CW-057 LOGISTIKA 33. PŘEDNÁŠKA Lineární programování - 3 Leden 2017

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
EMM 6 Ekonomicko-matematické metody 6 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
Advertisements

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Strategické otázky výzkumníka 1.Jaký typ výzkumu zvolit? 2.Na jakém vzorku bude výzkum probíhat? 3.Jaké výzkumné metody a techniky uplatnit?
Ekonomicko-matematické metody č. 11 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
Redukce lůžek Existuje prostor pro redukci lůžek akutní péče?
Přednáška Vícekriteriální metody Jana Soukopová
Vypracováno kolektivem autorů České společnosti pro technickou normalizaci Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
EMM101 Ekonomicko-matematické metody č. 10 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
EMM31 Ekonomicko-matematické metody 3 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík,CSc.
Význam diferenciálních rovnic převzato od Doc. Rapanta.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Název kapitoly Název podkapitoly Text Schvalovací proces + hodnoticí kritéria Jakub Krátký Praha, 5. května 2016.
Funkce Lineární funkce a její vlastnosti 2. Funkce − definice Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny.
Definice: Funkce f na množině D(f)  R je předpis, který každému číslu z množiny D(f) přiřazuje právě jedno reálné číslo. Jinak: Nechť A, B jsou neprázdné.
V. Schvalovací proces + hodnoticí kritéria
Mocniny, odmocniny, úpravy algebraických výrazů
Interpolace funkčních závislostí
Matematika 3 – Statistika Kapitola 4: Diskrétní náhodná veličina
Lineární funkce - příklady
Ekonomicko-matematické metody 7
Vícekriteriální metody Jana Soukopová
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLU 1 – Množiny – teorie
Lineární rovnice a nerovnice I.
Úloha bodového systému
úlohy lineárního programování
Jednotné principy klasifikace na GJKT
Kvadratické nerovnice
8.1 Aritmetické vektory.
Jedno-indexový model a určení podílů cenných papírů v portfoliu
Operační výzkum Lineární programování – cvičení
ROZVRHOVÁNÍ SLUŽEB VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ
Maďarská metoda Kirill Šustov Michal Bednář Stanislav Běloch
Oblast: Dobré životní podmínky zvířat
SIMULAČNÍ MODELY.
Poměr v základním tvaru.
Schvalovací proces + hodnoticí kritéria
CW-057 LOGISTIKA 34. PŘEDNÁŠKA Lineární programování – 4/G Leden 2017
4.1 – 4.3 Lineární nerovnice i jednoduchý podílový tvar
Management Přednáška 7, 8: Plánování.
SÁRA ŠPAČKOVÁ MARKÉTA KOČÍBOVÁ MARCELA CHROMČÁKOVÁ LUKÁŠ BARTOŠ B3E1
Kvadratické nerovnice
Schvalovací proces + hodnoticí kritéria
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
Stavební fakulta ČVUT, B407
BIBS Informatika pro ekonomy přednáška 2
Rovnice základní pojmy.
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
Slovní úlohy o pohybu Pohyby stejným směrem..
Optimální pořadí násobení matic
Početní výkony s celými čísly: sčítání a odčítání
Konstrukce trojúhelníku
3. přednáška Laplaceova transformace
ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA BIOSIGNÁLŮ
Jiří Vyskočil, Marko Genyg-Berezovskyj 2010
Teorie chyb a vyrovnávací počet 1
Lineární regrese.
Příklad postupu operačního výzkumu
Početní výkony s celými čísly: násobení
Poměr v základním tvaru.
Dynamické programování Úloha batohu neomezená
Lineární funkce a její vlastnosti
Teorie chyb a vyrovnávací počet 1
Více náhodných veličin
Početní výkony s celými čísly: dělení
Grafy kvadratických funkcí
Teorie chyb a vyrovnávací počet 2
Teorie chyb a vyrovnávací počet 2
Dopravní úloha.
Konstrukce trojúhelníku
Transkript prezentace:

CW-057 LOGISTIKA 33. PŘEDNÁŠKA Lineární programování - 3 Leden 2017 AKREDITAČNÍ ZMĚNA OZNAČENÍ PŘEDMĚTU – z CW13 na CW057 CW-057 LOGISTIKA 33. PŘEDNÁŠKA Lineární programování - 3 Leden 2017 © Ing. Václav Rada, CSc.

CW057 CW13 CW05 POKRAČOVÁNÍ …..(další) METODY ŘEŠENÍ patřící do oblasti lineárního (i jiného) programování - 3. ☺ Březen 2017

CW057 CW13 CW05 Celočíselné programování Formulace úloh Obecným tvarem úlohy lineárního celočísel-ného programování (CLP) je úloha maxima-lizace nebo minimalizace lineární funkce s podmínkou, že nezávisle proměnné této funkce musí splňovat soustavu omezení da-ných soustavou lineárních rovnic nebo nerov-ností, z nichž některé musí splňovat i pod-mínku celočíselnosti. Březen 2011

CW057 CW13 CW05 Celočíselné programování Nejjednodušší metodou je tzv. „zakrouhlo-vací metoda“, podle které se zadaná úloha vyřeší bez ohledu na podmínky celočíselnosti a výsledek, tj. složky získaného optimálního neceločíselného řešení se na celá čísla „zaokrouhlí“. Má to nevýhodu v tom, že tento postup neza-ručuje získání optimálního řešení, ale dokonce ani nemusí být přípustným řešením. Březen 2010

CW057 CW13 CW05 Celočíselné programování Že z toho plyne určitě malá oblast úloh, které takto mohou být řešeny, je více než jasné. V praxi lze tento postup doporučit pouze v případech, jsou-li všechny složky opti-málního neceločíselného řešení velmi vel-ká čísla (zaokrouhlení je pak „neovlivní“) a pokud nebude vadit možné nedodržení ome-zujících podmínek. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Celočíselné programování Obecná formulace úlohy CLP Ve vektorovém nebo maticovém tvaru, pří-padně složkovém tvaru: max L(x) = cT * x na množině přípustných řešení S daných omezujícími podmínkami: x1 * a1 + x2 * a2 + … + xn * an ≤ b xj ≥ 0 kde xj jsou celá čísla a j = 1 , 2 , … , n. Březen 2011

CW05 Celočíselné programování Pokud je podmínkou vztah: xj = 0 nebo xj = 1 nazývá se řešení procesem bivalentního (binární) programování. Formálně se tak CLP liší od běžné necelo-číselné úlohy pouze právě těmi podmínkami celočíselnosti. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Celočíselné programování Enumerativní metoda Je-li množina přípustných řešení úlohy CLP omezená, pak je konečná, tj. obsahuje ko-nečný počet izolovaných bodů – mnohdy se používá nesprávného názvu „diskrétní“. Český ekvivalent názvu enumerativní je výčtový nebo vyjmenovávací a používá se málo. Březen 2009

CW05 Celočíselné programování Enumerativní metody jsou charakterizovány tím, že probírají postupně jeden bod mno-žiny přípustných řešení po druhém a hledají (vypočítávají) v něm hodnotu kriteriální účelové funkce. Takové metody se pak nazývají explicitní. Březen 2010

CW057 CW13 CW05 Celočíselné programování Algoritmus enumerických metod je systema-tický a jednoduchý – z výpočtu hodnot úče-lové funkce si pamatuje nejlepší aktuální bod a funkční hodnotu. Po probrání všech možných bodů je výsled-kem (řešením celé úlohy CLP) právě ten nejlepší bod. Březen 2009

CW05 Celočíselné programování Tato metoda je přes svoji jednoduchost velice náročná na výpočetní výkon a to už přibližně pro n ≥ 25. Přibližný výpočet náročnosti si lze před-stavit z následujících čísel: * pro n = 25 + počet podmínek m, kde m = 25 – bude nutno provést o = 2 * m * n operací to by bylo rovno o =1250 ….. Březen 2009

CW05 Celočíselné programování * pro 2n výsledných bodů bude potřeba o = 2 * m * n * 2 * n operací pro n = 25 to bude 33554432 bodů a celkem 41 943 040 000 operací *** u rychlosti, kterou může PC dát k dispo-zici, např. 1 milion operací za vteřinu, to bude trvat 41 943 vteřiny cca 700 minut = 11,7 hod. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Celočíselné programování V reálu bude výpočet „o něco“ kratší, proto-že lze předpokládat, že některé výpočty skončí dřív než vyčerpáním kontroly všech m podmínek !!! Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Diskrétní programování Úlohy diskrétního programování Jednou z oblastí celočíselného programování jsou úlohy řešené pomocí diskrétních mate-matických modelů. Jsou užívány v případech, kdy se jedná o rozhodování mezi mnoha variantami (kterých je konečný počet) s konečným počtem mož-ných řešení. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování V aplikační praxi dosahuje počet řešení ta-kových čísel, že ani nasazení výpočetní tech-niky nevede k cíli – vyhodnocení výsledného řešení by trvalo neúměrně dlouho. Tyto úlohy mají blízko k lineárnímu progra-mování a principům jeho řešení i když pou-žívají trochu jiný matematický aparát. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Diskrétní programování Diskrétní optimalizace spočívá v hledání prvku z diskrétní množiny, pro nějž funkce definovaná na této množině, nabývá maxi-mum nebo minimum. Nejobvyklejší tvar řešených úloh je tvar smí-šený, kde existují jak celočíselné proměnné tak i proměnné, které nejsou vázány pod-mínkou celočíselnosti. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Diskrétní programování Tato úloha je známa pod anglickou zkratkou MIP (Mixed Integer Programming) = Smíšená úloha lineárního celočíselného programování. Pokud se neceločíselné spojitě proměnné nevyskytují, mluví se o čistě celočíselné úloze = IP (Integer Programming). Březen 2011

CW05 Diskrétní programování Úloha MIP se zapisuje ve tvaru: (MIP) max cx + dy : Ax + Dy  b , x Є Zn+ , y Є Rp+  kde Z+ … je množina celých nezáporných čísel R+ … je množina nezáporných reálných čísel. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování Účelovou maximalizovanou funkcí, je zde lineární funkce (cx + dy). Koef. obsažené ve vektorech c a d se ozna-čují jako ceny odpovídajících proměnných. Soustava nerovností znázorněná vztahem (Ax + Dy  b) jsou omezující podmínky úlohy, která je zadána parametry ….. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování Omezující podmínky úlohy - parametry: c … je n-členný vektor cen celočíselných proměnných d … je p-členný vektor cen neceločíselných proměnných A … je matice m * n koeficientů m omezení a n celočísel. proměnných ……. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování D … je matice m * p koeficientů m omezení a p neceločíselných proměnných b … je m-členný vektor pravých stran. Dále se předpokládá, že parametry ( c , d , A , D , b ) jsou racionální – což není pro praxi žádným omezením a vyhovuje to systému práce s čísly pomocí výpočetní techniky. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování Množina S = x Є Zn+ , y Є Rp+ : Ax + Dy  b  je nazývána množinou přípustných řešení obsahujících body (x , y) splňující soustavu omezení ve tvaru Ax + Dy  b a složky vektoru x jsou nezáporné celočíselné, kdežto složky vektoru y jsou pouze nezáporné. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování V úloze MIP lze zcela obecně definovat ome-zení jako rovnice, protože nerovnosti lze na soustavu (obvykle dvojici) rovnic převést. Vztah mezi minimalizací a maximalizací je jednoduchý – převedení spočívá ve vyná-sobení účelové funkce koeficientem „-1“. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování Pokud žádné proměnné nejsou celočíselné, jde o úlohu lineárního programování ve tvaru: (LP) max  dy : Dy  b , y Є Rp+  Březen 2009

CW05 Diskrétní programování Pokud v úloze MIP mohou celočíselné pro-měnné nabývat pouze dvou hodnot (binár-ních) 0 nebo 1, jde o smíšenou bivalentní úlohu danou vztahem ve tvaru: (0 - 1 MIP) max  cx + dy : Ax + Dy  b x Є Bn+ , y Є Rp+  kde B = 0 , 1. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování Čistě celočíselná úloha má pak tvar: (IP) max  cx : Ax  b , x Є Zn+  respektive tvar: (0 – 1 IP) max  cx : Ax  b , x Є Bn+  Březen 2009

CW05 Diskrétní programování S bivalentní úlohou (0 – 1 IP) souvisí úloha označovaná jako CP (Combinatorial Optimization Problem) = kombinatorický optimalizační problém. Její tvar: (CP) max  f(P) : P Є N  kde N =  1 , 2 , 3 , … , n  P … jsou její podmnožiny f(P) = ∑j Є P cj … sumace podle j pro zadaný vektor cen cj. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování Pozn.: Při řešení konkrétních praktických úloh je nutné nejprve úlohu převést ze slovní formulace na typově odpovídající matematický model vedoucí pak na některý z typů diskrétních úloh ( MIP, IP, 0-1 MIP , 0-1 IP atd.). V těchto příkladech dále uváděný symbol → max bude označovat funkci pro maximalizaci nebo minimalizaci. Březen 2009

CW05 Diuskrétní programování - Vlastnosti úlohy IP Vlastnosti úlohy IP Popis množiny přípustných řešení Je dána úloha celočíselného programování ve tvaru: (IP) max  cx : Ax  b , x Є Zn+  Množina přípustných řešení, je dána vztahem: S = x Є Zn+ : Ax  b  Březen 2009

CW05 Diskrétní programování - Vlastnosti úlohy IP Pokud nebude vyžadována podmínka celo-číselnosti, půjde o úlohu lineárního progra-mování ve tvaru: (LP) max  cy : Ay  b , x Є Rn+  která má množinu přípustných řešení: P = x Є Rn+ : Ax  b  Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Diskrétní programování - Vlastnosti úlohy IP Řešení úloh spadajících do této oblasti je pomocí řady metod: * metoda nerovností a jejich zesilování * metoda Chvátal - Gomoryho * metoda zesilování nerovností s využitím děli-telnosti * metoda Gomoryho nerovnosti * metoda duality a relaxace * metoda Binderovy dekompozice smíšené celočí-selné úlohy. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování - Metody řešení Metoda řešení úlohy IP a MIP Obě úlohy IP i MIP jsou NP-obtížné a proto neexistuje polynomiální algoritmus pro řešení těchto úloh. Tyto metody nejsou polynomiální a pro roz-sáhlejší úlohy s větším počtem celočíselných proměnných může být výpočet neúnosně zdlouhavý a v reálném čase nemusí dát optimální řešení. Březen 2009

CW05 Dsikrétní programování - Metody řešení Dvě základní skupiny řešitelských metod: * metody řezných nadrovin – metody seč-ných nadrovin(cutting plane algorithm) - pos-tupné přidávání platných omezení – význam-ná je řada Gomoryho metod * metody větvení a hranic – (branch and bound) - postupné dělení množiny přípust-ných řešení na podmnožiny a hledání opti-málního řešení na podmnožinách. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Diskrétní programování - Metody řešení Konvexní kvadratický optimalizační model Tento model patří mezi nelineární optimali-zační úlohy a týká se oblasti nelineárního programování. Problém je definován pomocí kvadratické účelové funkce a lineárních omezujících podmínek. Zároveň většinou lépe popisují modelovanou realitu. Březen 2009

CW05 Diskrétní programování - Metody řešení Nevýhodou je, že lineární formulace omezu-jících podmínek je nutným zjednodušením řešeného problému. Řešení je těžké a velmi obtížné. Určitou výjimkou jsou konvexní optimalizační modely s lineárními omezujícími podmínkami a s kvadratickou kriteriální funkcí. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Diskrétní programování - Metody řešení K řešení se používá Wolfeho algoritmus, který převádí řešení nelineární úlohy na řešení pomocné lineární úlohy simplexovým algoritmem s rozšířenými pravidly pro vstup proměnných do báze. Wolfeho algoritmus vychází z analytického popisu postupu řešení obecného optimalizačního modelu pomocí Kuhn – Tuckerových podmínek. Ty popisují sedlový bod Lagrangeovy funkce. Březen 2009

CW05 Konvexní optimalizační model Konvexní optimalizační model Je definován jako optimalizační úloha nale-zení minimální hodnoty konvexní kvadratické účelové funkce (konkávní optimalizační mo-del pak v případě hledání maximální hodnoty konkávní kvadratické účelové funkce) na množině přípustných řešení vyjádřené lineárními nerovnostmi. Březen 2009

CW05 Konvexní optimalizační model Lze jej zapsat ve tvaru matice: min { ½ * xT * Cx + pT * x │ A * x ≤ b , xj ≥ 0 j = 1 , 2 , ... , n , x Є Rn } kde: ½ * C ... symetrická matice koef. kvadratických členů účelové funkce (pro její prvky platí cij = cji a oba indexy „i“ i „j“ = 1 , 2 , ... n ) p ... je vektor koeficientů soustavy omezujících podmínek b ... je vektor pravých stran těchto podmínek. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Konvexní optimalizační model Optimalizační model má tyto prvky, jejichž matematický popis je: * vektor proměnných sloužící k popisu jed-notlivých složek hledaného rozhodnutí má tvar x = ( x1 , x2 , x3 , ...... , xn) Є Rn Březen 2009

CW05 Konvexní optimalizační model * účelová (kriteriální) kvadratická funkce popisující cíl (kritérium) hledaného rozhod-nutí má tvar ½ * xT * Cx + pT * x * lineární omezující podmínky popisující cíl (kriterium) hledaných reálných omezení mají tvar A * x ≤ nebo = nebo ≥ b a to pro všechna omezení. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Vícekriteriální optimalizační metody Vícekriteriální optimalizační metody Čím více je kriterií, která mohou ovlivnit roz-hodovací proces a výsledné rozhodnutí, tím je řešení tohoto procesu komplikovanější. Začíná to tím, že problém je obtížněji mode-lovatelný i řešitelný. Přitom v reálu je to pod-statně běžnější a obvyklejší než jednoduchá situace s jediným kritériem. Březen 2009

CW05 Vícekriteriální optimalizační metody Lze říci, že řada praktických situací není jedno-kriteriálního řešení schopna. Modelování vícekriteriálních situací tedy zna-mená nalezení řešení, které bude vyhovovat (ideálně) všem kriteriím, nebo alespoň těm nejdůležitějším. Je vhodné na začátku eliminovat nedůležitá kritéria a neefektivní varianty – nebo se pokusit o jejich sdružené uspořádání. Březen 2009

CW05 Vícekriteriální optimalizační metody Přístupů k vícekriteriálnímu rozhodování a tedy k hodnocení získaných variant se liší podle charakteru množiny variant nebo mno-žiny přípustných řešení. Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Vícekriteriální optimalizační metody Hlavními jsou dvě skupiny modelů: * modely zadané pomocí konečného seznamu variant a jejich ohodnocení podle jednotlivých kriterií * modely mající množinu variant s neko-nečně mnoha prvky vyjádřenu soustavou omezujících podmínek a ohodnocení jedno-tlivých variant je dáno jednotlivými kriteriál-ními funkcemi. Březen 2009

CW05 Vícekriteriální optimalizační metody Metody používané v této oblasti rozhodova-cích modelů, lze rozřadit do těchto skupin: * metody vycházející z dílčí optimalizace, na kterou navazují vhodně zvolené postupy s pokračujícími výpočty vyhovujícího kom-promisního řešení Březen 2009

CW05 Vícekriteriální optimalizační metody * metody agregující do jediné globální fun-kce daná kritéria vícekriteriálního modelu, čili složitá úloha se převede na klasickou jedno-kriteriální řešitelnou úlohu Březen 2009

CW05 Vícekriteriální optimalizační metody * úprava kriteriálních funkcí na omezující podmínky s využitím úzkého vztahu mezi definicí kriteria a vlastním omezením v mo-delu, tj. využitím možnosti zajistit požadova-nou úroveň kriteria formou jeho převodu na omezující podmínku Březen 2009

CW05 Vícekriteriální optimalizační metody * cílové programování = metody vedoucí k řešení specifických úloh - pro každou uva-žovanou kriteriální funkci se předem zadává požadovaná cílová úroveň, která by se měla dosáhnout a dále musí zadat i preference dosažení jednotlivých cílových hodnot Březen 2009

CW05 Vícekriteriální optimalizační metody * interaktivní iterační metody – jde o úlohy vektorové optimalizace – jsou založené na dialogu vyhodnocovatele a řešitele, kdy si interaktivně vyměňují řadu informací v iterač-ních krocích, při kterých rozhodovatel zpřes-ňuje vstupní informace a řešitel po výpočtu sdělí „nové“ výsledky – jedná se o velice in-dividualizovaný přístup k řešení Březen 2009

CW05 Vícekriteriální optimalizační metody *** ALOP (Aspiration Levels Oriented Procedure) je založena na principu prohle-dávání (s heuristikou. kterou je vzdálenost od nedominované hranice množiny přípustných řešení) hodnot kriteriálních funkcí – výsled-kem je trajektorie aspiračních úrovní a získá-ní kompromisního řešení Březen 2009

CW05 Vícekriteriální optimalizační metody *** STEM – metoda ze 70. let minulého sto-letí – je určena pro řešení úloh lineární vek-torové optimalizace, které umožňují kom-penzaci hodnot kriterií Březen 2009

CW057 CW13 CW05 Vícekriteriální modely - Metody řešení Metody řešení modelů vícekriteriální analýzy Existuje celá řada metod, z nichž nejčastěji se uvádí: * bodovací metoda – model je zadán pouze pomocí preferencí variant podle jednotlivých kriterií a nejsou známy preference kriterií Březen 2009

CW05 Vícekriteriální modely - Metody řešení * metoda převedení kriteriální funkce do omezujících podmínek = metoda pořadí – předpokladem použití je fakt, že rozhodovatel je schopen určit, které kriterium je „nejdůleži-tější“ – tím se úloha stává monokriteriální optimalizací – ostatní kritéria pak rozhodova-tel převede do formy omezujících podmínek = pro každou určí „minimální hodnotu nebo aspirační úroveň její funkcionality“ … Březen 2009

CW05 Vícekriteriální modely - Metody řešení ….– model je zadán pouze pomocí prefe-rencí variant podle jednotlivých kriterií a nejsou známy preference kriterií Březen 2009

CW05 Vícekriteriální modely - Metody řešení * metoda aspiračních úrovní – použitelná, pokud je známa nominální informace o krite-riích, tj. nejhorší přípustné hodnoty kriterií a kardinální ohodnocení variant podle jednotli-vých kriterií – určí se množina akceptovatel-ných variant = připustí se pouze varianty spl-ňující všechny aspirační úrovně (musí mít alespoň minimální požadované hodnocení – u disjunktivní metody se připouští varianty, které splňují alespoň jeden požadavek Březen 2011

CW05 Vícekriteriální modely - Metody řešení * metoda váženého součtu – vyžaduje kar-dinální informace, kriteriální matici Y a vektor vah kriterií – tato metoda je speciálním přípa-dem metody funkce užitku – vychází z maxi-malizace užitku daného maximem funkce užitku uj(yij) – varianta musí osáhnout určité (definované) hodnoty, pak již začne přinášet uživateli užitek Březen 2011

CW057 CW13 CW05 Vícekriteriální modely - Metody řešení * metoda TOPSIS – vyžaduje kardinální in-formace, kriteriální matici Y a vektor vah kri-terií – tato metoda posuzuje varianty z hle-diska jejich vzdálenosti od ideální a bazální varianty Březen 2011

CW057 CW13 CW05 Vícekriteriální modely - Metody řešení * metoda funkce užitku = agregace kritérií, agregace charakteristik – vychází z předpo-kladu, že rozhodovatel je schopen přiřadit každému z čísel f = (f1(x), f2(x), f3(x) , … , fp(x)) kde x je libovolný prvek množiny přípustných řešení a užitečnost (jako reálné číslo) Březen 2011

CW057 CW13 CW05 Vícekriteriální modely - Metody řešení * metoda cílového programování – spočívá v nalezení kompromisního řešení, jehož ohodnocení leží nejblíže ideálnímu pseudo-hodnocení – jedná se o minimalizační opti-malizaci – takže opět se jedná o převod na úlohu monokriteriální optimalizace. Březen 2011

…..… Informace pokračují …..č.4… cw057 – p. 33. CW057 POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ ……. Informace pokračují …..č.4… …..… cw057 – p. 33. březen 2017

CW057 CW13 CW05 ……… Březen 2017