SOUSTAVA SVALOVÁ Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Soustava svalová Spolu s kosterní soustavou tvoří pohybovou soustavu. Svaly jsou nejobjemnější tělesnou soustavou. Představují asi 40 % celkové tělesné hmotnosti. Lidské tělo obsahuje asi 600 svalů.

Stavba kosterního svalu Na kosterním svalu rozlišujeme masitou část – svalové bříško a šlachy. Základní stavební jednotkou masité části jsou svalová vlákna, která jsou mnohojaderná. Větší počet vláken je spojen řídkým vazivem a tvoří snopečky, které se spojují ve snopce. Soubor všech snopců spojených vazivem tvoří svalové bříško. Na jeho povrchu je tenký vazivový obal – svalová povázka. K oběma koncům přechází sval v pevné šlachy, kterými se připojuje ke kostem.

Submikroskopická stavba myofibrily V cytoplazmě svalového vlákna jsou podélně uloženy myofibrily, které jsou příčinou jeho příčného pruhování. Myofibrily jsou tvořeny dvojlomnou bílkovinou myosinem a jednolomnou bílkovinou aktinem. Myofibrila je tak tvořena základními válcovitými úseky, které umožňují její smršťování. Tyto základní úseky se nazývají sarkomery. Při svalovém stahu se myosin nasouvá na aktin, a tím se zkracuje délka myofibrily. Podnět pro svalový stah je veden po motorickém vlákně, jedno vlákno inervuje více svalových vláken. Nervový vzruch způsobí vylití mediátoru (acetylcholin) do štěrbiny nervosvalové ploténky. Tím dojde k vzniku akčního potenciálu, proběhne reakce mezi myosinem a aktinem – nastává svalový stah. Posléze se vazby mezi myosinem a aktinem uvolní – nastává natažení svalu.

Stavba svalu a myofibrily

Názvy a funkce jednotlivých svalů Názvy se tvoří podle: funkce, kterou vykonávají: ohybače – flexory natahovače – extenzory přitahovače – adduktory odtahovače – abduktory svěrače – sfinktery rozvěrače – dilatátory směru svalových snopců: svaly přímé, šikmé, příčné krajiny, kde leží: sval spánkový, prsní, čelní apod. obrysu (sval kruhový) počtu hlav (sval dvojhlavý, trojhlavý apod.) tvaru (sval dlouhý, krátký, plochý apod.) Svaly se při své činnosti doplňují, jeden a tentýž pohyb je zabezpečen více svaly. Spolupracující svaly se nazývají synergisté, skupiny svalů zabezpečujících opačný pohyb se označují jako antagonisté.

Svaly zad

Použitá literatura: Obrázky: JELÍNEK, J.; ZICHÁČEK, V. Biologie pro střední školy gymnazijního typu. Olomouc : FIN PUBLISHING, 1996. ISBN 80–86002–01-2. Obrázky: Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2009-27-01]. Dostupné pod licencí Creative Commons – na http://www.wikipedia.org/. Str. 5: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Skeletal_muscle.jpg Str. 7: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/95/Gray409.png