Sociální etika 1 (PS) Vyučuje:. PhDr. Roman Míčka, Th. D. , Ph. D. www Sociální etika 1 (PS) Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D. www.romanmicka.net roman.tf@seznam.cz

Doporučená literatura ANZENBACHER, A. Křesťanská sociální etika. Úvod a principy, Brno: CDK, 2004. ISBN 80-7325-030-6. s. 7-14 (36), 179-226. (celkem 56 stran) Sociální encykliky (1891 - 1991), Praha: Zvon, 1996, ISBN 80-7113-154-7. (úvod Tomáše Halíka (s. 7-17) + krátké úvody k jednotlivým encyklikám od Cyrila Martinka) (18 stran). Roman Míčka: Výběr citací z encyklik (17 stran). Jednu z encyklik: Encyklika Caritas in Veritate (2009) Benedikta XVI. (cca 50 stran). Encyklika Laudato si’ (2015) papeže Františka (cca 60 stran) Celkem cca 140 (či 150) stran (http://www.romanmicka.net/txt_soubory/dokumenty/podpora_se1.zip) Dále je dobré pro další práci a přehled se seznámit se strukturou a obsahem Kompendia sociální nauky církve, případně dalších v přednáškách doporučených dokumentů

Zkouška Obecné: • Co to je sociální etika a jak se odlišuje od individuální etiky? • Jaké jsou základní otázky, problémy, tradiční témata sociální etiky? • Jaké politické ideologie a jakým způsobem formují svět politiky, ekonomiky a kultury? • Jaká je spojitost a jaké rozdíly mezi sociální etikou a sociálním učením církve? • Co je to sociální učení církve, jak vzniklo, jaký má charakter, jak jej lze definovat? • Co je to křesťanské sociální myšlení a v jakém je vztahu k SUC? • Jaký je základ a dějinný vývoj úvah o politice a ekonomice ze strany církve? • Jaké jsou prameny SUC a jak se vyvíjelo SUC v dějinách? • Jaký je dějinný kontext jednotlivých konkrétních (od Rerum novarum) sociálních encyklik? • Jaké jsou hlavní principy SUC, jak je lze definovat a odkud pocházejí? • Co je podstatou personálního principu, jak je spojen s tématikou lidských práv? • Co je podstatou principu solidarity a principu subsidiarity? • Co je to pastorální konstituce Gaudium et spes a jakým způsobem reaguje na politické a ekonomické otázky? • Co je ve stručnosti obsahem dvou nejnovějších encyklik Caritas in veritate (2009) a Laudato si’ (2015)? • Referujte podrobně o obsahu encykliky Caritas in veritate (2009) či Laudato si’ (2015)

Zkouška Politika: • Co je to politika, jaké jsou její dějinné kontexty? • Co je to demokracie, jak se v dějinách vyvíjela? • Jaké jsou podstatné náležitosti demokratického právního státu? • S jakými problémy a otazníky se systém demokracie potýká? • Jak se k politice, demokracii a lidským právům staví SUC? • Jak reflektuje SUC problematiku mezinárodních vztahů? • Jaká je tradiční historická nauka o spravedlivé válce, jak lze dnes hodnotit tuto otázku? • Jakým způsobem a v jakých dokumentech hodnotí problém míru a války SUC? • Jakým způsobem a v jakých dokumentech hodnotí problém terorismu SUC?

Zkouška Ekonomika: • Co je to ekonomika, jak se v dějinách vyvíjela? • Jaký je vztah ekonomiky a etiky? • Co je to kapitalismus a jaký má charakter, ideový základ a jak se v dějinách vyvíjel? • Jak se SUC staví k otázce soukromého vlastnictví? • Co je to lidská práce, jak se k otázce lidské práce staví SUC? • Jak se k ekonomice kapitalismu staví SUC? • Jak se k problému lidské práce staví dokumenty SUC? • Jaká je ekonomická vize historického socialismu a jak se k socialismu staví SUC? • Jak a proč je socialismus v sociálních encyklikách kritizován? • Co je to sociálně tržní hospodářství, jaký má charakter a jak se má k SUC? • Co je to sociální stát, stát blahobytu a jak je z pozice SUC hodnocen? • Co je to globalizace a jak se projevuje v politické a ekonomické oblasti? • Jaké jsou obvykle vypočítávané klady a zápory globalizace a jak je lze hodnotit? • O čem a jakým způsobem pojednává encyklika Caritas in veritate ? • Jak encyklika Caritas in veritate chápe lidský rozvoj? • Jakým způsobem encyklika Caritas in veritate reaguje na aktuální problémy současnosti (globalizace, chudoba, ekologie, finanční a ekonomická krize, terorismus)? • Jaké jsou klíčové výpovědi a podněty encykliky Laudato si’ (2015) papeže Františka? (ekologie, konzumismus, chudoba)

Jak jsme na tom? Politicky? Krize politiky, legitimity, demokracie, antipolitika, „postpravdivá politika“, EU, geopolitika, „Západ“ a zbytek světa, migrace Ekonomicky? Blahobyt, konzumerismus, chudoba, zadlužení, perspektiva sociální politiky Kulturně? Morálka soukromá, veřejná, hodnoty, identita, korupce, univerzalismus, multikulturalismus, „kultura smrti“? Fenomén globalizace Naděje, skepse, integrální rozvoj, katastrofa, konec dějin?

Klíčová témata Politika Je o redistribuci moci a zdrojů pro život, jde o „kolektivním organizování sociální existence“ někdo říká, že politika je boj o „legitimní význam termínů a pojmů“ (co je moc, svoboda, demokracie, spravedlnost, sociální stát apod.) Jaké politické zřízení je nejlepší? Je to demokracie? Proč? Za jakých podmínek? Ekonomika Zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů Jak nejlépe organizovat procesy vytváření bohatství? Jak je přerozdělovat? Jakou roli v tom má hrát stát? Kultura „Kultura nebo civilizace …. je komplexní celek, který zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a všechny ostatní schopnosti a obyčeje, jež si člověk osvojil jako člen společnosti.“ Jaké jsou základní hodnoty, které je třeba ve společnosti respektovat? Které se mají stát zákonem? Jaká jsou lidská práva, jak je možné je obhájit?

Index demokracie http://en.wikipedia.org/wiki/Democracy_Index (Economist Intelligence Unit) Vyhodnocuje míru demokracie 167 zemí. Je vypracováván na základě 60 ukazatelů, seskupených do pěti různých kategorií: míra politické volby a pluralismu občanská práva funkčnost vlády politická spoluúčast politická kultura

Index demokracie (2012) 1. Norway 16. United Kingdom 2. Sweden 3. Iceland 4. Denmark 5. New Zealand 6. Australia 7. Switzerland 8. Canada 9. Finland 10. Netherlands 11. Luxembourg 12. Austria 13. Ireland 14. Germany 15. Malta 16. United Kingdom 17. Czech Republic 18. Uruguay, Mauritius 20. South Korea 21. United States of America 22. Costa Rica 23. Japan 24. Belgium 25. Spain … 28.France, Slovenia 32. Italy 33. Greece 38. India 39. Jamaica 40. Slovakia … 44. Poland, Brazil 49. Hungary 50. Croatia

Index demokracie (2015) „Flawed democracies“ již od 21. - Italy 1. Norway 2. Iceland 3. Sweden 4. New Zealand 5. Denmark 6. Switzerlan 7. Canada 8. Finland 9. Australia 10. Netherlands 11. Luxembourg 12. Ireland 13. Germany 14. Austria 15. Malta 16. United Kingdom 17. Spain 18. Mauritius 19. Uruguay 20. USA 21. Italy 22. South Korea 23. Japan, Costa Rica 25. Czech Republic 26. Belgium 27. France 28. Botswana 29. Estonia … 34. Israel 35. India 37. Slovenia 43. Slovakia .. 48. Poland … ... 132. Rusko 167. North Korea „Flawed democracies“ již od 21. - Italy

Index demokracie (2016) „Flawed democracies“ již od 20. - Japan 16. United Kingdom 17. Spain 18. Mauritius 19. Uruguay Flawed: 20. Japan 21-22. USA, Italy 23. Cabo Verde 24-25. France, South Korea 26. Costa Rica 27. Botswana 28. Portugal 29-30. Israel, Estonia 31. Czech Republic 32. India 34. Chile 35. Belgium 37. Slovenia 1. Norway 2. Iceland 3. Sweden 4. New Zealand 5. Denmark 6-7. Canada,Ireland 8. Switzerland 9. Finland 10. Australia 11. Luxembourg 12. Netherlands 13. Germany 14. Austria 15. Malta 42. Slovakia .. 52. Poland … ... 134. Rusko 167. North Korea „Flawed democracies“ již od 20. - Japan

Index demokracie (2016)

Human Development Index (2012) Je kombinací nejen ekonomických, ale i celé řady sociálních ukazatelů, jako je například očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti z hlediska gender, porodní úmrtnost, přístup k nezávadné pitné vodě, zdravotní péči, a podobně. Stanoví žebříček 169 států OSN v pořadí podle kvality života. 1 Norway 0.955 81.3 12.6 17.5 48,688 4 0.977 2 Australia 0.938 82.0 12.0 c 19.6 d 34,340 15 0.978 3 United States 0.937 78.7 13.3 16.8 43,480 6 0.958 4 Netherlands 0.921 80.8 11.6 c 16.9 37,282 8 0.945 5 Germany 0.920 80.6 12.2 16.4 e 35,431 10 0.948 6 New Zealand 0.919 80.8 12.5 19.7 d 24,358 26 0.978 7 Ireland 0.916 80.7 11.6 18.3 d 28,671 19 0.960 7 Sweden 0.916 81.6 11.7 c 16.0 36,143 6 0.940 9 Switzerland 0.913 82.5 11.0 c 15.7 40,527 2 0.926 10 Japan 0.912 83.6 11.6 c 15.3 32,545 11 0.942 11 Canada 0.911 81.1 12.3 15.1 35,369 5 0.934 12 Korea, Republic of 0.909 80.7 11.6 17.2 28,231 15 0.949 13 Hong Kong, China (SAR) 0.906 83.0 10.0 15.5 45,598 13 Iceland 0.906 81.9 10.4 18.3 d 29,176 12 0.943 15 Denmark 0.901 79.0 11.4 c 16.8 33,518 4 0.924 16 Israel 0.900 81.9 11.9 15.7 26,224 13 0.942 17 Belgium 0.897 80.0 10.9 c 16.4 33,429 3 0.917 18 Austria 0.895 81.0 10.8 15.3 36,438 –5 0.908 18 Singapore 0.895 81.2 10.1 c 14.4 f 52,613 –15 0.880 20 France 0.893 81.7 10.6 c 16.1 30,277 4 0.919 21 Finland 0.892 80.1 10.3 16.9 32,510 2 0.912 21 Slovenia 0.892 79.5 11.7 16.9 23,999 12 0.936 23 Spain 0.885 81.6 10.4 c 16.4 25,947 8 0.919 24 Liechtenstein 0.883 79.8 10.3 g 11.9 84,880 h –22 0.832 25 Italy 0.881 82.0 10.1 c 16.2 26,158 5 0.911 26 Luxembourg 0.875 80.1 10.1 13.5 48,285 –20 0.858 26 United Kingdom 0.875 80.3 9.4 16.4 32,538 –5 0.886 28 Czech Republic 0.873 77.8 12.3 15.3 22,067 10 0.913 29 Greece 0.860 80.0 10.1 c 16.3 20,511 13 0.899 30 Brunei Darussalam 0.855 78.1 8.6 15.0 45,690 –23 31 Cyprus 0.848 79.8 9.8 14.9 23,825 4 0.869 32 Malta 0.847 79.8 9.9 15.1 21,184 9 0.876 33 Andorra 0.846 81.1 10.4 i 11.7 33,918 j –15 0.839 33 Estonia 0.846 75.0 12.0 15.8 17,402 13 0.892 35 Slovakia 0.840 75.6 11.6 14.7 19,696 9 0.872 36 Qatar 0.834 78.5 7.3 12.2 87,478 k –35 0.761 37 Hungary 0.831 74.6 11.7 15.3 16,088 13 0.874 38 Barbados 0.825 77.0 9.3 16.3 17,308 10 0.859 39 Poland 0.821 76.3 10.0 15.2 17,776 7 0.851 40 Chile 0.819 79.3 9.7 14.7 14,987 13 0.863

Human Development Index (2016) 24 Austria 0.893 81.6 15.9 11.3 c 43,609 –4 24 25 Slovenia 0.890 80.6 17.3 12.1 28,664 13 25 26 Italy 0.887 83.3 16.3 10.9 33,573 6 27 27 Spain 0.884 82.8 17.7 9.8 32,779 7 26 28 Czech Republic 0.878 78.8 16.8 12.3 28,144 29 Greece 0.866 81.1 17.2 10.5 24,808 16 29 30 Brunei Darussalam 0.865 79.0 14.9 9.0 f 72,843 30 Estonia 0.865 77.0 16.5 12.5 c 26,362 12 31 32 Andorra 0.858 81.5 g 13.5 d 10.3 47,979 j –18 33 Cyprus 0.856 80.3 14.3 11.7 29,459 4 34 33 Malta 0.856 80.7 14.6 11.3 29,500 3 35 33 Qatar 0.856 78.3 13.4 9.8 129,916 e –32 33 36 Poland 0.855 77.6 16.4 11.9 24,117 11 36 37 Lithuania 0.848 73.5 16.5 12.7 26,006 7 37 38 Chile 0.847 82.0 16.3 9.9 21,665 16 38 38 Saudi Arabia 0.847 74.4 16.1 9.6 51,320 –26 38 40 Slovakia 0.845 76.4 15.0 12.2 26,764 1 40 41 Portugal 0.843 81.2 16.6 8.9 26,104 2 41 VERY HIGH HUMAN DEVELOPMENT HIGH HUMAN DEVELOPMENT (51) 49 Russian Federation MEDIUM HUMAN DEVELOPMENT (106) 131 India LOW HUMAN DEVELOPMENT(147) 188 Central African Republic 1 Norway 0.949 81.7 17.7 12.7 67,614 5 1 2 Australia 0.939 82.5 20.4 b 13.2 42,822 19 3 2 Switzerland 0.939 83.1 16.0 13.4 56,364 7 2 4 Germany 0.926 81.1 17.1 13.2 c 45,000 13 4 5 Denmark 0.925 80.4 19.2 b 12.7 44,519 13 6 5 Singapore 0.925 83.2 15.4 d 11.6 78,162 e 7 Netherlands 0.924 81.7 18.1 b 11.9 46,326 8 8 Ireland 0.923 81.1 18.6 b 12.3 43,798 11 8 9 Iceland 0.921 82.7 19.0 b 12.2 c 37,065 20 9 10 Canada 0.920 82.2 16.3 13.1 f 42,582 12 9 10 United States 0.920 79.2 16.5 13.2 53,245 12 Hong Kong, China (SAR) 0.917 84.2 15.7 13 New Zealand 0.915 82.0 19.2 b 12.5 32,8 14 Sweden 0.913 82.3 16.1 12.3 46,251 2 15 15 Liechtenstein 0.912 80.2 g 14.6 12.4 h 75, 16 United Kingdom 0.909 80.8 16.3 13.3 37, 17 Japan 0.903 83.7 15.3 12.5 c 37,268 10 1 18 Korea (Republic of) 0.901 82.1 16.6 12.2 19 Israel 0.899 82.6 16.0 12.8 31,215 16 19 20 Luxembourg 0.898 81.9 13.9 12.0 62,471 21 France 0.897 82.4 16.3 11.6 38,085 4 22 22 Belgium 0.896 81.0 16.6 11.4 41,243 1 21 23 Finland 0.895 81.0 17.0 11.2 f 38,868 1 23

Social Progress Index (2015) http://www.socialprogressimperative.org/data/spi  Žebříček kvality života   Země Index společenského rozvoje 1. Norsko 88,36 2. Švédsko 88,06 3. Švýcarsko 87,97 4. Island 87,62 5. Nový Zéland 87,08 6. Kanada 86,89 7. Finsko 86,75 8. Dánsko 86,63 9. Nizozemsko 86,50 10. Austrálie 86,42 21. Francie 80,82 22. Česká republika 80,59 23. Estonsko 80,49 11. UK 14. Německo 16. USA 19. Slovinsko 23. Estonsko 25. Slovensko 27. Polsko 31. Itálie 40. Izrael 71. Rusko 92. Čína 101. Indie 125. Nigérie 131. Afghánistán 52 indikátorů ČR Osobní bezpečnost (6) Dětská úmrtnost (9) Výživa a základní zdravotní péče (15) Udržitelnost ekosystému (15) Přístup k vyššímu vzdělání (30) Délka života (31) Osobní práva (32) Tolerance a inkluze (38) Obezita (120)

Social Progress Index (2016) http://www.socialprogressimperative.org/countries/cze/ 52 indikátorů ČR Osobní bezpečnost (1 !!!) Dětská úmrtnost (9) Výživa a základní zdravotní péče (15) Environmental Quality (27) Přístup k vyššímu vzdělání (24) Délka života (42) Osobní práva (34) Tolerance a inkluze (41) Tolerance imigrantů (129) Obezita (76) Nej: Depth of food deficit, Undernourishment, Access to piped water, Access to electricity, Adult literacy rate, Mobile telephone subscriptions, Biodiversity and habitat, Freedom of religion 75. Rusko 84. Čína 98. Indie 125. Nigérie 132. Afghánistán 133. Středoafrická rep.

Social Progress Index (2017) http://www.socialprogressimperative.org/countries/cze/ 52 indikátorů ČR Highest component scores Water and Sanitation 99.71 (15) Nutrition and Basic Medical Care 99.39 (11) Access to Basic Knowledge 98.79 (14) Personal Safety 92.92 (8) Shelter 89.98 (8) Lowest component scores Tolerance and Inclusion 57.86 (41) Access to Advanced Education 67.33 (25) Health and Wellness 72.24 (48) Personal Freedom and Choice 76.50 (24) Environmental Quality 80.30 (27) GDP PPP per capita $30,381 (26) 67. Rusko 83. Čína 93. Indie 127. Afgánistán 128. Středoafrická rep.

Social Progress Index (2017)

Clinic Compare (2017) https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/450194-cesi-jsou-pry-nejnezdravejsi-na-svete-piji-kouri-a-prejidaji-se.html Češi jsou prý nejnezdravější na světě, pijí, kouří a přejídají se Nejnezdravější země 1. Česká republika 2. Rusko 3. Slovinsko 4. Bělorusko 5. Slovensko 6. Maďarsko 7. Chorvatsko 8. Polsko 9. Lucembursko 10. Litva a USA Nejzdravější země 1. Afghánistán 2. Guinea 3. Niger 4. Nepál 5. Demokratická republika Kongo 6. Eritrea 7. Malawi 8. Somálsko 9. Mosambik 10. Etiopie

Global Peace Index (2016) 2007 – ČR 13. (první měření) 2008 – ČR 17. (nejhorší výsledek) Institute for Economics and Peace http://economicsandpeace.org/

Global Peace Index (2017)

Global Peace Index (2017)

WORLD HAPPINESS REPORT (2017) http://worldhappiness.report/ Od 2012, tvoří faktory jako například hrubý domácí produkt na obyvatele, předpokládaná délka života, korupce, dostupnost zdravotní péče, svoboda se rozhodovat, štědrost spoluobčanů či bezpečnost. 1. Norway (7.537) 2. Denmark (7.522) 3. Iceland (7.504) 4. Switzerland (7.494) 5. Finland (7.469) 6. Netherlands (7.377) 7. Canada (7.316) 8. New Zealand (7.314) 9. Australia (7.284) 10. Sweden (7.284) 11. Israel (7.213) 12. Costa Rica (7.079) 13. Austria (7.006) 14. United States (6.993) 15. Ireland (6.977) 16. Germany (6.951) 17. Belgium (6.891) 18. Luxembourg (6.863) 19. United Kingdom (6.714) 20. Chile (6.652) 21. United Arab Emirates (6.648) 22. Brazil (6.635) 23. Czech Republic (6.609) 24. Argentina (6.599) 25. Mexico (6.578) .... 31. France (6.442) 34. Spain (6.403) 37. Saudi Arabia (6.344) 40. Slovakia (6.098) 42. Malaysia (6.084) 46. Poland (5.973) 48. Italy (5.964) 49. Russia (5.963) 51. Japan (5.920) 62. Slovenia (5.758) 79. China (5.273) 89. Portugal (5.195) 122. India (4.315) 155. Central African Republic (2.693)

2013 2012 39. Czech Republic (6.290) 17. Czech Republic 2015 2014 World happiness index Democracy index 2013 39. Czech Republic (6.290) 2015 31. Czech Republic (6.505) 2016 27. Czech Republic (6.596) 2017 23. Czech Republic (6.609) 2012 17. Czech Republic 2014 25. Czech Republic 2015 2016 31. Czech Republic

Indikátory, kde se situace ve světě zlepšuje (doc. Pavel Nováček) HDP na osobu se zvyšuje (1995: 9000 USD, PPP k roku 2011; 2025: 20 000 USD) Míra chudoby klesá (1995: 33 %; 2025: 7 %) Přímé zahraniční investice se zvyšují (1995: 1 358 miliard USD; 2025: 2 075 miliard) Zastoupení žen v zákonodárných sborech narůstá (1995: 12,5 %; 2025: 33 %) Podíl vysoce kvalifikovaných pracovních míst narůstá (1995: 13,8 %; 2025: 19,4 %) Podíl středoškolsky vzdělaných lidí narůstá (1995: 56,2 %; 2025: 88,8 %) Podíl gramotných dospělých lidí narůstá (1995: 79,4 %; 2025: 90,8 %) Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů narůstá (1995: 1,19 %; 2025: 19,4 %) Energetická účinnost narůstá (HDP na jednotku energie - 1995: 5,8; 2025: 8,6) Podíl populace s přístupem k nezávadné pitné vodě narůstá (1995: 79 %; 2025: 91,7 %) Počet lékařů na 1000 obyvatel roste (1995: 1,3; 2025: 1,76) Výdaje na zdravotní péči na obyvatele rostou (1995: 463 USD; 2025: 1610 USD) Podíl podvyživených lidí se snižuje (1995: 21.3 %; 2025: 8,7 %) Úmrtnost kojenců se snižuje (1995: 59,7 úmrtí na 1000 živě narozených; 2025: 20.5 úmrtí) Očekávaná délka života při narození se zvyšuje (1995: 66,4 let; 2025: 73,5 let) Míra populačního růstu se snižuje (1995: 1,49 %; 2025: 1,16 %) Počet uživatelů internetu narůstá (1995: 15,8 uživatelů/100 obyv.; 2025: 90,1 uživatelů)

Indikátory, kde se situace ve světě zhoršuje nebo stagnuje (doc Indikátory, kde se situace ve světě zhoršuje nebo stagnuje (doc. Pavel Nováček) Nezaměstnanost roste (% světové pracovní síly – 1995: 6,1 %; 2025: 6,20 %) Emise z fosilních paliv a produkce cementu rostou (milióny tun uhlíku za rok – 1995: 6398; 2025: 15 257) Sladkovodní zdroje na území států klesají (m3 na osobu – 1995: 7658; 2025: 4982) Lesní plochy klesají (1995: 31,8 %; 2025: 30,6 %) Biokapacita na osobu klesá (globální hektary – 1995: 2,0; 2025: 1,61) Výdaje na vědu a výzkum klesají (% HDP – 1995: 2,02 %; 2025: 2,01 %) Teroristické útoky rostou (1995: 3 079; 2025: 30 367) Příjmová nerovnost roste (podíl horních 10 % populace – 1995: 30,8; 2025: 34,8) Počet válek a vážných ozbrojených konfliktů roste (1995: 44; 2025: 48) Vnímání korupce ve veřejném sektoru roste (1 – nízká míra korupce, 6 – vysoká míra korupce; 1995: 2,83; 2025: 2,96)

Politické ideologie

Papež Benedikt XVI. říká: „Bůh udržuje svět, ale udržuje ho především naší svobodou, která musí být svobodou pro dobro, která se umí postavit proti svobodě zla“

Deus caritas est (2006) 28. … Církev nemůže a nesmí vzít do svých rukou politický boj, aby tak budovala tu nejspravedlivější možnou lidskou společnost. Nemůže a nesmí se postavit na místo státu. Zároveň ale nemůže a nesmí zůstat pouze na okraji usilování o spravedlnost. Do tohoto usilování se musí zapojovat prostřednictvím racionální argumentace a musí probouzet duchovní síly, bez nichž by se spravedlnost, která vždy vyžaduje odříkání, nemohla prosadit ani se rozvíjet. Spravedlivá společnost nemůže být dílem církve, protože ji má uskutečňovat politika. Církev se nicméně hluboce zabývá nasazením pro spravedlnost tím, že pracuje na otevřenosti intelektu a vůle vůči požadavkům dobra. X „Všichni křesťané si mají uvědomit své zvláštní povolání v politickém společenství“. Gaudium et spes (1965) čl. 75

Sociální učení církve „Sociální nauka katolické církve je podstatnou částí křesťanského učení o člověku“ (Mater et magistra, 1961, čl. 222) „...Proto je křesťanská antropologie ve skutečnosti kapitolou teologie a sociální nauka církve, která se ujímá člověka a stará se o něho a o jeho chování ve světě, patří z téhož důvodu "do oblasti teologie, zvláště teologie morální“. (Centesimus Annus, 1991, čl. 55.) „…Církev nepředkládá žádné vlastní modely. Konkrétní a úspěšné modely lze nalézt pokaždé pouze v rámci té které historické situace, úsilím všech odpovědných osob, které budou čelit konkrétním problémům ve všech jejich těsně propojených společenských, hospodářských, politických a kulturních aspektech“. (Centesimus Annus , 1991, čl. 43.)

Globální sociálně-ekonomický systém útočí na Ježíšův plán Promluva papeže na setkání se stoupenci alternativní ekonomiky, Bolívie(2015) http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=22110 Říká, že současný ekonomický systém není jen nahodilou a kosmetickou strukturální deformací, ale že tento systém přímo „runs counter to the plan of Jesus, against the Good News that Jesus brought.“ „Chceme změnu, která obohatí spojené úsilí vlád, lidových hnutí a jiných sociálních sil, což také víme. Není však tak jednoduché definovat obsah této změny a dalo by se říci sociální program, který bude odrážet tento projekt bratrství a spravedlnosti, které očekáváme. V tomto smyslu nečekejte od tohoto papeže nějaký recept. Ani papež, ani církev nemají monopol na interpretaci sociální reality, ani návrh řešení soudobých problémů. Odvážím se říci, že neexistuje recept. Dějiny vytvářejí generace, následující po sobě v rámci putujících národů, které hledají svoji cestu a ctí hodnoty, které Bůh vkládá do srdce.“ „[B]udoucnost lidstva není jenom v rukou velkých leaderů, velkých mocností a elit. Je především v rukou národů; v jejich schopnosti se organizovat a také v jejich rukou, které pokorně a přesvědčivě zavlažují tento proces změny.“

Sociální učení církve Jan XXIII. Pacem in terris (1963) určena „všem lidem dobré vůle“ Pavel VI. Populorum progressio (1967) Katolíkům + všem křesťanům + jiným náboženstvím + všem lidem dobré vůle (Populorum progressio, 1967, čl. 83) „V nelehké situaci, v níž se dnes nacházíme také z důvodů globalizace ekonomiky, se sociální nauka církve stala základní směrnicí, která vytyčuje pravidla mající platnost i daleko za jejími vlastními hranicemi. Zmíněná pravidla je třeba v situaci pokračujícího rozvoje promýšlet v dialogu se všemi, kterým leží na srdci člověk a jeho svět“. (Deus caritas est, 2006, čl. 27) „Před více než padesáti lety, kdy se svět potácel nad propastí nukleární krize, svatý papež Jan XXIII. napsal encykliku, v níž se neomezil jenom na odmítnutí války, ale přišel s nabídkou k míru. Svoje poselství Pacem in terris adresoval sice celému „katolickému světu“, ale dodal: „jakož i všem lidem dobré vůle“. Nyní vzhledem ke globálnímu zhoršování životního prostředí se chci obrátit ke každému člověku této planety. (Laudato si’, 2015, čl. 3)