Původní a nepůvodní taxony v květeně ČR

sledování změn květeny: - floristické průzkumy - monografické studie taxonomických skupin - studium areálů taxonů

ortanty - druhy domácí migranty - jsou odjinud autochtonní druhy - původní alochtonní druhy - nepůvodní: přechodně zavlečené naturalizované invazní

synantropy a) apofyty -taxony v dané květeně původní, přechází do ruderální vegetace = proces apofytizace: Anthriscus nitida, Urtica dioica, Mycelis muralis b) antropofyty - taxony nepůvodní (zavlečené, adventivní, exotické, introdukované, atd.), do území se dostaly prostřednictvím člověka

c) archeofyty- taxony zavlečené s neolitickým zemědělstvím před lety (většinou polní plevele z Mediteránu; dnes mnohé z nich ohrožené)

Adonis aestivalis Agrostemma githago Anagallis foemina Anagallis arvensis Apera spica-venti Arctium lappa Avena fatua Capsella bursa-pastoris Centaurea cyanus Fallopia convolvulus Geranium dissectum Sherardia arvensis Lamium album Papaver rhoeas Plantago major P. lanceolata Thlaspi arvense

d) neofyty - taxony zavlečené v posledních stoletích - od r e) neoinigenofyty - neofyty, které se začleňují do přirozené vegetace území = proces ruderalizace, synantropizace

Bidens frondosa Epilobium ciliatum Heracleum mantegazzianum Impatiens glandulifera Impatiens parviflora Juncus tenuis Reynoutria japonica Rudbeckia laciniata Saponaria officinalis Solidago gigantea Stenactis annua Veronica peregrina

neofyty jsou často tzv. invazní druhy: snadno se rozmnožují rychle se šíří osidlují všechna příhodná stanoviště a vytlačují původní rostlinné druhy vytvářejí rozsáhlé monotónní porosty dochází k degradaci přirozených společenstev

kvantitativní a procentuální zastoupení invazních druhů v krajině je chápáno jako indikátor negativních jevů vyžadujících zvýšenou pozornost Už invaze 1 druhu může mít velké následky

velkoplošné invaze zvyšování rychlosti a intenzity eroze změny geomorfologických, biogeochemických a hydrologických procesů eliminace expanzivních druhů je prakticky neproveditelná (a nákladná) proces zavlékání- akcelerační charakter

Světová problematika invazních druhů se váže na invazi do přirozených ekosystémů V současné době zřejmě neexistují na zemském povrchu společenstva bez invazních druhů Klasické oblasti zasažené invazemi: J.- Afrika, Austrálie, Nový Zéland, Kalifornie, Havajské souostroví. Velké nebezpečí – v původních ostrovních rezervacích!!! Aridní oblasti tropů a subtropů jsou díky extrémnosti postiženy méně

mezníky ve studiu a chápání rostlinných invazí Charles Elton 1958 „The Ecology of Invasions by Animals and Plants“ SCOPE-Scientific Committee on Problems of the Environment 1982 řeší problematiku invazí

Nepůvodní flóra České republiky zahrnuje celkem 1378 taxonů patřících do 542 rodů a 99 čeledí; z toho je 184 kříženců nebo taxonů vzniklých hybridizací Proč je Česká republika náchylná k invazím?

Kategorie invazních druhů Ekologie a asanační management invazních druhů rostlin v regionálních povodí ČR (Šindlar a kol. 1998)

1. kategorie (evidence a následná likvidace) bolševník velkolepý - Heracleum mantegazzianum křídlatka japonská - Reynoutria japonica křídlatka sachalinská - R. sachalinensis křídlatka česká - R. x bohemica netýkavka žlaznatá - Impatiens glandulifera

2. kategorie (evidence za účelem zamezení záměrného šíření) andělika lékařská - Archangelica officinalis topinambur hlíznatý - Helianthus tuberosus agg. třapatka dřípatá - Rudbeckia laciniata kolotočník zdobný - Telekia speciosa

3. kategorie (potenciálně nebezpečné druhy - předpoklad invaze) Acer negundo, Acorus calamus, Ailanthus altissima, Aster laevis, A. lanceolatus, A. novae - angliae, A. novi - belgii, A. x salignus, A. tradescanti, A. x versicolor, Bidens frondosa, Echinocystis lobata, Epilobium adenocaulon, Impatiens parviflora, Lupinus polyphyllus, Lycium barbarum, Oenothera sp., Prunus serotina, Quercus rubra, Robinia pseudacacia, Solidago canadensis, S. gigantea, Tripleurospermum maritimum

Způsoby zavlečení a šíření 1.neúmyslné, nechtěné: - se zbožím - továrny, přístavy, nádraží, překladiště - podél tratí, silnic, vodních toků - s osivem, vlnou 2.úmyslné, záměrné- vysazení 3.poloúmyslné- v zahrádkách, odtud zplaňuje do přírody 4.dálkový transport: ptactvo, zvířata, vzdušné proudy

zjišťování původnosti výskytu: zda se jedná o okrasnou, léčivou rostlinu zda se v blízkosti nacházejí zahrádky, domy, nebo alespoň byly v minulosti zda charakter stanoviště je podobný stanovišti v prokazatelně původním areálu porovnávání areálu taxonu s areály jiných taxonů, které jsou zde prokazatelně původní

Podíl nepůvodních druhů v květeně, změny: stále více stanovišť (ruderálních míst, narušených stanovišť, které nejsou stabilní a tak schopny zabránit šíření nepůvodních druhů)

výskyt ostružiníků v posl. 70 letech vzrostl: v dubohabřinách nerostly, dnes běžně ano. migrační toky pro Rubus: paseky, lesní cesty, silnice, křižovatky (heliofilie většiny ostružiníků)

Zeměpisný původ kulturních rostlin kulturní rostliny - z planých rostlin původních pro jednotlivé flóry projevil se umělý výběr - vzdálení od původních vlastností druhů

charakteristické rysy kulturních rostlin: hromadné klíčení a zrání plodů nerozpadavost nebo pozdní rozpadavost plodenství (klásků obilnin) ztráta samovolného vysemeňování nefyziologické změny orgánů (zvětšování) zvýšení množství rezervních látek snížení schopnosti pohlavního rozmnožování nároky na prostředí - citlivější ke změnám teploty, menší odolnost vůči škůdcům samostatná existence není dlouhodobě udržitelná

ohniska původu primární centra sekundární centra

Předoasijské 8 tis. l. př. nl.- obilniny: Triticum durum, T. spelta, Hordeum vulgare, Avena sativa, Secale cereale, Chenopodium album, Pisum sativum, Lens culinaris, Allium sativum, A. cepa, Daucus carota, Petroselinum crispum, Apium graveolens, Lactuca sativa +Papaver somniferum, Cichorium intybus, Crocus sativus, Cucumis mělo, Malus domestica, Pyrus communis, Prunus domestica, Amygdaus commusnis, Juglans regia, Vitis vinifera

Středozemské navazuje na předchozí území i časově - 6. tis. př. n. l. - (spíše druhotné centrum): Vitis vinifera, Triticum dicoccon, T. polonicum, Lathyrus sativus, Faba vulgaris, Vicia sativa, Medicago sativa, Spergula arvensis, Asparagus officinalis, Brassica napus, B. rapa, B. oleracea, Sinapis alba, Carum carvi, Olea europaea, Castanea sativa, Laurus nobilis

Východoafrické 6. tis. př. n. l. - (druhotné centrum obilnin z přední Asie) Sorghum, Sezamum indicum, Gossypium herbaceum, Ricinus communis, Coffea arabica

Středoasijské 6. tis. př. n. l. - druhotné centrum obilnin, luštěnin a zeleniny z před. Asie primární - Panicum miliaceum, Fagopyrum esculentum, Spinacia oleracea, Cannabis sativa, Prunus armeniaca, Punica granatum

Východoasijské stejný význam jako Předoasijské Oryza, Avena, šestiřadé Hordeum, Phaseolus, Glycine hispida, Rheum rabarbarum, Prunus persica, Illicium verum

Jihoasijské Přiléhá k Východoasijskému těžko určit původ: Oryza, Thea sinensis, Morus alba Původní: Cannabis sativa, Punica granatum, Cucumis sativus, Citrus sinensis, Cinnamomum zeylonicum, Musa balbisiana, M. paradisiaca, Cocos nucifera

Středoamerické 7. tis. př. n. l. – Zea mays, Phaseolus, Chenopodium ambrosioides, Helianthus annuus, H. tuberosus, Capsicum annuum, Theobroma cacao, Vanilla planifolia, Nicotiana tabacum, N. rustica

Jihoamerické Solanum tuberosum, Nicotiana tabacum, N. rustica, Phaseolus vulgaris, Hevea brasiliensis- kaučukovník, Fragaria chiloensis (křížením s. F. virginiana vzn. F. ananassa - dnešní pěstovaný jahodník)

pozn: Austrálie - jako 1 kontinent nemá centrum - nebyly vhodné druhy - nevznikla původní zemědělská civilizace; pouze lovci a sběrači. Evropa - až v historické době poskytla Ribes rubrum, R. nigrum, Grossularia uva-crispa, Prunus avium, Trifolium pratense, T. repens, T. hybridum, Beta vulgaris var. altissima