Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přesličky (Equisetales) BOTASKA – botanika s kamerou CZ.1.07/2.2.00/15.0312 Zbyněk Hradílek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přesličky (Equisetales) BOTASKA – botanika s kamerou CZ.1.07/2.2.00/15.0312 Zbyněk Hradílek."— Transkript prezentace:

1 Přesličky (Equisetales) BOTASKA – botanika s kamerou CZ.1.07/2.2.00/ Zbyněk Hradílek

2 Equisetum (angl. Horsetails) – přesličky Výtrusné rostliny charakteristického vzhledu s přeslenitě větvenou lodyhou a článkovaným stonkem. Prastaré rostliny (devon) Dnes vytrvalé byliny, dříve liány i dřeviny Od několika cm až do 8 (-12) m. Equisetum giganteum Jižní Amerika Equisetum palustre Evropa Calamites karbon

3 Sporofyt (vlastní přeslička) je dominantní fází rodozměny Gametofyt je velmi malý Equisetum x moorei E. myriochaetum

4 Lodyha: článkovaná (nodi a internodia) rýhovaná (žebra – carinae, rýhy – valleculae) přeslenitě větvená (v nodu se střídají vedle sebe list – větev – list …) charakteristické kanálky (dutiny) Intenzivní vegetativní rozmnožování pomocí oddenku a hlíz internodium nodus vodivý svazek inervující list odstupující větev anastomóza

5 Lodyha nodi internodia valleculae carinae valekulární dutina karinální dutina centrální dutina sklerenchym chlorenchym Situace na příčném řezu lodyhou je velmi specifická E.s. E.a. E. x mo.E. x me.E.r. Postavení žeber na lodyze koresponduje s polohou cévních svazků uvnitř lodyhy karinální rýha

6 rýha žebro valekulární kanál cévní svazek karinální kanál centrální kanál

7 Rostliny přesliček jsou prostoupeny sloučeninami křemíku příčné křemité valy na větvích přesličky větevnaté Podzemní rhizom (až 15 m dlouhý) rovněž článkovaný s adventivními kořeny, někdy podzemní články přeměněny na kulovité hlízy adventivní kořeny

8 Dvojtvárnost (dimorfismus) lodyh Některé druhy přesliček tvoří 2 typy lodyh: jarní (fertilní) a letní (sterilní) E. arvense E. telmateia E. palustre E. fluviatile E. sylvaticum E. pratense Jarní lodyha po vyprášení výtrusů zaniká, pak letní lodyha Jarní nezelená lodyha se vůbec netvoří Jarní lodyha nezaniká, ale přemění se na letní lodyhu

9 Lodyhy se u většiny druhů přeslenitě větví, někdy se větví jen při bázi a nadzemní část už je nevětvená nebo jen spoře větvená

10 Listy Listy přesliček jsou rovněž přeslenitě umístěné a srůstají v lodyžní (listové) pochvy. Pochvy chrání vmezeřený meristém lodyh. E. hyemaleE. fluviatileE. telmateia – jarní lodyha

11 Výtrusnice jsou tlustostěnné (eusporangiátní) a jsou umístěny po několika na spodní straně štítkovitých sporangioforů. Sporangiofory jsou seskupeny (v přeslenech) do šištic, zpravidla na vrcholu lodyhy, někdy také na koncích větví.

12 štítkovitý sporangiofor výtrusnice výtrusy výtrusnice se otevírají podélnou štěrbinou

13 Výtrusy Izospory (homoiospory) Výtrusy velmi krátce klíčivé, obsahují chloroplasty, haptery, A. haptery ve vlhkém stavu B. haptery v suchém stavu

14 Gametofyt přesliček Haploidní generace (prokel, prothalium) je většinou dvoudomá, žije exosporicky.

15 Vývojový cyklus přesličky rolní – homoiosporie. Štítkovitý sporangiofor s eusporangiátními výtrusnicemi v nichž vznikají výtrusy Sporofyt přesličky rolní Embryo Zelené samičí prothalium (gametofyt) s částečně ponořenými archegonii s oosférou. Z oplozené oosféry (zygota) se vyvíjí embryo Zelené samčí prothalium (gametofyt) s antheridii a polyciliátní spermatozoid Oplození Výtrusy se čtyřmi pentlicovitými hapterami

16 Postavení přesliček v systému VR se poněkud změnilo. Euphyllophyta – megafylní typ listu Monilophyta Recentně jediná čeleď Jeden rod Equisetum Dva podrody: Equisetum – průduchy víceřadé v rovině epidermis, výtrusnicové klasy ve špičce oblé Hippochaete – průduchy jednořadé, ponořené, výtrusnicové klasy ostře zašpičatělé Celosvětově 15 druhů + kříženci V ČR 9 druhů a kříženci n = 108

17 E. arvense – široké spektrum lokalit E. palustre – mokřadní stanoviště, jedovatá a b a b a – délka lodyžní pochvy b – délka prvního článku větve E. arvense E. palustre

18 E. pratense [ C3 ] – vzácná, méně větvená, špičky listů nesrůstají v rezavou šupinu E. sylvaticum – hojná, hodně větvená, špičky listů srůstají v rezavou šupinu

19 E. telmateia [ C4 ] – naše největší přeslička, bílá lodyha E. fluviatile – také robustní, zelená lodyha E. telmateia E. fluviatile

20 E. variegata [ C1 ] – vzácná, minerálně silné půdy E. ramosissima [ C3 ] – hodně větvená, příčné křemité valy E. hyemalis [ C3 ] – nadzemní část nevětvená, velká centrální dutina E. var. E. ram. E. hyem.

21 E. × littorale [ C3 ] [E. arvense × E. fluviatile] E. × moorei [ C2 ] [E. hyemale × E. ramosissimum] E. × meridionale [A2 ] [E. variegatum × E. ramosissimum] E. × mooreiE. × meridionale Kříženci


Stáhnout ppt "Přesličky (Equisetales) BOTASKA – botanika s kamerou CZ.1.07/2.2.00/15.0312 Zbyněk Hradílek."

Podobné prezentace


Reklamy Google