Jana Ženíšková, 3.B Behaviorismus
je psychologický směr, založený na tvrzení, že chování lze vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy druh materilismu, popírající nezávislý význam mysli zkoumá proces adaptace člověk na prostředí studuje objektivně (laboratorní výzkum chování) popírá roli dědičnosti USA, ½ 20. století
Behaviorismus Behaviorismus je myšlenkový směr, v jehož centru zájmu stojí chování, jeho pozorování a analýza. Psychologie je podle pojetí behaviorismu čistě objektivní, experimentální přírodní věda. Jejím cílem je předvídání a ovládání chování.
Behaviorismus Zakladatel : J. B. Watson kritik introspekce (pozorování sama sebe) podporoval extrospekci, toto považoval za objetivní, měřitelné pokusy na zvířatech, lidech (metody učení) chování vysvětloval vzorcem CH=S=R (chování,stimul, reakce) E. L. Thorndike, I.P. Pavlov či B. F. Skinner základy behaviorismu formuloval – 1912, USA
Behaviorismus musíme se držet schématu Stimul - Reakce, musíme studovat pozorovatelné reakce jedince na stimuly, které tyto reakce vyvolávají. To co je mezi tím, je jen černá skříňka (black box), něco co nehraje příliš velkou roli a nemá tak smysl se tím zabývat
Behaviorismus F.B. Skinner práce s holuby operatní podmiňování hrát na piano, nebo ping pong pravděpodobnost výskytu spontánních projevů chování se mění na základě jejich důsledků Studie „malého Alberta“ Watson+Rayner k malému dítěti denně umísťovali krysu, vytvořili tím jeho strach ze všeho kožešinového tomuto strachu ho nikdy neodnaučili (neetické) = podmíněná reakce strachu
Behaviorismus E. L. Thorndike zákon přirozené učení používáná hlavolamová skříňka či labyrint (pro zvířata) měřil se čas při jednotlivých pokusech různě odebírány různé časti mozku, vliv má množství, né kterou část odebrali zvířata se nic neučí porozuměním, ale spojitostmi