Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Adresa školy Pionýrů 2069, 73801 Frýdek-Místek IČ 13644301 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0149 Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_11_32IstE-3 Název tematické oblasti (sady) Testování triaků Název vzdělávacího materiálu Ověřování technických parametrů optotriaku Druh učebního materiálu prezentace Anotace Prezentace je určena k výuce žáků předmětů Elektronika a Automatizace Klíčová slova tester, triak, optotriak Vzdělávací obor, pro který je materiál určen 26-41-M/01 Elektrotechnika, 26-51-H/01 Elektrikář, 26-51-H/02 Elektrikář Ročník I. – IV. Typická věková skupina 15 - 18 let Speciální vzdělávací potřeby Tester – učební pomůcka Autor Ing. Emil Istenák Zhotoveno, (datum/období) 1. 9. 2011 - 7. 3. 2012 Celková velikost 660 kB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Emil Istenák. Dostupné z portálu www.ssed-fm.cz

Zpracovali: David Šmalec ve spolupráci s panem Ing. Emilem Istenákem Tester optotriaků Zpracovali: David Šmalec ve spolupráci s panem Ing. Emilem Istenákem

Příklady zapojení s triaky a optotriaky Triaky a optotriaky naleznou využití tam, kde je nutno spínat a regulovat něákou malou nebo velkou zátěž. Běžně se s nimi setkáváme u domácích elektrospotřebičů jako jsou vysavače, pračky, kulmy, trouby a u dalších mnoha spotřebičů, které jsou ovládány elektronikou. Všechny obvody s triaky a optotriaky pro spínání a regulaci mají svou podobnost. Je to dáno tím, že mají určité své požadavky na zapojování součástek v obvodu.

Dělič napětí Triak Diak Kondenzátor C2 Toto schéma představuje zapojení jednofázového regulátoru pomocí triaku. Mimo triak se ve schématu nachází ještě diak, který celé toto zařízení řídí neboli posílá impulzy do řídící elektrody triaku. Diak vyšle signál (propustí napětí) v okamžiku kdy na něm stoupne napětí na hodnotu cca 30V. Dobu vysílání impulzů řídí dělič napětí spolu s kondenzátorem C2. Potenciometry P1,P2 tedy lze řídit spínání triaku.

Optotriak-izolační napětí 7500V Indikační LED Triak Optotriak-izolační napětí 7500V Zátěž (spotřebič) Následující schéma představuje zapojení optotriaku v obvodu spínače výkonu. Celý obvod pracuje na obdobném principu jako předchozí akorát s tím rozdílem, že ovládací část (v předchozím případě dělič napětí) je galvanicky oddělena od sítě a to znamená, že nemůže dojít k proražení optočlenu až do několika tisíc voltů. Toto má velkou výhodu ve využití. Zařízení lze totiž bezpečně připojit k PC nebo jinému mikroprocesoru, který může řídit celou činnost silové části.

Oba tyto obvody a jim podobné je nutno pečlivě navrhovat a to tak, aby se předešlo například samovolným spuštěním zařízení, přetěžováním regulovaných obvodů, bezpečné konstrukci a v neposlední řadě i vhodně zvolit typ regulátoru dle využití, což by neslo za následek možné ohrožení bezpečnosti osob pracujících s tímto zařízením.

NPN tranzistor ovládající tyristor Triak Optočlen-LED dioda + fototranzistor Diodový můstek Další takovou zajímavostí ve využití triaků a optotriaků jsou nulové spínače. Nulové spínače naleznou využití všude tam, kde je třeba dodržet stabilitu obvodů i při spínání nebo vypínání zátěží. Obvody pro nulové spínání jsou dvojího druhu. Jednak jsou to zapojení, které spínač v nule tvoří diskrétní součástky jako ve výše uvedeném schématu a potom samozřejmě modernější tvořené integrovaným obvodem obsahujícím přímo triak a obvod pro spínání v nule v jednom pouzdru.

Porovnání vlastností tyristoru a triaku Porovnání průběhů regulace triaku a tyristoru. Na prvním obrázku je charakteristika triaku při regulaci zátěže střídavého proudu. α1 představuje dobu zpoždění sepnutí triaku, kde větší část půlvlny je využita ve spotřebiči. Můžeme si to představit jako z 80% rozsvícenou žárovku. α2 zase naopak je využito jenom 20% výkonu. Žárovka skoro nesvítí. Povšimněme si také té skutečnosti, že triak reguluje zátěž v celé periodě. Na druhém obrázku je znázorně charakteristika tyristoru, kde je rovněž uveden příklad regulace s 80 a 20%. Liší se pouze v tom že tyristor propouští, stejně jako dioda, pouze polovinu periody.

Triak

Tyristor

Děkuji za pozornost 