Postavení plynu v rámci energetické transformace globální ekonomiky Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA Bankovni Institut, vysoká škola a.s. Praha

Obsah Transformace energetické struktury globální ekonomiky Spotřeba energie a její globální zdroje Energie a ekologie Zemní plyn a jeho možnosti a limity Ekonomické souvislosti energetické transformace

Ekonomický růst vs. spotřeba energie Globální ekonomický růst je stále spojený s rostoucí spotřebou energie i když regionálně diferencovaně V posledních letech dochází k zmírnění přímé úměry mezi ekonomickým růstem a spotřebou energie Důvody: Zvýšení úspor při spotřebě Zvýšení efektivnosti výroby tradičních zdrojů Implementace nových úsporných technologií na straně výroby tak i spotřeby

Ekonomický růst a poptávka po energii (index tempa růstu 1995=100) Globální růst HDP Poptávka po energii

Trendy v intenzitě spotřeby energie v zemích OECD v letech HDP TFC – celková konečná spotřeba (total final consumption) TFC/HDP

Ekonomický růst vs. spotřeba energie Navzdory těmto trendům lze očekávat další globální růst spotřeby energie, i když spotřeba bude měnit svoji strukturu z hlediska zdrojů Důvody: Pokračující demografický růst v rozvojových zemích Ekonomický růst spojený s růstem životní úrovně a následný růst spotřeby v globálním měřítku Pokračující industrializace v rozvojových zemích i zemích se vznikající tržní ekonomikou

Ekonomický růst a poptávka po energii (podle regionů) Populační růst v mld. Růst HDP v bil. $ US (2010)

Změny globálního produktu, emisí CO 2 a poptávky po energii ( ) Globální HDP (PPP) Emise CO 2 způsobené spotřebou energie Celková poptávka po primárních zdrojích energie Pozn.: PPP – parita kupní síly

Globální emise uhlíku zatím stále rostou (mld. tun CO 2 )

Důsledkem jsou globální klimatické změny ( trend povrchové teploty mezi lety 1950 a 2014 )

Zrychlování globálních klimatických změn (změna průměrné celoroční teploty v r.2015 oproti dlouhodobému normálu) Zdroj: NASA, 2016

Globální politika snižování emisí uhlíku Snižování emisí se snaží řada zemí již několik desetiletí v rámci mnoha mezinárodních konferencí (Kjótó, Rio, Stockholm, Kodaň, Paříž atd.). Je rovněž součástí nové globální strategie OSN udržitelného rozvoje z roku 2015 a konference COP21 v Paříži. Dohoda dosažená na 21. konferenci smluvních stran (COP21) v Paříži z podzimu 2015 by se měla stát historickým mezníkem pro zásadní změny v aktuálně neudržitelných vývojových trendech globálního energetickém systému a to za předpokladu, že tento ambiciózní plán na snížení emisí uhlíku bude je přeměněn do soustavy rychlých, radikálních a účinných politických opatření.

Dohody z r se můžou stát rozhodujícími kroky pro zmírnění změny klimatu z důvodu růstu emisí. Poprvé v historii všechny národy světa dosáhly shody o zahájení aktivit zaměřených na snižování emisí uhlíku na základě společného právně závazného rámce. Dohoda COP 21 by se mohla ukázat, jako historický mezník pro globální energetiku, protože vysílá silný signál prostřednictvím svých cílů. Ukazuje že je reálné po dosažení vrcholu globálních emisí dosáhnout v druhé polovině tohoto století nulového přírůstku emisí, a rovněž udržet zvýšení globální teploty výrazně nižší než 2 ° C (2DS) a je třeba usilovat o to, aby se omezily jen na 1,5 ° C. Globální politika snižování emisí uhlíku

Obnovitelné zdroje zatím stačí pokrýt pouze malou část energetické potřeby a tak i přes snahy o snížení energetické náročnosti lidstvo bude ještě dlouhá léta využívat fosilní zdroje. Je v jeho zájmu aby využívat takové fosilní zdroje, které v co nejmenší míře negativně působí na životní prostředí.

2 energetické scénáře IEA Mezinárodní energetická agentura (IEA) pracuje ve svém posledním výhledu z roku 2016 s 2 scénáři globálního vývoje energetické struktury do roku 2040 s ohledem na cíle Udržitelného rozvoje OSN č. 7 (NPS) a cíle COP 21 z Paříže (CAS) oba z roku 2015 Scénář nových energetických politik (New Policies Scenario - NPS) Scénář čistého vzduchu ( Clean Air Scenario - CAS )

2 energetické scénáře IEA a emise NPS Scénář nových politik (OSN SDG 7) CAS Scénář čistého vzduchu (COP 21)

Globální poptávka po zdrojích primární energie podle scénáře nových politik (NPS) 29% 31% 22% 10% 5% 3% Uhlí Ropa Plyn Bio Obnovitelné zdroje +voda Jádro 25%25% 24% 27%27% 11% 6% 7% 2035

Struktura poptávky po zdrojích energie podle scénáře CAS Mtoe

Globální poptávka po zdrojích primární energie podle scénáře čisté energie (CAS) Clean Air Scenario (Mtoe)* CAAGR** Uhlí % Ropa % Plyn % Jádro % Vodní % Bioenergie*** % Ostatní obnovitelné % Celkem % * Mtoe = miliony tun ropného ekvivalentu - (million tonnes of oil equivalent) ** včetně tradičního využití pevné biomasy a moderního využití bioenergie *** úhrnné průměrné roční tempo růstu

Vývoj globální poptávky po zdrojích primární energie podle scénáře čisté energie (CAS) Zemní plyn je po ropě druhým největším podílníkem na 31% celkovém růstu poptávky po energii, zatímco zbytek je rozdělen téměř rovným dílem mezi uhlí, ropu a biomasu (včetně biopaliv). Hlavním producentem emisí do ovzduší znečišťujících látek je spalování v odvětví energetiky.

I v souvislosti s momentálně nízkými cenami fosilních paliv by měla politika podpory nízkouhlíkových technologií mobilizovat všechny nástroje, které jsou k dispozici s cílem urychlit výzkum, vývoj a zavádění nových technologií, tak aby se dekarbonizace stala preferovanou cestu vývoje globální ekonomiky. V rámci dekarbonizace globální ekonomiky hraje jednu z důležitých rolí právě zemní plyn. Globální politika snižování emisí uhlíku - dekarbonizace

Úloha zemního plynu v kontextu dekarbonizce Využívání zemního plynu spolu s přírodními obnovitelnými zdroji je cestou, jak snížit koncentraci oxidu uhličitého i dalších emisí v zemské atmosféře a tím se přispět k určitému obratu ve vývoji klimatu na Zemi. Zemní plyn může být spojovacím článkem mezi érou fosilních paliv a érou širšího využívání obnovitelných zdrojů v rámci udržitelného rozvoje globální ekonomiky.

Zemní plyn a ekologie Ve srovnání s pevnými a kapalnými palivy vzniká spalováním zemního plynu mnohem méně škodlivin - prach a oxid siřičitý jsou ve spalinách plynu obsaženy v zanedbatelných množstvích a také emise oxidu uhelnatého a uhlovodíků jsou ve srovnání s ostatními palivy výrazně nižší. Poměr mezi vodíkem a uhlíkem je v případě zemního plynu vyšší než u ostatních paliv, čímž vzniká při jeho spalování menší množství oxidu uhličitého. Na jednotku vyrobené energie je to ve srovnání s kapalnými palivy o % méně a ve srovnání s uhlím je to dokonce o % méně.

Zemní plyn a ekologie Zemní plyn má ve srovnání s ostatními palivy a energiemi i řadu dalších výhod: výstavba plynovodů a ostatních zařízení je spojena s minimálním záborem půdy, která se ve většině případů vrací ke svému původnímu způsobu využívání plynovody jsou uloženy v zemi, takže nikterak nenarušují tvář krajiny.

Zemní plyn, ekologie, ekonomie Hlavní ekologické ale i ekonomické výhody zemního plynu se ale projevují při jeho využívání u odběratelů: zemní plyn jako energetický zdroj lze skladovat, ztráty při přenosu jsou nižší spotřeba plynu je flexibilně regulovatelná podle potřeby uživatelů plynové spotřebiče spalují zemní plyn pouze tehdy, kdy konečný uživatel teplo skutečně potřebuje v objemu který potřebuje cenový vývoj na světových trzích je příznivý, podobně jako prognózy na nejbližších 5 let.

Zemní plyn a globální ekonomika Cenový vývoj (nominální roční ceny v US $) LNG Japonsko Zemní plyn Evropa Zemní plyn USA Pozn.: mmBtu – million British thermal units

Zemní plyn a globální ekonomika cenový vývoj a prognózy (nominální roční ceny v US $) Ruský plyn do SRN Indonézsky do Japonska USA domácí trh Pramen: IMF Commodity Prices Forcasts

Zásoby zemního plynu mají rostoucí objem i ve vyspělých zemích

Poptávka po plynu dynamicky roste Poptávka po plynu podle sektorů Růst poptávky podle regionů Doprava Ostatní Průmysl Energetika

Obchod s plynem roste v závislosti od globální poptávky po energii Podíl obchodu plynem na globální spotřebě Podíl dovozu na celkové spotřebě Plynovody Obchod celkem Čína Evropa USA

Náklady na import fosilních energetických nosičů podle 2 scénářů USA EU Indie Čína Uhlí Plyn Ropa NPS - Scénář nových politik CAS - Scénář čistého vzduchu Mld.US $

Investice do dekarbonizace Investiční náklady dodržení scénáře 2DS (anebo NPS) cestou transformace a dekarbonizace energetického sektoru nejsou přitom až tak obrovské, jak se zdá na první pohled, a neměly by příliš zatížit globální ekonomiku. Investice do dekarbonizace celého energetického sektoru podle 2DS se pro období odhadují na 9 bil. USD (což je asi 0,1% globálního HDP v tomto období). Dosažení potenciálních energetických úspor v klíčových sektorech dopravy, stavebnictví a průmyslu by si vyžádala v daném období dalších 6,4 bil. USD.

Změny struktury globální poptávky po nosičích energie podle různých scénářů růstu teploty (2013 – 2050) Uhlí Ropa Plyn Jádro Voda Biomasa Ostatní obnovitelné

Závěrem Zemní plyn lze v současných technologických podmínkách transformace energetické struktury globální ekonomiky považovat za určitou naději lidstva při dílčím řešení problému skleníkového efektu a problému emisí jakož i vyčerpávání tradičních fosilních energetických zdrojů. Není to však jeho definitivní řešení, ale jen dočasné. Transformace energetické struktury ve prospěch zvýšení podílu plynu lze považovat pouze za přechodný krok, umožňující určitý časový a ekonomický odklad dalších mnohem radikálnějších kroků.

Děkuji za pozornost

Prameny BP Energy Outlook 2016: Outlook to 2035, BP 2016 World Energy Outlook 2016 : Special Report – Energy and Air Pollution, IEA Paris, 2016 Energy Technology Perspectives 2016: Towards Sustainable Urban Energy Systems, IEA Paris 2016 Webinar IEA : Energy Technology Perspectives 2016, World Energy Balances, 2016, IEA 2016