Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu INOVACE_32_Holocaust v literatuře I. Autor Mgr. Lenka Nečilová Tematický okruh Antisemitismus a holocaust Ročník třetí Datum tvorby AnotaceZpracování tématu holocaustu v literatuře Metodický pokynPrezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu. Procvičovací cvičení lze použít jako test. Možnosti využití: promítání ve třídě při výkladu na interaktivní tabuli Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
krátce po válce vycházejí nejprve dokumentární svědectví o holocaustu - vycházejí memoáry, deníky, korespondence mezi známé autory patří Ota Kraus a Erich Schön (Kulka) – Továrna na smrt - kniha zpracovává události, ke kterým došlo za války v Osvětimi komunistický režim po roce 1948 byl antisemitský, proto není židovská tematika vítaná a tyto knihy vycházejí spíše ojediněle Kraus---w-257-h-354.jpg
Jiří Weil Život s hvězdou Weil byl židovského původu, neemigroval, narychlo se oženil s nežidovkou, a tím oddálil povolání do transportu. Po předvolání fingoval sebevraždu a žil do konce války v ilegalitě. Všichni členové jeho rodiny za války zahynuli. kniha nebyla dobře přijata socialistickou kritikou, autor byl označen jako škůdce, nesměl publikovat a byl vyloučen ze svazu spisovatelů hlavní postavou je Josef Roubíček, obyčejný člověk, který žije banálním životem. Žije na okraji Prahy a je omezován protižidovskými vyhláškami
ukázka z knihy Život s hvězdou Vyšel jsem druhého dne na ulici, musel jsem přece chodit nakupovat. Viděl jsem, jak se na mne dívají lidé, zdálo se mi nejprve, že mám rozvázanou tkaničku nebo něco v nepořádku v oděvu, nějak jsem rušil řád, obyčejný a vžitý, byl jsem jakousi skvrnou, která nepatřila do obrazu ulice, a všichni to nějak cítili. A byl jsem sám uprostřed jiných lidí, úplně sám, protože přede mnou lidé ustupovali, zastavovali se, prohlíželi si mě, nepatřil jsem již k nim.... "Nazdar šerife," křičel na mne jakýsi kluk. A všichni se smáli, ale věděli, že se nesmějí mně, smál jsem se také, byla to zábavná věc, chodit s takovým odznakem, byla to maškaráda..." bohumin.cz/images_zbozi/141 3_1_big.jpg /public/galleries/22/21293/we il3.jpg?c22ad07bcc19ddab8b8 d9cd28a1b34ba web.jpg?ccc4faed2d3685eecc6a746e812369e5
Richard Glazar - Treblinka, slovo jako z dětské říkanky autobiografická kniha, směla být vydána až roku 1994 autentické svědectví o Treblince, odkud se mu jako jednomu z mála podařilo za války utéct vypovídal jako svědek v soudním procesu s bývalými dozorci z Treblinky ges/Full_010/6e640ba18599fc20810acf 56825d7daf_treblinka1.jpg
Norbert Frýd vlastním jménem Fried, pocházel z Českých Budějovic v roce 1942 se dostal do Terezína, zde působil jako vychovatel mládeže, významně se podílel na kulturním životě prošel Osvětimí, osvobozen byl v koncentračním táboře v Dachau napsal román Krabice živých - odehrává se ve fiktivním bavorském táboře Gigling (ve skutečnosti je to Dachau) zajímavě popsal různé psychologické profily vězňů, poměry v táboře, i to, jak válka mění lidské hodnoty a vztahy
po uvolnění stalinského režimu dochází celkovému uvolnění poměrů v Československu a téma antisemitismu již není tabuizováno 60. léta - uvolnění i v literatuře, vzrůstá zájem o problematiku holocaustu, jsou natáčeny i filmy /getImage.jsp?docid=1174&id= encyklopedie:obchod-na- korze.jpg
Arnošt Lustig prošel Terezínem, Osvětimí, Buchenwaldem, podařilo se mu uprchnout z pochodu smrti přišel o téměř celou rodinu, téma holocaustu ho provází v jeho tvorbě celý život dílo: Noc a naděje - popisují život Židů v Terezíně, podle nich vznikly dva filmy: Transport z ráje (režisér Zbyněk Brynych) a Démanty noci (režisér Jan Němec) Démanty noci ns/5/52/Arnost_Lustig_a_Marketa_Malisova_- 1_cropped.jpg _big.jpg
hrdinové jsou neheroičtí, často outsideři, děti, starci často jsou hrdinkami ženy- např. Dita Saxová, Nemilovaná (Z deníku sedmnáctileté Pery Sch.)- vypráví o mladé židovské prostitutce, která se snaží přežít za každou cenu. Na konci románu prokousne hrdlo německému důstojníkovi)
nejznámější je novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou podle novely natočen stejnojmenný film režisérem Antonínem Moskalykem východiskem příběhu je reálný příběh z Osvětimi, z roku Došlo k zavraždění skupiny bohatých Židů, kterým nacisté výměnou za přístup k jejich zahraničním bankovním kontům slíbili svobo- du v popředí stojí postava nacisty Bedřicha Bremského, který oběti neovládá násilím, působí důvěryhodně a postupně připravuje Židy o jejich úspory manipuluje s jejich strachem, beznadějí.
Ukázka z knihy Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou „Chceme odepsat navzájem likvidaci této výměny z našich položek co nejspolehlivěji. Musíte poslouchat. Než budeme na místě, které vás všechny uspokojí a proti němuž, doufám, nemáte námitek, chci vynaložit nejlepší ze svých schopností, abych tuto cestu pro každého z vás učinil snesitelnou.“ Židé nakonec jdou do plynu poslušně jako ovce, jen jediná ze skupiny - Kateřina - vytrhne esesákovi pistoli a začne kolem sebe střílet.
Ukázka z knihy Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Téměř v téže chvíli z ústí pistole v ruce Kateřiny Horovitzové vyšlehl nový plamen. Byl to plamínek proti mnoha dýmajícím komínům krematorií všude kolem dokola, a na rozdíl od nich také brzy ustal. Ale rovněž tělo holobrádka se skácelo. Cítila své srdce - nic neslyšela, suchý praskot ran vyčpěl, jen věděla a zabíjela. A nebylo to tak nemožné, jak se jí zdálo celý život a celou tuto chvíli, kdy stiskla kohoutek. Nyní vytahovali zprudka pistole z pouzder ostatní němečtí muži; ale někteří to ani nestačili a jiní je ztratili ve zmatku, který nastal přesunem mnoha nohou; obojí, aniž vystřelili, ustupovali k prvním dveřím, aby nezranili své lidi a měli krytá záda a aby dav nahých mužů, kterým to ani nepřišlo na mysl, nemohl svým přešlapováním uniknout ze svlékárny na vzduch. Jen dva mladíci v uniformách drželi tento bezbranný houf v šachu, aby další dva mohli vytáhnout z podzemí své zraněné druhy. Asi jen proto, že se jim zdálo, jako by Kateřina Horovitzová mohla ještě střílet, odplazili se ven za ostatními.
Otázky Jak se stavěl komunistický režim k holocaustu? Jaká díla vycházela po válce? Co napsal Norbert Frýd? Jaké je nejznámější dílo Arnošta Lustiga? O čem pojednává?
JIŘÍ HOLÝ. Šoa v české literatuře a v kulturní paměti. 1. vyd. Praha: Akropolis, ISBN ARNOŠT LUSTIG. Modlitba pro Kateřina Horovitzovou. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, ISBN JIŘÍ WEIL. Život s hvězdou. Praha: Knihovna české prózy, ISBN Zdroje použitých obrázků citovány přímo v textu Materiál stažen Zdroje: