Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kvantitativní metody výzkumu v praxi 1. Část (2.11.2008) Jiří Šafr UK FHS Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kvantitativní metody výzkumu v praxi 1. Část (2.11.2008) Jiří Šafr UK FHS Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích."— Transkript prezentace:

1 Kvantitativní metody výzkumu v praxi 1. Část ( ) Jiří Šafr UK FHS Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích (ZS 2008)

2 - přednášky - full-text literatura - podpůrné nástroje (odkazy, statistika, data) heslo do pdf: kmvp Komunikace: „KMVP, Jméno, klíčové slovo“ Subject: KMVP: Novák projekt

3 KMVP část 13 Struktura přednášky 1. Co je výzkum Epistemologické problémy Omezení, nástrahy v dotazování Základní pojmy Kroky kvantitativního výzkumu a postup výzkumníka Základní techniky sběru dat Koncept standardizace Logika kvantitativního výzkumu Dvě metody poznání Výzkumný problém Konceptualizace a operacionalizace Hypotézy Výzkumný projekt

4 Logika empirického výzkumu v sociologii

5 KMVP část 15 Co je sociologický výzkum? výzkum (survey) = „metoda získávání informací ze vzorku individuí“ pomocí níž můžeme získat informaci (usuzovat na) o postojích, preferencích, potřebách, očekáváních či chování v celé populaci. výběr (vzorek) = část populace (census = šetření celé populace) –není vybrán jen nahodile ani čistě na základě ochoty respondentů spolupracovat individuum → výběr (vzorek) → populace V kvantitativním výzkumu je informace sbírána nějakým standardizovaným způsobem Jednotka analýzy: studovat můžeme i „ne-lidské“ populace, např. objekty (média, výtvory)

6 KMVP část 16 Sociologické metody: dvě cesty Kvantitativné metodologie: -Z vlastností vzorku usuzujeme na vlastnosti populace -Výběr ve vzorku je reprezentativní -Statistické postupy zpracování dat -Realita je zjednodušena na několik proměnných a vztahů mezi nimi. Musí se vejít do předpřipravených schémat -Získáme omezené informace o mnoha jedincích, které jsou reprezentativní na celou populaci -Vzorek reprezentuje populaci jedinců -Cíl: nic jiného než testování hypotéz (a nebo odhady parametrů v populaci) Kvalitativní metodologie: -Chceme problém uchopit, jít do hloubky, porozumět jeho podstatě. Porozumění jednání a významům v jejich sociálním kontextu. Pochopit běžný život v přirozených podmínkách, z pohledu lidí v jejich interpretaci, v jejich běžném jazyce. -Mnoho informací o malém počtu jednotek (lidí) -Problematiku nemusíme dopředu dobře znát. -Nelze zobecnit na celou společnost (často ani populaci) -Vzorek reprezentuje populaci problému, jeho možné relevantní dimenze -Felexibilita postupů, vícevrstevnatá data (záznamy/přepisy, fieldnotes,..) -Cíl: generování a formulace nových hypotéz, porozumění, vytváření teorií Hranicí je míra standardizace tedy míra redukce informací.

7 KMVP část 17 Základní pojmy k vantitativního výzkumu I. Výzkumný problém: vymezení, ujasnění předmětu výzkumu, vymezení vztahu mezi jevy (ve formě otázky, např. „Jak působí výcvik v týmové spolupráci na výkon pracovní skupiny?“) Cílová (základní) populace: populace (systém) na níž vztahujeme výsledky z výzkumu Výběr – výběrový soubor: skupina jednotek (respondentů) vybraná určitou metodou výběru z cílové populace. Zastupuje populaci. Respondent: člen cílové populace

8 KMVP část 18 Proměnná – znak (indikátor): symbolické vyjádření vlastností, měřitelné, indikuje stav veličiny (např. hodnota na škále souhlasu) Přezkoumanost populace: s rozmachem sociálního výzkumu dochází k poklesu ochoty účastnit se výzkumů. Kvalita dat – dvě hl. složky: 1. Reprezentativita: výběrový soubor odpovídá strukturou cílové populaci; díky tomu můžeme závěry pro výběr zobecnit i na cílovou populaci 2. Kvalita měření: přesnost, konzistentnost měření (reliabilita) a obsahová platnost (validita) (viz dále přesnost měření a chyba měření) Základní pojmy kvantitativního výzkumu II.

9 KMVP část 19 Co můžeme v kvantitativním výzkumu zjišťovat ? Dva základní okruhy zjišťování: názory a postoje (např. volební preference, spokojenost se službou) faktuální charakteristiky, chování (např. zdraví, bydlení, výdaje) Problémy: Způsob, jakým klademe otázku může ovlivnit výsledek Nonresponse – ne všichni ze vzorku odpovídají (nenáhodné vychýlení)

10 KMVP část 110 Epistemologické problémy redukce transformace informací

11 KMVP část 111 Transformace informací nečiníme přímé závěry z analýzy reality, ale na základě jejího záznamu či popisu redukovaná analýza reality vede k tvrzením pravděpodobnostního charakteru.

12 KMVP část 112 závěry mohou být obvykle platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali naše data.

13 KMVP část 113 Dotazování namísto přímého pozorování V sociologickém výzkumu většinou nesledujeme samotný studovaný jev, ale pouze jeho indikátory. Pouze při technice přímého pozorování, jej-li studovaným jevem chování, jsme schopni sledovat studovaný jev přímo. nepřímé měření zvyšuje riziko zkreslení

14 KMVP část 114 Omezení, nástrahy v dotazování Vyžaduje navržená otázka vůbec odpověď? Do jaké míry mají respondenti dopředu připravené odpovědi, jak rozumí jazyku výzkumníka? Mohou lidé poskytnout přesné informace o svém minulém jednání? Je respondent ochoten odhalit o sobě požadované informace? Bude respondent motivován zúčastnit se a odpovědět na vše? Adaptováno podle [Dillman 2006]

15 KMVP část 115 Přesnost měření Systematické vychýlení: výpadek v procesu výběru, ve výběrovém souboru je výrazně podhodnocena či vynechána důležitá část populace Výběrový soubor je reprezentativní, když se svou strukturou dobře shoduje se strukturou cílové populace. Závěry na výběrovém souboru můžeme zobecnit na cílovou populaci.

16 KMVP část 116 Přesnost měření je funkcí celkové chyby měření = jak se rozchází naměřené a skutečné výsledky, má dvě složky a) Nevýběrová chyba (nonsampling error) faktory uvnitř i vně metodiky výzkumu obtížně zjistitelné: chybně formulované otázky, nezastihneme všechny vybrané respondenty doma, lidé nechtějí odpovídat, neříkají pravdu,…. b) Výběrová chyba (sampling error) výsledky ve vzorku se lišší od cílové populace, lze statisticky vyčíslit Tolerance chyb (margin of error) suma všech možných výběrových chyb, která kvantifikuje nejistotu výsledků měření → pravděpodobnostní interval -/+ (např. 95% interval spolehlivosti určuje rozpětí kolem naměřené hodnoty) ovlivněno: velikostí výběru, metoda výběru, velikost populace

17 KMVP část 117 Kroky kvantitativního výzkumu 1. Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému. 2. Formulace teoretické hypotézy. 3. Formulace souboru pracovních hypotéz. 4. Rozhodnutí o populaci a vzorku. 5. Pilotní studie – seznámení se s problematikou v terénu. 6. Rozhodnutí o technice sběru informací. 7. Konstrukce nástrojů pro tento sběr. 8. Předvýzkum, pre-test nástroje (dotazníku). 9. Sběr dat. 10. Analýza dat. 11. Interpretace, závěry, teoretické zobecnění. [Disman 1993: 120]

18 KMVP část 118 Postup výzkumníka kroky: 1. dostat nápad (začíná to nesnází, zmatkem, obtížnou situací, pochybnostmi, emočním napětím) 2. formulace problému – pojmové uchopení situace (+ studium literatury) 3. formulace hypotézy 4. usuzování – dedukce, vědec dedukuje důsledky z hypotézy, kterou formuloval 5. ověřování, testování důsledků, pozorování, experiment. Podstatou je ověřování vztahů vyjádřených v hypotéze. [Jeřábek 1993: 14]

19 KMVP část 119 Základní techniky sběru dat přímé pozorování rozhovor dotazník analýza dokumentů

20 KMVP část 120 Přímé pozorování zaměřené, naplánované vnímání vybraných jevů. Vnímané je pečlivě a systematicky zaznamenáváno.

21 KMVP část 121 Rozhovor informace jsou získány v přímé interakci s respondentem. Rozhovor tváří v tvář nebo telefonicky.

22 KMVP část 122 Dotazník Respondent odpovídá písemně na otázky tištěného formuláře.

23 KMVP část 123 Analýza dokumentů analýza dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu (psané dokumenty, i jakékoliv materiální stopy lidského jednání)

24 KMVP část 124 Koncept standardizace všechny základní techniky lze použít ve standardizované formě, kromě dotazníku pak i v nestandardizované formě.

25 KMVP část 125 Standardizace technik dotazování zajištění totožných podmínek při získávání odpovědí od všech respondentů

26 KMVP část 126 Standardizace technik dotazování striktně jednoduché otázky (podněty) odpovědi často omezeny na volbu z předem připraveného souboru kategorií (uzavřené otázky). data lze kumulovat pouze jsou-li totožná. Podmínka je, aby alespoň stimuly (otázky) byly totožné.

27 KMVP část 127 Nestandardizované postupy mohou získat lepší informace o jedincích, nabízí lepší porozumění, ale cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz o sociálních skupinách.

28 KMVP část 128 Standardizace odpovědí uzavřené otázky nabízí soubor alternativ odpovědí, ze kterých respondent vybere.

29 HYPOTÉZY

30 KMVP část 130 Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz.

31 KMVP část 131 Dvě metody poznání Dedukce: teorie → hypotézy → pozorování → přijaté zamítnuté hypotézy Indukce: pozorování → nalezené pravidelnosti → předběžné závěry → teorie

32 KMVP část 132 Kvantitativní výzkum používá deduktivní metodu. Může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými.

33 KMVP část 133 Výzkumný problém výrok formulovaný ve formě otázky. tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký existuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými?

34 KMVP část 134 Postup formulace výzkumného problému 1. seznámení s dosavadními výsledky a stavem výzkumu v oblasti 2. diskuse ideje s kolegy 3. prostudování literaturu o problému

35 KMVP část 135 problém  obecná hypotéza  pracovní hypotézy (operacionalizace)  ověření

36 KMVP část 136

37 KMVP část 137 Výzkumný proces - uspořádání výzkumu Volba (hledání) výzkumného problému Konceptualizace Volba výzkumné metody Operacionalizace Populace a výběr Sběr dat Zpracování dat Analýza dat Aplikace

38 KMVP část 138 Výzkumný projekt zahrnuje rozhodnutí jaké téma bude zkoumáno v jaké populaci jakými metodami z jakého důvodu

39 KMVP část 139 Postup při měření [Babbie 1995: 118] Konceptualizace ↓ Nominální definice ↓ Operační definice ↓ Měření v reálném světě

40 Konceptualizace a operacionalizace

41 KMVP část 141 Konceptualizace Upřesňování a specifikace abstraktních teoretických pojmů (konceptů), tak abychom je mohli následně měřit Proces pomocí kterého specifikujeme přesně, co máme na mysli, když používáme konkrétní pojmy. První krok v němž je „jazyk teorie je překládán do jazyka výzkumu“ Výsledkem procesu konceptualizace je specifikace sady indikátorů (sledovaného jevu).

42 KMVP část 142 Konceptualizace Na indikátorech se nemusíme vždy shodnout > seznam různých indikátorů > jejich seskupením dostaneme dimenze (jevu). Konceptualizace: specifikace dimenzí a identifikování různých indikátorů pro každou z dimenzí.

43 KMVP část 143 Operacionalizace vypracování specifických výzkumných procedur (operací) stanovení vhodných = měřitelných(!!) indikátorů

44 KMVP část 144 Operační definice - operacionalizace koncept je vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen nevysvětluje, co je zkoumaný předmět, ale dává nám návod, jak poznat co to je.

45 KMVP část 145 Typy definice ve výzkumu Nominální definice = převedení na pojem Operacionální definice = popis operací, které je třeba provést k měření konceptu.

46 KMVP část 146 Definice – dva přístupy zdroj: Ferjenčík 2000:40

47 Hypotézy

48 KMVP část 148 Hypotéza výrok o vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými „jestliže se vyskytne to a to, pak to vede k těm a těm výsledkům“

49 KMVP část 149 Hypotézy obecná (základní) hypotéza „očekávání a charakteru věcí, vyvozené z teorie“ pracovní hypotézy překlad teoretického problému do jazyka výzkumu

50 KMVP část 150 Pracovní hypotézy 1. tvrzení předpovídající existenci souvislosti mezi dvěma nebo více proměnnými. 2. Všechny proměnné zmíněné v hypotéze musí mít validní operační definici. 3. Soubor pracovních hypotéz musí zahrnovat nejen proměnné reprezentující zkoumané koncepty, ale i ty, které mohou významně zkreslit interpretaci testovaných vztahů.

51 KMVP část 151 Kritéria dobrých hypotéz Hypotézy: 1. jsou výroky o vztazích mezi proměnnými 2. obsahují proměnné, které lze zjišťovat a měřit 3. vztahy mezi proměnnými lze ověřovat hypotéza prvního a druhého řádu

52 KMVP část 152 Kritéria dobrých hypotéz Ptáme se: 1. Existuje vztah mezi proměnnými? 2. Lze proměnné zjišťovat, měřit? 3. Lze vztah ověřit?

53 KMVP část 153 Příklad: Výzkum čtenářů MS H: čtenářský zájem o časopis klesá s věkem. proměnné: věk, čtenářský zájem

54 KMVP část Existuje vztah mezi proměnnými věk a čtenářský zájem? ANO 2. Lze proměnné zjišťovat, měřit? ANO věk, čtenářský zájem = počet předplatitelů, dotazem na počet čtenářů ve věkové skupině 3. Lze vztah ověřit? ANO – tabulkou závislosti

55 KMVP část 155 Znak – proměnná měřitelný pojem se dvěma nebo více hodnotami symbolické vyjádření vlastností

56 Výzkumný projekt (Research design)

57 KMVP část 157 Výzkumný projekt upřesnění, co chci zjistit a určení nejlepší cesty, jak to zjistit cíle výzkumu jednotky analýzy témata výzkumu (podmínky, orientace, jednání) časová dimenze motivace výzkumu

58 KMVP část 158 Cíle výzkumu 1. Explorace – průzkum počáteční, hrubé porozumění nějakému jevu 2. Deskripce – popis přesné měření a popis vlastností populace nebo jevu > Jak, kolik? 3. Explanace – vysvětlení odhalení a popis vztahů mezi různými aspekty sledovaného jevu > Proč?

59 KMVP část 159 Jednotky analýzy Individuální lidé Skupiny (rodina) Formální organizace (nemocnice) Lidské výtvory –materiální (knihy, obrazy) –sociální interakce (svatby)

60 KMVP část 160 Design výzkumu Survey (repre) vs. Případová studie Úrovně analýzy → jednotka Individuální vs. organizace: Kdo bude vypovídat: 1. klienti, 2. poskytovatelé služby Pokud organizace, kdo za ní vypovídá? Komplexní design výzkumu Triangulace výzkum a Výzkum Chci aby to „dopadlo“ = aby to mělo dopad

61 KMVP část 161 Model vztahů = (přijatelná) redukce reality Znaky-proměnné: závislé (následek), nezávislé (příčina), kontrolní (možná intervenující) Vlivy (znaky) však často působí v interakci Postup vytváření modelu vztahů: Vymezíme maximum proměnných, které mohou do zkoumaného jevu vstupovat (literatura, zkušenost) Určíme, které proměnné jsou v našem případě klíčově významné (relevantní a měřitelné) a ty, které nemusíme brát v úvahu. → Co jsou klíčové proměnné? Navrhneme redukovaný model, kde vyznačíme vztahy mezi vybranými proměnnými (závislými, nezávislými i kontrolními) Poučení: špatný model → chybějící indikátory (otázky v dotazníku) → chybějící znaky v analýze →…

62 KMVP část 162 Model měření přemosťujícího sociálního kapitálu v dimenzi odlišnosti v životním stylu a zájmů - blokové schéma hypotézy ve strukturním modelu

63 KMVP část 163 Model měření přemosťujícího sociálního kapitálu v dimenzi odlišnosti v životním stylu a zájmů – odhadnuté („naměřené“ parametry strukturního modelu

64 Návrh výzkumného projektu (Research proposal)

65 KMVP část 165 Výzkumný projekt by měl obsahovat: Problém nebo předmět výzkumu Co přesně chci studovat? K čemu to poslouží? Má navrhovaný výzkum praktické využití?

66 KMVP část 166 Přehled literatury Co ostatní zjistili o problému? Jaké existují teorie k tématu a co říkají? Jaký výzkum byl doposud realizován? Jsou výsledky konzistentní, nebo se závěry studií lišší?

67 KMVP část 167 Předmět výzkumu Koho nebo co budete zkoumat? Předmět popište obecně v teoretických pojmech i specificky v konkrétních termínech – kdo bude zkoumán a jak se k němu dostanete. Jak bude proveden výběr? Pokud má výzkum dopad na zkoumané osoby, jak zajistíte, že nebudou výzkumem ohroženy či poškozeny?

68 KMVP část 168 Nástroje měření Co jsou klíčové proměnné výzkumu? Jak je budete definovat a měřit? Budou vaše definice a techniky měření převzaté z dřívějších výzkumů, nebo vyvinete vlastní koncepty a nástroje? Nástroj (např. dotazník) je dobré dát do přílohy.

69 KMVP část 169 Metoda sběru dat Jak budete sbírat data? Bude použit survey (průzkum) nebo experiment? Realizujete nový výzkum, nebo použijete reanalýzu již sebraných dat?

70 KMVP část 170 Analýza Naznačte druh analýzy, kterou plánujete použít. Naznačit důvod a logiku analýzy. Popis / explanace – proč / vysvětlení variance? Jaké možné vysvětlující znaky bude obsahovat vaše analýza?

71 KMVP část 171 Časový plán Pro různé etapy výzkumu. Když ne pro návrh výzkumu, tak si ho udělejte pro sebe.

72 KMVP část 172 Rozpočet velké projekty: náklady na pracovní sílu, vybavení, pořizovací materiál, ostatní drobné výdaje jako poplatky za telefon, poštovné. malé projekty: kancelářské prostředky, kopírování, záznamové média pro počítače (CD), poplatky za telefon, náklady na dopravu, atd.

73 KMVP část 173 Návrh výzkumného projektu Problém nebo předmět výzkumu Přehled literatury Předmět výzkumu Model vztahů, indikátory Nástroje měření Metoda sběru dat Analýza Časový plán Rozpočet

74 KMVP část 174 Výzkumný projekt je dobré udělat si i sám pro sebe, i když ho po nás nikdo nechce.

75 KMVP část 175 poučení Jak připravit výzkumný projekt Nesbírám zbytečná data (proměnné), které nepotřebuji pro ověření hypotéz (+specifikaci vztahů) či předem daný popis populace → krátký dotazník Trade off: do modelu vztahů zahrnout vše podstatné (kontrolovat vliv hlavních příčin v pozadí), ale ekonomicky zároveň redukovat počet indikátorů Projekt výzkumu je nejlepší začít tím, že formulujeme: výzkumnou otázku, zkoumanou populaci, obecnou hypotézu, hlavní indikátory a metodu výzkumu – sběru dat (dotazování). Při definování populace si uvědomte cíle výzkumu: reprezentativní šetření (zobecnitelné na celou populaci) vs. případová studie v části populace. Vždy přesně definujte, kdo je populace. Při tom uvažujete, zda již do designu výzkumu případně nezakomponovat její rozdělení na podsoubory významné z hlediska vlivu na zkoumaný jev (strata). Pozor na „průběžně se měnící populace“ (např. pacientů). Hypotézy formulujte stručně, jednoznačně a logicky. Přitom se vyhněte osobních a kulturních hodnocení, preferencí a soudů (např. místo „špatný výkon“ použijte „nižší úroveň výkonu“). Hypotéza není hodnocení, které nelze ověřit. Musí obsahovat ověřitelné kritérium! Smysluplnost a informační hodnota výzkumu. Přináší hypotéza odpověď na nějakou smysluplnou otázku, něco co bychom se bez výzkumu (nikdy) nedozvěděli? Samoúčelná hypotéza (výzkum) k ničemu není!

76 KMVP část 176 Než začnete výzkum, zvažujete: Efektivitu zjištění výzkumu vůči nákladům na pořízení dat: dotazovaní je časově i ekonomicky nákladný proces + neochota odpovídat/ zkreslení roste s délkou dotazníku Hloubku zjištěné informace Praktickou využitelnost zjištění Ohleduplnost ke zkoumanému prostředí (míra ochrany osobních údajů)

77 KMVP část 177 Literatura Babbie, E. (1995). The Practice of social Research. 7th Edition. Belmont: Wadsworth Dillman, D Handout „Writing Questions“. kurz Sociology 525 „Survey Practicum“ Disman, M. (1993): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum Jeřábek, H. (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum Scheuren, F What is a Survey.


Stáhnout ppt "Kvantitativní metody výzkumu v praxi 1. Část (2.11.2008) Jiří Šafr UK FHS Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích."

Podobné prezentace


Reklamy Google