Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tvorba mediálních sdělení Média a komunikace Vít Kouřil, JAMU 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tvorba mediálních sdělení Média a komunikace Vít Kouřil, JAMU 2014."— Transkript prezentace:

1 Tvorba mediálních sdělení Média a komunikace Vít Kouřil, JAMU 2014

2 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ŽURNALISTIKY  oddělení zpravodajství a publicistiky  oddělení redakce a inzertního oddělení  ověřování informací ze dvou nezávislých zdrojů všechny tři principy jsou sporné – proč?

3 ZÁKLADY NOVINÁŘSKÉ PRÁCE podle mezinárodní organizace Committee of Concerned Journalists: První povinnost novináře je vůči pravdě Primární loajalita N je vůči občanům Podstatou N práce je disciplína verifikace Udržovat nezávislost na těch, o kterých píšete Sloužit jako nezávislá kontrola moci Poskytovat fórum pro veřejnou kritiku a pro kompromis Učinit významné zajímavým a relevantním Zpravodajství musí být vyčerpávající a dodržovat řádné proporce N musejí mít možnost řídit se vlastním osobním svědomím

4

5 PERIODIZACE FÁZÍ ŽURNALISTIKY v USA  stranická  masová  žlutá  názorová  objektivní  investigativní  vyvážená  interpretační  PR  patriotistická

6

7 JAKÝ/Á JE ČESKÝ/Á NOVINÁŘ/KA? 60% muž 48% VŠ vzdělání (ne vždy však žurnalistické) průměrný věk 36 let, v oboru pracuje 11,5 let z 56% se politicky hlásí k pravici, 12% středu, 15% středolevici a 12 levici z 32% je dle sebepojetí pátrač-advokát, z 2,5% to dělá kvůli kariéře a jen z 0,5% chce ovlivňovat veř. mínění (výzkum J. Volka aj. Jiráka 2005)

8 TISKOVÁ ZPRÁVA měla by mít nadpis první odstavec by měl obsahovat klíčová sdělení druhý odstavec by je měl rozšiřovat třetí obsahovat kontext kauzy či informace o vaší organizaci či autorovi TZ; na závěr pak kontaktní informace základním distribučním kanálem je regionální pobočka České tiskové kanceláře (ČTK).

9 TISKOVÁ KONFERENCE geograficky vhodné místo (ne daleko od středu dění) vhodný čas (nejlépe pondělí až čtvrtek dopoledne, ne večery a o víkendech). pozvánky s několikatýdenním předstihem, pár dnů před TK se ještě ozvat důležitý je neformální kontakt s novináři, nebát se jim být k dispozici, často se novináři nechtějí ptát veřejně, ale o samotě. základní sdělení TK vtělte do rozdávané tiskové zprávy vhodné je občerstvení (ale pozor na tzv. Holubovu letku vysloužilců, kteří se na tiskovky chodí jenom najíst a napít…)

10 RADY PRO KONTAKT S MÉDII (Tomáš Feřtek a Marek Šálek, 2001) obecně je důležité vědět, komu, kam a na co odpovídám + proč je to, co vím o svém novináři, stejně důležité jako co ví novinář o mně a o dané kauze je dobré osvojit si expertní styl, protože tak budete pro média důvěryhodnější, též strukturovat informace na více a méně podstatné a přizpůsobit sdělení jednotlivým typům a druhům médií.

11 Faktory ovlivňující mediální produkty 1.Individuální (osobní postoje, vlastnosti…) 2.Rutiny (panující zvyklosti při produkci) 3.Organizační (struktura, cíle, ne/závislost) 4.Mimomediální (zdroje, inzerenti, vláda…) 5.Ideologické (hodnotové a názorové vzorce) (Shoemaker – Rees, Mediating the Message, 1991, viz Jirák – Köpplová 2009)

12 Jak média zkreslují realitu? v důsledku závislosti na zdrojích v důsledku mediálních formátů v důsledku ideologické podmíněnosti  mediální realita čili svět viděný médii není světem jako takovým, funguje na základě kontinuální tvorby narací (příběhů), zobecňování a seriality (opakování), klíčovým prvkem je standardizace textů do jistých žánrů.

13

14 Závislost na zdrojích podle Gaye Tuchmanové (1973) je klíčový na tvorbu zpráv vliv: časového tlaku (každý den / týden uzávěrky, když událost do uzávěrky nezapadne, tak má menší šanci na zveřejnění) vlastních představ (tzv. selský rozum považující něco za „fakta“) vztahů uvnitř a vně organizace; novinář/ka je zkrátka taky jenom člověk a chce se dostat z práce domů včas…

15 Mediální formáty Simon Cottle 1996 zprávy jsou lingvistické objektivace glosy a poznámky jednoduše zdůvodněná přesvědčení reportáže teoretické návody vztažené ke konkrétním akcím komentáře laické prototeorie analýzy odborné teorie  druh žánru určuje druh diskuse

16 Ideologická podmíněnost Stuart Hall mluví o tzv. preferovaném čtení (prefered reading), které v sobě mediální sdělení obsahují a které „nutí“ recipienta k jistému typu výkladu, i když formálně jsou znaky polysémické (víceznačné). V každém textu jsou tzv. orientátory, které určují směr. podle McQuaila soukromá média jakožto obchodní organizace v podstatě preferují pravicové ideje (nižší daně, slabší stát etc.) Glasgow University Media Group (GUMG) a jejich výzkumy Bad News (1980) a More Bad News (1985) prokázaly preferenci konzervativního pohledu britských médií při dělnických stávkách ve VB; v roce 2004 ve studii Bad News from Israel kritizují preferenci izraelského pohledu na konflikt s Palestinci v britských médiích;

17 Gatekeeping R. Sigelman, 70. léta = klíčová pozice v mediální organizaci náleží editorovi, který selektuje a upravuje Z a jejich vyznění a stanovuje jim důležitost; mezi rutinní praktiky žurnalistů – editorů patří: – umístění článku na některou stranu – výběr pozice na dané straně – výběr titulku a jeho velikost – tvorba perexu (úvodního zvýrazněného odstavce) – výběr doprovodné fotografie.

18 zdroj:

19 ZPRÁVY Gaye Tuchmanová, 1973 hard news (politika, ekonomika, válka…) soft news (kultura, životní styl, zábava, rady…) spot news (bezprostřední, otevření parku, požár…) continuing news (průběžné, volební preference) developing news (vyvíjející se, Anna Barbora)

20 zdroj:

21 TERMINOLOGIE ZPRÁV omnibus = jsou pro každého, vytvářejí konsenzus, ale netýkají se podstatného, př. lady Diana;

22 zdroj:

23 TERMINOLOGIE ZPRÁV omnibus = jsou pro každého, vytvářejí konsenzus, ale netýkají se podstatného, př. lady Diana; scoop či sólokapr = exkluzívní zprávy, které nikdo jiný nemá, cíl všech redakcí;

24 zdroj:

25

26 TERMINOLOGIE ZPRÁV omnibus = jsou pro každého, vytvářejí konsenzus, ale netýkají se podstatného, př. lady Diana; scoop či sólokapr = exkluzívní zprávy, které nikdo jiný nemá, cíl všech redakcí; HLP neboli háelpéčka – hluboké lidské příběhy, například nemocné dítě imigrantů…

27 zdroj: Police Hannover

28 Kevin Carter – Struggling Girl, 1993

29 NOVINÁŘSKÉ TRENDY multimedializace – foto, video, audio, text, grafika, novinář jako univerzální voják datažurnalistika – u nás např. ihned.cz občanská žurnalistika – tzv. občané 2.0

30 zdroj:

31 Zpravodajské hodnoty Kaspar Stieler, 1695 důležitost (fyzická) blízkost dramatičnost negativita

32 Zpravodajské hodnoty Walter Lippman, 1922 ZH nechápe jako pravidla uvnitř redakce, ale nepřímé prvky mediální produkce; jsou jimi: jednoznačnost překvapení blízkost osobní zaujetí konflikt

33 Zpravodajské hodnoty Johann Galtung a Mary Rugeová (1965) práh pozornosti frekvence negativita nečekanost jednoznačnost personalizace význam vztah k elit. národům vztah k elit. osobám konsonance kontinuita kompozice;

34 Zpravodajské hodnoty Winfried Schulz, 1976 Statut (elitní národ, elitní instituce, elitní osoby) Identifikace (blízkost, etnocentrismus, personalizace, emoce) Valence (agrese, kontroverze, hodnota, úspěch) Konsonance (téma, stereotyp, předvídatelnost) Relevance (důsledky, zájem) Dynamika (aktuálnost, nejistota, neočekávan.)

35 Zpravodajské hodnoty Harvey Molotch a Marilyn Lesterová (1974) 1.záměrné lidské dění a) rutinní události b) skandály 2.nezáměrné jednání a) nenadálá zjištění b) nehody

36 Zpravodajské hodnoty Jorgen Westerstahl a Folke Johansson (1994) o důležitost o blízkost o dramatičnost o přístup o ideologie

37 Zpravodajské hodnoty Judy McGregor (2002) 4 nové zpravodajské hodnoty o vizuálnost o emoce („Jak se cítíte?“) o konflikt o „celebrifikaci“ novinářů

38 Zdroje a literatura viz wordový podklad


Stáhnout ppt "Tvorba mediálních sdělení Média a komunikace Vít Kouřil, JAMU 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google