THÉVENINŮV TEORÉM Léon Charles Thévenin (1857 - 1926) - francouzský inženýr, konstruktér telegrafu

THÉVENINŮV TEORÉM Je jedna z metod náhrady složitého lineárního obvodu jednoduchým obvodem. Libovolně složitý lineární obvod můžeme nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí U0 a rezistoru Ri.

Théveninův teorém Libovolně složitý lineární obvod můžeme nahradit ideálním zdrojem napětí a rezistorem v sérii. ≡

ODVOZENÍ POMOCÍ ZATÍŽENÉHO DĚLIČE NAPĚTÍ 1. KROK Odpojíme zátěž pro výpočet ideálního zdroje napětí U0. U0 »

ODVOZENÍ POMOCÍ ZATÍŽENÉHO DĚLIČE NAPĚTÍ 2. KROK Zdroj napětí zkratujeme pro výpočet vnitřního odporu Ri. U0 R1 R2 »

Ze získaných parametrů vytvoříme náhradní schéma děliče napětí ≡

Théveninovy poučky Na zatěžovacím rezistoru je napětí Uz. 1. Pokud je dán proud zátěže Iz 2. Pokud je dán odpor zatěžovacího rezistoru Rz

Vzorový příklad č.1 Stanovte napětí na svorkách zatíženého děliče napětí Napětí naprázdno: Vnitřní odpor: Napětí na Rz: I = 20 μA Rz Uz

Vzorový příklad č. 2 Vypočítejte napětí U3K3 na rezistoru R2 - 3,3 kΩ. Postupujeme podle základních vztahů pro aplikaci Théveninova teorému: 1. Vytvoříme náhradní obvod ideálního zdroje napětí U0 2. Vypočteme vnitřní odpor Ri 3. Vypočteme napětí na rezistoru 3k3 R2 R4

1. Vytvoříme náhradní obvod ideálního zdroje napětí U0 U3K3 U U0 Náhradní obvod Ideální zdroj napětí

2. Vypočteme vnitřní odpor Ri Výpočet vnitřního odporu

3. Vypočteme napětí na rezistoru 3k3 UR3K3

SHRNUTÍ Libovolný elektrický obvod složený z lineárních obvodových prvků, mající dvě výstupní svorky, se chová k zatěžovací impedanci, připojené k těmto svorkám tak, jako by byl celý tvořen ideálním zdrojem s napětím U0 se sériově spojeným vnitřním odporem Ri. U0 je napětí zdroje na výstupních svorkách bez zátěže. Vnitřní odpor Ri je odpor, změřený na výstupních svorkách při odpojené zátěži, jsou-li zdroje proudu odpojeny a zdroje napětí nahrazeny zkratem.

Kde je pravda? Kdo vlastně objevil princip o náhradním zdroji napětí? Princip objevil německý lékař, fyzik a matematik Hermann von Helmholtz v roce 1853 - nejvýraznější vědecká osobnost 19.století. Za 30 let jej znovu objevil francouzský telegrafní inženýr  Léon Charles Thévenin, po němž je teorém dodnes nazýván. Hermann von Helmholtz Léon Charles Thévenin „Říšský kancléř vědy“