Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Polské státní školy v zahraničí Polská škola v Praze Mgr. Urszula Drahná Mgr. Agata Vlasáková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Polské státní školy v zahraničí Polská škola v Praze Mgr. Urszula Drahná Mgr. Agata Vlasáková."— Transkript prezentace:

1 Polské státní školy v zahraničí Polská škola v Praze Mgr. Urszula Drahná Mgr. Agata Vlasáková

2 Polské školy v zahraničí

3 Vznik polských státních škol v zahraničí  První polské státní školy v zahraničí: 60 a 70 léta.  Zřizovány při polských velvyslanectvích a konzulátech hlavně pro dětí polských diplomatů.  K prvním školám patřily mezi jinými: školy v Moskvě, Praze, Pekinu, Havaně.  Polské děti v Itálii, Francii, Velké Británii a dalších zemích - možnost „korespondenční“ výuky.  Rok 1973: rozhodnutí ministra školství - zřízení ve Varšavě vzdělávacího centra, jehož cílem měla být koordinace zahraniční výuky. Od té doby další školy. V roce 1996 – 57 škol.

4 Vznik polských státních škol v zahraničí  Po vstupu Polska do EU (r. 2004) emigrace přes 2 miliónů Poláků. Všude, kde se usídlili, poptávka po polských školách.  Současně (rok 2015): na celém světě (v 37 zemích) 67 polských státních škol (v Evropě, Severní Americe, Asii a Africe), a 16 tisíc žáků.

5 Jiné formy vzdělávání v polském jazyce Kromě státních škol v zahraničí existují jiné formy vzdělávání v polském jazyce:  Soukromé školy – založené a vedené: polskými vzdělávacími organizacemi, sdruženími rodičů, polskými farnostmi. Vzdělává se v nich kolem 30 tisíc dětí. Financovány především rodiči, polskými organizacemi, ale z části také polským státem (pomocí různých projektů mají nárok na finanční dotace od polského Ministerstva zahraničních věcí).  Vzdělávání v polském jazyce jako součást místního vzdělávacího systému - polské školy nebo třídy (Česká republika, Litva, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Moldávie a další) – financováno hostitelskou zemí.  Dvojjazyčné třídy v několika francouzských školách (polština, polský zeměpis a dějepis – v polském jazyce, zbytek ve francouzštině) – učitelé „polských“ předmětů financování polským státem.

6 Jiné formy vzdělávání v polském jazyce  Polština jako nepovinný předmět (v Dánsku, Norsku, Švédsku, Německu, Austrálii a dalších zemích) – financováno hostitelskou zemí.  Polské třídy v tzv. Evropských školách – financováno EU nebo hostitelskou zemí.  Vysílání učitelů (kolem 80 učitelů ročně) polského jazyka, literatury, dějepisu a zeměpisu do zemí východní Evropy s početnou polskou menšinou (např. Ukrajina a Litva, Rusko, Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Uzbekistán, Gruzie a další) – financováno polským státem.  Tzv. „vzdělávání na dálku“ – výuka zadané látky doma, postup do vyšších ročníku na základě písemných prací a závěrečných zkoušek na konci školního roku (nebo minimálně jednou za 2 roky). Zkoušky se konají ve Varšavě.

7 Organizace a financování polských státních škol v zahraničí.  K polským státním školám v zahraničí se vztahuje polský školský zákon. Zřizovatelem škol je přímo polské Ministerstvo školství.  Ministerstvo školství řídí školy pomocí edukačního centra „Centrum rozvoje polského vzdělávání v zahraničí“ (Ośrodek Rozwoju Polskiej Edukacji za Granicą) se sídlem ve Varšavě (dále ORPEG).  ORPEG a všechny státní školy jsou financovány polským státem a to z rozpočtu spravovaného polským Ministerstvem školství.  ORPEG koordinuje práci škol, řídí administrativu a finance škol.  ORPEG zajišťuje nutné tiskopisy školní dokumentace (školní vysvědčení, třídní knihy, evidenční knihy žáků a zaměstnanců atd.)  Pracovníci ORPEG jménem Ministerstva školství zjišťují a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání ve školách.

8 Organizace a financování polských státních škol v zahraničí  Ředitel školy : posílá do ORPEGu výroční zprávy o vzdělávací, kulturní a integrační činnosti školy, měsíční zprávy o výdajích, dále půlroční zprávy o stavu financí a majetku školy.  První stanovy přiděluje školám Ministerstvo školství.  Žáci a studenti obdrží na konci školního roku vysvědčení podle polských předpisů.  Do škol mohou být přijímány děti bez polského občanství za podmínky, že ve škole jsou volná místa.  Ředitel ORPEG jmenuje a odvolává ředitelé škol po získání posudku od představitelů polské menšiny spojené ze školou (učitelů, rodičů atd.) a konzultací s místním velvyslancem nebo konzulem.  Ředitel školy přijímá a propouští učitelé, a jiné pracovníky školy.

9 Systém vzdělávání v polských, státních školách v zahraničí  Podmínkou pro založení školy je minimum 50 žáků.  Podmínkou pro vznik třídy je minimum 7 žáků, ředitel ORPEGu může rozhodnout o nižším nebo vyšším nutném limitu.  V případě nižšího počtu žáků ředitel školy může rozhodnou o spojení dvou nebo tří ročníků.  Ve většině škol jsou 4 etapy vzdělávání:  1)První stupeň 6 leté základní školy – ročníky 1-3.  2)Druhý stupeň 6 leté základní školy – ročníky 4 – 6.  3)3 leté gymnázium.  4)3 leté lyceum.  V některých školách chybí lyceum

10 Systém vzdělávání v polských, státních školách v zahraničí  Ve školách není maturitní zkouška.  Cílem škol je poskytování doplňujícího vzdělávání. Učí se v nich tyto předměty: - polština (polský jazyk a literatura), vlastivěda (polský dějepis a zeměpis, občanská výuka), v některých školách jsou dodatečně nepovinné hodiny náboženství.  Žáci plní povinnou školní docházku v jiných školách místního systému. Do polských škol pak docházejí jednou týdně odpoledne nebo o víkendu.  Výjimka: škola v Aténách. Kromě tříd s doplňujícím programem existují třídy, ve kterých je plný vyučovací program a žáci mohou plnit povinnou školní docházku. Tento systém však rozhodnutím polské vlády postupně mizí.  Od roku 2011 nejsou otevírány další třídy s plným vyučovacím programem.

11 Systém vzdělávání v polských státních školách v zahraničí.  Pro polské školy v zahraničí (kromě školy v Aténách) je závazný rámcový vzdělávací program pro doplňující vzdělávání. Obsahuje soubory klíčových kompetencí, kterými má být vybaven žák na konci každé z čtyř etap vzdělávání. Jazykové kompetence jsou rozdělené do tří skupin.  Na základě rámcového vzdělávacího programu každá škola vytváří vlastní školní vzdělávací program.  Učebnice donedávna žáci kupovali v Polsku (škola dostávala pro učitelé učebnice nebo finanční prostředky na ně z ORPEG).  Rozhodnutím Ministerstva školství z 2014 roku učebnice mají být poskytovány bezplatně pro všechny žáky základních škol a gymnázii. Zatím tato reforma je v polovině procesu.  Učebnice zadarmo mají jen některé třídy. Reforma bude ukončena v září  Některé bezplatné učebnice jsou dostupné online. Učitelé mají také přístup k dalším bezplatným materiálům na Internetu ( příklady 3 letých vzdělávacích programů pro jednotlivé etapy výuky, testy kompetencí žáka, metodické příručky a další).

12 Zájem o polské školy  Vzhledem k velkému množství Poláků žijících v zahraničí je o polské školy v mnoha zemích velký zájem.  Některé školy musí z různých důvodů (finančních, nedostatku místa) odmítat část uchazečů. Mezi největší patří např. školy: v Paříži (1100 žáků), v Bruselu (1004 žáků), v Londýně (521 žáků) a další.  Menší školy (v Praze, Budapešti, Moskvě) mají kolem 100 žáků.

13 Polská škola v Praze

14 Vznik Polské školy v Praze  Vznik: rok Ze začátku: pro děti pracovníku Polského velvyslanectví a polských firem sídlících v Praze. Vyučování bylo doplňující.  Konec 80tých let, velký zájem (150 žáků), vznik tříd s plným vyučovacím programem.  V roce rozhodnutí Ministerstva školství o ukončení tohoto typu výuky ve všech polských zahraničních školách.

15 Organizace výuky  V současné době možnost výuky: polského jazyka a literatury, od čtvrtého ročníku také vlastivědy (dějepis a zeměpis Polska, polská občanská výuka). Pro zájemce jsou hodiny náboženství.  Vyučování pro jednotlivé třídy probíhá jednou týdně.  Etapy výuky:  Základní škola 6 – letá, 2 stupně : první - ročníky 1-3, druhý - ročníky 4 – 6.  Gymnázium /české třídy 7 – 9/ 3 – leté,  Lyceum /české gymnázium/ 3 – leté.

16 Organizace výuky Počet vyučovacích hodin v týdnu:  První stupeň základní školy: 4 vyučovací hodiny - 3 povinně - polský jazyk (spolu se základy vlastivědy), 1 hodina podle rozhodnutí ředitele po konzultací s rodiči a učiteli (polština nebo náboženství).  Druhý stupeň základní školy: 5 vyučovacích hodin – 3 hodiny povinně polský jazyk,1 hodina povinně vlastivěda, 1 hodina podle rozhodnutí ředitele po konzultací s rodiči a učiteli (polština, vlastivěda nebo náboženství).  Gymnázium a lyceum: 5 vyučovacích hodin - – 2 hodiny povinně polský jazyk, 2 hodiny povinně vlastivěda, 1 hodina podle rozhodnutí ředitele po konzultací s rodiči a učiteli (polština nebo vlastivěda).

17 Žáci Polské školy v Praze  Do polské školy v Praze docházejí děti: - žijící v Čechách přechodně, jejíž rodiče jsou pracovníky Polského velvyslanectví nebo mezinárodních firem. Povinnou školní docházku plní v mezinárodních školách, - Poláků žijících natrvalo v Čechách nebo z polsko-českých rodin, povinnou školní docházku plní v českých nebo mezinárodních školách. Na školní rok 2015/16 je přihlášeno 120 žáků.

18 Učitelé Polské školy v Praze  V současné době ve škole učí 8 učitelů, z nichž jedna osoba také plní funkci ředitelky školy.  2 učitelky prvního stupně, 3 učitelky polského jazyka, 1 učitelka vlastivědy a 2 kněží, kteří učí náboženství. Jedná učitelka také vede školní knihovnu.  Nikdo nemá plný úvazek. Učitelé každý rok v září podepisují novou smlouvu na dobu určitou.  Všichni učitelé mají kvalifikace a vysokoškolské vzdělání, někteří víceoborové.

19 Výuka, materiály k výuce  Učitelé vyučují podle vlastních programů, na základě rámcového vzdělávacího doplňujícího programu Ministerstva školství z roku  Učitelé používají učebnice zvolené z mnoha nabídek polského knižního trhu. Při volbě se řídí tím, jak se učebnice hodí k specifickým potřebám školy.  V září 2014 začala reforma, podle které rodiče neplatí za učebnice.

20 Největší těžkosti  Nedostatek financí. Škola dostává od státu měně finančních prostředků, než potřebuje (kromě prostředků na výplaty). Ředitel školy připravuje finanční plán na celý rok podle reálných potřeb školy, ORPEG schvaluje menší částku. Zbytek prostředků škola získává s pomocí různých projektů a od sponzorů, především od Sdružení rodičů a přátel školy.  Úbytek žáků ve vyšších ročnících, nutnost spojovat více ročníků do jedné skupiny.  Nejistá budoucnost. Nikdo nezaručí, že škola bude existovat další rok. Učitelé mají pracovní smlouvy na rok.  V Polsku a také v zahraničí existuje skupina lidí, která se snaží státní školy zlikvidovat a ponechat jen ty soukromé.  Potíže s pojištěním učitelů a další.

21 Působení a význam školy v prostředí Poláků žijících v Praze a okolí. Základním úkolem polské školy je výuka polského jazyka a vlastivědy. Rozsah činnosti školy je však daleko širší. Mezi cíle školy patří: rozvíjení v dětech pocitu sounáležitosti s polským národem, udržování polských tradic a svátků, integrace s polskou menšinou žijící v Čechách. K uskutečňování těchto cílů škola mimo jiné:  -spolupracuje se polskými spolky a úřady v Čechách - s Polským velvyslanectvím, Polským Institutem v Praze, Polskou farností, Polským klubem v Praze, sdružením rodičů Trampolína a dalšími,  -pořádá oslavy národních a náboženských svátků,  -pořádá besídky věnované polské literatuře, dějinám a regiónům, setkání s polskými spisovateli a dalšími hosty s Polska, vede divadelní kroužek,  -organizuje různé společenské akce, např. ples pro všechny děti polské menšiny v Praze a mnoho dalších.


Stáhnout ppt "Polské státní školy v zahraničí Polská škola v Praze Mgr. Urszula Drahná Mgr. Agata Vlasáková."

Podobné prezentace


Reklamy Google