Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Civilní proces JUDr. Ing. Jiří Klavík Ing. Jiří Klavík

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Civilní proces JUDr. Ing. Jiří Klavík Ing. Jiří Klavík"— Transkript prezentace:

1 Civilní proces JUDr. Ing. Jiří Klavík Ing. Jiří Klavík

2 Civilní proces 1. Organizace a struktura soudnictví

3 Dělba moci ve státě Montesquieu: O duchu zákonů (1748) požadoval dělbu moci záruku svobody rozlišoval tři moci ve státě: –moc zákonodárnou – dvoukomorový parlament, –moc výkonnou – panovník, –moc soudní – soudci voleni lidem na určitou dobu stanovenou zákonem

4 Dělba moci - pokračování Koncepce dělby moci byla poprvé použita v Ústavě USA (1781). V moderním státě existuje složitější dělba moci: –horizontální členění – v ČR moc zákonodárná (Poslanecká sněmovna, Senát), výkonná (prezident republiky, vláda, státní zastupitelství), soudní (Ústavní soud, obecné soudy) a další (ČNB, NKÚ, Veřejný ochránce práv), –vertikální členění – v ČR decentralizace (samospráva územní, profesní) a orgány EU (část kompetencí ČR přenesena na orgány EU)

5 Nezávislost a nestrannost soudů V souvislosti se soudní mocí se uplatňuje: –zásada nezávislosti – důsledek a projev teorie dělby moci (soudní moc je nezávislá na jakékoliv další moci). –zásada nestrannosti – případ může být rozhodován soudcem, který není zúčastněn na věci (vyloučení soudce z řízení - ze zákona nebo na návrh účastníka řízení, a to z důvodů možné podjatosti).

6 Pojem soudnictví V moderním státě je soudnictví funkcí státu (stát na sebe přebírá funkce ochrany a vylučuje, aby tuto roli plnil někdo jiný nebo dokonce strana sporu). Platí, že nikdo nemůže být sobě soudcem. Zákon připouští výjimky z uvedené zásady: –svépomoc – jde donucení vlastními silami, pokud zásah do práva trvá nebo bezprostředně hrozí, a to při zachování přiměřenosti (nutná obrana, krajní nouze), –rozhodčí řízení – v majetkových věcech se soukromé osoby mohou písemně dohodnout, že jejich spor bude rozhodovat rozhodčí soud nebo rozhodce.

7 Druhy soudnictví v ČR Soudní pravomoc tvoří: –civilněprávní (občanskoprávní) – rozhodování sporů o právo mezi právními subjekty, –trestněprávní – rozhodování o vině a o trestu za trestné činy, –správněprávní – přezkoumání rozhodnutí vydaných správními orgány ve správním řízení, –ústavněprávní – rozhodování o ústavnosti zákonů a jiných právních předpisů, popř. individuálních právních aktů na základě ústavní stížnosti.

8 Organizační struktura soudů v ČR Ústava ČR člení soudní moc: –Ústavní soud, –soudy („obecné“ soudy). Soustava „obecných“ soudů: –Nejvyšší soud (vrcholným soudním orgánem s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud), –Nejvyšší správní soud (tzv. správní soudnictví), –vrchní soudy (v Praze a v Olomouci), –krajské soudy, –okresní soudy.

9 Civilní proces 2. Základní principy civilního soudnictví

10 Ústavní základy soudnictví Čl. 90 Ústavy ČR: –soudy poskytují zákonem stanoveným způsobem ochranu právům (zejména v občanském soudním řízení = civilním řízení), –rozhodují o vině a trestu za trestné činy (v trestním řízení). Čl. 95 Ústavy ČR: –soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu.

11 Mezinárodní základy soudnictví Zvláštní význam po soudnictví mají mezinárodní smlouvy o lidských právech, zejména Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 ve znění pozdějších protokolů (tzv. Evropská úmluva). Evropská úmluva vedle garantovaných lidských práv vytváří Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „Soud“). Rozhodnutí Soudu nelze považovat za precedentně závazná. Je však nutné přihlížet k judikatuře Soudu (jinak hrozí, že bude proti ČR podána stížnost k Soudu). Vedle toho je nutné přihlížet také k dalším závazkům, které vyplývají pro ČR z mezinárodního práva.

12 Právo na spravedlivý proces –zajišťuje oběma stranám stejné šance (tzv. rovnost zbraní), –vyjadřuje rovnost účastníků soudního řízení jako výraz obecné ústavní zásady rovnosti před zákonem (čl. 1 Listiny základních práv a svobod). Právo na spravedlivý proces se realizuje v řízení před nezávislým a nestranným soudem zřízeným na základě zákona.

13 Princip zákonného soudce Čl. 38 Listiny základních práv a svobod: –právo na zákonného soudce, –příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Zákon stanoví pravomoc a příslušnost soudů U každého soudu je předem stanoven pořádek práce, podle kterého jsou jednotlivé případy přidělovány soudcům. V o.s.ř. rozhoduje buď jediný soudce (samosoudce), nebo sbor soudců (senát). U soudu I. stupně zpravidla rozhoduje samosoudce. O odvolání rozhodují tříčlenné senáty.

14 Princip rovnosti účastníků Princip rovnosti účastníků řízení znamená rovné postavení obou stran při aplikaci právních norem soudem. Zákon v soudním řízení vyrovnává faktickou nerovnost stran uplatněním tzv. podpůrných práv (ustanovení opatrovníka, bezplatného zástupce, tlumočníka, osvobození od soudních poplatků apod.

15 Princip veřejnosti,ústnosti a přímosti Princip veřejnosti – možnost přítomnosti neurčitého počtu osob v místnosti, kde soudní jednání probíhá. Princip ústnosti – soud je povinen přihlédnout k ústním projevům stran. Princip přímosti – soud musí použít především takové důkazní prostředky, které umožňují co nejbezpečnější poznání všech sporných skutečností.

16 Dispoziční zásada Zásada dispoziční – možnost procesní stran disponovat řízením a disponovat předmětem řízení. O tom, zda dojde k soudnímu řízení a co bude jeho předmětem, rozhodují sporné strany. Opakem zásady dispoziční je princip oficiality, kdy z důvodu zájmu veřejnosti může soud zahájit řízení a vymezit předmět řízení i bez návrhu účastníka řízení (i proti jeho vůli).

17 Princip materiální a formální pravdy Princip materiální pravdy – vyjadřuje vysokou hodnotu pravdivosti a spravedlnosti při zjišťování skutkového stavu. Princip formální pravdy – uplatňuje se v zákonem stanovených případech (např. neunese-li účastní řízení důkazní břemeno k prokázání svého tvrzení).

18 Princip projednávací Princip projednávací – procesní strany nesou výlučnou odpovědnost za shromáždění skutkového materiálu (v řízení sporném). Soud je oprávněn založit své rozhodnutí pouze na skutečnostech, které předložily procesní strany. Opakem je princip vyšetřovací – soud je povinen z úřední povinnosti zjistit skutkový stav nezávisle na procesních stranách (v řízení nesporném).

19 Prameny civilního řízení Základním pramenem civilního řízení je zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Mezi další prameny civilního řízení patří: –zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, –zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, –zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

20 Civilní proces 3. Druhy civilního procesu

21 Pravomoc soudů Pravomoc soudů – souhrn oprávnění a povinností, které zákon přiznává soudům k výkonu jejich činnosti. Do soudní pravomoci náleží výkon soudnictví zejména ve věcech občanskoprávních (civilních) a trestních.

22 Občanskoprávní pravomoc soudů V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují věci, které vyplývají: –z občanskoprávních vztahů, –z pracovních vztahů, –z rodinných vztahů, –z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jiné věci soudy v občanském soudním řízení projednávají, jen stanoví-li to zákon.

23 Sporné a nesporné řízení Civilní proces se rozlišuje: –řízení sporné, –řízení nesporné. Sporné řízení – v jeho rámci dochází ke sporu o právo mezi procesními stranami, které mají roli vzájemných odpůrců, protože mají protikladný zájem na výsledku sporu (v první až čtvrté hlavě části třetí o.s.ř.). Nesporné řízení – dochází k úpravě právních poměrů jednoho nebo více účastníků, kteří nemají postavení vzájemných odpůrců (v páté hlavě části třetí o.s.ř.).

24 Druhy nesporných řízení Při nesporném řízení nejde o řešení sporu, ale o úpravu poměrů účastníků soudem. V nesporném řízení se uplatňují zásady: oficiality a vyšetřovací. Je zde vyloučena možnost uzavřít soudní smír. Mezi nesporná řízení patří např. –řízení o dědictví, –řízení ve věcech péče o nezletilé, –řízení o osvojení, –řízení opatrovnické, –řízení o prohlášení za mrtvého, –řízení ve věcech obchodního rejstříku, –řízení o soudní prodej zástavy.

25 Nalézací a vykonávací řízení Civilní řízení se též člení: –nalézací řízení, –vykonávací řízení. Nalézací řízení – soud projednává a rozhoduje –spory (ve sporném řízení), –jiné právní věci (v nesporném řízení). Vykonávací řízení – nucená realizace práva, pokud ve stanovené lhůtě nedošlo k dobrovolnému splnění rozhodnutí, které bylo učiněno v nalézacím nebo jiném řízení (viz exekuční tituly).

26 Insolvenční řízení Insolvenční řízení představuje zvláštní civilní řízení. Jde o řešení majetkových vztahů dlužníka, který je v úpadku, vůči jeho věřitelům. Úpadek má dvě formy: –platební neschopnost – dlužník má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen splnit, –předlužení (pouze u podnikatelů) – dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Formy insolvenčního řízení: –konkurs, –reorganizace, –oddlužení.

27 Rozhodčí řízení Alternativní řešení sporů soukromoprávní povahy mimo sféru státních soudů. Rozhodčí řízení je prováděno před zvláštními subjekty: –rozhodci, –stálé rozhodčí soudy. Předpoklady rozhodčího řízení: –uzavření rozhodčí smlouvy (písemně), –soukromoprávní věci majetkové povahy. Rozhodcem může být občan ČR (popř. i cizinec), který je zletilý a způsobilý k právním úkonům. Rozhodnutí rozhodčího orgánu (rozhodčí nález) patří mezi tzv. exekuční tituly (viz dále).

28 Civilní proces 4. Základní pojmy a instituty civilního procesu

29 Subjekty civilního řízení Subjekty civilního řízení: –soud, –účastníci (fyzické osoby, právnické osoby nebo stát), –státní zastupitelství (§ 35 o.s.ř.), –Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (§ 35a o.s.ř.), –osoby zúčastněné na řízení (svědci, znalci, tlumočníci, zapisovatelé).

30 Účastníci sporného a nesporného řízení Účastníci řízení (procesní strany) patří mezi subjekty civilního řízení. V řízení si jsou rovni. Mají řadu práv a povinností, které realizují především prostřednictvím procesních úkonů (žaloba, změna žaloby, zpětvzetí žaloby, uzavření smíru, uznání nároku, podání odvolání). Účastníci sporného řízení: žalobce a žalovaný (§ 90 o.s.ř.). Účastníci nesporného řízení: –navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 94 odst. 1 o.s.ř.), –Navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje (§ 94 odst. 2 o.s.ř.).

31 Osoby zúčastněné na řízení Osoby zúčastněné na řízení nemohou prostřednictvím procesních úkonů nemohou ovlivňovat průběh řízení. Mezi osoby zúčastněné na řízení patří svědci, znalci, tlumočníci a zapisovatelé, pokud se účastní určité části soudního řízení. V průběhu řízení plní pouze zákonem stanovené povinnosti. Zákon jim však přiznává i určitá práva (svědek má právo na svědečné, znalec má právo na znalečné, tlumočník má právo na tlumočné.

32 Žaloba Podání žaloby – jeden ze způsobů zahájení soudního řízení. Jde o procení úkon žalobce, který žalobou uplatňuje u soudu ochranu svého subjektivního práva. Žalobou lze zahájit pouze sporné řízení. Podání, kterým se zahajuje nesporné řízení, se označuje jako „návrh“.

33 Druhy žalob V § 80 o.s.ř. jsou uvedeny příkladmo nároky žalobce: –o osobním stavu (žaloby statusové) – směřují k autoritativní úpravě osobního stavu občana (např. žaloba o rozvod), –o splnění povinnosti (žaloby na plnění) – někdo má něco dát, něco konat, něčeho se zdržet, něco strpět, přičemž povinnost může vyplývat zejména ze smlouvy, z porušení povinnosti (z odpovědnosti), z rozhodnutí jiného orgánu nebo ze zákona (např. žaloba o zaplacení), –o určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není (žaloby určovací) za podmínky, že je na takovém výroku naléhavý právní zájem (např. žaloba o určení vlastnického práva k věci). Existují další žaloby (např. vlastnické žaloby).

34 Náležitosti žaloby Náležitosti žaloby: –označení soudu, kterému je žaloba adresována, –označení účastníků řízení – jméno, příjmení a bydliště, rodné číslo, popř. datum narození (u fyzických osob, u podnikajících fyzických osob též identifikační číslo a místo podnikání) název, identifikační číslo a sídlo (u právnických osob) a organizační složku státu (je-li účastníkem stát), –označení věci, které se žaloba týká, –vylíčení rozhodujících skutečností, –označení důkazů, kterých se žalobce dovolává, –označení toho, čeho se žalobce domáhá (tzv. petit), –podpis žalobce a datum vyhotovení žaloby.

35 Podání žaloby Žalobu lze podat písemně (buď do podatelny soudu nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Žalobu je nutné soudu doručit v tolika vyhotoveních, aby jeden výtisk byl založen v soudním spisu a ostatní soud doručil každému účastníku řízení. Vedle toho lze žalobu podat v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, telegraficky nebo telefaxem. Není-li podání učiněno písemně, je nutné do tří dnů doplnit písemným podáním. Je-li podání žaloby učiněno v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým popisem, nevyžaduje se doplnění podání předložením písemného vyhotovení.

36 Dokazování Dokazování – hlavní činnost soudu v nalézacím řízení. Zákon stanoví dvě základní povinnosti účastníkům řízení: –povinnost tvrzení – povinnost pravdivě a úplně vylíčit všechny potřebné skutečnosti, –povinnost důkazní – na podporu svých tvrzení označit důkazy Sporné řízení – ovládáno zásadou projednávací, proto mají uvedené povinnosti a jsou zcela odpovědni za zjištění skutkového stavu. Nesporné řízení – ovládáno zásadou vyšetřovací. Účastníci nejsou zbaveni uvedených povinností, ale soud je povinen provést i jiné důkazy. Účastníci tak nenesou odpovědnost za zjištění skutkového stavu.

37 Důkazní prostředky Jako důkazní prostředky lze použít všechny prostředky, kterými lze zjistit skutkový stav věci. Ust. § 125 o.s.ř. stanoví pouze příkladmý výčet: –výslech svědků, –znalecký posudek, –zprávy a vyjádření orgánů, právnických a fyzických osob, –notářské nebo exekutorské zápisy, –ohledání, –výslech svědků. Lze použít i jiné důkazní prostředky (např. fotografie, audiozáznamy, videozáznamy).

38 Zásada volného hodnocení důkazů Ust. 132 o.s.ř.: důkazy hodnotí soud podle své úvazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Zákon neukládá soudci jako důkazní sílu má přiznat jednotlivým důkazům. Při hodnocení důkazů musí soudce postupovat spravedlivě (soudci slibují, že budou rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě).

39 Rozhodnutí soudu Rozhodnutí soudu: –ve věci samé (meritorní) – soud rozhoduje rozsudkem s výjimkou věcí, které stanoví zákon a ve kterých rozhoduje usnesením, –procesní povahy (nemeritorní) – soud rozhoduje usnesením. Další členění rozhodnutí soudu: –konstitutivní – zakládají, mění nebo ruší právní vztah, –deklaratorní – autoritativně stanovují existenci právního vztahu.

40 Formy rozhodnutí soudu Zákon rozlišuje tři formy rozhodnutí soudu: –rozsudek – soud rozhoduje o věci samé s výjimkou případů, kdy o věci samé soud rozhoduje usnesením, –usnesení – ve všech případech, kdy podle zákona nemá být rozhodováno jinými formami, –platební rozkaz, směnečný (šekový) platební rozkaz, elektronický platební rozkaz, evropský platební rozkaz – ve věci samé ve zkráceném řízení.

41 Právní moc a vykonatelnost Právní moc rozhodnutí –nezměnitelnost – rozsudek byl doručen a nelze jej napadnout řádným opravným prostředkem (odvoláním), –závaznost – rozsudek brání tomu, aby se o věci mohlo znovu jednat a rozhodnout (res iudicata). Vykonatelnost rozhodnutí – účastníka lze donutit ke splnění povinností, které jsou v rozsudku stanoveny, a to i proti jeho vůli.

42 Náklady řízení Ust. § 137 o.s.ř. vymezuje náklady řízení: –hotové výdaje účastníků řízení, –soudní poplatek, –ušlý výdělek, –náklady důkazů, –odměna notáře, –znalečné a tlumočné, –odměna za zastoupení advokátem. V průběhu soudního řízení si každý účastník hradí svoje náklady řízení (zásada zájmová).

43 Náhrada nákladů řízení O náhradě nákladů řízení soud rozhoduje v rozhodnutí, kterým řízení končí. V řízení sporném – účastník, který měl ve věci plný úspěch, má vůči protistraně nárok na náhradu nákladů řízení (zásada úspěšnosti). V řízení nesporném – účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku (zásada zájmová).

44 Civilní proces 5. Sporné nalézací řízení v prvním stupni

45 Příslušnost soudu Příslušnost – vymezení okruhu působnosti mezi soudy navzájem. Zákon rozlišuje trojí příslušnost: –věcná – určuje druh soudů (okresní, krajský apod.), který má rozhodnout v I. stupni, –funkční – určuje působnost mezi soudy různého druhu při pojednávání věci po sobě, –místní – určuje působnost mezi jednotlivými soudy stejného druhu (který věcně příslušný soud má věc rozhodnout).

46 Podmínky řízení Předpoklady, za který může soud rozhodnout ve věci samé. Zákon rozlišuje čtyři základní podmínky řízení: –podmínky na straně soudu – pravomoc a příslušnost soudu, –podmínky na straně účastníků řízení – způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, plná moc pro zástupce, –věcné podmínky – žaloba ve sporném řízení (návrh na zahájení řízení, popř. usnesení soudu o zahájení řízení v nesporném řízení), zaplacení soudního poplatku, –negativní podmínky – překážka zahájeného řízení (litispendence) a překážka věci pravomocně rozhodnuté (res iudicatae).

47 Dispozice se žalobou Změna žaloby – žalobce může v průběhu řízení měnit žalobu pouze se souhlasem soudu (změna = žalobce požaduje více, jiné plnění, na základě jinak vylíčeného skutkového stavu apod.). Zpětvzetí žaloby – žalobce může vzít žalobu zpět kdykoliv v průběhu řízení. Soud pak řízení zastaví. Vzájemná žaloba – žalovaný uplatňuje svůj nárok vůči žalobci v řízení o nároku žalobce vůči žalovanému. Dohoda o smíru – viz smír.

48 Předběžné opatření Předběžné opatření – zajišťuje ohrožené nebo porušené práv (placení výživného v nezbytné míře, poskytnutí alespoň části pracovní odměny apod.). Soud předběžné opatření nařídí na návrh (návrh není třeba pro řízení, které lze zahájit i bez návrhu). S podáním návrhu je nutné zaplatit tzv. jistotu Kč (v obchodních vztazích Kč) k zajištění náhrady škody. O návrhu je soud povinen rozhodnout bezodkladně, nejpozději do 7 dnů od jeho podání (při nebezpečí z prodlení ihned). Usnesení o předběžném opatření je vykonatelné vyhlášením nebo doručením usnesení.

49 Příprava jednání Po zahájení řízení soud postupuje bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. V rámci přípravy jednání předseda senátu zkoumá splnění procesních podmínek a dbá o odstranění odstranitelných nedostatků. Zpravidla soud –vyzve žalovaného, aby se písemně vyjádřil, –pokusí se o smírné vyřešení věci, –zajistí, aby bylo možné při prvním jednání provést účastníky navržené důkazy.

50 Přípravné jednání Ust. § 114c o.s.ř.: není-li možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání nebo nemůže-li být jednání připraveno výše uvedeným způsobem, soud nařídí a provede přípravné jednání: –soud vyzve účastníky, aby do protokolu doplnili svá potřebná tvrzení o skutkovém stavu a návrhy na provedení důkazů, –účastníci mají uvedené povinnosti splnit do skončení přípravného jednání (z důležitých důvodů jim soud poskytne na žádost lhůtu nejvýše 30 dnů), –ke skutečnostem uvedeným a k důkazům označeným po skončení přípravného jednání (resp. po uplynutí 30 dnů) soud přihlédne pouze v zákoně stanovených případech, –uvedený postup se neuplatní v řízení nesporném.

51 Smír Smír může být uzavřen: –před zahájením soudního řízení – 67 a násl. o.s.ř. –v průběhu soudního řízení (soud má povinnost pokusit se o smír mezi účastníky) - § 99 o.s.ř. Podmínkou uzavření smíru: připouští-li to povaha věci (smír nelze uzavřít např. v nesporném řízení). Pokud soud smír schválí, má schválený smír účinky pravomocného rozsudku. Na základě usnesení, kterým byl schválen smír, lze vést výkon rozhodnutí.

52 Řízení s jednáním a bez jednání V řízení sporném: –řízení s jednáním – je pravidlem, –řízení bez jednání – výjimečně v případech zkráceného řízení (viz dále) nebo pokud lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se vzdali práva na účasti na projednání věci (§ 115a o.s.ř.). V řízení nesporném: –řízení s jednáním – se nařídí, vyžaduje-li to projednávaná věc (není-li možné rozhodnout na základě listinných důkazů, které účastníci předložili nebo které si soud opatřil vlastní činností), –řízení bez jednání – je pravidlem.

53 Jednání Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 10 dnů předem. Jednání by mělo být připravené tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání (§ 114a odst. 1 o.s.ř.). Z důležitých důvodů, které musí být účastníkům sděleny, může být jednání odročeno. Obecně je jednání veřejné. Veřejnost může být vyloučena z důvodu např. ohrožení tajnosti utajovaných informací, z důležitého zájmu účastníků nebo z důvodu mravnosti.

54 Průběh ústního jednání Průběh ústního jednání: –po zahájení jednání soud (předseda senátu) vyzve žalobce, aby přednesl žalobu. Následně vyzve žalovaného, aby se vyjádřil ve věci, –soud provede dokazování, –po skončení dokazování soud vyzve účastníky k tzv. závěrečným návrhům, kdy se nejprve žalobce a následně žalovaný vyjádří k provedenému soudnímu řízení (ke skutkovému stavu a k právnímu posouzení věci) a navrhnou, jak má soud ve věci rozhodnout (včetně náhrady nákladů řízení), –soud učiní rozhodnutí ve věci.

55 Zkrácená řízení Zkrácené řízení může mít formu rozkazního řízení: –domáhá-li se žalobce žalobou zaplacení peněžité částky, soud může vydat platební rozkaz, –podá-li žalobce návrh na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem a nepřevyšuje-li peněžité plnění 1 mil. Kč, soud může vydat elektronický platební rozkaz, Zkrácené řízení může mít také formu směnečného (šekového) řízení: –předloží-li žalobce k žalobě prvopis směnky (šeku), vydá soud směnečný (šekový) platební rozkaz.

56 Rozhodnutí soudu v I. stupni Ve věci samé soud v I. stupni rozhoduje zpravidla rozsudkem (vyhlášen vždy veřejně). Místo rozsudku může soud ve věci vydat: –rozsudek pro uznání – uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok v žalobě nebo nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě k žalobě, –rozsudek pro zmeškání (kontumační rozsudek) – nedostaví-li se žalovaný bez důvodné a včasné omluvy k prvnímu jednání, které bylo ve věci nařízeno, –usnesení – stanoví-li tak zákon (např. schválení smíru), –platební rozkaz, elektronický platební rozkaz, směnečný (šekový) platební rozkaz – ve zkráceném řízení.

57 Druhy rozsudků Podle charakteru soudního řízení: –rozsudek o osobním stavu, –rozsudek na plnění, –rozsudek určovací. Podle právních účinků: –rozsudek konstitutivní, –rozsudek deklaratorní. Podle obsahu rozsudku: –rozsudek konečný, –rozsudek mezitimní, –rozsudek částečný.

58 Písemné vyhotovení rozsudku Písemné vyhotovení rozsudku: –preambule „Jménem republiky“, –záhlaví – označen soud (jména soudců), účastníci řízení a projednávaná věc, –výrok – stručná, jasná a určitá formulace řešení věci, včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, –odůvodnění – po stránce skutkové i právní, –poučení – o možnosti odvolání a výkonu rozhodnutí, –závěr – podpis předsedy senátu, datum, kulaté razítko soudu se státním znakem. Písemné vyhotovení rozsudku musí být doručeno účastníkům do vlastních rukou.

59 Civilní proces 6. Opravné prostředky

60 Opravné prostředky řádné a mimořádné Úkolem soudu je vydal spravedlivé rozhodnutí, které je v souladu jak s hmotným právem, tak s procesním právem. Protože nelze vyloučit, že při rozhodovací činnosti se soud dopustí pochybení, zákon stanoví opravné prostředky: –řádné – proti nepravomocnému rozhodnutí soudu I. stupně: odvolání, –mimořádné – proti pravomocnému rozhodnutí soudu I. stupně nebo odvolacího soudu: žaloba o obnovu, žaloba pro zmatečnost, dovolání.

61 Odvolání Odvolání – řádný opravný prostředek proti nepravomocnému rozhodnutí soudu I. stupně. Pro sporné řízení platí neúplná apelace (zákaz novot) – účastníci nemohou v odvolacím řízení uplatnit nové skutečnosti nebo nové důkazy. Nové skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem I. stupně, jsou odvolání důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a o.s.ř. Pro nesporné řízení platí úplná apelace – účastníci mohou v odvolacím řízení uplatnit také nové skutečnosti nebo důkazy.

62 Odvolací soud Odvolací soud: –krajský soud – rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím okresního soudu, –vrchní soud – rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu.

63 Objektivní podmínky přípustnosti odvolání Nepravomocné rozhodnutí soudu I. stupně (rozhodnutí nebo usnesení, nikoliv např. platební rozkaz). Přípustnost odvolání – obecně lze podat odvolání proti rozhodnutí soudu I. stupně. Zákon odvolání vylučuje: –proti rozsudkům o tzv. bagatelní peněžní plnění (do částky 10 tis. Kč), –proti usnesením procesní povahy (kterými soud upravuje řízení). Napadení výroku rozhodnutí – odvolání nelze napadat pouze odvolání. Dodržení odvolací lhůty – 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí (lhůta zákonná, lze požádat o prominutí zmeškání ze závažných důvodů).

64 Subjektivní podmínky přípustnosti odvolání Účastník řízení – pokud jeho návrhu nebylo vyhověno. Zákon připouští, aby za stanovených podmínek podal odvolaní také vedlejší účastník, státní zastupitelství nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

65 Náležitosti odvolání Kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí odvolání obsahovat: –označení napadeného rozhodnutí, –označení rozsahu napadení rozhodnutí, –odvolací důvod – označení nesprávností napadeného rozhodnutí, –odvolací petit – čeho se odvolatel domáhá.

66 Odvolací důvody Ve sporném řízení lze odvolání odůvodnit pouze dle § 205 odst. 2 o.s.ř. –procesní vady, které mohou mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (např. nebyly splněny podmínky řízení), –nesprávně nebo neúplně zjištěný skutkový stav věci, –nesprávné právní posouzení věci.

67 Podání odvolání Odvolání se podává v odvolací lhůtě u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Odvolací lhůta je lhůtou zákonnou. Účastník nemůže požádat soud o prodloužení odvolací lhůta. Ze závažných důvodů (náleží k posouzení soudu) může účastník požádat o prominutí zmeškání lhůty. Odvolací lhůta je lhůtou procesní – je zachována, je-li poslední den učiněn úkon nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (provozovateli poštovních služeb).

68 Účinky odvolání Odvolání způsobuje ze zákona dva procesní účinky: –suspenzivní účinek – odvolání odkládá právní moc napadeného rozhodnutí až do rozhodnutí odvolacího soudu (zpravidla též vykonatelnost napadeného rozhodnutí), –devolutivní účinek – ve věci rozhoduje odvolací soud, výjimečně zákon umožňuje tzv. autoremeduru, kdy odvolání může změnit přímo soud I. stupně (§ 210a o.s.ř.).

69 Rozhodnutí odvolacího soudu Odvolací soud rozhodne o odvolání takto: –odvolání odmítne – nejsou-li splněny objektivní a subjektivní podmínky odvolání, –potvrdí rozhodnutí soudu I. stupně – je-li věcně správné, –změní rozhodnutí soudu I. stupně – pokud soud nesprávně rozhodl, ačkoliv správně zjistil skutkový stav, po doplnění nebo zopakování dokazování je možné o věci rozhodnout. –zruší rozhodnutí soudu I. stupně – pro vady řízení dle § 219a o.s.ř. (např. nedodržení podmínek řízení).

70 Rozhodnutí odvolacího soudu Odvolací soud rozhoduje rozsudkem, pokud rozsudek soudu I. stupně potvrzuje nebo mění. V ostatních případech (odvolání odmítá nebo rozsudek zrušuje) rozhoduje usnesením. Pokud odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně zruší a vrátí mu věc k dalšímu řízení, je soud I. stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.

71 Civilní proces 7. Výkon rozhodnutí

72 Výkon rozhodnutí Řízení o výkon rozhodnutí – procesní postup soudu, který spočívá v nucené realizaci povinností uložených v exekučním titulu. Výkon rozhodnutí provádí soud podle části šesté o.s.ř. Věcně příslušný – okresní soud. Místně příslušný – obecný soud povinného dle § 85 o.s.ř. (zákon stanoví výjimky v § 252 odst. 2 až 4 o.s.ř. ).

73 Druhy výkonu rozhodnutí Výkon rozhodnutí se může týkat: –poskytnutí peněžitého plnění, –provedení nepeněžitého plnění, –výchovy nezletilých dětí.

74 Výkon rozhodnutí ukládajících peněžitá plnění Výkon rozhodnutí ukládajících peněžitá plnění lze provést těmito způsoby: –srážkami ze mzdy, –přikázáním pohledávky, –příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu, –prodejem movitých věcí, –prodejem nemovitostí, –prodejem podniku, –zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech.

75 Výkon rozhodnutí ukládajících nepeněžitá plnění Výkon rozhodnutí ukládajících nepeněžitá plnění lze provést těmito způsoby: –vyklizením, –odebráním věci, –rozdělením společné věci, –provedením prací a výkonů, –obnovením stavu předpokládaného v exekučním titulu.

76 Výkon rozhodnutí ve věci výchovy nezletilých dětí Výkon rozhodnutí ve věci výchovy nezletilých dětí lze provést těmito způsoby: –odnětím dítěte, –ukládáním peněžitých pokut.

77 Účastníci vykonávacího řízení Účastníci vykonávacího řízení jsou –oprávněný – subjekt, kterému svědčí právo přiznané exekučním titulem (aktivně legitimován), –povinný – subjekt, kterému exekuční titul ukládá povinnost (pasivně legitimován). Manžel povinného – účastníkem řízení, pokud jsou výkonem postižen majetek patřící do SJM.

78 Nařízení výkonu rozhodnutí Obecně je vykonávací řízení ovládáno zásadou dispoziční – oprávněný se musí domáhat, aby soud nařídil výkon rozhodnutí. Výjimka se týká výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, kdy soud může zahájit výkon rozhodnutí i z moci úřední (zásada oficiality).

79 Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí Kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí návrh na nařízení výkonu rozhodnutí obsahovat: –označení exekučního titulu, –způsob, jakým má být výkon rozhodnutí proveden – jde-li o výkon rozhodnutí ukládající peněžité plnění (u ostatních druhů záleží způsob provedení na úvaze soudu). K návrhu je nutné připojit stejnopis exekučního titulu opatřený potvrzením o vykonatelnosti.

80 Exekuční titul Exekuční titul – listina nebo jiná forma dokumentu (dle zákona), pokud určuje povinnost určitému subjektu. Mezi exekuční tituly patří: –rozhodnutí soudu v občanském soudním řízení, –rozhodnutí soudu ve správním soudnictví, –rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu v trestním řízení, –notářské zápisy nebo exekutorské zápisy se svolením vykonatelnosti, –rozhodčí nálezy.

81 Přiměřenost a vhodnost výkonu rozhodnutí Při rozhodování o návrhu nařízení výkonu rozhodnutí soud musí z úřední povinnosti zkoumat to, zda způsob provedení výkonu rozhodnutí je: –přiměřený – je-li navrženo několik způsobů, musí soud zkoumat, nestačí-li jen některý ze způsobů, –vhodný – nepoměr výše pohledávky oprávněného a ceny předmětu, z něhož má být uspokojení pohledávky dosaženo, anebo je-li zřejmé, že dosažený výtěžek nebude stačit ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí.

82 Výkon rozhodnutí a exekuce Výkon rozhodnutí nelze zaměňovat s exekucí. Exekuční řízení – postup, který rovněž směřuje k nucené realizaci povinností, ale je prováděn soudními exekutory pod dohledem soudu. Exekuční řízení upravuje exekuční řád. O.s.ř. se použije pouze přiměřeně (podpůrně).

83 Soudní exekutor Soudní exekutor – soukromá osoba, která má statut podnikatele. Předpoklady pro výkon funkce: –občan ČR, –VŠ vzdělání na právnické fakultě, –bezúhonný, –vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi (nebo jinou praxi (u soudu, advokáta nebo notáře), –složil exekutorskou zkoušku (nebo jinou zkoušku, např. soudcovskou, advokátní nebo notářskou), –jmenován ministrem spravedlnosti. Soudní exekutor je jmenován ministrem spravedlnosti pro určený exekutorský úřad.


Stáhnout ppt "Civilní proces JUDr. Ing. Jiří Klavík Ing. Jiří Klavík"

Podobné prezentace


Reklamy Google