libye (1962), Alžírsko (1969), Nigérie (1971), Gabon (1975-1995, 2016), Angola (2007), Rovníková Guinea (2017), Kongo (2018) ZEMNÍ PLYN – severní Afrika – W9 DZA 93 mld. m3, W19 NGA 43, W21 EGY 42, W38 LBY 16, zdroj:OPEC Annual Statistical Bulletin 2017 ČERNÉ UHLÍ – Jižní Afrika (95% AF), W7 ZAF 251,3 mil.t zdroj: Statistical Review of World Energy

AFRIKA – NEROSTNÉ SUROVINY RZS 96-102, AS 104-105 URAN - W4 NER 4116t, W6 NAM 2993, W11 ZAF 293 DIAMANTY– výsadní postavení v těžbě, 7 států v TOP10 – W2 BWA 20,9 mil. cts, W4 COD 12,3, W6 AGO 9, W7 ZAF 8,4, W8 ZWE 2,1, W9 NAM 1,5, W10 SLE 0,5 Konfliktní diamant (často uváděno i jako krvavý diamant) – podle OSN se tak označují diamanty vytěžené ve válečné zóně nebo v oblasti ovládané vzbouřenci, kteří z jejich prodeje financují zbraně. Diamanty léta sponzorovaly války v těchto afrických zemích: Angola, Sierra Leone, Demokratická republika Kongo, Libérie, Côte d´Ivoire, Republika Kongo, Zimbabwe . Zemřely přitom miliony lidí. Kimberleyský systém certifikace (KSC)- ustanovila v roce 2003 OSN. V současné době v něm je 74 zemí. Jeho hlavním úkolem je dohlížet na to, aby se na mezinárodní trh nedostaly krvavé diamanty. Proces proto kontroluje původ minerálů a následně jim uděluje certifikáty potvrzující, že pocházejí z nekonfliktních oblastí.

AFRIKA – NEROSTNÉ SUROVINY RZS 96-102, AS 104-105 ZLATO - W7 ZAF 145 t, W11 GHA 80 PLATINA - W1 ZAF 110 t, W3 ZWE 11 ŽELEZNÁ RUDA - W6 ZAF 63 mil. t, W16 MRT 13,4, W17 SLE 11,9 MĚĎ - W6 COD 850 tis. t, W7 ZMB 755 (Měděný pás) BAUXIT - W3 GIN 45 t MANGAN - W1 ZAF 6,2 mil. t, W4 GAB 1,8, W10 GHA 0,4

REPUBLIKA JIŽNÍ AFRIKA RZS 96-102, AS 104-105 Republika Jižní Afrika (RSA), ISO_3166-1 ZAF přední světový producent nerostných surovin W1 – platina (74,9%), rhodium (81,8%), palladium (40,7%), chrom (51%), mangan (38,5%), titan (16,4%) W2 – vanad (21,5%), zirkon (25,9%) W6 – zlato W7 – diamanty, černé uhlí 1

AFRIKA – zemědělství RZS 96-102, AS 105 Podíl zemědělství na HDP - 32% (nejvíce ze všech světadílů) Nejvyšší podíl zaměstnaných v zemědělství – více než 60% -převažující typ zem. – rotační samozásobitelské -zemědělství Afriky – extenzívní s nízkou efektivitou a nízkými hektarovými výnosy, RV›ŽV severní Afrika – subtropické plodiny (citrusy, vinná réva, olivy, fíky, datle-W1 EGY, W3 DZA), bavlník (EGY) subsaharská Afrika (plodiny na plantážích- pro export): kakaovník (W1 CIV, W2 GHA, W4 NGA, W5 CMR), podzemnice olejná (W3 NGA), kávovník (W5 ETH, W10 UGA), čajovník (W3 KEN), koření MDG (W1 vanilka, W2 hřebíček) , kešu (W2 CIV, W4 NGA) Obilniny : čirok (W2 NGA, W3 SDN, W5 ETH), proso (W2 NER, W4 MLI, W5 NGA), kukuřice (W13 NGA, W14 EGY, W15 ETH, W16 ZAF)

AFRIKA– zdroje 1 http://cs.wikipedia.org/ CC BY-SA 3.0, Obr.1 - [cit. 2018-10-15]. < https://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika#/media/File:Africa_%28orthographic_projection%29.svg> . Licence: Public Domain, Autor:Frederick Brownell CC BY-SA 3.0,

AFRIKA– zdroje 2 Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. ]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/ Afrika. < https://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika > HDP. < https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(nominal) > OPEC.< https://en.wikipedia.org/wiki/OPEC > Nerostné suroviny - produkce. < https://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries_by_mineral_production > http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států http://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries Afrika - Dnešní svět, metodický časopis moderní výuku v souvislostech, číslo 2, ročník 2017/2018, vydává TERRA-KLUB,o.p.s. a TERRA, s.r.o, ISBN 1801-4119 Bičík, Ivan a kol. Regionální zeměpis světadílů. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. 1. vydání, ISBN 80-86034-43-7 Bičík, Ivan a kol. Makroregiony světa. Regionální geografie pro gymnázia. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2010. 1. vydání, ISBN 978-80-86034-78-2 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis II. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0585-0 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.