Z LEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK PRO VÝUKU TECHNICKÝCH OBORŮ A ŘEMESEL Š VEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ P ROSTĚJOV REGISTRAČNÍ ČÍSLO CZ.1.07/1.1.26/

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Aminokyseliny.
Advertisements

Digitální učební materiál
BÍLKOVINY (ROZDĚLENÍ)
Dusíkaté látky a metoda jejich stanovení
BÍLKOVINY IV Rozdělení bílkovin
Výukový matriál byl zpracován v rámci projektu OPVK 1.5 EU peníze školám registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Autor:Mgr. Daniela Hasníková.
PROTEINY - přítomny ve všech buňkách - podíl proteinů až 80%
VY_32_INOVACE_G Otázky na bílkoviny
Chemické složení organismů
VY_32_INOVACE_05_PVP_242_Hol
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
aminokyseliny a proteiny
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Chemické složení organismů
Biologie buňky chemické složení.
Bílkoviny Mgr. Lenka Fasorová.
Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_CHK MK Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Rozvoj.
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
Aminokyseliny.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_173.
Výukový matriál byl zpracován v rámci projektu OPVK 1.5 EU peníze školám registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Autor:Mgr. Daniela Hasníková.
valin izoleucin leucin methionin
BÍLKOVINY I Aminokyseliny
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_08.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Eva Vojířová Číslo materiálu 4_2_CH_13 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 4.ročník.
BÍLKOVINY.
31.1 Aminokyseliny, bílkoviny
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
BÍLKOVINY Proteiny.
BÍLKOVINY (AMINOKYSELINY)
Bílkoviny a jejich metabolismus. Charakteristika Makromolekulární látky biopolymery Makromolekulární látky biopolymery Stavební jednotkou jsou  - AMK:
Bílkoviny a jejich význam ve výživě člověka
Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: červen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2.
KLÍŠE lázn ě 9:30 Na rycht ě 9:45 Mírové nám ě stí 11:00.
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Bílkoviny.
Mgr. Richard Horký.  esenciální aminokyseliny jsou nutnou součástí stravy, tělo si je neumí vytvořit samo  neesenciální aminokyseliny si organismus.
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Proteiny Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
Zdravá výživa I Dagmar Šťastná.
Bílkoviny. Bílkoviny neboli proteiny patří mezi tzv. základní živiny, jsou nepostradatelnou složkou potravy člověka, jsou základem všech známých organismů,
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák Bílkoviny.
Bílkoviny Patrícia Martina Brázdová
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Bílkoviny-Proteiny Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
BÍLKOVINY. DEFINICE Odborně proteiny, z řeckého PROTEIN=PRVNÍ. Jsou to přírodní makromolekulární látky vznikající z aminokyselin. Obsahují vázané atomy.
Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Ing. Hana Zmrhalová Název: VY_32_INOVACE_18 CH 9 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Téma: PŘÍRODNÍ.
VZORCE AMINOKYSELIN PŘIŘAZOVAČKA Přiřaďte ke vzorcům označených čísly 1 – 10 správný název z nabídky aminokyselin.
1 PROTEINY © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
Bílkoviny (proteiny)- cca 15% denního příjmu potravin vysokomolekulární látky vystavěné z aminokyselin základní stavební látka živé hmoty- těch je celkem.
Bílkoviny - aminokyseliny. Složení bílkovin -aminokyseliny – stavební kameny bílkovin Známo asi 300 druhů Proteinogenních 20, jsou řady L–α –AK Pozn.
PROTEINY-BÍLKOVINY LUCIE VÁŇOVÁ. ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ JEDNOTKA.
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Výukový materiál VY_52_INOVACE_25_ Bílkoviny-vlastnosti
α- aminokyseliny a bílkoviny
PROTEINY © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
CHEMIE - Bílkoviny SŠHS Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Chemická struktura aminokyselin
Lékařská chemie Aminokyseliny.
Bílkoviny.
BÍLKOVINY=PROTEINY.
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

Z LEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK PRO VÝUKU TECHNICKÝCH OBORŮ A ŘEMESEL Š VEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ P ROSTĚJOV REGISTRAČNÍ ČÍSLO CZ.1.07/1.1.26/

B ÍLKOVINY M GR. J ITKA DIVINOVÁ

Bílkoviny (proteiny)  Základním stavebním kamenem bílkovin jsou AMINOKYSELINY (jedná se o dusíkaté deriváty karboxylových kyselin)  Vlastnosti bílkovin jsou dány uspořádáním jednotlivých aminokyselin – toto uspořádání tvoří tzv. sekundární, terciální a kvarterní strukturu  V přírodě je známo asi 300 druhů aminokyselin, bílkoviny tvoří asi 20 AMK  Většina AMK, které jsou kódované do proteinů jsou tzv. α- aminokyseliny (NH 2 skupinu mají na druhém uhlíku)  Jednotlivé aminokyseliny se spojují v peptidy a peptidy se spojují v proteiny,  Aminokyseliny se spojují tzv. peptidovu vazbou

R Vzorec bílkovin (obecný) R ………………radikál (liší se dle jednotlivých druhů AMK) COOH.……..karboxylová skupina NH 2 …………aminoskupina

Sloučení dvou AMK a vznik Peptidové vazby

B RAMBORY Rozdělení aminokyselin  AMK esenciální (nepostradatelné) – tyto aminokyseliny nemůžeme postrádat ve stravě, protože náš organismus si je neumí vyrobit. Proto je nutně musíme přijímat stravou. Těchto AMK je 8: isoleucin, leucin, methionin, lysin, fenylalanin, threonin, tryptofan, valin limitní AMK je taková, jejíž zastoupení v konkrétní potravině není dostačující pro luštěniny je např. limitní AMK methionin pro obilniny je limitní AMK lyzin

B RAMBORY  AMK neesenciální (postradatelné) – tyto aminokyseliny můžeme postrádat ve stravě, protože náš organismus si je umí vyrobit sám. Proto je nemusíme přijímat stravou. Těchto AMK je 10: tyrozin, glycin, alanin, asparagin, kyselina asparagová, cystein, prolin, serin, glutamin, kyselina glutamová  AMK semiesenciální – jsou esenciální pro člověka staršího víc než jeden rok. Pro kojence jsou tyto AMK neesenciální (umí si je vyrobit sami). Jedná pouze se o dvě AMK: histidin a arginin

B RAMBORY  Esencialita aminokyselin závisí na druhu metabolismu a může se lišit podle druhu organismu.  Zákon limitní aminokyseliny: Tento zákon říká, že z přijatých bílkovin se do tělu vlastních bílkovin zabuduje jen tolik, kolik odpovídá limitní aminokyselině. Z tohoto zákona vyplývá, že pokud bude v těle některé aminokyseliny velmi málo, ostatní AMK, které jsou v nadbytku se nevyužijí, vyloučí se a tělo trpí bílkovinnou podvýživou. Tento problém může nastat u lidí v rozvojových zemích, kteří nemají dostatek živočišných bílkovin.

B RAMBORY  Zákon nadbytku esenciální aminokyseliny: Tento zákon říká, že pokud máme jakoukoli AMK ve velkém nadbytku, narušuje to metabolismus ostatních AMK.

B RAMBORY Rozdělení bílkovin Rozdělení bílkovin z hlediska hodnotnosti ve výživě: A. Bílkoviny plnohodnotné Obsahují všechny esenciální AMK v dostatečné míře Jedná se o bílkoviny živočišné – bílkoviny masa, vajec, mléka A. Bílkoviny neplnohodnotné Neobsahují všechny esenciální AMK v dostatečné míře – některá jim chybí Jedná se o bílkoviny rostlinného původu – např. bílkoviny luštěnin, obilnin, brambor atd. Bílkoviny živočišného původu by měly tvořit asi polovinu denního příjmu bílkovin

B RAMBORY Rozdělení bílkovin z hlediska chemického A. Jednoduché bílkoviny Albuminy – jsou rozpustné ve vodě, zástupci: hemoglobin, inzulin, laktaalbumin Globuliny – zástupci: myozin, aktin (bílkovina svaloviny) Gluteliny a prolaminy – tvoří lepek (bílkovina cereálií) Skleroproteiny – nestravitelné bílkoviny, zástupci: kolagen (šlachy, chrupavky, kosti, má želírující schopnost), keratin (vlasy, chlupy, kožní deriváty), elastin (kůže, nehty)

B RAMBORY A. Složené bílkoviny Obsahují kromě bílkovinné části také část nebílkovinnou – proto se označují jako složené Lipoproteiny – kromě proteinu obsahují tukovou (lipidickou) složku – např. lecitin (emulgátory) Glykoproteiny – kromě proteinu obsahují sacharidickou složku – např. kasein Nukteoproteiny - kromě proteinu obsahují nukleovou kyselinu- Metaloproteiny - kromě proteinu obsahují kov – např. feritin Fosfoproteiny - kromě proteinu obsahují fosfor

B RAMBORY Použitá literatura: VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie. Praha : Academia, ISBN ISBN Vlastní přípravy