Vakuola a osmotické jevy Portál eVIM Vakuola a osmotické jevy

Vakuola buněčná organela především v buňkách rostlin, ale i protist, kvasinek a některých živočichů

Stavba biomembrána oddělující vakuolu od cytoplazmy- tonoplast obsah = buněčná šťáva

Funkce udržuje stálé prostředí v cytoplazmě (díky regulaci pH a regulaci koncentrace solutů) zásobní funkce detoxifikační funkce osmoregulace mechanická pevnost

Vakuoly rostlin nezralé buňky- větší množství malých vakuol dospívání,specializace,  diferenciace nebo funkční aktivita- růst a splývání zralá buňka- většinou jedna vakuola zabírající 90 % objemu buňky

Vakuoly rostlin soubor všech vakuol v jedné buňce se někdy nazývá vakuom

Funkce vakuol rostlin hlavně zásobárna vody a různých dalších organických i anorganických látek například:cukry, bílkoviny, aminokyseliny,organické kyseliny,  alkaloidy, třísloviny, barviva buněčné trávení (nahrazuje nepřítomné lyzozómy)

Příklady vakuol živočichů tukové vakuoly- velké (stačují ostatní organely k buněčné stěně) drobné vakuoly naplněné trávicími šťávami (enzymy)- při trávení uvolňovány do lumen střev

Příklady vakuol živočichů vakuoly v buňkách mléčné žlázy- střádání mléčných kapek vakuoly pigmentových buněk kůže- obsahují ochranný pigment melanin, který zabraňuje poškození tkáně ultrafialovým světlem vysílaným sluncem

Vakuoly protist velmi modifikované Pulsující vakuoly Potravní vakuoly

Pulsující vakuoly též stažitelné či kontraktilní slouží k vyměšování přebytečné vody obvykle umístěna na periferii buňky napojena na okolní cytoplazmatické struktury někdy jen dočasně (exocytóza)

Potravní vakuoly též fagozomy vzniká po fagocytóze u prvoků, makrofágů a dalších fagocytujících buňky v těle některých mnohobuněčných  organismů včetně člověka průměr větší než 250 nanometrů ( na rozdíl od pinocytózy)

Osmotické jevy základ: difůze umožnění díky polopropustné (semipermeabilní) membráně

Osmóza = tok vody skrze semipermeabilní membránu ve směru prostředí o vysoké koncentraci osmoticky aktivních látek (např. cukrů nebo solí) z prostředí, kde je koncentrace rozpuštěných látek nízká.

Osmóza probíhá tak dlouho, dokud se koncentrace látek na obou stranách semipermeabilní membrány nevyrovná

Typy prostředí isotonické hypertonické hypotonické stejná koncentrace, nedochází k výměně látek s okolím hypertonické hypotonické

Hypertonické prostředí prostředí s vyšší koncentrací rozpouštědlo uvnitř buňky (voda) má tendenci proudit přes polopropustnou membránu ven a vyrovnávat tím obě prostředí

Hypertonické prostředí živočišná buňka: s absencí buněčné stěny se po vypuštění vody svraští - jev se nazývá plazmoptýza buňka rostlin: cytoplazma se oddělí od buněčné stěny a shromáždí se uprostřed buňky – plazmolýza (buňka vyjde bez větší újmy)

Mech měřík hypertonické prostředí

Hypotonické prostředí prostředí s nízkou koncentrací polopropustná membrána nevypouští živiny, proto musí přijímat vodu z okolí

Hypotonické prostředí živočišná buňka: nasaje vodu, tlak který v ní díky tomu vznikne způsobí její prasknutí –plazmoptýzu buňka rostlin: po přijetí vody se vakuola nafoukne a zvýší se tlak na buněčnou stěnu = turgor.

Turgor Díky tomuto tlaku získává rostlina potřebnou pevnost, naopak při poklesu tlaku kvůli nadměrné ztrátě vody rostlina vadne.

Zdroje obrázků http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Biological_cell_vacuole.svg http://visual.merriam-webster.com/animal-kingdom/simple-organisms-echinoderms/unicellulars/paramecium.php http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Turgor_pressure_on_plant_cells_diagram-ca.svg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fagocytoza.svg?uselang=cs http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Scheme_simple_diffusion_in_cell_membrane-en.svg Mikrofotografie – školní biologická laboratoř