Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., nálezem ÚS 116/2008 Sb., 121/2008.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., nálezem ÚS 116/2008 Sb., 121/2008."— Transkript prezentace:

1 Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., nálezem ÚS 116/2008 Sb., 121/2008 Sb., 126/2008 Sb., 294/2008 Sb.,305/2008Sb., 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., a s přihlédnutím k nařízení vlády 567/2006 Sb., vyhláškám 357/2007 Sb. a č. 451/2008 Sb., … Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

2 Pracovní doba a doba odpočinku Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

3 Pracovní doba (osnova) Pracovní doba a její vymezení Evidence pracovní doby Rozvržení pracovní doby rovnoměrné a nerovnoměrné Pružná pracovní doba Konto pracovní doby Práce přesčas Pracovní pohotovost

4 Doba odpočinku (osnova) Doba odpočinku – přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu Státní svátky Soboty a neděle Dovolená Mateřská a rodičovská dovolená

5 Pracovní doba ve zvláštních případech (osnova) Zaměstnanci v dopravě Zdravotnictví Policie Záchranné sbory

6 Doporučená lit.: Sládek, Václav: Pracovní doba v novém zákoníku práce, ASPI, Praha 2008 Nové publikace: Spirit, M. a kol. : Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009 Klíma a kol.: Komentář k ústavě a listině, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009 (hospodářská, sociální a kulturní práva, hlava IV. Listiny základních práv a svobod)

7 Čl. 28 LZPS Právo na spravedlivou odměnu za práci Právo na uspokojivé pracovní podmínky 1918 – zavedena v Československu 8 hodinová pracovní doba

8 Pracovní doba – zákl. pojmy Negativní vymezení – doba odpočinku je taková, která není pracovní dobou, § 78 odst. 1 písm. b) ZP Pracovní doba – zaměstnanec je povinen vykonávat práci a zaměstnanec je připraven k výkonu práce na pracovišti, § 78 odst. 1 písm. a) ZP Pracovní pohotovost – doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce v případě naléhavé potřeby nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn na jiném místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele, § 78 odst. 1 písm h) ZP, § 95 ZP dohoda, § 140 ZP – odměna nejméně ve výši 10% prům. výdělku zaměstnance, za výkon práce mzda

9 Stanovená týdenní pracovní doba Určena maximální hranice v zákoníku práce. Konkrétní vymezení určuje zaměstnavatel, písemný rozvrh 2 týdny dopředu, § 84ZP, nedohodnou-li se na jiné době seznámení Zaměstnavatel rozvrhuje pracovní dobu, určuje začátek a konec směn, § 81 ZP Evidence pracovní doby, § 96 ZP - Na žádost zaměstnance umožnit nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a pořizovat si z něj výpisy, stejnopisy na náklady zaměstnavatele

10 Vícesměnný provoz

11 Právo na přidělování práce, § 13 odst. 3 ZP, z. č. 262/2006 Sb., v pl.znění Zaměstnanec má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanec má rovněž právo na rozvržení pracovní doby před zahájením práce. Výj. Konta pracovní doby (§ 86, 87 ZP), Kratší pracovní doba (§ 80 ZP) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, § 74 odst. 2 ZP.

12 Pracovní doba a její rozvržení Evidence pracovní doby, § 78 a násl. ZP Rovnoměrné/nerovnoměrné rozvržení, pružná pracovní doba, §§ ZP (nově konta pracovní doby § 86 ZP) Přestávky v práci, § 88 a 89 ZP) – na jídlo a oddech (lze dělit na části – 2x 15 minut, bezpečnostní (má přednost), ke kojení § 242 ZP (2 půlhodinové přestávky za směnu na každé dítě do 1 roku, dále do 3 měsíců 1 půlhodinová přestávka, započítává se do pracovní doby) Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, § 90 ZP (12 hodin, lze zkrátit na 8 zaměstnanci staršímu 18 let) v týdnu § 92 ZP (35 hodin, u mladistvého 48 hodin) Pracovní pohotovost, § 78 odst. 1 ZP, je-li na pracovišti jde o pracovní dobu Práce přesčas a noční práce, §§ 93 a 94 ZP Dny pracovního klidu, § 91 ZP

13 Pracovní doba a práce přesčas - práce nad stanovený rozsah týdenní pracovní doby, na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem - lze nařídit pouze 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce - pokud jde o tzv. „dohodnutou práci přesčas“, dohoda se zaměstnancem musí být písemná, zákon nestanoví celkový limit této práce přesčas - celkový počet hodin práce přesčas však nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně - na základě dohody může být ujednáno tzv. vyrovnávací období, kdy v případě výjimečného překročení maximálního týdenního limitu přesčasové práce nesmí práce přesčas překročit v průměru 8 hodin v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Opatření týkající se práce přesčas je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací, § 99 ZP

14 Denní pracovní doba – přestávky max.6 hodin ½ hodin Denní pracovní doba Pracovní doba mladistvých max. 4,5 hod ½ hodin 1. Část do přestávky na jídlo a oddech 8 hodin 6 hodin přesčas

15 Týdenní pracovní doba rovnoměrně rozvržená max. 9 hodin denně Přesčasy max. 8 hodin týdně 5 X 8 hodin 40 HODIN

16 Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. 6 hodin 30 m 6 hodin

17 Pružné rozvržení pracovní doby, § 85 ZP Volitelná pracovní doba Základní pracovní doba – začátek a konec určí zaměstnavatel Průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období Neuplatní se při pracovní cestě, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu, brání-li tomu provozní důvody, v době důležitých osobních překážek v práci(náleží-li zaměstnanci náhrada mzdy či nemocenská, platí předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn určené pro tento účel)

18 Konto pracovní doby, § 86, 87, 120 ZP Jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby Vymezí kolektivní smlouva či vnitřní předpis zaměstnavatele Vyrovnávací období 26 týdnů, v kol. sml. lze vymezit 52 týdnů Zaměstnavatel vede účet pracovní doby a účet mzdy, každý týden vykazuje rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou dobou Stálá mzda ve výši nejméně 80%prům. výď.

19 Dny pracovního klidu, § 91 ZP Dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. Práci lze nařídit jen výjimečně. Jen výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: Naléhavé opravné, nakládací, vykládací, inventurní a závěrkové práce. Práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu. Při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. Práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatel. Práce v dopravě. Krmení a ošetřování zvířat.

20 Práce ve svátek Z. č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění Ve svátek lze nařídit výkon prací jako u nepřetržitého odpočinku v týdnu a dále: Práce v nepřetržitém provozu. Práce při střežení objektů zaměstnavatele.

21 Pracovní doba zaměstnanců v dopravě N. v. 589/2006 Sb. Sčítání odpracované doby ve více pracovních poměrech se týká: a) nákladní automobil nad 3, 5 t b) autobus v silniční dopravě – přepravuje-li více než 9 lidí a jde o nahodilou dálkovou silniční dopravu (nepatří sem linkové spoje do 50 km, jezdí-li podle pravidelného jízdního řádu)

22 Odměňování Část šestá ZP upravuje odměňování za práci, odměnu za pracovní pohotovost a srážky z příjmů z pracovněprávního vztahu. § 114 ZP – mzda nebo náhradní volno za práci přesčas + příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku §§ 116, 118 ZP– mzda za noční práci, v sobotu, v neděli + příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku Jinou minimální výši a způsob určení lze sjednat jen v kolektivní smlouvě.

23 Práce v noci Minimálně 3 hodiny mezi 22.°° – a 6.°° hod. Lékařské prohlídky : před započetím práce v noci min. 1x za rok kdykoliv o to zaměstnanec požádá 22 – 6 hod 3 hod 2 6 – 22 hod – 6 hod 6 – 22 hod.

24 Práce přesčas, § 93 ZP - nelze sjednat mzdu nebo plat s přihlédnutím k případné práci přesčas - průměrná délka pracovní doby včetně práce přesčas nesmí přesáhnout 48 hodin v období 7 dnů, délka stanovené týdenní pracovní doby je podle zákoníku práce 40 hodin, přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, 8 hodin zbývá na práci přesčas - pracovní doba zaměstnanců mladších 18 let činí 40 hodin, pracovní doba v jednotlivých dnech u více zaměstnavatelů nesmí přesáhnout 8 hodin

25 Odměňování za práci přesčas Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo právo, tzv. dosažená mzda. Dále náleží za práci přesčas příplatek nebo náhradní volno. Příplatek ve výši 25% průměrného výdělku náleží, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na čerpání náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak se zaměstnancem dohodnuté době, přísluší zaměstnanci zmíněný příplatek.

26 Odměna za práci přesčas u vedoucích zaměstnanců U vedoucích zaměstnanců může být s účinností od sjednána mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu nařízené práce přesčas v kalendářním roce sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek ani náhradní volno za práci přesčas konanou v tomto sjednaném rozsahu nepřísluší. Vedoucími zaměstnanci jsou v tomto smyslu podle § 11 odst. 4 zákoníku práce, takoví zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

27 Novela č. 294/2008 Sb., kterou se mění zákon č. 262/2006 Sb. a další právní předpisy § § 74 odst. 4 zrušen, pr.doba mladiství § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví – zaměstnanec ve zdravotnictví práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b),

28 Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 8 hodin - 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích mezi koncem jedné směny a začátkem další směny - práce přesčas pak může činit 3, 5 hodiny - je-li zkrácen odpočinek na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, musí být následující odpočinek prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku - práce přesčas pak může činit až 7 hodin - 2 přestávky na jídlo a oddech v délce 30 minut Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 12 hodin - práce přesčas na úkor odpočinku v rozsahu 3,5 hodiny - přestávka na jídlo a oddech 30 minut Nepřetržitý odpočinek v týdnu - nejméně 35 hodin, u mladistvých nejméně 48 hodin - podle § 90 odst. 2 ZP lze poskytnout nepřetržitý odpočinek ak, aby za období 2 týdnů činila délka odpočinku celkem alespoň 70 hodin, není-li dodržen 35 hodinový odpočinek v týdnu.

29 Další příplatky, které mohou přijít do úvahy při výkonu závislé práce v souvislosti s výkonem práce: - příplatek z práci ve svátek ve výši průměrného výdělku (není-li poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek) - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v noci Konají-li zaměstnanci práce v noční době, tedy mezi 22 hodinou a 6 hodinou, nesmí délka směny překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za zaměstnance pracujícího v noci jsou považování zaměstnanci, kteří během noční doby pravidelně odpracují nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne. - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v sobotu a v neděli Jiná minimální výše příplatku za práci v noci a příplatku za práci v sobotu a v neděli a způsob určení těchto příplatků může být s účinností od sjednávána v kolektivní smlouvě. - příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nejméně ve výši 10% částky, kterou stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které rovněž ztížené pracovní prostředí vymezuje.

30 Pracovní podmínky zaměstnankyň §§ 238 – 247 ZP § 241 odst. 2 – požádá-li osoba pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět § 242 – přestávky ke kojení - 2 půlhodinové na každé dítě do 1 roku jeho věku, v dalších 3 měsících 1 půlhodinová (započítávají se do pracovní doby) Pracovní podmínky mladistvých §§ 243 – 247 – pouze práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji

31 Pracovní doba zaměstnanců v dopravě N. v. 589/2006 Sb. Sčítání odpracované doby ve více pracovních poměrech se týká: a) nákladní automobil nad 3, 5 t b) autobus v silniční dopravě – přepravuje-li více než 9 lidí a jde o nahodilou dálkovou silniční dopravu (nepatří sem linkové spoje do 50 km, jezdí-li podle pravidelného jízdního řádu)

32 Dovolená, § 211ZP a) dovolená za kalendářní rok nebo na její poměrná část, odpracuje-li zaměstnanec 60 dní, základní výměra dovolené činí 4 týdny b) dovolená za odpracované dny, za každých 21 odpracovaných dní náleží zaměstnanci 1/12 dovolené za kalendářní rok (maximálně 2/12, neboť odpracováním 66 dnů (22x3) zaměstnanec již splní podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracuje alespoň 60 dnů) c) dodatková dovolená, činí 1 týden, za každých 21takto odpracovaných dní- za práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol - koná-li práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé po celý kalendářní rok

33 Čerpání dovolené § 217 odst. 1 ZP, dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu (předchozí souhlas odborové organizace) § 213 odst. 1 – základní výměra činí nejméně 4 týdny § 218 odst. 1 ZP - povinnost určit čerpání alespoň 4 týdnů v kalendářním roce, nejpozději do 31. října příštího roku, nevyčerpá-li ani do konce příštího kalendářního roku, právo na dovolenou zaniká § 220 ZP – hromadné čerpání dovolené, nutnost z provozních důvodů, nesmí činit více než 2 týdny § 213 odst. 4 ZP – nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, přísluší zaměstnanci tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby připadá v celoročním průměru

34 Nárok na dovolenou při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, § 213 odst. 4 zákoníku práce (§ 83 nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (§ 83), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Počet pracovních dnů dovolené (nárok) zaměstnance, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu podle § 83 zákoníku práce lze pak stanovit podle následujícího vzorce:

35 počet skutečně odpracovaných směn za rok Nárok v počtu pracovních dní = počet kalendářních týdnů v roce X nárok v týdnech (4, resp. 5 a více týdnů dovolené) PŘ: 240 odpracovaných směn _____________________. 5 týdnů nárok (dovolená za kal. rok)= 22, 6 = 53 týdnů = 23 pracovních dnů dovolené

36 Zaokrouhlování poměrné části dovolené V praxi se lze setkat s různými způsoby zaokrouhlování poměrné části dovolené. Někteří zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem nahoru“, tj. například při nároku na jednu dvanáctinu dovolené ze čtyřtýdenního nároku zaokrouhlí 1, 667 dne na dva dny. Jiní zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem dolů“, tj. uvedených 1, 667 dne zaokrouhlí na 1, 5 dne. Nejčastěji se vypočtená poměrná část dovolené v praxi zaokrouhluje na celistvý počet půldnů tak, aby se zaokrouhlená poměrná část dovolené lišila od vypočtené nejvýše o ¼ dne, tedy např. takto: 1, 25 dne na 1 den, 1, 26 – 1, 75 dne na 1, 5 dne, 1, 76 – 2, 25 dne na 2 dny, 2, 26 – 2, 75 dne na 2, 5 dne, 2, 76 – 3, 25 dne na 3 dny, ……

37 Mateřská dovolená, § 195 a násl. ZP 28 týdnů, příp. 37 porodila-li žena 2 nebo více dětí Nesmí být kratší než 14 týdnů Při převzetí dítěte 22 týdnů, příp. 31 týdnů převzala-li žena 2 a více dětí, ode dne převzetí do doby, kdy dítě dosáhne 1 roku § 217 odst. 5 ZP – požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět Peněžitá pomoc v mateřství – 70% DVZ, dávka nemocenského pojištění zaměstnanců (z. č. 187/2006 Sb.)

38 Rodičovská dovolená, § 196 a násl. ZP V rozsahu o jaký rodiče požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory (z. č. 117/1995 Sb.), lze pobírat do 4 let věku dítěte, pouze jeden z rodičů

39 Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění novely č. 217/2009 Sb. účinné od 20. července 2009, v návaznosti na insolvenční zákon, z. č. 182/2006 Sb., v platném znění Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu, se může přihlásit o svůj nárok na úřadu a práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel, a současně může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Úřad práce zveřejňuje na úřední desce informace o podání insolvenčního nárvhu na určitý podnik. Lze uplatnit mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za rozhodné období, které je maximálně 6 měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po zahájení. 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, je-li podán insolvenční návrh u příslušného krajského soudu ČR na zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti: 1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit 2. Neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v době podání návrhu na insolvenční řízení, 1. květen 2009 – 30. duben 2010 je to ,- Kč. 1,5 násebek činí ,- Kč, maximálně lze vyplatit za období 3 měsíců 1 zaměstnanci tedy částku ,- Kč.

40 Vážení posluchači, děkuji Vám za pozornost. Přeji příjemný zbytek dnešního dne. Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s. Spolupráce MPSV ČR


Stáhnout ppt "Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., nálezem ÚS 116/2008 Sb., 121/2008."

Podobné prezentace


Reklamy Google