Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

S MYSLOVĚ A POHYBOVĚ POSTIŽENÉ DĚTI PSYCHOSOMATICKÉ PORUCHY NEUROTICKÉ A EMOČNÍ PORUCHY Lucie Bajnarová, Eva Králíková, Tereza Maradová, Lucie Necidová,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "S MYSLOVĚ A POHYBOVĚ POSTIŽENÉ DĚTI PSYCHOSOMATICKÉ PORUCHY NEUROTICKÉ A EMOČNÍ PORUCHY Lucie Bajnarová, Eva Králíková, Tereza Maradová, Lucie Necidová,"— Transkript prezentace:

1 S MYSLOVĚ A POHYBOVĚ POSTIŽENÉ DĚTI PSYCHOSOMATICKÉ PORUCHY NEUROTICKÉ A EMOČNÍ PORUCHY Lucie Bajnarová, Eva Králíková, Tereza Maradová, Lucie Necidová, Adéla Ptáčková, Anna Šabatová

2 S MYSLOVĚ A POHYBOVĚ POSTIŽENÉ DĚTI

3 O BECNÁ PRAVIDLA HODNOCENÍ SMYSLOVĚ POSTIŽENÝCH DĚTÍ  porucha funkce jednoho smyslového orgánu ovlivňuje celý vývoj osobnosti dítěte  primární postižení – omezení předpokladů k rozvoji normálních funkcí (zrakové, sluchové...)  sekundární postižení – vzniká v důsledku působení psychosociálních faktorů (závislých na primárním postižení)

4 dítě adaptované hůře se smiřuje se svým stavem, ale dřívější zkušenost, získané kompetence Vrozené postižení Získané postižení

5 P SYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ POSTIŽENÉHO DÍTĚTE Je třeba:  znát přesnou diagnózu  znát prognózu onemocnění  udělat dobrou rodinnou i osobní anamnézu  pořídit rozhovor s rodiči  pozorovat  brát v potaz jak normy, tak individualitu  zvolit adekvátní testovou baterii, přizpůsobenou míře i typu postižení dítěte

6 Z RAKOVÉ POSTIŽENÍ  může zpomalovat celkový vývoj dítěte  zahrnuje poruchy v oblasti: zrakové ostrosti preference stupně osvětlení zorného pole barvocitu  může mít různou míru – od slabozrakosti až po úplnou schopnost tvarového vidění

7 Z RAKOVĚ POSTIŽENÝ KOJENEC  vývoj se může zpožďovat chybí zraková stimulace, sociální kontakt  k diagnostice lze použít běžných testů a škál, používat však spíše kvalitativní analýzu  důležitá anamnéza vývoje od narození

8 Z RAKOVĚ POSTIŽENÉ BATOLE  vývoj nejprve stagnuje, ale s rozvojem řeči se zrychluje, důležitou roli hraje rodina  později chodí, větší závislost na rodičích  škála Bayleyové – hodnocení vývojové úrovně řeči (senzomotorická škála jen u slabozrakých, motorickou vyplnit anamnesticky)  vývojová škála Reynellové – 0-5 let, normy podle věku i podle stupně zrakového postižení

9 Z RAKOVĚ POSTIŽENÉ PŘEDŠKOLNÍ DÍTĚ  urychlení vývoje, dosahují pásma normy  Stanford-Binetův test – verbální úkoly (je třeba brát v potaz rodinné zanedbání) upraven pro potřeby nevidomých dětí → Binet Test of Intelligence for the Blind  Vinelandská škála socializační zralosti – samostatnost dítěte, kvalitativní interpretace

10 Z RAKOVĚ POSTIŽENÉ DÍTĚ ŠKOLNÍHO VĚKU  Wechslerův inteligenční test pro děti – upraven i pro nevidomé, ale v ČR není k dispozici. Verbální část lze použít bez úpravy, dále kostky, skládanky.  Intelligence test for Visually Impaired Children – verbální i neverbální subtesty, česká verze není k dispozici  U dětí s těžší slabozrakostí lze používat i jiné testy – například Ravenův test – vhodný pro posouzení zanedbanosti dítěte

11 Z RAKOVĚ POSTIŽENÉ DÍTĚ ŠKOLNÍHO VĚKU  Hmatová úprava Kohsových kostek (např. hrubý x hladký povrch)  Blind Learning Aptitude Test – úkoly převzaté z běžných neverbálních testů upravené do podoby výlisků (Raven...)

12 Z RAKOVĚ POSTIŽENÉ DÍTĚ ŠKOLNÍHO VĚKU – KRESEBNÉ ZKOUŠKY  posouzení míry zrakového defektu, organického poškození, schopnosti využít zrakových schopností  Test kresby lidské postavy Počet detailů a adekvátnost jejich zpracování (menší deficit) Formální složka (deficit v kvalitě a spojení čar)  Test obkreslování

13 Z RAKOVĚ POSTIŽENÝ DOSPÍVAJÍCÍ  změna pohledu na vlastní postižení  zvýšená sebekritičnost, budování identity  důležité je profesní poradenství → možnost dalšího vzdělávání posiluje sebevědomí, pomáhá budovat identitu...  ale je třeba brát ohledy na: aktuální stav zrakových schopností ostatní schopnosti dítěte přání dítěte objektivní možnosti – školy pro zrakově postižené _____________________________________________________ ZDROJE: Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících (s ). Praha: Portál.

14 S LUCHOVÉ POSTIŽENÍ

15  liší se z hlediska stupně a etiologie svého postižení  vyšetření sluchových funkcí -> audiometrie  z hlediska závažnosti sluchového postižení: děti neslyšící – ztráta sluchu >110 dB, vůbec neslyší mluvenou řeč děti s velmi těžkou sluchovou poruchou – ztráta >91 dB, mohou slyšet jen některé zvuky děti s těžkou nedoslýchavostí – ztráta dB, s kvalitním sluchadlem mohou vnímat řeč

16 S LUCHOVĚ POSTIŽENÝ KOJENEC  Běžné testové metody i hodnotící škály  Typicky opoždění pouze v oblasti řeči a sociálním chování  Těžká sluchová vada bývá zjištěna až na konci prvního roku, resp. ve druhém roce života, lehčí ještě později

17 B ATOLECÍ A PŘEDŠKOLNÍ VĚK  Vývojové škály škála Bayleyové: při interpretaci výsledků bereme v úvahu omezení dítěte  Inteligence, rozumové schopnosti neverbální metody (poskytují omezenější info) Stanford-Binetův test – zadáváme tak, aby dítě pochopilo, co má dělat, ověřujeme, zda rozumí. Opatrná interpretace. Leiterova performační škála (LIPS): slovenské normy od 4 let, normy pro neslyšící děti, neverbální úkoly Hiskey-Nebraska Test of Learning Aptitude: Hiskey, let, individuální vyšetření sluchově postižených Ravenovy barevné matice: od 5 let u dětí s inteligencí v normě, důležitý zácvik, výkon ovlivněn impulzivitou, vhodná kvalitativní analýza výsledků

18 B ATOLECÍ A PŘEDŠKOLNÍ VĚK  Motorika Testová baterie zahrnující: van Udenův test rytmu, Kaufmanův test napodobování pohybů rukou, Berger-Lezines test pohybů prstů, Chilla-Kozielski test pohybů jazyka, Knoxovy kostky (paměť pro pohyby), Hiskey-Nebraska test skládání papíru: M. L. Broesterhuizen a kol., Orientační test dynamické praxe: Míka, Původně diagnostika lehkých mozkových postižení. Screeningový test s individuální administrací, 8 pohybových úkolů různé obtížnosti.  Kresebné testy Test kresby lidské postavy – konkrétní pokyny při administraci („nakresli tatínka“), děti často kreslí zbytečné detaily, častěji vynechávají ústa Matějčkův test obkreslování obrázků – zadávat tak, aby dítě pochopilo instrukce

19 S LUCHOVĚ POSTIŽENÉ DÍTĚ ŠKOLNÍHO VĚKU  Wechslerova zkouška inteligence pro děti: od 6 let u dětí bez kombinovaného postižení. Speciální postup při administraci neverbální části. Rozdíl VIQ a PIQ obvykle bodů. Nejnižší výkony v subtestech Slovník a Porozumění, nejvyšší v subtestu Podobnosti. -> WISC-R Performance Scale for Deaf Children: Anderson a Sisco, Úprava neverbální části, neexistuje však pro českou populaci.  Ravenovy matice (Barevné progresivní a Standardní progresivní): interpretace s vědomím vlivu nedostatečné verbalizace na celkový rozvoj

20 S LUCHOVĚ POSTIŽENÉ DÍTĚ ŠKOLNÍHO VĚKU  Snijders-Oomenův neverbální inteligenční test: příliš se nepoužívá. Pro dětí, které nejsou schopny komunikovat mluvenou řečí. 5,5-17let, 7 neverbálních subtestů (správné odpovědi, doplňování). subtesty: Kategorie, Analogie, Situace, Obrázkové příběhy, Mozaiky, Znakové vzory, Vyhledávání obrázků  THK baterie: Reimann a Eichhorn, Pro sluchově postižené děti 5-10let. Posouzení úrovně kognitivních procesů, schopnosti učení. 15subtestů, 3 verbální. Možno použít i zkrácenou verzi (zkouška opticko-figurálního myšlení, paměti a učení, řeči).

21 S LUCHOVĚ POSTIŽENÝ DOSPÍVAJÍCÍ  Opožděný nástup formálních logických operací  Váňův test inteligence: pro zjištění studijních předpokladů  Diagnostika osobnosti – rozhovor, projektivní metody, Test barevného sémantického diferenciálu, Lüscherův barvový test.

22 P OHYBOVÉ POSTIŽENÍ  Postižení bývá příčinou podnětové i citové deprivace, představuje psychosociální zátěž  Pohybové omezení ovlivňuje již od počátku života rozvoj všech psychických funkcí

23 P OHYBOVĚ POSTIŽENÝ KOJENEC  Běžné vývojové škály, nutno vzít v potaz rozsah i příčinu handicapu  Generalizované opoždění v rozvoji senzomotorické inteligence  Komplexní psychické opoždění, ale dochází k paralelnímu zlepšení

24 B ATOLECÍ A PŘEDŠKOLNÍ VĚK  je třeba respektovat omezení, výsledek pozorování může být chudý, obtížná spolupráce  vyšetření by nemělo být jednorázové  batole bývá opožděné ve většině oblastí

25 B ATOLECÍ A PŘEDŠKOLNÍ VĚK  Stanford-Binetův test některé položky mnohdy nelze administrovat a jiné jen nestandardně (omezená hybnost rukou). Interpretace se opírá o verbální či obrázkové položky. Doporučují se i obrázkové slovníky  Peabody Picture Vocabulary Test (PPVT-III, 1997): Dunn. 175 kartiček, každá 4 obrázky. Administrátor řekne slovo a dítě ukáže obrázek, který ho nejlépe vystihuje. 2,5-18let.  Columbia Mental Maturity Scale (CMMS,1972): Burgemeister, Blum, Lorge. Součástí jeobrázkový klasifikační test. Dítě má vždy ukázat obrázek odlišný od ostatních, 92 položek + karty s obrázky. Zastaralé normy.  Vinelandská škála sociální zralosti: pro zhodnocení dosaženého stupně socializačního rozvoje. Děti zpravidla opožděné.

26 P OHYBOVĚ POSTIŽENÉ DÍTĚ ŠKOLNÍHO VĚKU  Kernův-Jiráskův test – použití závisí na zachování jemné motoriky  Wechslerův inteligenční test pro děti – je-li dítě alespoň šestileté, bez podezření na mentální retardaci nebo zanedbanost. Děti mají typický profil.  Vyšetření osobnosti – rozhovor, možno doplnit škálou. Eysenckovy dotazníky, CMAS, ŠAD (úzkost), SPAS (školní úspěšnost), PAQ (sebehodnocení). Někdy projektivní metody, kresebné techniky se nehodí.

27 P OHYBOVĚ POSTIŽENÝ DOSPÍVAJÍCÍ  Profesní poradenství  nabídka je omezená, výběr je snazší v případě vyššího intelektu. Wechslerův test inteligence, Váňův inteligenční test, u SŠ i Amthauerův IST. Vhodnější jsou testové baterie. pro orientační vyšetření inteligence stačí Ravenův test  pro vyšetření osobnosti je vhodný Eysenckův dotazník a další dotazníky a škály ______________________________________________________________________ ZDROJE: Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících (s ). Praha: Portál.

28 P SYCHOSOMATICKÉ PORUCHY U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH

29 P SYCHOSOMATICKÉ PORUCHY  Tělesná onemocnění, v jejichž rozvoji či udržování hraje rozhodující roli interakce organických (dispozice, imunita, alergie..) a psychosociálních (osobnost, stres…) faktorů  F54: Psychologické a behaviorální faktory‚ spojené s chorobami nebo poruchami‚ zařazenými jinde. (Např: Astma F54 a J45)  Poruchy imunity, astma bronchiale, bolesti hlavy a břicha, chronická únava, enuréza, enkopréza …

30 D IAGNOSTIKA  Vždy spolupráce se somatickým lékařem (pediatr, neurolog …)  Důležité navázání vztahu s rodiči a vysvětlení psychosomatické problematiky  Zjišťujeme Osobnost dítěte o emoční charakteristiky o způsob zvládání a projevů emocí o zvládání aktuálních vývojových úkolů o přítomnost intrapsychických konfliktů

31  Podíl učení na vzniku/ udržování nemoci příležitost k učení nápodobou o (nemoc příbuzného) možné sekundární zisky o (reakce rodičů na nemoc) podmiňování o (symptomy navázány na urč. situaci)

32  Rodinný systém strukturální charakteristiky rodiny vzájemné interakce a komunikace zvládání rodinných krizí míra stresu v rodině  Míra stresu v okolí a jiná zátěž - např. škola  Dostupnost sociální opory - vztahy s rodiči, vrstevníky

33 D IAGNOSTICKÉ METODY  rozhovor S rodiči i dítětem Popis symptomů, jejich povaha, frekvence, intenzita, první výskyt, doba trvání, případné změny, případná časová souvislost s některými událostmi,  vedení záznamu obtíží (mívají sklon k přeceňování intenzity i frekvence obtíží)  pojetí nemoci u dítěte a postoj k ní (krom rozhovoru kresba, modelování, hra…)

34 D ALŠÍ DŮLEŽITÉ OTÁZKY  Jak dítě obtíže prožívá a komunikuje?  Co mu pomáhá?  Jak na nemoc reagují rodiče?  Co se změnilo od počátku nemoci?  Změnilo se nějak chování dítěte?  Jak moc nemoc dítě omezuje v běžných aktivitách?  Co si o příčinách nemoci myslí rodiče?

35  Projektivní techniky pro diagnostiku osobnostních a emočních charakteristik dítěte vhodnější než sebeposuzovací škály děti s psychosomatickou poruchou často potlačují negativní prožitky a nedokáží adekvátně popsat své pocity kresba rodiny, začarované rodiny ROR  VOCP - Overprotection in Parents of physically Vulnerable Children dotazník pro hodnocení hyperprotektivity rodičů

36 D IFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA  Vyloučení jiné psychické poruchy především: Úzkostných poruch Posttraumatických stresových poruch Dětské deprese  Rozlišení poruch somatických/psychosomatických/psychogenních psychogenní porucha: jednoznačný vztah mezi symptomy a konfliktem či problémem, symptomy nerespektují zákl. anatomické zákonitosti, mají symbolický význam

37  Hypochondrie: dominuje strach z nemoci, pacient nechce léčbu, ale vyšetření a ujištění, že je zdráv  Somatizační porucha: chronický problém (více než 2roky)  Simulace/ agravace: obtíže obvykle odstoupí před návštěvou lékaře  Předstíraná porucha: motivem bývá potřeba pozornosti, spojena se sebepoškozováním, dítě se své nemoci „nechce vzdát“ a je ochotné podstoupit i bolestivá vyšetření ________________________________________________________ ZDROJE: Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících (s ). Praha: Portál.

38 N EUROTICKÉ A EMOČNÍ PORUCHY

39 Ú ZKOSTNÉ PORUCHY U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH  Nadměrná úzkostná porucha  Generalizovaná úzkostná porucha  Fobická úzkostná porucha v dětství  Separační úzkost  Sociální úzkostná porucha  Sociální fobie  Obsedantně kompulzivní porucha  Disociativní (konverzní) porucha  Somatizační porucha  Neurastenie  Poruchy přizpůsobení

40 D IAGNOSTIKA DĚTÍ S ÚZKOSTNÝMI PORUCHAMI  Diagnosticky významná data se hledají v chování, prožívání i fyziologických projevech  Rozhovor: děti jsou inhibované, přehnaně konformní, nemluvné, málo spontánní, nesdílné s vnitřními pocity (nechtějí, nebo neumí vyjadřovat)  Pozorování: napjaté držení těla a neklid  Informace od rodičů: behaviorální projevy dítěte, ne popis jeho vnitřního stavu  Děti se rodičům často nesvěřují

41 Z ACHYCENÍ ZDRAVOTNÍCH OBTÍŽÍ  somatické obtíže jako palpitace, nevolnost, zvracení, závratě, hučení v uších, bolest na hrudníku, hyperventilační syndrom, parestezie, poruchy srdečního rytmu, bolesti hlavy (spojené s hyperventilací)  nadměrná úzkost, generalizovaná úzkostná porucha – všechny uvedené příznaky  sociální fobie – nejvíce somatických příznaků, zkoušková úzkost – častější palpitace (ne častější bolesti hlavy ani břicha oproti ostatním dětem)

42 Š KÁLY A DOTAZNÍKY  Posuzovací škály a inventáře pro rodiče The Child Behavior Checklist (CBCL) The Toddler Behavior Checklist (TBC)  Jednotlivé škály komplexnějších osobnostních dotazníků Cattelův osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ) - faktory úzkostná sebenejistota – sebedůvěra nebo úzkostnost – vyrovnanost

43  Sebeposuzovací dotazníky: Škála manifestní úzkosti pro děti (CMAS) Dotazník pro měření úzkosti u dětí (STAIC) Škála klasické sociálně situační anxiety a trémy (KSAT) – forma A pro děti a mládež The Fear Survey Schedule (FSS) Social Avoidance Distress (SAD) Fear of Negative Evaluation (FNE) Škála měření úzkosti a úzkostnosti (ŠAD)

44 Interpretace dotazníků:  Malé děti nemají schopnost introspekce  Nedokáží rozlišit aktuální stav od obvyklého způsobu prožívání  Úzkostné děti mají menší emoční kompetenci, hůře reflektují své pocity než ostatní děti  Starší mohou zkreslovat úmyslně

45 P ROJEKTIVNÍ METODY  Úzkost se v projekci vždy projeví, někdy se odhalí i příčiny – to je klíčové pro diagnostiku  Produkce chudší, blokovaná úzkostí, nejistota  častá úzkostná témata, vyjádření zvýšené potřeby bezpečí a ochrany  Kresba: slabé, přerušované linie  ROR, Asociační exp.: šokové fenomény

46 D IFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA  Mladší děti: úzkostný neklid x LMD  Předškolní věk: úzkost + hyperaktivita x ADHD Anamnéza - úzkostné děti: o rovnoměrnější motorický i kognitivní vývoj o nadměrné reakce na separace a stres o narušení koncentrace spojeno s určitou situací, v bezpečí se dokáží soustředit o produkce v projektivních metodách obsahově chudší v obou případech – u ADHD však chaotická a impulzivní ____________________________________________________ ZDROJE: Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících (s ). Praha: Portál.

47 D EPRESE U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH

48  klinický obraz se liší v závislosti na vývojovém období  často nediagnostikována (dítě není schopno přesně své pocity reflektovat a sdělovat)  výrazná emoční a behaviorální změna  kritéria: porucha nálady, není takový útlum jako u dospělých; poruchy jídla a spánku, apatie; ztráta zájmu, radosti, motivace, snaživosti; regresní projevy  prevalence: prepubertální děti 1-2 % (ev. až 6 %) dospívající 5-10 %, ale i %

49 K LINICKÝ OBRAZ DEPRESE  nejmenší děti – reakce na separaci od matky  batolecí věk – poruchy jídla/ spánku, ztráta zájmu o hru,…  předškolní věk – somatické stížnosti, izolace, denní snění, první pokusy o suicidia, sebepoškozování  mladší šk. věk – ↓ sebehodnocení, aspirace, pocity studu, zhoršení ve škole, šaškování, hyperaktivita; často spojeno se SPUCH (až u 60 % dětí)  dospívání – nedbají o jídlo/ osobní hygienu, izolace, únava, sebehodnocení, somatizace, ↓ energie  adolescent: drogy, alkohol, malý zájem o sex, vysoké riziko suicidia

50 D VA ZÁKLADNÍ DEPRESIVNÍ SYNDROMY  1) kognitivní deprese: projevuje se tzv. kognitivní triádou (negativní pohled na sebe, na situaci a na budoucnost)

51 D VA ZÁKLADNÍ DEPRESIVNÍ SYNDROMY  2) endogenní (inhibiční) deprese: útlum, depresivní nálada, anhedonie

52 D IAGNOSTIKA DEPRESE U DĚTÍ  obtížnější než diagnostika stejných poruch u dospělých – klinický obraz méně vyhraněný  děti většinou přiváděny z popudu rodičů (ti jsou znepokojeni rušivým chováním)  spolehlivější jsou výpovědi od vrstevníků (než rodičů) – lépe se shodují se sebeposouzením dítěte samotného

53 K OVACSOVÉ ŠKÁLA - C HILDREN ' S D EPRESSION I NVENTORY  1982, inspirovaný Beckovou škálou deprese pro dospělé; pro děti 8-17 let; pro klinické použití  27 položek reflektujících vážnost deprese – subjekt odpovídá ve 3 stupních intenzity  cíl: pokrýt všechny ukazatele směřující k diagnóze všech depresivních symptomů u dětí

54 PAG – ŠKÁLA SEBEHODNOCENÍ DÍTĚTE  součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky z roku 1971  nezávislá metoda sebereflexe dítěte; od 10 do 15 let  dítě vyjadřuje míru souhlasu/ nesouhlasu s tvrzením na 4bodové škále (vždy, někdy, málokdy, téměř nikdy)  42 položek, 7 subškál:

55 D ALŠÍ DIAGNOSTIKA  běžné dotazníkové metody použitelné až u dětí starších  + úpravy dotazníkových metod (doplněné obrázky)  projektivní metody – témata: selhání, znehodnocení, izolace, katastrofy, smrt, nemoc apod. kresby (bez barev, obsahově chudé, nejisté tahy, levý dolní roh) TAT (negativní vyznívání vytvářených příběhů) ROR (snížený počet odpovědí a více odpovědí defektových)  rozhovor – s rodiči/ dítětem; ptáme se na obvyklou náladu, na změnu nálad; otázka rodinné anamnézy  WISC – intelektový vývoj - drobné neuropsych. dysfunkce: poruchy pozornosti (↓výkon v subtestech Opakování čísel, Kódování) ↓ psychomotorické tempo (selhávání v subtestu Kostky)

56 D ŮLEŽITÉ INFORMACE  u dětí s depresí bývá na CT zachycován abnormní nález léze v pravé hemisféře (vnímání emocí)  určující je správná a včasná diagnostika a zahájení terapie (rozhodující pro další vývoj dítěte  opakované depresivní ataky = zpomalení sociálního vyzrávání dítěte  komorbidita deprese u dětí až v polovině případů (v prepubertálním věku až 90 %) s poruchami chování, hyperaktivitou, poruchami osobnosti čistá deprese asi v 15 % případů – důležité diagnostikovat obě poruchy

57 B IPOLÁRNÍ PORUCHA U DĚTÍ ( MANIODEPRESIVNÍ PORUCHA )  emoční instabilita; první projevy již v předškolním věku; zpočátku může být pouze deprese  známkou mánie jsou stavy omnipotence + období extrémní aktivity s výkyvy nálad  lehčí manické stavy bývají rodinou tolerovány, protože dítě je zjevně veselé a šťastné  diagnostická kritéria: euforie, dráždivost nebo agitovanost, hyperaktivita a intruzivita, zrychlený tok řeči, myšlenkový trysk, grandiozita, poruchy spánku, roztěkanost ________________________________________________________ ZDROJE: Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících (s ). Praha: Portál.

58 D ĚKUJEME ZA POZORNOST. ZDROJE: Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2004). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál. Praško, J. (2005). Úzkostné poruchy – klasifikace, diagnostika a léčba. Praha: Portál.


Stáhnout ppt "S MYSLOVĚ A POHYBOVĚ POSTIŽENÉ DĚTI PSYCHOSOMATICKÉ PORUCHY NEUROTICKÉ A EMOČNÍ PORUCHY Lucie Bajnarová, Eva Králíková, Tereza Maradová, Lucie Necidová,"

Podobné prezentace


Reklamy Google