Příklady vulkanických hazardů spjatých s pliniovskými erupcemi (Mt Příklady vulkanických hazardů spjatých s pliniovskými erupcemi (Mt. Pinatubo – Filipíny 1991)

Geol. charakteristika vulkánu Andezitický vulkán vzniklý nad subdukční zónou, Leží na ostrově Luzon, Filipínské souostroví, 100 km jz. od Manily Až do roku 1991 byl považován za vyhaslou sopku, soptil naposledy před 635 lety, Duben 1991, začala se projevovat aktivita termální, zemětřesná, výrony plynů, Následně během šesti týdnů typické seismické otřesy ukuzující na pohyby magmatu 3. červen – dramatické zvýšení seismické aktivity

Sled událostí před výbuchem 7. června 1991 – vytekl první lávový proud 10. června – 15 tis. am. vojáků evakuováno z blízké základny (ve 12 km vzdálenosti) 12. června – subpliniovská exploze (popel do 20 km) 14. června – evakuováno 55 tis. lidí z okruhu 12 mil kolem vulkánu 15. června – exploze pliniovská, zničila (zasypala 10 vesnic a doprovodné zemětřesení poškodilo i okolní města) Kužel po erupci vystoupal až do 40 km, popel padal na Manilu ve vzdálenosti 10 km jako sníh, vznikají první pyroklastické proudy, sjíždějící po sz. úpatí vulkánu Příchod tajfunu 18. června – spustil vznik laharů (sesuvů ještě horkého popela), proudy laharů až 4 km široké, výška až 5 m v korytech, Během 26. června zničeno 100 000 domů, 20. srpna – největší bahnotok, vznikl protržením jezera zahrazeného pyroklastiky -zničeno 800 domů, zabito 7 lidí. Celkem zahynulo 722 lidí, 200 tis. lidí zůstalo bez domova Výbuch obletěl celou Zemi, aerosoly v atmosféře ovlivnily klima v různých částech světa

Iniciální exploze Duben, exploze plynů v sz. od hlavního kráteru, denudováno asi 2 km2 zalesněné Oblasti, popel do vzdálenosti 10 km

Následoval vznik linie explozivních Kráterů (maarů), na tekt. Linii s.-j. směru

Kráter erupční z dubna 1991, 10 tis Kráter erupční z dubna 1991, 10 tis. lidí evakuováno po výbuchu, popel se usa dil na 10 tis. km 2.

První větší erupce, 2 měs. po aktivizaci vulkanického systému, 12 První větší erupce, 2 měs. po aktivizaci vulkanického systému, 12. června 1991 Deformace kráteru (výzdvih), začátek vrcholné aktivity

12. Června – první velká erupce, Evakuace základny americké 12 mil od sopky

15. Června – hlavní erupční fáze, trvala 15 hod, kráter se snížil o 135 m, Popel do 40 km výšky, destrukce jedné části kráteru

Kráter zvětšený erupcemi – průměr 2 km, snížen o 130 m,

Pyroklastické proudy po hlavní erupci (někde až 200 m mocné, zahradily Všechna hlavní údolí,

Kráterové jezero 15. září měsíc po hlavní erupční fázi

Vulkanický popel po hlavní erupci, 3 km od vulkánu

Clarkova letecká základna, 31. června, popel se sop Clarkova letecká základna, 31. června, popel se sop. Pumami až 7 cm velkými Dolétly do vzdálenosti 25 km v. od kráteru, částice 1,5 cm ve vzdálenosti až 35 km 600 mil USD škod na propadených budovách a jiných škodách způsobených popelem

Jeden z provizorních evakuačních táborů,

Letadlo zničené při přistání, dalších 11 leteckých motorů bylo poškozeno v Širší oblasti během explozí

Bahnotoky a lahary, Sacobia River 15 Bahnotoky a lahary, Sacobia River 15. srpna (po velkých deštích), údolí bylo Nejprve zaplněno pyroklastickými proudy a pak přepracováno lahary (eroze), 55 tis. lidí muselo být evakuováno, mocnosti proudů až několik m).

14. Srpna – lahary byly ještě horké i měsíc po explozi (zahřívaly je horké plyny Uzavřené v pyroklastikách)

Destrukce mostu přes řeku až 5 m Mocným laharem, 12. srpna,

Rozvodnění řeky přeplněné bahnem a Její rozlití z původního koryta

Aerosoly v atmosféře po výbuchu sopky nahoře 5. června, dole 10 Aerosoly v atmosféře po výbuchu sopky nahoře 5. června, dole 10. července