Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Transformace českého hospodářství po roce 1989 RNDr. Ondřej Šerý 21. listopadu 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Transformace českého hospodářství po roce 1989 RNDr. Ondřej Šerý 21. listopadu 2013."— Transkript prezentace:

1 Transformace českého hospodářství po roce 1989 RNDr. Ondřej Šerý 21. listopadu 2013

2 Visegrádská čtyřka vznik ČSFR (V. Havel), Polsko (L. Wałęsa), Maďarsko (J. Antall) evropská integrace

3 Výchozí pozice MAĎARSKO - „gulášový socialismus“ první reformy už v 60. a 70. letech 80. léta - spolupráce se Světovou bankou a MMF - zavedena DPH existence soukromého sektoru půjčky od západních bank POLSKO import strojů a technologií -> neúspěch, zadlužení soukromé zemědělství a soukromí řemeslníci (vých. Polsko)

4 Výchozí pozice ČESKOSLOVENSKO extrémní stupeň státní kontroly neexistence soukromého sektoru absence malých a středních podniků velká závislost na RVHP zátěž - pomoc Slovensku Přesto vstupní pozice ČSR nebyla špatná! Tab. 1: Zaměstnanost podle sektorů národního hospodářství [%] v Československu, Maďarsku a Polsku v roce 1988 PrimérSekundérTerciér Československo11,547,940,6 Maďarsko20,037,442,5 Polsko26,537,236,3 Pramen: OECD: Průmysl v České republice a Slovenské republice, 1994, 20

5 Transformace 90. léta - experimentální období otázka řazení jednotlivých kroků ŠOKOVÁ TERAPIE - rychlejší forma - upřednostňuje soukromé vlastnictví GRADUALISTICKÁ TEORIE - pomalejší forma, dlouhodobý proces sledováno v zahraničí

6 Transformační recese ve všech zemích V4 pokles HDP pokles průmyslové výroby snížení produktivity práce růst nezaměstnanosti PŘÍČINY: - ztráta tradičních trhů - adaptace na nové trhy - přerušení dodavatelských řetězců - deformovaná struktura ekonomiky

7 Liberalizace socialistické země - silná regulace 1989: podíl soukromého podnikání na tvorbě HDP - Československo 5 % - Maďarsko 20 % - Polsko 28 % : - ČR, Slovensko, Maďarsko 80 % - Polsko 75 % - Polsko 75 % POLSKO - Balzerowiczův plán - liberalizace cen a mezd - omezení dotací firmám - otevření trhu zahraničnímu zboží - odstranění administrativních bariér

8 Liberalizace ČESKOSLOVENSKO - „česká cesta“ cenová deregulace - liberalizace zahraničního obchodu - otevření se světu, orientace na Západ - na Slovensku zpomalení (V. Mečiar) Maďarsko - Bokrosův balík - již v roce 1989 bylo 63 % cen tvořeno trhem - ekonomické rozhodování přeneseno na podniky - až 1995 stabilizační opatření

9 Dopady liberalizace inflace - Polsko 1990: 586 % - ČR a Slovensko 1991: 57 %, resp. 51 % - Maďarsko: max. do 35 % umělá preference těžkého průmyslu podniky mohly samy určovat ceny výrobků výrazně vzrostl podíl soukromého sektoru snížení času na založení společnosti flexibilní pracovní trh

10 Privatizace ČSFR mělo horší počáteční pozice než Polsko nebo Maďarsko cíl: vytvoření struktury soukromých vlastníků otázka: rychlost X kvalita bankrotová legislativa - Polsko a Maďarsko přísnější než ČR a Slovensko než ČR a Slovensko „V Polsku a Maďarsku se taky kradlo, ale ne tak snadno.“

11 Privatizace MAĎARSKO improvizace, právní nejistoty = „spontánní“ privatizace poučení z chyb odmítnutí kupónové privatizace hledání strategického investora potřeba příjmů do rozpočtu POLSKO značný vliv odborů - negativní nejasnost o roli zahraničního kapitálu zvýšení počtu privatizačních metod

12 Privatizace restituce - 75 až 125 miliard korun malá privatizace - 30 miliard korun - veřejné aukce, velká privatizace - kupony a, I. vlna ( ) miliard korun průmysl: strojírenský, kovodělný, textilní, stavebních hmot b, II. vlna (do 1994) miliard korun průmysl: hutnický, energetický, chemický investiční fondy - svěřeno až 72 % kuponů = „III. vlna“ převod státního majetku městům a obcím

13 Restrukturalizace první privatizace nebo restrukturalizace ? problémové průmyslové regiony - dominance jednoho odvětví - malý podíl terciéru - špatné ŽP - sociálně-demografické vlastnosti Polsko - dobře pojatá, důraz na region Maďarsko - zahraniční investoři ČR - rušení výrob, propouštění, snižování energetické náročnosti, podpora malých a středních firem

14 Zahraniční obchod socialismus - obchod prostřednictvím RVHP v ČSSR a Polsku zrušen státní monopol, v Maďarsku až 1991 přeorientování z Východu na Západ (pro ČSFR %, %, %) výhoda - levná pracovní síla výrazně narostla otevřenost

15 Zahraniční obchod - export

16 Zahraniční obchod - import

17 Přímé zahraniční investice PZI přispěly k rychlejší restrukturalizaci a vyšší produktivitě zvýhodněny regiony u hranic a metropole - více než 2 / 3 do Budapešti a Bratislavy - více než polovina do Prahy systém investičních pobídek - Maďarsko: od počátku -> pozdější úspěch - Polsko: ekonomické zóny (v nich jsou společnosti bez daní) - ČR: až od 1998 sleva na dani, podpora při výstavbě průmyslových zón, tvorbě pracovních míst a rekvalifikaci - Slovensko: podobný systém (zaveden v letech )

18 Přímé zahraniční investice v 90. letech příliv PZI narůstal úspěch Maďarska, později Polsko a ČR Maďarsko a ČR dostaly nadprůměrné množství PZI odchod investorů ? telekomunikaceautomobily chemie (PL) farmaceutický průmysl (HU)

19 Hrubý domácí produkt Pramen: OECD Factbook 2008: Economic, Environmental and Social Statistics, Real GDP growth, 2008

20 Nezaměstnanost Pramen: OECD Factbook 2008: Economic, Environmental and Social Statistics, Unemployment rates: total, 2008

21 Zaměstnanost podle odvětví NH Pramen: ILO: Yearly statistics, Total employment by economic activity, UNITED NATIONS: Statistical Yearbook issue,

22 Pracovní migrace před 2008 pozitivní - zaplňují mezery na trhu práce negativní - může nastat výrazný odliv pracovních sil struktura zahraničních pracovníků - ČR: Slováci (40 %), Ukrajinci (25 %), Vietnamci, Poláci - Slovensko: Češi (50 %), Poláci (13 %), Ukrajinci - Polsko: Ukrajinci, Bělorusové a Rusové (25 %), Vietnamci - Maďarsko: Rumuni (50 %), Slováci (18 %), Ukrajinci pracovní emigrace - nejvíce v Polsku (9 % pracovní síly) a na Slovensku (7 %) - cíl: VB, Irsko, Německo

23 Odvětvová struktura

24 Změny

25 význam průmyslu v Československu „V roce 1988 pracovalo v Československu v priméru o 100 % lidí více než ve vyspělých evropských zemích, dále o 47 % více v sekundéru a o 35 % méně v terciéru.“ (L. Kopačka, 1996) role tzv. přidružené výroby

26 Změny

27 Zpracovatelský průmysl

28 Zpracovatelský průmysl

29 Strojírenský průmysl 366,4 tis. osob; 7,3 % Liberecký kraj - Johnson Controls Česká Lípa - Magna Exteriors & Interiors LI - Denso Manufacturing Czech LI Vysočina - Bosch Diesel a Motorpal Jihlava - Futaba Czech Havlíčkův Brod Královéhradecký kraj - Škoda Auto Kvasiny a Vrchlabí Středočeský kraj - Škoda Auto Mladá Boleslav - TPCA Kolín; AERO Vodochody

30 Hutnický a kovozpracující průmysl 224,6 tis. osob; 4,5 % Moravskoslezský kraj - Třinecké železárny - ArcelorMittal Ostrava - ŽDB Group Bohumín - Vítkovice Power Engineering - Evraz Vítkovice Steel - Al Invest Břidličná Vysočina - Žďas Žďár nad Sázavou - Moravské kovárny Jihlava

31 Elektrotechnický průmysl 172,7 tis. osob; 3,4 % Pardubický kraj - AVX Czech Republic Lanškroun - Foxconn CZ Pardubice - OEZ Letohrad Plzeňský kraj - Panasonic AVC Network (PLZ) - MD Elmont Chotěšov - Yazaki Wiring Technologies (PLZ) Olomoucký kraj - Meopta – optika Přerov - Siemens Mohelnice

32 Dřevozpracující průmysl 154,3 tis. osob; 3,1 % Vysočina - Dřevozpracující družstvo Lukavec - Sapeli Polná - Spojené kartáčovny Pelhřimov Jihočeský kraj - JIP – Papírny Větřní - Vltava-Labe-Press - Koh-i-noor Hardtmuth ČB - Centropen Dačice Zlínský kraj - TON Bystřice pod Hostýnem

33 Potravinářský průmysl 131,1 tis. osob; 2,6 % Jihočeský kraj - Madeta České Budějovice - Vodňanská drůbež Vysočina - Kostelecké uzeniny Zlínský kraj - Hamé Kunovice - MP Krásno Valašské Meziříčí

34 Chemický průmysl 124,2 tis. osob; 2,5 % Zlínský kraj - Barum Continental Otrokovice - Mitas Otrokovice a Zlín - Gumárny Zubří - Fatra Napajedla - Deza Valašské Meziříčí Pardubický kraj - Synthesia Pardubice - Paramo Pardubice Ústecký kraj - Unipetrol RPA Litvínov - Spolchemie Ústí nad Labem

35 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 65,2 tis. osob; 1,3 % textilní - Královéhradecký - Juta Dvůr Králové nad Labem - Veba Broumov oděvní – Olomoucký kraj - OP Prostějov – Vysočina – Vysočina - Pleas Havlíčkův Brod kožedělný – Zlínský kraj - Prabos plus Slavičín - Schätzle shoes CZ Otrokovice - Gasi Zlín

36 Sklářství a průmysl stavebních hmot 53,9 tis. osob; 1,1 % Liberecký kraj - Preciosa Jablonec nad Nisou - Preciosa Ornela (Desná, Zásada) - Crystalex CZ Nový Bor Karlovarský kraj - Thun 1794 Nová Role Ústecký kraj - AGC Flat Glass Teplice - AGC Automotive Czech Bílina - Ideal Standard Teplice

37

38

39


Stáhnout ppt "Transformace českého hospodářství po roce 1989 RNDr. Ondřej Šerý 21. listopadu 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google