Kmen: Strunatci Podkmen Obratlovci Třída Obojživelníci Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základním systémem ostnokožců. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Základní pojmy Pulec Kráčivé končetiny Jedová žláza Kloaka Srdce – 1 komora a 2 síně Smíšená krev Vnější oplození Žábry – vnější i vnitřní Vnitřní oplození Neotenie

Obojživelníci (4.třída Obratlovců) (podle názvu – obývají obě prostředí) ve vodě: larvální stadium – dýchá žábrami (vnější žábry) na suchu: dýchají vzdušný O2

Příbuzní s rybami -larvy - dýchají žábrami - je postranní čára - proudový orgán

představují přechod mezi vodními a suchozemskými obratlovci Přechod ryb na souš – vývoj plicního dýchání a vznik končetin

STAVBA TĚLA OBOJŽIVELNÍKŮ KŮŽE -holá, hladká nebo bradavičnatá se slizovými žlázami -slizové žlázy mohou být přeměněny v jedové -občasné svlékání pokožky(požírají ji) proměnlivá tělesná teplota dospělci dýchají plícemi a kůží

-ochranné splynutí s okolím -výstražné varuje predátora ZBARVENÍ TĚLA -ochranné splynutí s okolím -výstražné varuje predátora OCHRANNÉ ZBARVENÍ VÝSTRAŽNÉ ZBARVENÍ obr. č. 6 obr. č. 5

dobře vyvinutý orientační smysl (vrací se do stejných tůní) mají kloaku=společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy živí se živočišnou potravou jejich končetiny mají prsty spojené blánami

Zápis do sešitu Příbuzní s rybami -larvy -Pulci dýchají žábrami, mají postranní čáru - proudový orgán KŮŽE holá, hladká nebo bradavičnatá se slizovými žlázami, mohou být přeměněny v jedové Zbarvení těla má ochrannou nebo obranou funkci občasné svlékání pokožky (požírají ji) Kostra – páteř s obratli, připojena lebka a 2 páry končetin jejich končetiny mají prsty spojené blánami dobře vyvinutý orientační smysl (vrací se do stejných tůní) Dýchací soustava: dospělci dýchají plícemi a kůží Cévní soustava: - uzavřená, srdce – 2 síně a 1 komora, smíšená krev mají kloaku=společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy, jde o rozšířenou část konečníku živí se živočišnou potravou

ROZMNOŽOVÁNÍ OBOJŽIVELNÍKŮ u mloků a čolků samci odkládají pohlavní buňky ve zvláštních schránkách, které pak samice kloakou sbírají vnitřní oplození u žab samec na hřbetě samičky a oplozuje vajíčka, které samička vypouští z kloaky oplození vnější obr. č. 7

u některých druhů zvuky zesilovány ozvučnými bubínky u žab hrají důležitou roli hlasové projevy , kterými samci lákají samice u některých druhů zvuky zesilovány ozvučnými bubínky obr. č. 8

vývoj z vajíčka probíhá přes larvu larva obojživelníků=pulec (živí se řasami) larvy žijí ve vodě, kde postupně prodělávají přeměnu v dospělého jedince obr. č. 9 obr. č. 10

Zápis do sešitu Rozmnožování u mloků a čolků u žab samci odkládají pohlavní buňky ve zvláštních schránkách, které pak samice kloakou sbírají vnitřní oplození u žab samec na hřbetě samičky a oplozuje vajíčka, které samička vypouští z kloaky oplození vnější , u žab hrají důležitou roli hlasové projevy, kterými samci lákají samice u některých druhů zvuky zesilovány ozvučnými bubínky Vajíčka v želatinových obalech, nebo ve šňůrkách vývoj z vajíčka probíhá přes larvu = pulec (živí se řasami) larvy žijí ve vodě, kde postupně prodělávají přeměnu v dospělého jedince

Systém obojživelníků dnes přes 5000 žijících druhů dělí se na OCASATÉ OBOJŽIVELNÍKY (mlok, čolek, axalotl) BEZOCASÉ OBOJŽIVELNÍKY (žáby) obr. č. 11 obr. č. 12

Dělení Obojživelníků: (podtřída) beznozí: Červoř kroužkovaný: připomíná kroužkovce, až 150cm, Amerika, Afrika, Asie

Zápis do sešitu Systém obojživelníků podtřída OCASATÍ mlok, čolek, axalotl podtřída BEZOCASÍ Žáby podtřída BEZNOZÍ: Červoř kroužkovaný: připomíná kroužkovce, až 150cm, Amerika, Afrika, Asie

Ocasatí: 2 páry stejně vyvinutých končetin hlava zřetelně oddělená od těla protáhlé tělo zakončené ocasem

ČOLEK OBECNÝ spodní část ocasu oranžově zbarvená nejběžnější z čolků v ČR chráněný

Čolek obecný rybníky, říční ramena, zploštělý ocas s hřebenem, žere hmyz a drobné živočichy

ČOLEK HORSKÝ v horských a podhorských oblastech chráněný žluto-oranžové břicho

Čolek horský Na podzim do země – zimní spánek, pulci – keříčkovité žábry

Čolek velký

MLOK SKVRNITÝ v listnatých nebo smíšených lesích (ohrožený druh) aktivní v noci žije na souši ale larvy v potůčcích a tůních

Mlok skrvnitý Vlhké lesy, loví v noci – žížaly, slimáky. Rozmnožování ve vodě – živorodost – samice klade až 70 larev 3 cm velkých

Velemlok čínský až 150 cm, jí se

Axolotl mexický projevuje tzv. neotenie. Ve volné přírodě si totiž zachovává larvální stadium (pulec), ve kterém je schopen se rozmnožovat. 

Macarát jeskynní vnější žábry, ve vodě, živorodí, často chybí víčka nebo oči, pod zemí – bez pigmentu, u nás nežije a nežil

Zápis do sešitu OCASATÍ ČOLEK OBECNÝ Čolek horský Čolek velký 2 páry stejně vyvinutých končetin hlava zřetelně oddělená od těla protáhlé tělo zakončené ocasem ČOLEK OBECNÝ spodní část ocasu oranžově zbarvená nejběžnější z čolků v ČR, chráněný Na podzim do země – zimní spánek, pulci – keříčkovité žábry Čolek horský Čolek velký Mlok skrvnitý Vlhké lesy, loví v noci – žížaly, slimáky. Rozmnožování ve vodě – živorodost – samice klade až 70 larev 3 cm velkých Velemlok čínský - až 150 cm, jí se Macarát jeskynní Axolotl mexický - projevuje tzv. neotenie. Ve volné přírodě si totiž zachovává larvální stadium (pulec), ve kterém je schopen se rozmnožovat. 

Bezocasí: zkrácené tělo bez ocasu zadní končetiny mohutnější hlava nasedá na tělo

Anatomie – srdce plíce střevo játra žaludek ledviny kloaka močový měchýř

Vývoj žáby:

KUŇKA OBECNÁ černo-oranžové nebo černo-žluté zbarvení břicha malá (asi 5cm), v ČR ohrožená v ohrožení se převrací na záda a ukazuje výstražné zbarvení

Kuňka obecná

KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ

ROPUCHA OBECNÁ šedá až hnědá barva kůže, samice je větší nejčastější ropucha v ČR žije 4-9 let

Ropucha obecná bradavičnatá kůže – jed – alergie vajíčka spojena v dlouhé šňůry – odlišnost od skokana

Ropucha ještě jednou

ROPUCHA ZELENÁ zavalité tělo s bradavičnatou kůží, krátké končetiny vrací se vždy na stejné místo v zahradách, parcích, u jezírek

SKOKAN HNĚDÝ obr. č. 20 až 10 cm, štíhlé tělo s dlouhýma zadníma nohama skoky dlouhé až 1m ve stinných vlhkých lesích po celé ČR

Skokan hnědý (za okem hnědá skvrna)

Skokan zelený

Skokan skřehotavý resonanční měchýřek u samců, přední konč.- 4 prsty, zadní 5 prstů + plovací blány Rozmnožování – vajíčka v rosol. obalu – pulci – žabky – v zimě do bahna

Rosnička zelená přísavné polštářky keře mění barvu

BLATNICE SKVRNITÁ veliká 5-7 cm se svislou oční zorničkou obr. č. 24 veliká 5-7 cm se svislou oční zorničkou aktivní v noci, přes den ukrytá ve vyhrabaných norách ohrožený druh

Blatnice

Létavka šíronohá Dlouhé prsty s blánami – klouzavý let

Pipa americká

ŠÍPOVÉ ŽÁBY obr. č. 22 obr. č. 21 obr. č. 23 nazývány také „pralesničky“ žijí v tropických pralesech Jižní Ameriky prudce jedovaté(mohou usmrtit i člověka)

Pralesnička

Nosatka panamská

Zápis do sešitu Bezocasí KUŇKA OBECNÁ, KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ zkrácené tělo bez ocasu zadní končetiny mohutnější hlava nasedá na tělo KUŇKA OBECNÁ, KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ černo-oranžové nebo černo-žluté zbarvení břicha malá (asi 5cm), v ČR ohrožená v ohrožení se převrací na záda a ukazuje výstražné zbarvení ROPUCHA OBECNÁ, ROPUCHA ZELENÁ šedá až hnědá barva kůže, samice je větší nejčastější ropucha v ČR, žije 4-9 let SKOKAN HNĚDÝ, Skokan zelený až 10 cm, štíhlé tělo s dlouhýma zadníma nohama skoky dlouhé až 1m, ve stinných vlhkých lesích po celé ČR Skokan skřehotavý resonanční měchýřek u samců Rosnička zelená přísavné polštářky, keře, mění barvu BLATNICE SKVRNITÁ veliká 5-7 cm se svislou oční zorničkou, aktivní v noci, přes den ukrytá ve vyhrabaných norách, ohrožený druh

Otázky a úkoly Uveďte, čím se liší obojživelníci od ryb. Srovnejte vývin žab a mloků a čolků. Popište ocasaté obojživelníky. Popište bezocasaté obojživelníky.

Zdroje Použitá literatura: Čabradová, Hasch, Sejpka, Vaněčková, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis: pro 7. ročník základní školy a víceletých gymnázií. Fraus 2005 Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2013-01-16] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org, nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty.