Tváření kovů – test č.1

1.Tvářením kovů rozumíme : Tváření kovů 1.Tvářením kovů rozumíme : A technologický proces, při kterém dochází ke změně technologických vlastností B technologický proces, při kterém dochází k požadované změně fyzikálních vlastností D C technologický proces, při kterém dochází k požadované změně mechanických vlastností D technologický proces, při kterém dochází k požadované změně tvaru

B Tváření kovů 2.Tváření dělíme: A za tepla - za vysokých teplot za tepla - za nízkých teplot B za tepla, za studena B C pouze za tepla, kdy materiál je zahřán na teplotu tavení D pouze za studena

C Tváření kovů 3.Tváření za studena A probíhá pod rekrystalizační teplotou, nedochází ke zpevňování materiálu B probíhá nad rekrystalizační teplotou, dochází ke zpevňování materiálu C C probíhá pod rekrystalizační teplotou, dochází ke zpevňování materiálu D probíhá nad rekrystalizační teplotou, nedochází ke zpevňování materiálu

4. Při tváření za studena: Tváření kovů 4. Při tváření za studena: A se zrna deformují proti směru tváření, zpevněním se zvyšují mechanické hodnoty a klesá tažnost B se zrna deformují ve směru tváření, zpevněním se zvyšují mechanické hodnoty a klesá tažnost B C se zrna nedeformují, zpevněním se zvyšují mechanické hodnoty a klesá tažnost D se zrna deformují ve směru tváření, zpevněním se snižují mechanické hodnoty a roste tažnost

5. Pro tváření za studena je charakteristické: Tváření kovů 5. Pro tváření za studena je charakteristické: A malá přesnost rozměrů, kvalitní povrch (nenastává okujení) a zlepšování vlastností zpevněním B vysoká přesnost rozměrů, nekvalitní povrch a zlepšování vlastností zpevněním D C malá přesnost rozměrů, nekvalitní povrch a zhoršení vlastností zpevněním D vysoká přesnost rozměrů, kvalitní povrch (nenastává okujení) a zlepšování vlastností zpevněním

B Tváření kovů 6. Tváření za tepla : A probíhá nad rekrystalizační teplotou, materiál se nezpevňuje, povrch je kvalitní B probíhá nad rekrystalizační teplotou, materiál se nezpevňuje, povrch je nekvalitní B C probíhá pod rekrystalizační teplotou, materiál se zpevňuje, povrch je kvalitní D probíhá pod rekrystalizační teplotou, materiál se zpevňuje, povrch je nekvalitní

A Tváření kovů 7. Při tváření za tepla: A vzniká vláknitá struktura, která ovlivňuje mechanické vlastnosti B vzniká narušená struktura, která však neovlivňuje mechanické vlastnosti A C vzniká korozivzdorná struktura, která ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti D vzniká strupovitá struktura, která neovlivňuje mechanické vlastnosti, pouze vlastnosti chemické

8. Základní zákon tváření: Tváření kovů 8. Základní zákon tváření: A zákon stejných průměrů – průměr polotvaru před tvářením se rovná průměru po tváření B zákon nestejných průměrů – průměr polotvaru před tvářením je menší než průměr po tváření C C zákon stejných objemů – objem polotvaru před tvářením se rovná objemu po tváření D zákon nestejných průměrů – průměr polotvaru před tvářením je větší než průměr po tváření

9. Rozdělení tváření působení vnějších sil: Tváření kovů 9. Rozdělení tváření působení vnějších sil: A tváření objemové - válcování, kování, protlačování, tažení drátů tváření plošné - tažení, ohýbání, stříhání B tváření plošné - válcování, kování, protlačování, tažení drátů tváření objemové - tažení, ohýbání, stříhání A C tváření plošné - válcování, kování, protlačování, tažení drátů tváření rovinné - tažení, ohýbání, stříhání D tváření rovinné - válcování, kování, protlačování, tažení drátů tváření plošné - tažení, ohýbání, stříhání

10. Z hlediska tváření kovů má největší význam : A plastická deformace B elastická deformace C pružná deformace D diagonální deformace

11. Velikost deformace závisí: Tváření kovů 11. Velikost deformace závisí: A na tvrdosti, rychlosti zatěžování, napjatosti, fyzikálním složení, zpevnění a tření B na teplotě, napjatosti, chemickém složení a zpevnění D C na rychlosti zatěžování, chemickém složení a zpevnění D na teplotě, rychlosti zatěžování, napjatosti, chemickém složení, zpevnění a tření

C Tváření kovů 12. Pro volné kování jsou: A teploty vyšší, než pro zápustkové kování B teploty stejné, jako pro zápustkové kování C teploty nižší, než pro zápustkové kování D teploty stejné, jako pro zápustkové kování, zároveň jsou stejné, jako pro ostatní tvářecí technologie

13. Mezi základní způsoby plošného tváření patří: Tváření kovů 13. Mezi základní způsoby plošného tváření patří: A A a) stříhání b) prostřihování c) vystřihování d) ohýbání e) kovotlačení B a) stříhání b) prostřihování c) vystřihování d) ohýbání e) válcování D a) stříhání b) protlačování c) vystřihování d) ohýbání e) kovotlačení C a) stříhání b) kování c) vystřihování d) ohýbání

14. Mezi základní způsoby plošného tváření nepatří: Tváření kovů 14. Mezi základní způsoby plošného tváření nepatří: B A stříhání B válcování D kovotlačení C ohýbání

Použité zdroje: FISCHER, Ulrich. Základy strojnictví. 1. vyd Použité zdroje: FISCHER, Ulrich. Základy strojnictví. 1.vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 290 s. ISBN 80-867-06095 FOREJT, Milan. Teorie tváření a nástroje. 1. vyd. Brno: VUT Brno, 1991, 187 s. ISBN 80-214-0294-6. HLUCHÝ, Miroslav, Jan KOLOUCH a Rudolf PAŇÁK. Strojírenská technologie 2. 2., upr. vyd. Praha: Scientia, 2001, 316 s. ISBN 80-718-3244-8. LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978-80-7361-081-4. ŠVAGR, Jiří a Jan VOJTÍK. Technologie ručního zpracování kovů: pro 1. ročník středních odborných učilišť. 3. vyd., v Institutu 2. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 2000, 91 s. ISBN 80-710-5214-0. TMĚJ, Jaroslav. Progresivní metody při zpracování plechů. Dům techniky ČSVTS.