Lateralita Z latinslého latus, lateris – strana, bok Co si představují pod pojmem lateralita Je to vztah pravé a levé strany k organismu nebo odlišnost levého a pravého z párových orgánů Většinou jde o určitou nesouměrnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

Historické pohledy na lateralitu Řečtina – dexter – pravý, zručný, obratný, chytrý Arabsky – jaman – pravý, jít správnou cestou Latinsky sinister – levý, špatný, škodlivý Anglicky – lefthanded - neobratný Lateralita se výrazně projevuje v řeči. Ostatní – right, droid (francouzsky), recht Do hast recht, all right…. Jdou mu ruce doleva, vstávali jsme levou nohou, levoboček, atd. Ale například v Číně byla lepší ruka levá – symbol jang – aktivní způsob života Jin smrt – pravá Ale třeba v bibli jsou záznamy o tom, aby nebylo ztotožňováno leváctví s nešikovností Proti stojí také fakta – levoruký se zcela vyrovnají pravorukým. – někdy dokonce výhoda, protože pravoruký proti nim neumí hrát. V umění – Mona Lisa kreslena levou Leonardo da Vinci Dále Michelangelo Buonarotti (sochař) Leváci – Pavlov, Rockefeler (US president),Gerald Ford (US president), George Bush, tenista Connors, Paul McCartney

Lateralita Z latinského lotus = strana, bok Nadřazenost jedné strany oproti druhé Výsledek vrozené dominance, vlivem podmínek zvýraznitelná či potlačitelná (Sova 1960) Vývojová stranová odchylka Lateralita je vývojová nikoliv patologická Pohledy na lateralitu z hlediska výzkumů – nejdříve se zjistilo, kde je řečové centrum – že je jenom v jedné hemisféře. Přitom může být v levé i pravé Potom nalezli vztah mezi nalezeným centrem a protější rukou, která je obratnější: Nalezli následující: Pravostranná dominance – leváctví 2)Levostranná dominance –praváctví 3)Nevyjádřená dominance – ambilateralita

Druhy laterality Tvarová – kvantitativní nesouměrnost (délka končetiny) Funkční – kvalitativní nesouměrnost (rozdíl ve výkonu končetiny) Například v délce končetiny nebo velikosti orgánu Další pojmy – laterální preference – přednostní používání končetiny laterální dominance – projevuje se ve stranově rozdílné výkonnosti

Neurofyziologická podstata laterality Dominance jedné z hemisfér velkého mozku Asymetrie morfologická i funkční Dominantní je ta hemisféra, kde je řečové centrum (to tvoří 3 centra – brocovo, penfieldovo,…) Někdy se slovo dominantní nepoužívá, protože to naznačuje, jako že to druhé je méněcenný – používají vedoucí (leading) –Jacskon 1869 Tam kde centrum řeči a protější ruka obratnější – dominantní hemisféra ta druhá je subordinovaná Okolo 1950 tato teorie trhliny – řečové centrum nemusí být v té samé hemisféře jako obratnější ruka zejména u leváků, ty také v levé hemisféře řeč Nalezeny :praváci – 98 procent má řečové centrum vlevo leváci – 70 procent vlevo, 30 vpravo Navíc – poškození pravé strany – ztráta schopnosti výpočtů, časových následností Levá hemisféra u většiny lidí specializována na řeč, písmo a abstraktní myšlení. Lidé pouze s levou hemisférou –zvýšená řečová aktivita, ale nerozpoznávali mužský a ženský hlas, monotónní hlas. Pokud pravá tak mluvili málo, ale lépe rozpoznávali hlasové odstíny, paměť konkrétní a tíhly k pesimismu a negativitě. Už I.P.Pavlov psal, že 2 druhy lidí – myslitelé a umělci – to má něco do sebe. Myslitelé více levou polokouli, umělci pravou. Přitom i okolní podněty hrají roli – v práci více levá hemisféra a když jedete autem, spíše pravá. Protože obě spolupracují, nejde říkat dominantní a podřízená Západní civilizace – prý převaha levé hemisféry, ve východních kulturách spíše pravá (písmo, pojmenovávání, kulturní hodnoty – etika, estetika, na západě věda a technika, atd.) Projevuje se i filosofickou zaměřeností jedince – matematika – hudba Význam informací o lateralitě: Podporuje vývoj jedince Násilné přeučování v útlém věku je zbytečné a někdy vede k neurózám a poruchám řeči Ve vyšším věku nevadí Jemné motorické učení je výrazně laterální Sportovní výkony prováděné jednostranně – rotace krasobruslení, skoky do vody, rukovost – držení rakety,

Genetika nebo prostředí? Pro genetické ovlivnění laterality svědčí sledování pohybu lidských plodů v průběhu nitroděložního vývoje v rozmezí 12. až 27. týdne. 83 % plodů pohybuje častěji pravou než levou paží. Do pusy si vkládá palec pravé ruky 93 % lidských plodů. Jestliže jsou oba biologičtí rodiče praváci, pak pravděpodobnost, že budou mít dítě leváka, je 9,5 %. Jestliže je levákem jeden biologický rodič, stoupá pravděpodobnost, že bude jejich dítě levákem na 19,5 %, kromě toho se zdá, že leváctví maminek se prosazuje víc než leváctví otců.

Jsou-li leváky oba biologičtí rodiče, bude jejich dítě levákem s pravděpodobností 26,5 %. Přibližně 18 % populace nemá podle předpokladu mít gen, který podmiňuje praváctví. Polovina z nich, 9 % populace, budou čistí leváci, zbylá poloviny „nepraváci“. Kromě dědičnosti ovlivňuje lateralitu i nitroděložní prostředí plodu, zejména hladina mužského pohlavního hormonu testosteronu.

Vývoj laterality Převaha jedné končetiny už od jednoho roku 4. rok – vyhraňování, ale pouze pozvolné ustalování (stabilní až ve školním věku) Lateralizace řeči končí okolo 11. roku, značně ovlivněna čtením a psaním (tzn. ovlivněna lateralitou horních končetin a očí) S věkem klesá poměr levorukých a ambilaterálních jedinců v populaci Ad 2 ) výzkumy – některé děti změní lateralitu Celkově toho moc nevíme o vývoji Lateralitas není ovlivněna pohlavím, dříve se soudilo, že více leváků je mezi chlapci.

Typy laterality Souhlasná (75%) – dominantní ruka a noha jsou stejné (levé nebo pravé) Zkřížená (25%) – neshodná dominance (např. pravá ruka + levá noha) Ontogeneze laterality Ruka: Lateralita se zřetelně již v 5-7 letech Ustaluje se v 10-11 letech Pravorukost se ustaluje rychleji než levorukost Noha: Lateralita nohy je méně výrazná, ustaluje se později než u ruky

Motorická lateralita Rukovost Nosovost Okovost Uchovost Točivost Zatáčivost Rukovost – levorukost 2krát častěji u dívek než u chlapců ambidextrie – obourucí – velmi vzácné, vrození leváci, ale mimořádné schopnosti se učit i pravou Nohovost – není tak výrazná jako rukovost - preferovaná končetina je ta, kterou klademe jako první při klouzání, nízkém startu, obranném postoji,atp.… - nepreferovaná končetina často silnější, nese více váhu těla U pravorukých je levonohost velmi vzácná, u levorukých je pravonohost velmi častá Okovost –přednostní užívání oka k pozorování , které může být provedeno pouze onokulárně (mikroskop) -projev – ostřejší rozlišení kontury obrazů – pokud obě oči v pořádku - 80% pravorukých=pravé oko, 40%levorukých = levé oko Točivost – přednost směru v otáčení kolem vertikální osy - málo prozkoumáno v souvislosti s otáčením země (Coriolisova síla) – vír, kroužení delfínů ve spánku - obvykle praváci se točí doleva (pravá ruka a noha pomáhají rotaci), leváci opačně zatáčivost – tendence odchylovat se od směru při lokomočních pohybech – plavání (je tam omezená vizuální kontrola) - 50%lidí doleva, 50% doprava

Lateralita horních končetin Význam manipulace s předměty U nevyhraněných platí, že obě ruce spíše méně šikovné (ale lépe trénovatelné) Rozložení v populaci je spojité (pokud lateralitu posuzujeme pomocí kvocientu pravorukosti Jednoduché testy jako: Vezmi si zvoneček, vezmi si kostičku. Dej mi zvoneček, házení míčku, míchání vařečkou, bušení kladívkem, trhání plodů, stavění komínků z kostiček, zatloukání hřebíku, krájení nožem, stříhání nůžkami, házení šipek do terče, držení pálky Další testy prováděné především v laboratoři: Tremormetrie, Koerthův test, Tapping aj. Někdy lateralita redukována pouze na horní končetin komunikace- u leváků levá více gestikuluje u řeči. Byly i domněnky(vyvráceny), že dominance byla důležitá pro směr písma – z leva doprava pro levou hemisféru Manipulace s předměty – prý i ovlivňuje genotypické a fenotypické leváctví – manipulace zapříčinila i fenotypické leváctví – štít se musel držet levicí a bojovat mečem pravicí – stala se šikovnější Genetická souvislost laterality neprokázána

Lateralita dolních končetin Morfologická nesouměrnost je znatelná už ve stadiu plodu – u praváků je zdatnější (silnější) levá noha Aktivnější je noha, která je na stejné straně jako ruka zručnější Dominantní je noha švihová, nikoliv odrazová Dalšími testy může být rozdíl skoků na jedné noze, odkop míče, vedení míče u nohy aj.… Tím vznikali teorie o překřížené lateralitě Obratnější a zručnější je noha, která je ta méně zdatná – slabší. Z toho vyplynulo, že jako dominantní nelze brát nohu zdatnější, ale tu šikovnější. Noha odrazová a švihová Vyplývá z toho, že u horních končetin je obratnější ruka i silnější, u dolních končetin máme jednu silnou a jednu obratnou. Činnost dolních ale stejně většinou není tak úkolově specifická – konají většinou ty samé úkoly

Lateralita očí Máme tendenci používat jedno oko více Tato dominance jednoho oka se ustaluje už v dětství Jedno oko řídící, druhé zaměřovací Pravé oko dominuje v 64 % případů, levé 34 % Vztah rukovosti a okovosti – vysoká korelace Lateralitu očí většina lidí nevnímá – rozdíl oproti horním a dolním končetinám Testy okovosti – 1) které oko se používá při monokulárním vidění (zaměřovací oko) 2) určují směrovost – to moc nechápu, nikde nepsali Někteří autoři okovost úplně zavrhují, i novější studie

Lateralita uší Teorie, že jedno ucho je vnímavější pro řeč a druhé pro neřečové zvuky. Jistá pravidelnost potvrzena pro praváky (pravé ucho vnímavější pro řeč) Zjišťujeme jednoduchými testy typu: Poslouchání rozhovoru přes dveře, natočení jednoho ucha, pokud jsme neslyšeli, co dotyčný říkal aj. Pouštěli jim do ucha různé stimuly Matějček dokázal, že důležitý je spíš úhel, ze kterého je zvuk vysílán. Takže nevíme nic

Testování motorické laterality Metody – dotazníky, pozorování, standardní testy Testy unimanuální, bimanuální, manuální proficience Z důvodu respektování individuálních zvláštností nebo výběru končetiny pro určitou činnost Unimanuální – činnosti pozorujeme prováděné zvlášť pravou a levou končetinou, sledujeme rozdíly Bimanuální oběma končetinami – sleduje se podíl té či oné končetiny na činnosti Testová baterie (Matějček, žlab, 1962) Např. – zasouvání kolíčků, klíče do zámku, poškrábej se na nose, uchu,, jak nejvýš dosáhneš, jehla a nit, okovost - kukátko

DRUHY TESTŮ test unimanuální preference = pokusná osoba dělá výkon, k němuž je třeba jen jednoho z párových orgánů. Zkouška zjišťuje, kterého orgánu používá přednostně nebo zda při opakování úlohy jej střídá (např. hod míčkem, odkop míče, opatrné sbírání sirky aj.) test bimanuální preference = výkon vyžaduje oba párové orgány, jeden však má aktivnější a druhý pomocnou úlohu (např. zatloukání hřebíku, sekání sekerou aj.) test manuální proficience = rozdíl ve výkonu činnosti, která je stejná pro obě končetiny. Jejich aktivita se při zkoušce porovnává. (Např. obracení obrázkových karet, tapping, vystřižení téhož obrázku nůžkami oběma rukama, kreslení obrázku oběma rukama aj.) Všeobecně se soudí, že zkoušky manuální proficience jsou lepším ukazatelem stupně laterality než zkoušky na přednostní užívání.

Praktické rady Přeučování u dětí vede k nežádoucím účinkům (poruchy řeči) Spíše pozorovat dítě a vývoj jeho laterality U dospělých přeučování nevadí U novorozeňat kam dává hlavičku, kterou nohou více kope Batole – podej mi kostičku, tady máš chrastítko Potom jak manipuluje s předměty. Dělat si zápis o jedné činnosti, například jedení příborem a dělat čárky, kterou rukou Důležité ve školním věku psaní – nepřeučovat, připravit podmínky pro dobré psaní – sklon sešitu apod. Hra na hudební nástroj