Vznik Československa Dagmar Zemanová

Prezentace na téma: "Vznik Československa Dagmar Zemanová"— Transkript prezentace:

1 Vznik Československa Dagmar Zemanová
Zdroj:

2 Léta války Odpor českých lidí proti válce
Sympatie s Ruskem a Srbskem (slovanská vzájemnost) Dezerce vojáků na frontě Špatné zásobování obyvatel potravinami – bída, nemoci Zdroj:

3 Léta války  Rozdělení českého politického tábora na
Domácí (Kramář, Klofáč,Národní výbor..) Zahraniční (Masaryk,Beneš,Štefánik, Česko-slovenská národní rada… Důležitou roli hrají československá zahraniční vojska zvaná legie. Zdroj:

4 Podzim 1918  Počátkem října se rozpadá italská fronta – R-U vojska kapitulují a země stojí před rozpadem. Z českých zemí jsou však nadále odváženy potraviny (především obilí) 14.října je vyhlášena protestní generální stávka Zdroj:

5 28.říjen 1918  Představitelé Národního výboru jednají v Ženevě s exilovými politiky (Beneš) o novém státě V Praze se šíří zprávy o kapitulaci R-U Vznikají živelné demonstrace a vyhlašuje se Československý stát Zdroj:

6 28.říjen 1918  Národní výbor vydává 1.československý zákon - Zákon o zřízení samostatného státu československého Zdroj:

7 Vznik Československa
Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby byla zachována souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto: Čl.1 Státní formu československého státu určí Národní shromáždění ve srozumění s Československou Národní radou v Paříži. Orgánem jednomyslné vůle národa a také vykonavatelem státní svrchovanosti je Národní výbor. Čl.2 Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti. Čl.3 Všechny úřady samosprávné, státní a župní, ústavy státní, zemské, okresní a zejména i obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů a nařízení. Čl.4 Zákon tento nabývá účinnosti dnešním dnem. Čl.5 Národnímu výboru se ukládá, aby tento zákon provedl

8 Slovensko  Předcházela již tzv.Pittsburská dohoda (květen 1918) – dohoda zástupců amerických Slováků s českými exilovými politiky v čele s Masarykem Zaručovala Slovensku samostatnou státní správu,parlament a soudnictví,slovenštinu jako úřední jazyk Zdroj:

9 Pittsburská dohoda  Česko-Slovenská Dohoda, uzavretá v Pittsburghu. Pa., dňa 30. mája 1918. Predstavitelia slovenských a českých organisácií vo Spoj. Štátoch, Slovenskej Ligy, Českého Národného Sdruženia a Sväzu Českých Katolíkov, porokovali za prítomnosti predsedu Česko-Slovenskej Národnej Rady profesora Masaryka, o česko-slovenskej otázke a o našich posavádnych programových prejavoch a usniesli sa nasledovne: Schvaľujeme politický program usilujúci sa o Spojenie Čechov a Slovákov v samostatnom štáte z Českých Zemí a Slovenska. Slovensko bude mať svoju vlastnú administratívu, svoj snem a svoje súdy. Slovenčina bude úradným jazykom v škole, v úrade a vo verejnom živote vôbec. Česko-slovenský štát bude republikou. Jeho Konštitúcia bude demokratická. Organisácia spolupráce Čechov a Slovákov vo Spojených Štátoch bude podľa potreby a meniacej sa situácie, pri spoločnom dorozumení, prehĺbená a upravená. Podrobné ustanovenia o zariadení česko-slovenského štátu ponechávajú sa osvobodeným Čechom a Slovákom a ich právoplatným predstaviteľom. Albert Mamatey, Ján Janček ml., Milan Getting, Ján Pankuch, rev. Jozef Murgaš, rev. Ján Kubašek, Ondrej Schustek, T. G. Masaryk, Karel Pergler, Dr. L. Fisher, B. Simek, J. J. Zamrhal, Hynek Dostál, Vojta Beneš, rev. Inncent Kestl, Jan Straka, Ivan Bielok, rev. Oldř. Zlámal, Michal Bosák, H. H. Miko, Ignác Gessaz, Karlovský, rev. Pavel Šiška, J. A. Ferenčík, Josef Martínek

10 Pittsburská dohoda  Pittsburgská dohoda se po roce 1919 stala předmětem vnitropolitického zápasu o autonomii Slovenska. Někteří čeští politici ji zpochybňovali. Tak např. i sám její spoluautor a signatář Masaryk, který jako prezident samostatného státu tvrdil, že smlouva „není právně závazná“ a že se mělo jednat „pouze o lokální dohodu amerických Čechů a Slováků“. Od začátku tak určité kruhy na Slovensku usilovaly o větší míru samostatnosti

11 Martinská deklarace  30.října 1918 se zástupci slovenské politické reprezentace připojili k novému státu Čechů a Slováků I tuto dohodu později zpochybňovali stoupenci autonomie Slovenska Zdroj:

12 Vznik Československa 
V listopadu byla vydána Prozatímní ústava nového státu Byla vytvořena prozatímní vláda a parlament – Národní shromáždění, který vyhlásil republiku Prezidentem republiky byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk Zdroj:

13 Problémy nového státu 
V říjnu 1918 vzniká z území bývalé monarchie stát Německé Rakousko,který si nárokuje i pohraniční území Československa Pohraniční území osídlená převážně německým obyvatelstvem vyhlašovala připojení k Německému Rakousku Situaci musela uklidnit československá vojska,která pohraniční oblasti obsadila Zdroj:

14 Německé Rakousko Zdroj:

15 Německé pohraničí  Pozdější mírová jednání mezi Dohodou a Rakouskem stanovila pevné hranice Československého státu Mnozí němečtí obyvatelé se však s novou republikou neztotožnili a toužili o připojení k Rakousku nebo k Německu Zdroj:

16 Slovensko  Na jaře 1919 se zkomplikovala situace na Slovensku.Souviselo s událostmi v Maďarsku Zde vznikla tzv.Maďarská republika rad (MMR) – pokus o vznik komunistického státu po vzoru Sovětské republiky Proti MMR vojensky zakročila vojska Dohody,mezi nimi i československá Maďarům se však podařilo obsadit Východní Slovensko Zdroj:

17 Slovensko  Dne 16. června 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad (dále SRR) a vytvořené její ústřední orgány: Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada (šlo vlastně o vládu) v čele s českým revolucionářem Antonínem Janouškem. Po intervenci vojsk a ústupu Maďarské armády ze Slovenska přestala SRR existovat. Zdroj:

18 Podkarpatská Rus  8. května se v Užhorodě uskutečnila porada rusínských národních rad, která potvrdila výsledek plebiscitu o připojení Podkarpatské Rusi k Československu. Zdroj:

19 Československá republika
Zdroj:

20 Československá republika 
Národnosti v Československu v roce 1921 obyvatelstvo celkem13, Čechoslováci 8,  % Němci ,  % Maďaři  % Rusové  % Židé  % Poláci  % Jiní  % Cizinci  %

21 Československá republika
Zdroj:

22 Československá republika 
Nová ústava z 29. února 1920 nahradila onu provizorní z roku 1918. Československo bylo ustanoveno jako parlamentní demokracie, řízená parlamentem, který se skládal ze Senátu a Poslanecké sněmovny. Členové parlamentu byli voleni na základě všeobecné volby. Parlament měl jak výkonnou tak zákonodárnou moc. Později přešla výkonná moc na vládu a prezidenta. Ten byl volen parlamentem na 7 let a jmenován vládou. Zdroj:

23 Československá republika 
V letech bylo Československo administrativně rozděleno na 5 samosprávných zemí (zemi Českou, zemi Moravskou, zemi Slezskou, zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou. Centry jednotlivých zemí byly zemská města. Byly to Praha, Brno, Opava, Bratislava a Užhorod. Zdroj:

24 Československá republika 
V roce 1928 byla země Slezská spojená s Moravskou, aby se oslabil vliv německého obyvatelstva. V letech se pak ČSR dělila na 4 samosprávné země: zemi Českou, zemi Moravskoslezskou, zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou. Lokální problémy si jednotlivé země řešily samy (např. soudnictví). Slovensko a Podkarpatská Rus měly přislíbenou autonomii, které se však v době tzv. první republiky nedočkaly. Zdroj:

25 Československá republika 
Obyvatelé se na základě ústavy považovali za příslušníky „Československého národa“ a oficiálním jazykem byla čeština a slovenština. Vytvořit pojem Československý národ a spojit tak Čechy a Slováky v Čechoslováky bylo nutné zejména pro potřeby zahraniční politiky, jelikož stát měl daleko více obyvatel hlásících se k národnosti německé než bylo Slováků. Byl však položen základ k nevyřešenému národnostnímu problému mladé republiky.

26 Československá republika 
Němci i přesto měli ve státní správě vysoký počet volených zástupců, počet německých základních, středních i vysokých škol či vydavatelství a tím i knih v německém jazyce byl daleko široko v Evropě nejvyšší. Národnostní menšiny mohly svobodně zakládat organizace a různé spolky. Zdroj:

27 Československá republika 
Vztah státu a občanů se nezakládal na národnostním, ale na občanském principu. Československá vláda byla známa zejména pro svou stabilitu. Základ tvořily politické strany, které se dokázaly skoro vždy korektně dohodnout. Zdroj:

28 Československá republika  Politické strany
Pětka nebo velká pětka bylo neformální mimoparlamentní, mimovládní a mimoústavní uskupení složené z šéfů velkých prvorepublikových politických stran. Pětka vznikla roku 1921 jako reakce na politickou krizi první republiky z roku Její význam spočíval v uklidnění politických neshod v prvních letech státu. Později vznikaly i „šestky“ nebo „osmy“.

29 Československá republika Politické strany 
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (tzn. Agrární strana, „zelení“)Předsedou byl Švehla a hlavními voliči byli malí a střední zemědělci. Švehla kombinoval sociální a demokratické myšlenky. Strana byla jádrem vládních koalicí v letech 1922 a 1938. Československá sociálně demokratická strana dělnická navazovala na předválečnou Sociální demokracii. Ve volbách roku 1920 se stala největší stranou v republice. V době relativního rozkvětu však přišel rozkol ve straně.Vnitřní opozice vytvořila samostatnou Komunistickou stranu Československa. Sociální demokracie byla citelně oslabena a ve volbách roku 1925 zažila debakl. Sociální demokracie představovala jednu ze stran „Hradu“.

30 Československá republika Politické strany 
Komunistická strana Československa vznikla po výše popsaném sporu uvnitř soc. dem. Zpočátku se snažila o specifickou cestu k socialismu, prosazovanou parlamentní "rudou většinou". Později se však, v rámci "bolševizace", stala stranou extrémní, plně závislou na Moskvě. KSČ představovala v relativních číslech největší komunistickou stranu na světě, postupně však členstvo ubývalo (vylučování, štěpení frakcí, návrat k soc. dem…). KSČ si průměrně udržovala zisk nad 10 % voličstva. Československá strana národně socialistická (do roku 1926 Československá socialistická strana ) byla středolevicová strana, obhajující tzv. „český socialismus“ (popřípadě národní socialismus, český nar. soc. a jiné variace). Patřila ke stranám Hradu. Československá strana lidová – Strana zastávala křesťanské názory. Od roku 1922 vedena Janem Šrámkem. Československá národní demokracie vzniká po válce spojením Mladočechů s dalšími pravicovými a středovými stranami. Ideologicky by se dala charakterizovat jako národně radikální a ekonomicky liberální strana. Vedl ji Karel Kramář a Alois Rašín. Volena byla vyšší a střední vrstvou. Podporovala soukromníky, bankovnictví a průmysl

31 Zahraniční politika  Edvard Beneš, československý ministr zahraničí v letech a pozdější prezident, spolupracoval se soustavou demokratických západních států, které podporovalo Československo na mezinárodní půdě do roku 1938. Věřil ve Společnost národů, která propagovala poválečný status quo, mírový rozvoj Evropy, a zaručovala bezpečnost těch zemí, které vznikly na podzim roku 1918. Zdroj:

32 Zahraniční politika  Vyjednal tzv. Malou dohodu, která měla zabránit maďarské snaze po získání svého původního vlivu a moci Maďarsko, které neslo první meziválečné roky těžce, jeho ekonomika byla těžce poničená a většinu svého historického území muselo odstoupit, se upínalo k fašistickým a revanšistickým snahám. Ty Československou republiku, především její východní část, přímo ohrožovaly. Zdroj:

33 Zahraniční politika  Ministr Beneš orientoval politiku země na Velkou Británii a hlavně Francii, která byla i v mnoha jiných ohledem vzorem první republiky. Zatímco Velká Británie udržovala politiku izolace, podobnou například té, které zastávaly i Spojené státy americké hlavně v druhé polovině třicátých let, s Francií se spolupráce rozvíjela mnohem otevřeněji. Zdroj:

34 Československo  Jednotlivé země Československé republiky nebyly stejně hospodářsky vyspělé. Nejvíce průmyslově rozvinuté byly české země, méně Slovensko a nejchudší byla Podkarpatská Rus. Pod značkou Made in Czechoslovakia se z ČSR během let vyvážely stroje, zbraně, sklo, textil, obuvnické zboží i další výrobky. Československo se brzy stalo jedním z nejvyspělejších průmyslových států v Evropě. Zdroj:

35 Československo  Velký krok dopředu zaznamenalo také zemědělství.
Většina velkostatků, dříve v rukou šlechty a církve, byla rozdělena drobným rolníkům. Ze zemědělských produktů se ve světě staly známými český cukr, pivo a chmel Zdroj:

36 Československo  Československá republika přes všechny problémy a nevyřešené otázky zůstávala až do r.1938 demokratickou zemí. Poskytovala azyl mnoha politickým uprchlíkům ze sousedních zemí. Umožnila ekonomický i kulturní rozvoj dříve zaostalým oblastem – především na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Zdroj:

37 Československo  K odkazu první republiky (označení pro dobu 1918 – 1938) se hlásily demokratické síly protifašistického i protikomunistického odboje. Mohla na ni navázat znovu obnovená demokracie po r.1989 Zdroj:

38 Opakování Vysvětli pojmy: Pittsburská dohoda
Zákon o zřízení samostatného státu československého Martinská dohoda Pětka Německé Rakousko Slovenská republika rad

39 Opakování Kdo je na snímku? Co o nich víš?
Zdroj: Zdroj:

40 Zápis Vznik Československa
podzim 1918 – situace na frontě spěje k porážce R-U špatné zásobování, odvoz potravin do Rakouska – nespokojenost, demonstrace jednání mezi domácím (Národní výbor) a zahraničním (Národní rada) odbojem

41 Zápis Vznik Československa
28.říjen 1918 – spontánní demonstrace v Praze vyhlášení samostatného státu, v čele Karel Kramář 30.říjen – oficiálně připojeno Slovensko tzv.Martinskou deklarací zachována většina zákonů R-U

42 Zápis Vznik Československa
listopad 1918 – vznik prozatimní vlády a prozatimního parlamentu (Národní shromáždění) prezidentem zvolen T.G.Masaryk (přijel do ČR až v prosinci)

43 Zápis Problémy nového státu
nespokojenost německého obyvatelstva v pohraničí – vznik 4 samostatných provincií, hlavní sídlo v Liberci snaha připojit se k Rakousku nebo Německu území obsazena čsl.armádou (menší ozbrojené potyčky) německé politické strany zpočátku odmítají podíl na parlamentní práci

44 Zápis Problémy nového státu
Slovensko – jižní hranice osídlena maďarským obyvatelstvem v Maďarsku vznik prosovětské vlády – tzv. Maďarská republika rad – její vojska obsazují část Slovenska (léto 1919) v Prešově vyhlašují tzv.Slovenskou republiku rad (SSR) zásah čsl. a dohodových vojsk – stažení maďarských vojsk a zánik SSR

45 Zápis Problémy nového státu Hospodářská situace
následky války – průmysl orientován na výrobu zbraní – pomalý přechod na spotřební zboží – nedostatek zboží, drahota zemědělství – málo pracovních sil, pomalý růst, nedostatek – bída a drahota černý trh – „keťasení“ – záměrné zadržování zboží kvůli zvýšení cen lichva – půjčky na vysoký úrok – trestný čin

46 Zápis Problémy nového státu Národnostní problémy
tzv. čechoslovakismus – teorie jednoho státotvorného národa Čechů i Slováků – snaha početně přečíslit Němce a Maďary nespokojenost německé menšiny – dříve „vládnoucí národ“ se stává menšinou (čsl.stát zaručoval všechna práva a kulturní rozvoj) nespokojenost Slováků – nedodrženy úmluvy o autonomním postavení nespokojenost Maďarů – podobně jako Němci

47 Domácí úkol Které politické strany existovaly za tzv. první republiky a kdo tvořil jejich voličstvo? Zapiš do sešitu. K zamyšlení: Kterou politickou stranu bys volil/a Ty a proč?