Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Agregátní nabídka (AS), rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Agregátní nabídka (AS), rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky."— Transkript prezentace:

1 Agregátní nabídka (AS), rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky

2 AS – podstata AS řeší otázku produkce (tedy Y) AS znázorňuje velikost produkce (Y), které jsou firmy ochotny nabízet při různých úrovních inflace (π). AS je odlišná pro krátké období (SR) a dlouhé období (LR). SR max. dva roky LR delší než SR

3 AS v krátkém období V krátkém období je π konstantní – nemění se. Křivka AS je potom horizontální, na úrovni aktuální úrovně π (úrovně, kterou firmy očekávají). Důvody, proč se π nemění. 1. náklady jídelníčku – se změnou cen jsou spojeny náklady. Pevné ceny znamenají pro firmy jistotu. Graficky viz následující snímek. Na úrovni firmy dochází k malému poklesu produkce, pokud ale všechny firmy nesnižují cenu, je na agregátní úrovni pokles produkce (Y) značný. Pokles produkce vede k růstu nezaměstnanosti (u).

4 Podstata meu costs Původní poptávka po produktech firmy d1, tomu odpovídající křivka MR1. Rovnováha v bodě Q´1 a při ceně P1. Pokud dojde ke snížení poptávky z d 1 do d 2, klesnou i mezní příjmy z MR 1 do MR 2, nový bod optima pak bude v průsečíku MR 2 a MC (Q‘ 2 ) a nová cena by měla být P 2. Pokud budou „menu cosi“ vysoké, výrobce nebude cenu měnit a zůstane na P 1. Potom musí zmenšit rozsah produkce na O’ o. V důsledku nedodržení MR 1 =MC dojde ke ztrátě, a to v rozsahu produkce z Q‘ 2 na Q’ o a vyšší ceně z P 2 na P 1. Menu costs znamenají snížení přebytku spotřebitele (malý trojúhleník ohraničený body Q´0P1, Q´0P2, Q´2P2) a přebytku výrobce (sloupec nad křivkou mezních nákladů mezi body Q´0 a Q´2 až po cenu P2).

5 Menu costs graficky

6 Příčiny neměnné inflace v SR Koordinační selhání – firmy se bojí jako první změnit cenu Implicitní cenové kontrakty – cena jako jedna součást strategie firmy vůči zákazníkovi, jak firma tak cena mají představu o nějaké spravedlivé ceně, firmy se bojí cenu změnit, aby si zákazníka nepohněvaly Dlouhodobé dohody o mzdách (w). W tvoří rozhodující část nákladů (C), pokud se w nemění, nemění se firmám tolik C a nemusí měnit P. Na agregátní úrovni (AL) je π konstantní. Překrývání dohod o mzdách – pokud už se w mění, mění se jen v některých firmách, v jiných zůstávají w stejné. Inflace se potom nemusí moc měnit. Teorie efektivnostních mezd – firmy se bojí (i v recesi) snižovat w, protože by je mohli opustit zaměstnanci, které jsou pro ně klíčoví. Vyšší w mají příznivý vliv na výkon zaměstnanců.

7 Křivka AS v SR AS je horizontální na úrovni π, kterou firmy očekávají. Inflační očekávání: - adaptivní (na základě minulé inflace, minulé či aktuální úrovně π). - racionální: na základě všech dostupných informací, na základě odhadů budoucí hodnoty π.

8 Teorie racionálních očekávání (TRE) TRE říká, že subjekty při odhadu budoucího vývoje využívají všechny dostupné informace Lidé se mohou při odhadu mýlit, pokud se mýlí, tak: - chyby systematicky neopakují, aneb snaží se z nich poučit. Čili chyba se znovu obvykle neopakuje. - obvykle se lidé mýlí různými směry od očekávaného vývoje. Jednotlivé chyby se tak mohou vyrušit. Lidé objektivně porovnávají MC na získání další informace z MU (MR) z dané informace (tento MU může být i záporný –v případě když informaci nezískají, mohou utrpět ztrátu). Informaci se vyplatí získat tehdy pokud pro dodatečnou informaci platí: MR > MC (případně MC < ztráta, pokud informaci nezískám). Lidé tedy nemusí být plně informováni.

9 Inflační očekávání a vývoj π Pokud se mění inflační očekávání, mění se i hodnota aktuální π. Př. Inflace je nyní 2 %. Subjekty očekávají, že vzroste na 3 %. Potom začnou této nové hodnotě přizpůsobovat své chování – zaměstnanci požadují růst w o 3 %, firmy (postupně) zvyšují své ceny o 3 %. Na agregátní úrovni tak π vskutku roste o 3 %. Graficky: křivka AS v SR (SRAS) se posouvá z původní hodnoty inflace na novou očekávanou hodnotu inflace (nahoru nebo dolů).

10 Posuny AS Inflační očekávání ovlivňuje zejména produkční mezera (rozdíl mezi Y a Y*) Je-li Y > Y*, lidé očekávají vyšší π. AS se posouvá nahoru do očekávané vyšší hodnoty π. Je-li Y < Y*, lidé očekávají nižší π. AS se posouvá dolů do očekávané nižší hodnoty π. Inflační očekávání na základě produkční mezery, vychází z logiky ekonomického vývoje (viz dále).

11 Logika vztahu Y a Y* a π. Pokud je ekonomika (Y) hluboko pod potenciálním produktem (Y*), mohou firmy nabírat nové pracovníky, kteří by rádi pracovali i za stávající (nebo i nižší) mzdu. AS potom může zůstat na původní úrovni π, případně klesnout na nižší úroveň π - tato nižší úroveň odpovídá nižším w, za které jsou lidé ochotni pracovat. Pokud je Y nad Y*, jsou v ekonomice využity všechny zdroje. Další využití je možné jen při růstu w (obecně cen výrobních faktorů (VF)), tento růst se ovšem odráží v růstu cen statků firem a v růstu π.

12 AS v dlouhém období (LRAS) V LR je AS na úrovni potenciálního produktu – produkuje se tolik, kolik činí Y*. Proč? Pokud je Y > Y*, roste π, firmám se zvyšují náklady. To ale vede k omezování produkce, dochází k poklesu Y na úroveň Y*. Navíc dlouhodobě nelze, aby VF produkovaly více než Y*. Je-li Y < Y*, tak klesají firmám náklady. Firmy mohou potom zvyšovat produkci (Y), až do úrovně Y*.

13 AS v dlouhém období (LRAS) Proč je LRAS svislá na úrovni Y*: Svou roli sehrává takké centrální banka (CB), která: - pokud je Y > Y*, zvyšuje nominální úrokové sazby (i) tak, aby rostla reálná úroková sazba (r = i – π), a tak snižuje AD. Na pokles AD reagují firmy omezováním Y. - pokud je Y < Y*, snižuje nominální úrokové sazby (i) tak, aby poklesla reálná úroková sazba, a tak zvyšuje AD. Na růst AD reagují firmy růstem Y. Inflace se zároveň díky krokům CB vrací na úroveň inflačního cíle (π CB ). Graficky následující snímky.

14 LRAS, Y > Y * Skutečná hodnota Y, tj. Y1 > Y*, dochází k růstu π. SRAS se posouvá nahoru (šipka 1). Firmy v důsledku vyšší π omezují produkci. CB zároveň zvyšuje i tak, aby vzrostla r. To vede k poklesu AD. Zároveň se snižuje π na úroveň inflačního cíle CB (π CB ) – šipka 2. SRAS se vrací na úroveň π CB. V praxi: firmy mohou hodně omezit produkci, CB hodně zvýšit r, takže hodně poklesne AD. V takovém případě se hodnoty Y dostane pod Y*.

15 LRAS, Y< Y* Skutečná hodnota Y, tj. Y1 < Y*, dochází k poklesu π. SRAS se posouvá dolů (šipka 1). Firmy v důsledku nižší π zvyšují produkci. CB zároveň snižuje i tak, aby poklesla r. To vede k růstu AD. Zároveň se zvyšuje π na úroveň inflačního cíle CB (π CB ) – šipka 2. LRAS se vrací na úroveň Y*. V praxi: firmy mohou hodně zvýšit produkci, CB hodně snížit r, takže hodně vzroste AD. V takovém případě se hodnoty Y dostane nad Y*.

16 Vztah Y a Y* Y by se mělo přibližovat Y*. V praxi platí, že Y kolem Y* kolísá. Hodnoty Y* není jednoduché dosáhnout. V ekonomice dochází neustále k nějakým šokům, které odchylují Y od Y*. Pokud na tyto šoky reagují ekonomické subjekty (domácnosti, firmy, zahraničí), i CB a vláda, tak jejich reakce může být přehnaná – mohou zareagovat tak, že Y se hodně změní, tj: - v případě, že nejprve Y < Y*, Y hodně vzroste a dostane se za Y* - v případě, že nejprve Y >Y*, Y hodně klesne a dostane se pod Y*

17 Rovnováha v modelu AS-AD Rovnováha je pokud se protíná LRAS, SRAS a AD v jednom bodě. V takovém případě je ekonomika na úrovni Y* a míra inflace π může být na hodnotě inflačního cíle stanoveného CB. Problém je, pokud se tyto tři křivky neprotínají. Potom záleží na tom, kde se protíná SRAS a AD: - za úrovní Y* - před úrovní Y*. Co se stane viz problematika poptávkových šoků.

18 Poptávkové šoky Pozitivní: AD se posouvá doprava. Pokud se nová AD protne s SRAS za úrovní Y*, viz snímek LRAS, Y > Y*. Negativní: AD se posouvá doleva. Pokud se nová AD protne s SRAS před úrovní Y*, viz snímek LRAS, Y< Y* V případě pozitivního AD šoku roste inflace (π CB ) nad úroveň inflačního cíle CB. Ta by měla (chce-li aby její politika byla důvěryhodná s novou inflací bojovat). Metody boje: - cold turkey: rychlé a razantní snížení AD a tím i π - gradualistická: postupné snížení AD a tím i π Koeficient obětování (sacrifice ratio): o kolik je třeba snížit Y (zvýšit u), aby se snížila π na nějakou přijatelnou úroveň.

19 Pozitivní a negativní AD šok

20 Pozitivní a negativní šok (viz předcházející snímek) Pozitivní: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1 (šipka 1) Y > Y*, dochází k růstu π. SRAS se posouvá nahoru (šipka 2). CB zvyšuje i tak, aby vzrostla r. AD se posouvá z polohy AD1 do polohy AD0 (šipka 3). Krátkodobě Y < Y*, dochází k poklesu π. SRAS se posouvá dolů (šipka 4). Negativní: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1 (šipka 1) Y Y*, dochází k růstu π. SRAS se posouvá nahoru (šipka 4).

21 Reakce CB na pozitivní AD šok (cold tureky) Šok: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1. Y (Y1) je vyšší než Y*. To vede k růstu π. Nová inflace je π1 (původní π0). Tj. dochází k posunu SRAS nahoru. CB zvýší i tak, že roste r (r roste o hodně, takže se výrazně snižuje AD). AD se posouvá zpět do polohy AD1. Y (Y3) se krátkodobě dostává pod Y*. Roste u a klesá π. Růst u a pokles π vede k posunu SRAS na původní úroveň, růstu Y na hodnotu Y*. u = nezaměstnanost

22 Reakce CB na pozitivní AD šok (gradualistická) Šok: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1. Y (Y1) je vyšší než Y*. To vede k růstu π. Nová inflace je π1 (původní π0). Tj. dochází k posunu SRAS nahoru. CB zvýší i tak, že roste r. Ale ve výsledku r roste jen mírně. AD se posouvá do polohy AD2. Y (Y3) se krátkodobě dostává pod Y*. Roste u a klesá π, ale jen mírně – π je stále nad hodnotou inflačního cíle. CB opět zvýší i, tak že dále roste r. AD se posouvá z polohy AD2 do polohy AD0. Růst u a pokles π vede k posunu SRAS na původní úroveň, růstu Y na hodnotu Y*.

23 Nabídkové šoky - negativní Negativní nabídkový šok, SRAS se posouvá nahoru Příčiny šoku: -- snížení reálného množství výrobních faktorů např. z důvodů válek, nemocí apod. To vede k růstu cen a tedy i π -- růst cen základních surovin: ceny těchto surovin vcházejí (alespoň nepřímo v podobě cen energie) do cen všech statků. To vede k růstu cen a tedy i π. -- růst nominálních w rychleji než produktivity práce. To nutí firmy zvyšovat ceny, takže roste i π. -- růst daňových sazeb (nepřímé daně): tento růst zdražuje ceny zboží, takže roste i π. Důsledky šoku: Y klesá pod Y*. To vede k růstu nezaměstnanosti u. Zároveň roste π. Pokud zároveň roste u a π, dochází k tzv. stagflaci. Záleží potom, jak na šok zareagují ekonomické subjekty a CB. Pokud dokáží subjekty reagovat (např. sníží energetickou závislost produkce) a pokud se CB rozhodne z vyšší úrovní π než je její inflační cíl bojovat, může se nová vyšší hodnota π vrátit na hodnotu inflačního cíle. Přizpůsobení však není jednoduché a obvykle trvá nějaký čas.

24 Negativní nabídkový šok Negativní nabídkový šok vede k růstu inflace na úroveň π1. SRAS se posouvá nahoru (šipka 1). Skutečný HDP (Y1) klesá pod úroveň Y*. Roste u a π, tj. stagflace. Pokud se podaří důsledky šoku překonat, může se π vrátit na původní úroveň inflačního cíle (π CB ). Viz šipka 2.

25 Negativní nabídkový šok – reakce CB CB může v zásadě zvolit následující politiky: - restriktivní: zvyšuje i, tak aby rostla r. Důsledkem je pokles AD (AD se posune vlevo, šipka 2) a Y pod Y*, což vede k růstu u a poklesu π (šipka 3). Potom mohou firmy začít rozšiřovat produkci, takže Y se dostává na Y*, - neutrální: CB nezvyšuje r. CB sice zvyšuje i, ale tak, aby r neklesla. V takovém případě se zvyšuje π nad inflační cíl CB (do hodnoty π1). Hodnota Y klesá pod Y*. Záleží v zásadě na chování firem (např. zda omezí energeticky náročné činnosti) a zda π klesne na původní úroveň (šipka 2). - akomodativní: CB snižuje i, tak aby klesla r. CB tak zvyšuje AD (AD se posouvá doprava nahoru, šipka 2), u neroste. Důsledkem ale je další růst π nad inflační cíl CB (šipka 3). Nová hodnota π (π2)se stává novou hodnotou očekávané inflace. Šipka vždy značí 1 původní negativní nabídkový šok.

26

27 Negativní nabídkový šok (NSS)– reakce CB CB si v případě NNS musí krátkodobě vybrat: - chci snížit π za cenu růstu u (nezaměstnanosti) - chci snížit u za cenu růstu π. Proč? Po šoku se ceny hned nemění (působí inflační očekávání). Pokud se CB rozhodne snížit π, zvýší i, tak že vzroste r, dojde k poklesu AD. Mzdy (w) však nezačnou hned klesat, firmy budou propouštět, u poroste. Pokud se CB rozhodne snížit u, tak stimuluje ekonomiku (snižuje i, aby poklesla r). V takovém případě (viz akomodativní politika) roste π.

28 Pozitivní nabídkový šok Vede ve výsledku k tomu, že se posouvá úroveň Y* doprava. Míra inflace (bod, kde se nová LRAS protne s AD) může klesat – šipka 1 CB potom obvykle stimuluje AD, tak aby se inflační cíl vrátil na původní úroveň. Obvykle pozitivní poptávkový šok rovněž vede k růstu w a cen dalších VF, takže se π vrací na úroveň inflačního cíle. Oba jevy – šipka 2.


Stáhnout ppt "Agregátní nabídka (AS), rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky."

Podobné prezentace


Reklamy Google