A B C c d b a e g h i f 1.1 Různé typy buněk

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BUNĚČNÁ VÝMĚNA LÁTEK ŠÁRKA VOPĚNKOVÁ 2012.
Advertisements

Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Základní části buňky a jejich hlavní význam
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
Složení živých soustav
VY_32_INOVACE_Př-ž 6.,7.03 Anotace: Vzdělávací oblast: Buňka živočišná – stavba, činnost Autor: Ing. Jiří Jungmann Jazyk: přírodopis Očekávaný výstup:
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Biologie E
Buňka.
Základy přírodních věd
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
FYZIOLOGIE BUŇKY PŘÍJEM A VÝDEJ LÁTEK.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Rostlinná buňka Mgr. Helena Roubalová
Životní projevy rostlinné buňky Mgr. Helena Roubalová
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
Biochemie Úvod do biochemie.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis – Biologie rostlin
B U Ň K A.
Buňka - test Milada Roštejnská Helena Klímová Obr. 1. Různé typy buněk
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Výživa buňky.
Rozdělení buněk.
Membrány a membránový transport
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
aneb způsob, jakým je hormon z buňky uvolňován do krevního řečiště … V závislosti na chemické struktuře hormonů existují dva základní způsoby jejich sekrece.
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Základní struktura živých organismů
Přírodní vědy aktivně a interaktivně
BUŇKA.
Transport látek, osmóza
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
Základní struktura živých organismů
Metabolismus rostlin.
Stavba lidského těla.
BUŇKA.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka I. Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/2 Šablona: III/2 Inovace.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
METABOLISMUS ROSTLIN OD MARTINA JAROŠE. FOTOSYNTÉZA Zachycuje sluneční energii a z oxidu uhličitého vyrábí organickou sloučeninu (sacharid) a jako vedlejší.
Fotosyntéza.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Příjem a výdej látek buňkou
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Stavba buňky.
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Porovnání eukaryotické a prokaryotické buňky
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje BUŇKA VY_32_INOVACE_23_461 Projekt.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: ZÁKLADNÍ PROJEVY ŽIVOTA
Živočišná Buňka.
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_BUŇKA 3_P1-2
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Základní škola a mateřská škola, Šaratice, okres Vyškov
4. Buňky.
Buňka Test.
A B C c d b a e g h i f 1.1 Různé typy buněk
Botanika Rostlinná Buňka.
Stavba buňky.
Příjem a výdej látek v eukaryotních buňkách
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Transkript prezentace:

A B C c d b a e g h i f 1.1 Různé typy buněk A – živočišná buňka (b – cytoplazmatická membrána, c – jádro, d – endoplazmatické retikulum, e – Golgiho komplex, f – mitochondrie, g – ribozom, h – centriola); B – rostlinná buňka (a – buněčná stěna, b – cytoplazmatická membrána, c – jádro, d – endoplazmatické retikulum, e – Golgiho komplex, f – mitochondrie, g – ribozom, h – chloroplast, i – vakuola); C – prokaryotická buňka (a – buněčná stěna, b – cytoplazmatická membrána, c – nukleová kyselina, d – ribozom, e – bičík). 1

A B C Koncentrační spád je daný různou koncentrací přenášené látky Cytoplazmatická membrána C B Koncentrační spád je daný různou koncentrací přenášené látky Prostá difúze Usnadněná difúze 1.2 Difúze Při transportu látek po koncentračnímu spádu není třeba dodat energii pro jejich přenos. Proto se tento transport označuje jako pasivní. Můžeš si ho představit jako pohyb tělesa po nakloněné rovině dolů. Těleso se bude pohybovat bez dodání energie (volná difúze, B). Jestliže umístíme těleso na vozík, rovněž se bude pohybovat bez dodání energie, tento pohyb bude snazší (usnadněná difúze, C). http://www.studiumbiochemie.cz/bunka4.html 2

1.3 Osmóza Hypertonické prostředí: Koncentrace roztoku v okolí buňky je vyšší než v buňce. Voda proniká ven z buňky do více koncentrovaného prostředí. Buňka se tedy smršťuje a vysychá. Izotonické prostředí: Buňka se vyskytuje v roztoku o stejné koncentraci, jaký má její buněčný obsah. Voda proniká jak dovnitř, tak ven z buňky, nedochází však ke změně koncentrace a tvaru buňky. Hypotonické prostředí: Koncentrace roztoku v okolí buňky je nižší než v buňce. Voda proniká do buňky, která se zvětšuje a v extrémních případech může dojít i k prasknutí membrány. https://eluc.kr-olomoucky.cz/verejne/lekce/11 3

A B Koncentrační spád je daný různou koncentrací přenášené látky Cytoplazmatická membrána Koncentrační spád je daný různou koncentrací přenášené látky Prostá difúze Usnadněná difúze 1.4 Aktivní transport Při transportu látek proti koncentračnímu spádu je třeba dodat energii pro jejich přenos. Proto se tento transport označuje jako aktivní. Můžeš si ho představit jako pohyb tělesa po nakloněné rovině do kopce (B). Jestliže chceš pohnout nákladem, musíš dodat energii - zatlačit. 4

A B C Plazmatická membrána Cytoplazma 1.5 Endocytóza a exocytóza A – Sekreční váček, který vzniká činností endoplazmatického retikula nebo Golgiho komplexu B – Exocytóza je děj, kdy se kolem vylučované látky vytvoří sekreční váček, který putuje k cytoplazmatické membráně. Sekreční váček splyne s cytoplazmatickou membránou a jeho obsah se uvolní do okolí buňky C – Endocytóza je vlastně opakem exocytózy, nejprve se kolem transportované látky vytvoří membránový záhyb. Tento záhyb se zaškrtí a oddělí za vzniku endocytotického (sekrečního) váčku, v němž se transportují látky do nitra buňky. http://www.studiumbiochemie.cz/bunka4.html 5

BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ C6H12O6 + 6 O2 ----> 6 CO2 + 6 H2O + energie 34 ATP štěpení mitochondrie kyslík voda oxid uhličitý transport elektronů Krebsův cyklus glukóza C6H12O6 + 6 O2 ----> 6 CO2 + 6 H2O + energie 34 ATP 1.6 Rozklad glukózy v buňce Schéma ukazuje složité děje, které probíhají v cytoplazmě a mitochondriích. Glukóza je v cytoplazmě štěpena na jednodušší látky. Během tohoto štěpení dochází k uvolnění malého množství energie, která se ukládá do ATP (2 molekuly ATP). Hlavním energetickým centrem buňky jsou mitochondrie, kde se štěpení dokončuje za přítomnosti kyslíku. Použitím jedné molekuly glukózy se může uvolnit v mitochondrii až 36 molekul ATP. Toto schéma je pouze ilustrační a jednotlivé procesy, které jsou znázorněny, se není potřeba pro jednotlivá kola biologické olympiády učit. https://www.nestacertified.com/oxidative-phosphorylationcellular-aerobic-energy-production-also-known-as-cellular-respiration-aerobic-oxidation-and-oxidative-phosphorylation/ 6