Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

B IOSFÉRA Magdaléna Vičarová. 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na zemi žije velké množství různých druhů mikroorganismů, rostlin (flóra) a živočichů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "B IOSFÉRA Magdaléna Vičarová. 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na zemi žije velké množství různých druhů mikroorganismů, rostlin (flóra) a živočichů."— Transkript prezentace:

1 B IOSFÉRA Magdaléna Vičarová

2 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na zemi žije velké množství různých druhů mikroorganismů, rostlin (flóra) a živočichů (fauna) dohromady je nazýváme organismy. Organismy vytvářejí : biomasu, a různé druhy žijí společně v přírodě a tak vytvářejí určitá přírodní společenstva (luční, lesní)

3 Všechny organismy dohromady tvoří živý obal planety- biosféru Biosféru rozlišujeme na: Povrchovou → závislá na slunečním záření a fotosyntéze Hlubinnou → V hlubinách světového oceánu a v zemské kůře, která vytváří biomasu z jiných zdrojů energie (např. z horských pramenů tzv. kuřáků). 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hlubinná sféra- červy Riftia

4 Biota - je souhrnné obecné označení pro živé i vymřelé organismy Organismy: Pohlcují a vypouštějí do atmosféry oxid uhličitý a kyslík Jejich prostřednictvím se povrchová i podpovrchová voda vrací zpět do globálního oběhu vody Regulují chemické složení světového oceánu (pohlcováním oxidu uhličitého z atmosféry, ukládáním uhlíků a tvorbou vápenců). 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

5 Podmínkou života organismů povrchové biosféry je sluneční záření, které dává světlo a teplo, dále je to voda, vzduch a půda. Podmínky pro život živočichů a rostlin povrchové biosféry se od sebe liší: - Mění se od rovníku k pólům ( šířková pásovitost biosféry) - Mění se také od hladiny oceánů směrem k vrcholkům hor ( výšková stupňovitost biosféry) Ekotop → nejmenší prostorová jednotka krajiny určená abiotickými (georeliéf, geologické podloží, podnebí a půda), a biotickými (fauna, flóra) vlastnostmi. Ekoton → přechodná zóna mezi dvěma ekosystémy (např. rozhraní louka a les) 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

6 Fytocenóza → Rostlinné společenstvo (např. louka), vzniká v konkurenčním boji, kdy se jednotlivé rostlinné druhy snaží ovládnout prostor Neživé, hybridní a živé složky jsou v ekosystému navzájem spojeny oběhem hmoty, energie a informací 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

7 Biocenóza → soubor populací všech druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů obývající určitý životní prostor (biotop) Fytocenóza → zákonitý soubor rostlin, v kterém platí vlastní pravidla spolužití. Obdobný soubor živočichů se nazývá zoocenóza

8 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zoocenóza se vyvíjela společně s fotosyntézou a spolu s ní tvoří biocenózu a společně s neživými a hybridními složkami krajiny ekosystém Geobiocenóza → synonymum ekosystém, spojení živé biocenózy s neživým (abiotickým) prostředím v krajině Podle toho, která přírodní společenstva v původní přírodní krajině převažovala hovoříme např. o lesní, stepní nebo pouštní krajině.

9 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V jednotlivých přírodních krajinách jsou společenstva rostlin a živočichů dobře přizpůsobeny přírodním podmínkám, krajiny však byly na většině zemského povrchu značně ovlivněny lidskou činností a postupně změněny v kulturní krajiny. Biogeografie → fyzickogeografická disciplína, která zkoumá biotu jako součást krajiny. Dělí se na fytogeografii a zoogeografii

10 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Geobiomy → pásy rostlinstva s příznačnými soubory živočichů Vhledem k tvaru naší planety a v důsledku toho se měnícímu množství slunečního záření od rovníku k pólům Vznikly na povrchu Země V každém je všude stejná životní forma vegetace, která je plně přizpůsobena příslušného pásu (tzv. klimaxová vegetace) Je to největší suchozemská jednotka společenstva,kterou biogeografie rozeznává Geom → vzniká působením lidské společnosti na základě geobiomů

11 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Lesy teplého (tropického pásu) V pásu podél rovníku přibližně mezi 10°s. z. š. se na pevninách a ostrovech vyvinulo společenstvo stále vlhkého tropického deštného lesa (džungle). Stále vlhké tropy jsou krajinami tropického deštného lesa. Ve střídavě vlhkých tropech s obdobími dešťů a sucha rostou střídavě vlhké tropické lesy (např. monzunové lesy)

12 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Porost tropického deštného lesa tvoří několik zřetelných pater Nejvýše sahají roztroušené stromy vysoké až 40 m. Stromy středního patra rostou blízko sebe a pnou se po nich dlouhé liány. Větvě středního patra se proplétají (tzv. zápoj ), pod nimi je stále pološero, vlhko a dusno. V pološeru rostou menší stromy, palmy a křoviny a spojují se s patrem tvořeným křovinami a semenáčky dřevin

13 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Tropický deštný les je divoký, stále zelený les, živený celý rok hojnými dešti a vyhřívaný slunečním žárem Klimadiagram stanice Kisangani, ležící na rovníku Nejvíc živočichů je soustředěno v zápoji, na stromech v zápoji žijí opice, ptáci a hadi Lesy se mění v pole a plantáže, na nichž lidé pěstují různé tropické rostliny, tím se však narušuje oběh živin v černožlutých půdách a jejich úrodnost na polích velmi rychle klesá. Za 3 roky je úrodnost půdy vyčerpaná

14 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Pro konžské tropické deštné lesy jsou příznačnými živočichy gorila, kočkodan a šimpanz. Pro amazonské pak největší hlodavec světa- kapybara, dále lenochodi, mravenečníci a kolibříci. Loví zde velcí hadi jako anakonda a hroznýš královský, aligátoři a kajmani. Velmi důležitou rostlinou je bambus, který velmi rychle roste, jeho stébla se používají na stavby, k výrobě papíru, rohoží a košíků. Mladé výhonky některých druhů se připravují jako zelenina

15 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY V krajinách kolem 10° severní a jižní zeměpisné šířky se střídá období dešťů a sucha, proto se zde vyvinul střídavě vlhký tropické les Monzunový les v oblastech monzunového podnebí v Indii nebo Japonsku (zvláště dlouhá období sucha- řídké lesy s trnitými křovinami) Kácení a vypalování tropických deštných lesů → velký geografický a ekologický problém I ve stále vlhkém tropickém deštném lese bývají období sucha → extrémní sucho v Amazonii 2010

16 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Savany Rozkládají se na sever a na jih od pásu tropických lesů Jsou to travnaté krajiny s roztroušenými stromy a skupinami stromů Časté jsou savany na vodorovně uložených nebo mírně skloněných usazeninách nebo na žulových plošinách Savany jsou geobiomem teplého pásu s výraznými obdobími sucha a dešťů Období dešťů nastávají v době vrcholení Slunce v nadhlavníku Blíže k rovníku ve vlhké savaně je jedno dlouhé období dešťů a jedno krátké období sucha

17 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY V obdobích dešťů sou savany zelené, rostliny rychle rostou a kvetou. V období sucha rostliny pro nedostatek vláhy usychají. Povrch savany je vyprahlý, červená půda rozpukaná žárem a na jejím povrchu se tvoří odolná kůra ( křemičitý duricrust nebo železitý ferricret ). V jednotlivých světadílech se savany od sebe výrazně liší. Zvěře v afrických savanách ubývá. Pro její záchranu se v Africe zřizují národní parky. Pro africké savany jsou příznačné např. zebry, antilopy, nosorožci, sloni, žirafy a lvi Pro jihoamerické savany zvané llanos je příznačný jaguár Rostliny rostoucí v savanách jsou odolné vůči suchu, požárům a spásání Indické savany jsou značně změněné člověkem, v důsledku vysoké eroze během silných monzunových dešťů vystupuje skalní podloží často až na povrch terénu. Problémy způsobuje omezený přístup obyvatel a zvěře k vodě. Savany jsou využívány lidskou společností: jako pastviny pro dobytek Plantáže (rozsáhlé plochy vlhkých savan byli rozorány a přeměněny) → tam se pěstuje bavlník, podzemnice olejná a obilí

18 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Pouště Jsou to krajiny v teplém a mírném pásu naší planety, kde téměř neprší Zabírají asi 14% povrchu plochy pevnin a stále se rozšiřují Horké pouště najdeme v Africe, Asii, Americe a Austrálii Povrch pouští je pokrytý kamením (hamada), štěrkem (reg, serir) nebo pískem (erg, kum) Největší pouští na naší planetě je Sahara v Africe

19 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY V tropických pouštích se písek na slunci během dne rozpálí až na 90°C Velké rozdíly mezi vysokou denní teplotou a nízkou noční teplotou urychlují fyzikální zvětrávání hornin, i odolné horniny jako saharské žuly se rozpadají na hranaté úlomky Pouštní suchomilné rostliny ( xerofyty ) se přizpůsobily téměř bezvodému prostředí ( kaktusy v Americe) → dovedou si vodu nashromáždit, když náhodou prší

20 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Pískové přesypy → vytváří je vítr, neustálím přenášením písku a prachu V pouštích jsou časté pískové a prachové bouře, prach je přenášen větry na velké vzdálenosti (např. ze Sahary až do Evropy) Pouště jsou málo osídleny, v blízkosti zdrojů podzemní vody nebo říčních toků vznikají v pouštích oázy. Největší oázou na naší planetě je zavodněné údolí řeky Nilu v Africe Ne v každé poušti je horko, ale v některých jsou opravdu vedra (např. Údolí smrti v Kalifornii vystupují teploty vzduchu až na 56,7°C ) V poušti Gobi v Asii naopak klesají teploty v zimě až na -40°C Oáza v poušti

21 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY S přibývajícími srážkami přecházejí pouště postupně v polopouště, jsou využívány jako pastviny pro stáda koz a velbloudů. Vypásání rostlinstva v polopouští vede k rozšiřování pouští (desertifikaci). I některá zvířata dokážou žít na poušti, jsou to často hadi, např. chřestýši v Americe. Vysokým teplotám jsou také schopni odolávat štíři. Na uměle zavodněných pozemcích oázách afrických pouští lidé pěstují palmu datlovou, obilí a zeleninu. V oázách také chovají velbloudy.

22 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Subtropické krajiny Subtropy tvoří přechod mezi teplým a mírným teplotním pásem Subtropické oblasti např. při pobřeží Středozemního moře Střídají se tu 4 roční období Léta jsou slunečná, horká a suchá. Zimy při zatažené obloze jsou mírné a deštivé Lesů je však v subtropech kolem Středozemního moře velmi málo (většinou vykáceny) → nejrozšířenějším druhotným společenstvem tam jsou velmi husté křovinné porosty tvrdolistých dřevin – ve středozemí se nejčastěji nazývají macchie V nížinách jsou dnes obdělávaná pole, kde lidé pěstují obilí a zeleninu

23 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Na svazích hor jsou chudé pastviny pro stáda ovcí a koz Listnaté vždyzelené subtropické lesy jsou rozvinuty v Asii – v teplém přímořském podnebí středního a jižního Japonska a v Americe- na Floridě a na pobřeží Mexického zálivu. Typickými rostlinami jsou magnolie, vavřín a cesmína. Výrazně se uplatňují i palmy. Strom → Dub korkový Keř → Pomerančovník Cesmína Dub korkový

24 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Stepi a lesostepi mírného pásu Krajiny mírného pásmu s nízkým ročním množstvím srážek ( mm), které nestačí na růst stromů, a tak vznikla travinná společenstva → obecně je nazýváme stepi, ale v Severní Americe jim dali místní název prérie a v Jižní Americe pampy

25 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Ve stepích žili hlavně hlodavci, psouni a sysli ve velkých koloniích. Před příchodem bělochů, se v severoamerických prériích popásalo 60 milionů bizonů. → Dnes zde žijí např. hraboši, syslové, mnoho ptáků, zbytky bizonů a klokanů, nandu pampový atd.. Stepi netvoří na Zemi souvislý pás Podnebí se vyznačuje velkými teplotními rozdíly mezi horkým létem a chladnou zimou. Půdy obsahují hodně humusu, a jsou hodně úrodné → většinou se zde objevuje černozem, vyskytují se však ale i slané půdy zvané solončaky a solodi. Nandu pampový

26 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Původní stepní krajiny byly přirozenými pastvinami pro stáda koní, ovcí a hovězího dobytka Člověk je z větší části změnil na kulturní stepi s lány obilí Na úrodných černozemích se pěstuje zejména pšenice a kukuřice Stepi jsou dnes obilnicemi světa V nejsušších oblastech se pasou stáda hovězího dobytka a ovcí Na okraji stepních krajin, kde přibývá atmosférických srážek, se vytvořilo společenstvo lesostepí → tam se střídají travinné porosty s listnatými lesy (dup, lípy, břízy), také má úrodné převážně černozemní půdy. Lesostep byla rovněž většinou přeměna v obilní pole nebo zastavěna sídly. Vzhledem k vyššímu množství srážek je tu úroda obilnin stálejší než ve stepi

27 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY ŽIVOT V OCEÁNECH MÍRNÉHO PÁSU: V oceánech mírného pásu žije sice méně druhů organismů než v tropických oceánech, ale jednotlivé druhy se vyskytují ve velkém množství. Zejména v šelfových mořích s hloubkami do 200 m se zdržují velká hejna ryb (např. sleď a treska ). Ze šelfových moří mírného pásu pocházejí proto asi dvě třetiny celkového úlovku ryb světového oceánu

28 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Lesní krajiny mírného pásu Je zde dostatek srážek (500 m ročně) V těchto krajinách se tedy tvoří přirozenou pokrývkou zemského povrchu společenstvo lesů Na severní polokouli vytvářejí lesy mírného pásu široký pruh, který se táhne od západu na východ Severní Americkou, Evropou a Asií. Jižní část tohoto pruhu tvoří listnaté lesy- převládají v nich kambizemě (hnědé lesní půdy).

29 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Směrem na sever přecházejí listnaté lesy postupně v lesy smíšené s listnatými a jehličnatými stromy. Největší plochy v krajinách lesů mírného pásu zaujímají jehličnaté stromy Geobiom severních jehličnatých lesů na severní polokouli se nazývá tajga

30 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Tajga tvoří nejrozsáhlejší lesní plochu na Zemi. Přízračným půdním typem jsou podzoly, často na dlouhodobě zmrzlé půdě (permafrostu) Jsou to krajiny s dlouhou a mrazivou zimou s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou V tajze rostou hlavně smrky, jedle, modříny a borovice Najdeme zde i některá zvířata- např. bobry, losy, vlci, medvědi atd..

31 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Listnaté a smíšené lesy rostou v krajinách s příznivým podnebím pro život lidské společnosti. Proto zde lidé rozsáhlé plochy lesů vykáceli a vytvořili kulturní krajinu s poli, loukami a lesy Mnohem méně byla dosud činností lidí pozměněna tajga. Lidé zde těží dřevo, loví a chovají kožešinovou zvěř. I do tajgy však začíná pronikat hospodářská činnost, zejména těžba NS

32 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Tundry a polární pustiny studeného pásu Ve studeném teplotním pásu na severní polokouli směrem na sever od tajgy ubývá slunečního záření. Je tu příliš zima i na jehličnany. Les postupně řídne a přechází v porosty keřů a ojedinělých skupin stromů. Tajga přechází v lesotundru

33 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY Na polární hranici lesa přechází lesotundra v bezlesou krajinu- tundru, kde panuje dlouhá krutá zima. Vedle nízkých teplot jsou důležitým činitelem ovlivňujícím georeliéf i život silné větry. Léto trvá asi jen 60 dní Neznámějším savcem tundry je sob Největším zvířetem tunder je pižmoň Na tundrových půdách rostou drobné rostlinky, trávy, mechy a lišejníky Napříč tundrou vedou plynovody a ropovody

34 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY POLÁRNÍ PUSTINY A ŽIVOT V POLÁRNÍCH MOŘÍCH: V Arktidě se na ostrovech poblíž severního pólu rozkládá polární pustina. Jsou to krajiny chladných pouští i víceleté sněhové pokrývky a ledovců. V zimě zde řádí divoké sněhové vichřice blizardy nebo purgy Vlivem globálního oteplování ledové pokrývky Severního ledového oceánu v posledních desetiletích ubývá.

35 2. PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY V chladných severních krajinách žijí lední medvědi. Loví se ryby a tuleni. V Antarktidě – nejjižnějších krajinách zeměkoule- se rozkládají také polární pustiny pokryté sněhy a ledovci. Tam žijí tučňáci- největším je tučňák císařský. Ve studených mořích a na jejich pobřeží žijí tuleni a největší živočich na Zemi plejtvák obrovský.

36 3. V ÝŠKOVÉ STUPNĚ V KRAJINĚ Se vzrůstající nadmořskou výškou se mění přírodní podmínky na Zemi. Uspořádání výškových stupňů je v různých pohořích odlišné. Rozhoduje především zeměpisná poloha a blízkost oceánu Na obrázku (viz další slajd) jsou znázorněny výškové stupně afrického pohoří Kilimandžáro v Keni, které dosahuje nadmořské výšky 5895 m. Ve výšce 800 m n. m. se nachází tropická savana zčásti přeměněná v pole. Ve výškách kolem 1400 m n. m. následuje stupeň plantáží banánovníků a kávovníků. Ve výšce 1800 m n. m. začíná tropický horský les. Horní hranice lesa v pohoří leží v nadmořské výšce 3000 m. Nad ní začíná stupeň horských luk (holí). Ještě výše se nachází stupeň připomínající vegetací tundru. Následuje stupeň mrazové pustiny, kde ji nerostou ani lišejníky a povrch pokrývají balvany roztrhané mrazem. Nejvyšší vrchol Uhuru pokrývá horský ledovec. V důsledku globálního oteplování ledovec postupně roztává.

37

38 3. V ÝŠKOVÉ STUPNĚ V KRAJINĚ Na obrázku (viz další slajd) jsou znázorněny výškové stupně v evropských Alpách. V Alpských údolích roste smíšený les mírného pásu. V horní části stupně smíšeného lesa mezi 800 a 1000 m n. m. byly vykáceny lesní porosty a místo nich vzniky zde horské pastviny pro krávy a ovce. V nadmořské výšce 1000 m začíná stupeň jehličnatého lesa. Horní hranice lesa se nachází ve výšce 1800 m n. m. Výše leží stupeň horských luk (holí), které se využívají jako letní pastviny pro dobytek. Ve výšce 2000 m n. m. přibývá na povrchu úlomků skalních hornin a postupně začíná stupeň mrazivé pustiny. Ve výšce 3000 m vede sněhová čára, nad kterou ani v létě všechen sníh neroztává, zůstává ležet v podobě sněžníků a postupně se mění v horské ledovce. Nad ledovci a sněžníky ční holé skalnaté štíty, kde se sníh pro příkrost svahů neudrží a padá jako laviny do údolí.

39

40 4. B IOSFÉRA A ČLOVĚK Biosféra je složka fyzickogeografické sféry Altiplano → rozsáhlá náhorní rovina oddělující horské masivy západních a východních And. Dnes známe hodně druhů rostlin a živočichů, kteří vyhynuli přičiněním člověka → např. bezohledné zabíjení má na svědomí vymření Bezohledným celoročním lovem bílí kolonisté vyhubili v Severní Americe v dějinách lovu zvěře nejhojnějšího amerického ptáka- holuba stěhovavého. Lidé také rozrušili celá společenstva V současné době existují tzv. červené knihy vymírajících a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Máme je i v ČR.


Stáhnout ppt "B IOSFÉRA Magdaléna Vičarová. 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na zemi žije velké množství různých druhů mikroorganismů, rostlin (flóra) a živočichů."

Podobné prezentace


Reklamy Google