Strunatci část druhá Autor: Neznámý

Obojživelníci (Amphibia)  vývojově nejnižší suchozemští čtvernožci  přechodné postavení mezi vodními a suchozemskými živočichy  objevují se na konci prvohor  způsobem rozmnožování vázáni na vodu  životní prostředí: vlhké podzemní nebo zemní biotopy  nejvíce druhů v tropech, nevyskytují se v polárních oblastech; nikdy neosídlili moře  nepříznivé období přečkávají ve stavu strnulosti  častá péče o potomstvo

Pokryv těla  kůže je holá  v pokožce jsou hojné slizové žlázy, které kůži zvlhčují, čímž umožňují pomocné kožní dýchání (pro obojživelníky nezbytné)  slizové žlázy se u některých druhů přeměnily na žlázy jedové  ve spodní vrstvě pigmentové buňky  U některých druhů se vyskytuje barvoměna

Kostra  Je plně osifikovaná  dobře vyvinutá kostra končetin, která je spojena s páteří lopatkovým pásmem (přední končetiny) a pánevním pásmem (zadní končetiny)  vytvořena buď žebra (pouze u ocasatých), nebo hrudní kost (pouze u žab), nikdy uzavřený hrudní koš  končetiny pětiprsté (zadní), čtyřprsté (přední), u beznohých celé končetiny chybí

Nervová soustava  Obojživelníci mají, jako všichni strunatci, trubicovitou nervovou soustavu.  U obojživelníků se začínají rozvíjet koncový mozek  Hlavní podíl stále má střední mozek,  Mozeček je malý

Smyslová soustava  chemoreceptory a hmat dobře vyvinuty  čich - v nosní dutině, poprvé vyvinut Jacobsonův orgán  chuť - chuťové receptory v ústech, hltanu, na jazyku  proudový orgán - u larev (žijí ve vodě)  sluch - bubínek na povrchu hlavy  zrak - tyčinky i čípky; oko chráněno 3 víčky (horní, dolní, mžurka); Temenní oko

Trávící soustava  v ústní dutině se nachází jazyk (pohyblivý, lepkavý, vymrštitelný)  ozubené čelisti, zuby někdy i na kostech patra  polykání napomáhá pohyb zatahování očních bulev  hltan, jícen, žaludek, střevo  játra, slinivka, žlučník  trávicí trubice ústí do kloaky  dospělci vždy masožraví

Dýchací soustava  larvy žábry, dospělci plíce  Plíce jsou vakovitá vchlípenina trávicí trubice, nemají velký účinek  velký podíl kožního dýchání, při přezimování zajišťuje veškerou potřebu kyslíku  v dýchacích cestách žab je hlasový orgán (hlasivkové vazy v hrtanové štěrbině)  u samců žab vychlípitelné rezonanční měchýřky

Cévní soustava  třídílné srdce (2 předsíně + 1 komora), mísí se okysličená a neokysličená krev  tělní a plicní krevní oběh  larvální stadium má podobný oběh jako ryby  velmi vyvinut lymfatický systém

Vylučovací soustava  U dospělců je odpadním produktem metabolismu dusíku močovina  U larev je to amoniak  Vylučovací soustava Wolffovým vývodem ústí do kloaky

Rozmnožovací soustava  pouze gonochoristé  v oblasti ledvin a pohlavních žláz jsou tuková tělíska (zásoba energie na dobu rozmnožování)  oplození vnější nebo vnitřní (mloci - spermatofor)  amplexus (u žab) = pevné uchopení samice samcem při rozmnožování  vajíčka v rosolovitém obalu kladena do vody  beznohé larvy = pulci  metamorfóza ovlivněna hormonem štítné žlázy  neotenie je pohlavní dospívání ve stadium larvy, vyskytuje se u některých ocasatých obojživelníků

Systém  Řád: Beznozí (Apoda)  Řád: Ocasatí (Caudata)  Řád: Bezocasí (Ecaudata)

Beznozí  podobní velkým kroužkovcům  kůže zvrásněna do kruhových záhybů  končetiny chybějí; redukovaný zrak (ale vyvinutý čich)  oplození vnitřní, samci mají pářící orgán vychlípitelný z kloaky  prostředí: půda, voda  velikost: 20 cm až 1 m

Beznozí  Zástupci  Červor vodní  Červorovec splývavý

Ocasatí  protáhlé tělo, dlouhý ze stran zploštělý ocas, 4 stejně vyvinuté končetiny  redukovaný sluch (chybí bubínek a střední ucho)  u některých v době páření sexuální dimorfismus  vnitřní oplození  poměrně velká schopnost regenerace  larvy podobné dospělcům  častá neotenie

Ocasatí  Zástupci  Mlok skvrnitý - černé tělo se žlutými skvrnami  Čolek velký, Obecný, Horský - rozmnožování ve vodě, samci mají hřebeny, jsou barevnější, v létě žijí na souši  Axolotl mexický – velmi častá neotenie  Macarát jeskynní - podzemní vody, žábra trvale, slepý, bez pigmentu  Velemlok obrovský - japonské horské potoky, až 150 cm - největší obojživelník

Bezocasí  nejvyspělejší z obojživelníků  tělo zkrácené a zploštělé; bez krku a ocasu  skákavý pohyb - zadní končetiny mohutné a prodloužené  urostyl (= srůst obratlů v bederní části páteře); žebra zakrnělá  velké, vypouklé oči; výrazná ústa  zuby jen na horní čelisti

Bezocasí  Zástupci  Skokan hnědý, zelený, skřehotavý – hodně daleko skáčou  Kuňka žlutobřichá – ve vyšších nadmořských výškách  Kuňka ohnívá – silně vázána na vodu  Ropucha obecná – na hřbetě má bradavky vylučující jedovatý sekret  Blatnice skvrnitá – kriticky ohrožená, hlavně noční aktivita  Rosnička zelená - barvoměna, i pulci jsou draví

Plazi (Reptilia)  původně suchozemští, do vody pronikli zpětně  jako první obratlovci si osvojili létání  účinné mechanismy zabraňující vysychání (např. zrohovatění pokožky)  poikilotermní = studenokrevní  vznik vaječných obalů (skořápka, bílek, papírové blány, kožovité blány) - rozmnožování úplně nezávislé na vodě  poprvé se objevuje druhotná kůra koncového mozku  poprvé vývoj zevního zvukovodu (vnější ucho)  nejtišší živočichové

Pořád ještě obecná charakteristika  hlavní limitující faktor je teplota  schopnost snášet vysoké teploty (zrohovatělá kůže)  nejodolnější vůči nízké vzdušné vlhkosti  nižší metabolismus (schopnost dlouho hladovět)  většinou masožraví nebo mrchožraví (suchozemské želvy býložravé)  poměrně dlouhověcí, rostou po celý život  někteří schopnost autotomie (odpadlá část nahrazena indiferentní tkání)  varovné chování: syčení, nafukování

Pokryv těla  Pokožka silně rohovatí, epidermální šupiny, štítky, krunýře (chrání před vysycháním)  barvoměna (chameleón)  kožní žlázky chybí (výskyt vzácně - např. stehenní póry samců ještěrek)  svlékání pokožky (ještěři po částech, hadi najednou)  na prstech drápy

Kostra  vždy dobře osifikovaná  páteř členěna na krční, hrudní, bederní, křížovou, ocasní  žebra kromě hrudní oblasti redukována (× hadi); u hadů hrudní kost redukována  lebka připojena jedním kloubem k atlasu (monokondylní lebka × obojživelníci: 2 kloubní hrboly)  druhotné tvrdé patro - umožňuje jíst a dýchat zároveň  pětiprsté končetiny (často redukce)

Svalová soustava  nově se vyvíjí mezižeberní svalstvo (výkonné dýchání hrudním košem)

Nervová soustava  hlavní ústředí = koncový mozek  objevuje se druhotná kůra koncového mozku = neopallium  dobře vyvinutý mozeček  12 párů hlavových nervů

Smyslová soustava  dominantní je zrak nebo čich  šupinatí - Jacobsonův orgán (= dutina s chemoreceptorickým epitelem) - umožňuje vnímat pachy ústní dutinou tak, že rozeklaný jazyk zasouvá do dvojice jamek  někteří hadi - termoreceptory v jamkách na hlavě  sluch - střední ucho s collumelou (sluchová kůstka), u hadů ale chybí, někteří mají základ zevního zvukovodu a bubínek  zrak - dokonalý, hlavně u ještěrek a želv; 3 pohyblivá víčka (kromě hadů - srostlá, průhledná); u některých barevné vidění. Temenní oko u haterií a některých ještěrů

Dýchací soustava  výhradně plíce, kožnímu dýchání zamezuje zrohovatělá pokožka  dýchací cesty členěny na: hrtan, průdušnici a 2 průdušky  přídatné dýchací orgány u některých vodních hadů a želv: sliznice kloaky či dutiny ústní (kyslík rozpuštěný ve vodě)  u hadů bývá v důsledku protažení těla redukována levá plíce  chybí hlasotvorné ústrojí, zvukové projevy vzácné; gekoni, želvy, krokodýli - vazy a blány v hrtanu

Trávící soustava  jazyk často dlouhý, vysunovatelný, někdy rozeklaný, slabě vyvinutý u želv a krokodýlů  zuby u krokodýlů a hadů rozlišené, želvám chybí  slinné žlázy, jedové žlázy  hltan, jícen, žaludek, střevo, kloaka  žaludek u některých hadů roztažitelný  velká játra se žlučníkem, slinivka

Cévní soustava  pokračuje rozdělování srdce na pravou a levou část (nejdokonalejší u krokodýlů)  vytváří se přepážka, 2 aortální oblouky  ze srdce vychází  z pravé komory plicní tepna: dostává hlavně odkysličenou krev  ze středu levý oblouk aorty: obsahuje zčásti smíšenou krev, zásobuje zadní část těla  z levé komory pravý oblouk aorty: dostává hlavně okysličenou krev, zásobuje hlavu, mozek, přední končetiny  přepážka mezi komorami ale není nikdy úplná, zůstává v ní otvor  při stahu komory (systole) se otvor (foramen Panizzae) uzavírá → a) nabírá odkysličenou krev, b) nabírá okysličenou krev

Vylučovací soustava  pravé ledviny (metanefros)  močový měchýř pouze u želv a ještěrů

Rozmnožovací soustava  samci mají kopulační orgány (výjimka hatérie) - nepárový penis u želv a krokodýlů, párové hemipenisy u ještěrů a hadů  velká vejce s množstvím žloutku  přímý vývin, vejco živorodí nebo živorodí  vyvíjí se vaječný zub na proražení vaječných obalů

Systém  Řád: Želvy (Testudines)  Řád: Krokodýli (Crocodylia)  Řád: Hatérie (Sphenodontida)  Řád: Šupinatí (Squamata)  Podřád: Ještěři (Sauria)  Podřád: Hadi (Serpentes)

Želvy  krunýř: vnější rohovitý, vnitřní kostěný štít složený z množství malých štítků  končetiny silné, krátké, pětiprsté s drápy, popř. přeměněny ve vesla u vodních  čelisti bezzubé, zobákovité  velké houbovité plíce, vodní mají přídatné dýchací orgány  nemají Jacobsonův orgán  suchozemské býložravé, mořské dravé

Želvy  zástupci :  Želva bahenní - obojživelný druh  Želva obrovská - 1,25 m, 300 kg  Želva sloní - podobně velká jako želva obrovská, galapágy, velmi ohrožená  Kožatka velká - největší mořská, redukovaný krunýř přerostlý měkkou kůží, ediný žijící endotermní plaz  Kareta pravá, kareta obrovská -mořské, hlava téměř nezatažitelná

Krokodýli  Z plazů nejdokonalejší  Protáhlá ozubená tlama - heterodontní chrup, zuby v zubních jamkách  Dlouhý, kýlovitý ocas; silnější zadní nohy  Vyspělý mozek  Téměř oddělené srdeční komory  Pokročilá diferenciace svalstva, blanitá bránice (oddělení hrudní a břišní dutiny)  Polovodní život

Krokodýli  Zástupci:  Krokodýl nilský  Krokodýl mořský – největší plaz na světě, váží kolem tuny  Kajman černý  Aligátor mississippský  Gaviál indický - úzká dlouhá tlama

Hatérie  Primitivní plazi  Dobře vyvinuté temenní oko  Tělo kryto trnitými šupinami  Noční aktivita, dravci  Pomalý metabolismus  Schopnost autotomie  Zástupce:  Hatérie novozélandská - živoucí fosilie

Šupinatí  ploché překrývající se šupiny  vrchní vrstva kůže se šupinami se svléká,včetně oční rohovky  jazyk často rozeklaný  vejce mají obvykle blanité skořápky  u samců kopulačním orgánem párový hemipenis

Ještěři  končetiny většinou vyvinuty  při redukci zůstávají zbytky pletenců  častá autotomie

Ještěři  zástupci:  Varan komodský - největší žijící ještěr  Chameleon obecný - barvoměna, nezávislé pohyblivé oči, lepivý jazyk, ovíjivý ocas  Agama límcová – má límec, který při ohrožení rozevírá  Dráček létavý - prodloužená žebra, kožní lem, díky kterému plachtí, až 50 m  Ještěrka zelená - naše největší ještěrka, až 35 cm  Ještěrka obecná  Slepýš křehký – hadovité tělo

Hadi  úplná ztráta končetin  chybí, levá plíce, močový měchýř  kořist polykají vcelku  jazyk dlouhý, rozeklaný  srostlá, nepohyblivá, průhledná oční víčka  pohyblivá žebra  redukované střední ucho, dominantní smysly jsou zrak a čich

Hadi  zástupci  Krajta královská, anakonda velká – hroznýšovití, škrtiči  Užovka obojková, užovka podplamatá, užovka hladká – užovkovití, nejedovaté (ne všichni užovkovití nejedovatí)  Zmije obecná, zmije růžkatá – zmijovití, jedovatí  Kobra indická, korálovec stužkonosný - korálcovití, prudce jedovatí  Chřestýš texaský- chřestidlo" na konci ocasu, chřestýšovitý, jedovatý

PTÁCI (Aves)  nejvyšší intenzita metabolismu  nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců  kosmopolitní rozšíření (kromě vodních hlubin)  zvláštní znaky  tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny nejsou nikdy redukovány  funkce mozečku - let  dokonalý zrak (nejvyšší ostrost vidění)  vejce s vápnitou skořápkou  pneumatizace kostry

Pokryv těla  suchá, tenká kůže, žádné kožní žlázy kromě kostrční (párová, olejovitý sekret vytlačují zobákem a roztírají po peří, nejvyvinutější u vodních ptáků)  horní a dolní čelisti kryty povlakem z rohoviny  rohovitý kryt se štítky a šupinami na běháku a prstech  rohovité útvary mohou být i na hlavě nebo na křídlech  epidermálním útvarem je pero vzniklé přestavbou plazí šupiny

Peří  po těle v pruzích - pernice  holá místa (bez pernic) - nažiny  výměna peří - pelichání  typy per:  prachové peří  tepelná izolace  nikdy osten, větve netvoří prapor, paprsky zkrácené a bez háčků  obrysové peří :  letky (nesouměrné; křídla), rýdovací peří (ocas), krycí peří (hlava, krk, trup, nohy)  osten, brk (do kůže), prapor; větve + paprsky + háčky

Kostra  pevná, lehká, pneumatizovaná  srůst kostí na lebce a končetinách, v hrudní a křížové oblasti  obratle: krční (10-26), hrudní (3-10), bederní + křížové (11-23) srůstají v kost křížovou (synsacrum, srůstá pevně s pánví), ocasní (5-8 volných, další srůstají v pygostyl)  stydké kosti nejsou spojeny kvůli průchod vajec  žebra: 3-9 párů, plochá dvoudílná  mohutná hrudní kost (sternum) s hřebenem

Svalová soustava  dominují létací svaly, největší je prsní sval  prsní sval - musculus pectoralis maior  úpon hrudní-pažní kost, přitahuje při letu křídlo dolů  tvoří 20 % hmotnosti ptáka  podklíčkový sval  úpon přes hlavici kosti krkavčí a ramenní kloub na kost pažní, zvedá křídlo při letu nahoru  běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům  některé svaly zadní končetiny umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi

Druhy nohou  noha anizodaktylní - 1. prst směřuje dozadu, zbylé 3 prsty dopředu  většina ptáků, nejčastější typ nohy  noha zygodaktilní - 2. a 3. prst směřují dopředu, 1. a 4. prst dozadu  šplhající ptáci (např. papoušci, datlové, tukani)  noha zygodaktylní s vratiprstem - 4. prst je otáčivý dopředu i dozadu  sovy, turakové, orlovec říční  noha heterodaktylní - 1. a 2. prst směřují dozadu, 3. a 4. prst směřují dopředu  výjimečné, trogoni  noha pamprodaktylní (závěsná) - všechny prsty směřují dopředu  rorýs  noha syndaktilní - částečný srůst prstů  ledňáček, zoborožec

Nervová soustava  rozvoj koncového mozku a mozečku  v koncovém mozku všechna vyšší ústředí kromě zrakového, to je ve středním mozku  zduření míchy mezi krční a hrudní oblastí, kvůli létacím svalům a v pánevní oblasti u ptáků, kteří běhají  12 párů mozkových nervů

Smyslová soustava  dominuje zrak a sluch  chuťový a čichový receptor vyvinut velmi slabě  sluch  krátký zevní zvukovod, jediná sluchová kůstka columella  stavba vnitřního ucha podobná savčímu  Zrak  oči málo pohyblivé, velké, chráněny 3 víčky  silně vyklenutá rohovka; čočka velká, vyklenutá  barevné vidění  duhovka má příčně pruhovaná svalová vlákna což umožňuje velikost zornice měnit rychleji  největší ostrost vidění mezi živočichy

Endokryní soustava  silně rozvinut jako u savců  hypofýza – podvěsek mozkový  vznik svatebního opeření, hnízdní pud, kladení vajec  brzlík je krvetvorný orgán  štítná žláza  růst, metabolismus, pelichání  chování související s tahem  nadledviny vylučují kortikoidy a adrenalin  pankreas – slinivka břišní vylučuje inzulín

Trávící soustava  zobák bez zubů, vzniká přeměnou čelistí, pokrytý rohovinou  jazyk také na povrchu zrohovatělý, slinné žlázy jsou u vodních ptáků redukovány  jícen vytváří slepý vak – vole, který slouží k uskladnění a změkčení potravy a vyvrhování natrávené potravy mláďatům  žaludek dělen na dva oddíly (svalnatý + žláznatý)  tenké střevo, 2 slepá střeva (bakterie - štěpení celulózy, produkce vitamínů), tlusté střevo (velmi zkrácené), konečník, kloaka  slinivka břišní, játra, žlučník

Dýchací soustava  nejvýkonnější ze všech obratlovců  plíce malé, přirostlé ke stropu dutiny hrudní  vnější nozdry, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce - plicní sklípky vytvořeny nejsou  v místě rozdvojení průdušnice se nachází hlasové ústrojí ptáků - syrinx  5 párů vzdušných vaků  kyslík přijímají při nádechu i výdechu. Dýchají i při letu  nadlehčují tělo a zmenšují hustotu těla  podíl na termoregulaci  slouží jako rezonátory pro zesílení hlasu

Cévní soustava  srdeční komory zcela oddělené takže už žádné míšení krve  relativně největší srdce ze všech obratlovců  pouze pravá aorta (levá během zárodečného vývoje mizí)  největší krevní tlak, tepová frekvence a tělesná teplota

Vylučovací soustava  párové ledviny (metanefros) v prohlubních synsacra; poprvé Henleova klička (resorpce vody)  močový měchýř většinou chybí  moč kašovitá, bělavý krystalický povrch na trusu  zplodina metabolismu - kyselina močová

Rozmnožovací soustava  penis s výjimkou běžců a vrubozobých chybí  oplození vnitřní přitisknutím kloak  vejce velmi bohatá na žloutek; na žloutku leží zárodečný terčík  mláďata při líhnutí používají vaječný zub (ten po vylíhnutí mizí)

Hnízdění  alespoň jednou ročně, ale i vícekrát  u některých výrazný pohlavní dimorfismus  příprava hnízda, "svatební" chování  dva typy mláďat:  nidifugní (nekrmiví): opeřená, samostatně přijímají potravu, rodiče je nekrmí (pouze je chrání a vodí za potravou), mají více větších vajec, delší zárodečný vývoj, hnízda na zemi  nidikolní (krmiví): neschopná samostatného života, neopeřená (nebo částečně), nadměrně vyvinutá TS, málo naopak NS, smysly a termoregulace, méně menších vajec, hnízdí obvykle na stromech, hnízdo brání

Systém  Nadřád: Běžci (Paleognathae)  Nadřád: Létaví (Neognathae)  Řád: Tučňáci (sphenisciformes)  Řád: Trubkonosí (procellariiformes)  Řád: Potápky (podicipediformes)  Řád: Veslonozí (pelecaniformes)  Řád: Brodiví (ciconiiformes)  Řád: Plameňáci (phoenicopteriformes)  Řád: Vrubozobí (anseriformes)  Řád: Dravci (falconiformes)  Řád: Hrabaví (galliformes)  Řád: Krátkokřídlí (gruiformes)  Řád: Dlouhokřídlí (charadriiformes)  Řád: Měkkozobí (columbiformes)  Řád: Papoušci (psittaciformes)  Řád: Kukačky (cuculiformes)  Řád: Sovy (strigiformes)  Řád: Lelkové (caprimulgiformes)  Řád: Svišťouni (apodiformes)  Řád: Srostloprstí (coraciiformes)  Řád: Šplhavci (piciformes)  Řád: Pěvci (passeriformes)

Běžci  ztráta schopnosti létat, zakrnělá křídla  chybí hřeben hrudní kosti; malá pneumatizace kostí  mohutné zadní končetiny, přední končetiny zakrnělé  mají penis  o mláďata pečuje samec  výskyt jen na jižní polokouli  zástupci:  Pštros dvouprstý -jediný druh řádu pštrosi, největší žijící pták  Emu australský  Nandu pampový

Létci  samci nemívají penis  o vejce pečují oba partneři nebo jen samice

Tučňáci  Neschopní letu; specializace k plavání tím že jsou křídla změněná ve vesla, mezi prsty plovací blána  Kosti nejsou pneumatizovány  Nohy posunuty dozadu; silné špičaté drápy (chůze po ledu)  Pod kůží vrstva tuku  Chodí vzpřímeně; odráží se nohama, jede po břiše  Zástupci:  Tučňák patagonský  Tučňák císařský - největší žijící tučňák

Trubkonosí  Potravně vázáni na moře  Trubicovitě protažené nozdry - vnímání proudění vzduchu  Vejce kladou na zem/do nor  Zástupci:  Albatros-patří k největším létajícím ptákům

Potápky  Přizpůsobení pro plavání a potápění  Plovoucí hnízda  Mláďata polokrmivá  Zástupci:  Potápka roháč

Veslonozí  Velcí vodní ptáci s veslovitýma nohama  hrdelní vak  Loví ryby  Zástupci:  Pelikán bílý  Kormorán velký - charakteristický způsob sušení roztažených křídel

Brodiví  Dlouhé nohy, krk, zobák  Hnízdní na stromech a komínech  Dorozumívání klapáním zobáku  Zástupci:  Volavka popelavá - létá s esovitě prohnutým krkem  Čáp bílý, Čáp černý

Plameňáci  Dlouhý krk, vysoké nohy  filtrují potravu z vody  Ve spánku skrčená noha, hlava pod peřím  Zástupci:  Plameňák růžový

Vrubozobí  Mezi předními prsty plovací blána, husté prachové peří  Potravu loví z vody  Samci mají penis  Zástupci:  Kachna divoká  Labuť velká, labuť černá, labuť zpěvná  Husa velká - z ní evropské domácí husy

Dravci  Hákovitě zahnutý zobák, špičaté drápy na nohách (= spáry)  Dokonalé smysly (hlavně zrak)  Zástupci:  Jestřáb lesní  Káně lesní  Luňák hnědý  Orel skalní  Poštolka obecná  Sokol stěhovavý  Sup hnědý - mrchožrout

Hrabaví  Krátký, špičatý zobák; velké vole; silný svalnatý žaludek  Noha hrabavá se silnými drápy  Přes den na zemi, nocují na stromech  Zástupci:  Tetřev hlušec  Jeřábek lesní  Bažant obecný  Křepelka polní  Koroptev polní  Páv korunkatý

Krátkokřídlí  Hnízdí na zemi nebo v rákosí  Býložraví nebo všežraví  Zástupci:  Jeřáb popelavý - velký pták, dlouhý krk a nohy, velká křídla  Lyska černá - lemovaná noha - jako potápky

Dlouhokřídlí  Dospělci žijí v párech  Vodní a pobřežní  Zástupci:  Racek chechtavý - bílý s černou kresbou na hlavě, letkách a ocase, hnízdí v koloniích  Rybák obecný

Měkkozobí  Měkké ozobí; dvoudílné vole  Pití sáním  Zástupci:  Hrdlička zahradní  Holubi  Dronte mauricijský

Papoušci  Velmi pohyblivá hákovitě zahnutá horní čelist  Nejvyvinutější koncový mozek  Šplhavé nohy; velké vole  Zástupci:  Kakadu žlutolící - nápadná chocholka  Andulka vlnkovaná

Kukačky  Noha s vratiprstem  Stromoví ptáci, zneužívají krmivé ptáky = hnízdní parazitizmus  Pohlavní dimorfismus  Zástupce:  Kukačka obecná

Sovy  Noční aktivita  hlavu otočí o 270°  Nohy s drápy, vratiprst; bohaté opeření; neslyšný let  Výkonný sluch a zrak  Nemají vole, tvoří vývržky - nestravitelné zbytky  Hnízdí na stromech v dutinách  Masožravé - zahnutý zobák  Zástupci:  Sova pálená  Výr velký  Puštík obecný  Kalous ušatý

Lelkové  Noční aktivita; loví v letu  Zástupce:  Lelek lesní

Svišťouni  Extrémní letoví specialisté - mohutná létací svalovina  Nemohou chodit po zemi  V letu loví potravu, dokonce i spí  Zástupci:  Rorýs obecný - závěsná noha  Kolibříci – drobní, mají trubicovitý zobák, řada z nich opyluje rostliny

Srostloprstí  Pestré opeření  Některé prsty srostlé  Zástupci:  Ledňáček říční

Šplhavci  Stromoví; šplhavá noha  Hnízdí v dutinách  Zástupci:  Strakapoud velký  Datel černý

Pěvci  Malí nebo středně velcí, žádné mořské druhy  Všichni staví hnízdo  Zástupci:  Skřivan polní, Skřivan lesní -Skřivanovití  Vlaštovka obecná - Vlaštovkovití  Sýkora koňadra, Sýkora modřinka - Sýkorovití  Drozd zpěvný - Drozdovití  Vrabec domácí, Vrabec polní - Vrabcovití  Špaček obecný - Špačkovití  Krkavec velký, Havran polní, Vrána černá - Krkavcovití - silný zobák, vyspělé chování