Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Chlopenní vady Přednáška pro mediky 4.ročník. Frank-Starling Law The strength of myocardial contraction depends on filling of the heart The optimal length.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Chlopenní vady Přednáška pro mediky 4.ročník. Frank-Starling Law The strength of myocardial contraction depends on filling of the heart The optimal length."— Transkript prezentace:

1 Chlopenní vady Přednáška pro mediky 4.ročník

2 Frank-Starling Law The strength of myocardial contraction depends on filling of the heart The optimal length of myocardial sarcomera is 2,2um

3 La Place Law Wall stress= P x r/ h

4

5 Rozdělení aortální, mitrální, trikuspidální, pulmonální akutní -- chronická symptomatická -- asymptomatická stenóza, regurgitace, kombinované postižení jedné nebo více chlopní spojená s koronární chorobou malá, mírná, střední, těžká I-IV/IV

6 Příznaky nespecifické - dušnost při námaze, angina pectoris, palpitace, srdeční selhávání, náhlá smrt akutně vzniklá vada- rychlá progrese obtíží, do těžkého srdečního selhání chronická – postupná progrese tíže vady, i těžká vada bývá leta asymptomatická – symptomy = pozdní známka důležité pro indikaci chirurgie u stenóz ne zcela zásadní pro indikaci chirurgie u regurgitací, indikace i před symptomy

7 Diagnostika Anamnéza + fyzikální nález Echokardiografie Selektivní koronarografie- je současně i koronární choroba?(před chirurgií) Magnetická rezonance – hodnocení funkce pravé komory, diagnostika komplexních vrozených vad CT –hodnocení aorty, kalcifikace aortální chlopně, pooperační patologie, výhoda 3D rekonstrukce Invazivní hemodynamická měření – pouze v případě nejasného echokardiografického nálezu ke stanovení závažnosti vady Zátěžové testy – bicyklová ergometrie – k objektivizaci tolerance zátěže a hemodynamické odpovědi na zátěž při sledování pacienta s vadou (zejména AS, ev. AR.)

8 Léčba chlopenních vad Medikamentózní – neovlivňuje progresi vady, jen symptomy Operace vady – Náhrada chlopně mechanickou, biologickou protézou, homograftem – Záchovná operace chlopně (AR), plastika chlopně (MR) Katetrizační řešení – Balonková valvuloplastika - MS – Perkutánní implantace chlopně - AS – Mitraclip systém - MR

9 Aortální stenóza Mitrální regurgitace

10

11

12

13 Aortální stenóza valvární 3.nejčastější onemocnění kardiovaskulární nejčastější důvod chlopenní chirurgie prevalence narůstá s věkem u 2.5% >65 let vada chronická vždy

14 Aortální stenóza: etiologie Degenerace : senilní kalcifikace normální chlopně (proces podobný aterosklerose) Koincidence s koronární chorobou u >50% věk >60let Vrozené abnormality: bikuspidální chlopeň 1-2% populace, u 80% časná fibróza a kalcifikace věk 40-60let Revmatická

15 47-y-old woman with severe aortic stenosis Bone Hyaline cartilage

16 Aortální stenóza: patofyziologie plocha ústí aortální chlopně : 3-4 cm 2 stenóza: pod 2 cm 2 těžká stenóza: pod 1 cm 2 tlakové přetížení levé komory kompenzace: rozvoj koncentrické hypertrofie levé komory- zajistí dostatečný tepový objem přes zúžené ústí a kompenzuje systolický wall stres / La Place zákon) ale: vznik subendokardiální ischemie ( při zátěži zkrácením délky diastoly při tachykardii, i bez koronární nemoci) rozvoj diastolické dysfunkce LK nejprve zpomalená relaxace, plnění komory se částečně posouvá do systoly síní, snižuje se poddajnost levé komory, roste enddiastolický tlak LK ztráta síňové kontrakce ---pokles plnění komory, srdečního výdeje a vzestup tlaku v LS, plicní kongesce progrese vady: ztráta schopnosti kompenzovat tlakové zatížení, zvyšuje se wall stress, klesá kontraktilita komor při subendokardiální ischémii a klesá EFLK.

17

18

19 Aortální stenóza: příznaky Tlakové přetížení levé komory Dlouho kompensovaná, asymptomatická Angina pectoris: normální koronární tepny, ale nepoměr mezi požadavky myokardu a zásobováním Dušnost: diastolické srdeční selhávání,vysoký enddiastolický tlak v LK Synkopa na vrcholu zátěže Systémová embolizace: retinální, CNS Infekční endokarditida Srdeční selhání

20 Aortální stenóza: prognóza onemocnění Prognosis since symp

21 Aortální stenóza: diagnóza, léčba anamnéza: symptomy fyzikální vyšetření: systolický šelest na bazi s propagací do karotid echo: – Kvantifikace stenózy – Hypertrofie a funkce levé komory – Dilatace ascendentní aorty bicyklová ergometrie u asymptomatických těžkých stenóz pomůže s načasováním operace léčba: - asymptomatická - sledovat - symptomatická - chirurgie, TAVI

22

23 Aortální stenóza: léčba medikamentózní léčba : bez efektu, nezpomalí progresi vady ( statiny bez efektu) při kardiální dekompenzaci: diuretika, opatrně i vazodilatancia katetrizační balonková valvuloplastika : časné restenózy u dospělých, bridge k následné náhradě úspěšné u mladých pacientů do 30let náhrada aortální chlopně: mechanickou protézou (u pacientů do věku 65 let) biologickou protézou (u pacientů starších). katetrizační implantace chlopně: nejčastěji transfemorálním přístupem

24 Chlopenní protézy mechanická protéza > 60 let -> bioprotéza Vysoké operační riziko -> perkutánní implantace bioprotézy

25 Katetrizační implantace aortální chlopně - TAVI

26 TAVI Pánevní řečiště – příznivá anatomie a šíře tepen Instrumentárium 18F! (1F=0,33mm) Klinická – předpoklad životní prognózy delší než 2 roky

27 Aortální regurgitace

28 Aortální regurgitace: etiologie Postižení chlopně – Bikuspidální chlopeň – Infekční endokarditida – Senilní degenerace cípů – Ruptura Valsalvského sinu Abnormality kořene – Hypertenze, dilatace anulu – Marfan syndrom – Disekce aorty

29 Aortální regurgitace - etiologie Patologie aortální chlopně Bikuspidální chlopeň Infekční endokarditida Degenerativní –senilní kalcifikace Trauma – ruptura Valsalvského sinu Revmatická (kombinovaná) Postradiační (kombinovaná) Patologie chlopně a aorty Onemocnění pojiva – Marfanův syndrom a jiná onemocnění pojiva – Bikuspidální chlopeň Disekce aorty

30 Parciální ruptura stěny aorty, ± AR Predispozice – Marfanův sy – porucha pojiva Klinicky - zničující bolest na hrudi, kolapsový stav Rychlý rozvoj srdečního selhání až kardiogenního šoku Fyzikálně: šelest AR DG: CT, MR, TEE (jícnové echo). Léčba: emergentní operace - náhrada aorty

31 Marfanův syndrom + Ectopia lentis Prevalence 2-3/ narozených

32 Aortální regurgitace Akutní vada: – Aortální disekce, infekční endokarditida, ruptura Valsalvského sinu – Akutní srdeční selhání, kardiogenní šok Chronická vada: – Bikuspidální chlopeň, senilní degenerace, hypertenze a dilatace anulu, Marfan syndrom – Pomalá progrese, velmi dlouho asymptomatická – Zapojí kompensační mechanismy – Námahová dušnost, nevýkonnost, stenokardie – Prognózu určuje funkce LK, tíže dilatace aorty

33 Aortální regurgitace: patofyziologie Kompenzatorní tachykardie zkracuje dobu diastoly více než systoly, regurgitace se méně uplatní Kompenzatorní snížení periferní vaskulární rezistence Kompenzatorní zvýšení poddajnosti levé komory

34 Aortální regurgitace: patofyziologie přetížení objemové: levá komora vypuzuje efektivní tepový objem + regurgitační objem přetížení tlakové: vypuzuje do vysokotlakého systému, díky vysokému tepovému objemu roste systolický tlak během diastoly dochází k regurgitaci, při současně kompenzatorně snížené periferní rezistenci prudce klesá diastolický tlak, velký tlakový rozdíl systola- diastola.

35 Aortální regurgitace: kompenzační mechanizmy kompenzace tlakového zatížení: rozvoj výrazné hypertrofie levé komory vede k ischémii myokardu při: těžké hypertrofii stěny a při rychlém poklesu diastolického tlaku (koronární perfuze probíhá především v diastole)

36 Aortální regurgitace: patofyziologie Kompenzace objemové zatížení: zvýšená náplň komory vede ke zvýšení EFLK, enddiastolický objem levé komory (LVEDV), poddajnost LK, schopnost pojmout větší objem krve bez zvýšení LVEDP progrese vady: zvětšuje se enddiastolický objem (LVEDV) ale i endsystolický objem (LVESV), tedy klesá EFLK Zvyšuje se enddiastolický tlak LK(LVEDP), tlak v levé síni, plicních žilách--- dušnost Snižuje se efektivní tepový objem---snížená výkonnost, únava Stenokardie při hypoperfuzi: hypertrofického myokardu, +komory s vysokým LVEDP

37 Aortální regurgitace: patofyziologie akutní aortální regurgitace: náhlý velký regurgitační objem, LK nestačí dilatovat, dochází k výraznému vzestupu enddiastolického tlaku komory a k rozvoji srdečního selhání.

38 Aortální regurgitace

39

40 Kompensovaná vada: regurgitační objem zvětšuje enddiastolický volum a endsystolický volum LK/LVEDV, LVESV/ Tepový objem Hypertrofie levé komory, masa levé komory Kompenzatorní tachykardie snižuje regurgitační volum zkrácením doby diastoly Dekompensovaná vada: LVEDV stoupá, tepový objem klesá, LVEDP stoupá Předčasné uzavírání mitrální chlopně,klesá plnění LK

41 Aortální regurgitace známky snížené periferní rezistence: periferní pulzace patrné i na nehtovém lůžku snížení diastolického tlaku a zvýšení systolicko- diastolické diference známky zvýšeného tepového objemu : systolické otřásání hlavy, hmatný vysoký a mrštný pulz dilatace srdce při pokročilé vadě zvedavý úder srdečního hrotu je posunut doleva diastolický šelest šířící se vlevo parasternálně u akutní regurgitaci známky plicní kongesce.

42

43 Aortální regurgitace- přidružené nálezy Austin Flint šelest: vibrace předího cípu mitrální chlopně (regurgitační jet AR a jet z levé síně přes mitrální chlopeň) Traubeho znamení: femorální arterie- výstřel z pistole De Musset znamení: kývání hlavou při kolapsu pulsu Quincke pulsace: kapilární pulsace špiček prstů Duroziezovo znamení: femorální arterie- to and fro šelest

44 Aortální regurgitace echokardiografie metodou volby aortografie

45 Aortální regurgitace: léčba Medikamentózní: výhodnější je tachykardie, vazodilatancia Symptomatická těžká AR –> operace Asymptomatická těžká AR -> operace při dilataci (LVESD 55mm) a počínající dysfunkci levé komory (EFLK 55%) Operace- náhrada chlopně vs. záchovná operace chlopně ± náhrada aorty při významné dilataci

46 Operace Záchovaná operace chlopně – je-li technicky schůdná (bez kalcifikací,…) mechanická protéza > 60 let -> bioprotéza

47 Bentallova operace

48 Mitrální chlopeň Bigi L, Cardiovascular Ultrasound 2009, 7:57 Cípy Myokard levé komory Papilární svaly Dominik, Žáček, Grada 2009

49 Mitrální chlopeň

50 Mitrální regurgitace - etiologie Patologie mitrální chlopně /Primární/ - myxomatozní degenerace, prolaps cípu/ů infekční endokarditida porevmatické postižení. Ruptura papilárního svalu při AIM Vrozená – rozštěp Postiradiační Trauma Patologie levé komory /Sekundární, funkční/ remodelace LK (posun papilárních svalů, dilatace anulu) při: ICHS (ischemická) dilatační kardiomyopatii

51 Mechanismus mitrální regurgitace Klasifikace dle Carpentiera I.Normální pohyb cípů Dilatace, kalcifikace anulu, Perforace cípu při inf. endokarditidě II. Zvýšený pohyb cípů Prolaps jednoho n. obou cípů±ruptura závěsného aparátu III. Omezený (restrikční) pohyb cípů A.V diastole Postiradiační Porevmatické Nemoci pojiva B. V systole funkční MR

52 Mitrální prolaps

53 Mitrální regurgitace: patofyziologie časně : zvýšení EFLK (Frank Starlingův zákon) dilatace levé síně a levé komory později pokles EFLK a zvětšení endsystolického objemu levé komory. při rychle vzniklé mitrální regurgitaci dojde ke zvýšení EFLK, bez dilatace LK, kompenzace nedostatečná, k rychlému vzestupu tlaku v LS a plicním řečišti.

54 Mitrální regurgitace

55 chronická Postupná progrese, dlouho asymptomatická Pozdní příznaky, námahová dušnost, únavnost Holosystolický šelest na hrotě s propagací do axily Dilatace levé komory i levé síně Operace při těžké regurgitaci akutní Ruptura – papilárního svalu u akutního IM – destrukce cípu u infekční endokarditidy – šlašinky u prolapsu mitrální chlopně Náhle vzniklá klidová dušnost, někdy až charakteru plicního edému Tachykardie, levostranné srdeční selhání, krátký systolický šelest na hrotě Levá komora i levá síň bez dilatace, těžká regurgitace Vazodilatace, balonková kontrapulzace, urgentní operace

56 Mitrální regurgitace akutní v.s.- chronická

57

58 Sekundární/funkční MR MR je důsledkem dysfunkce závěsného aparátu na podkladě změny geometrie LK Primární je patologie LK – ICHS – Kardiomyopatie Prediktory prognózy – Koronární nemoc – Dysfunkce LK – Kauzální vztah mezi MR a prognózou je sporný

59 Léčba primární mitrální regurgitace Operace – Symptomatická významná vada – Asymptomatická významná vada při počínající dysfunkci levé komory lze zvažovat při vzniku fibrilace síní, plicní hypertenze Nesplňuje-li ještě kritéria – sledování po 6-12 měsících Medikamentózní léčba - není potvrzena léčba, která by ovlivnila progresi vady

60 Mitrální regurgitace: léčba Chirurgie: plastika chlopně: ring do anulu, plastika cípů, subvalvulárního aparátu náhrada mechanickou protézou náhrada biologickou protézou ( pozor na degeneraci) Katetrizační léčba: Mitral clip: edge to edge repair Medikamentózní léčba: chronické vady: vazodilatancia, diuretika akutní vady: vazodilatancia, inotropní podpora, balonkové kontrapulzace, rychle chirurgická léčba

61 Operace

62 Katetrizační korekce mitrální regurgitace

63 Mitrální stenóza

64 Mitrální stenóza- patofyziologie plocha mitrálního ústí 4-6 cm 2. těžká mitrální stenóza: plocha ústí pod 1 cm 2 v důsledku zúžení mitrálního ústí stoupá tlak v levé síni při zvýšené tepové frekvenci (zátěž, vznik fibrilace síní) se relativně zkracuje diastola a tím se zhoršují podmínky pro vyprazdňování levé síně zvýšená tenze v levé síni se přenáší do plicního řečiště plicní hypertenze, plicní edém k dalšímu zvýšení plicní hypertenze dochází na základě vzniku vazokonstrikce plicních arteriol („reaktivní“ plicní hypertenze) při plicní hypertenzi může dojít k dilataci pravé komory s rozvojem trikuspidální regurgitace, což nazýváme „trikuspidalizací“ mitrální vady.

65 Mitrální stenóza

66 Mitrální stenóza: etiologie

67 Mitrální stenóza- etiologie porevmatická: fúze kosimur, fibrokalcifikační změny chlopně a subvalvulárního aparátu senilní kalcifikaci mitrálního prstence nebo cípů mitrální chlopně“ typicky u dialyzovaných tumory rostoucí či prolabující do mitrálního ústí

68 Mitrální stenóza: průběh u nás vzácná celosvětově nejčastější vada v rozvojových zemích, epidemie Asie, subsaharská Afrika vada s odstupem minimálně let od FR čím kratší odstup od FR, tím těžší postižení postižení více chlopní recidivující ataky FR, těžká symptomatická vada už u letých dilatace síní vede ke vzniku fibrilace síní

69 Mitrální stenóza- fyzikální nález facies mitralis: červeno-fialové zabarvení tváří (jako známka nízkého srdečního výdeje) fibrilace síní: v pokročilém stadiu vady plicní kongesce: inspirační chrůpky, pleurální výpotky hepatomegalie, ascites a periferní edémy poslechový nález: mitrální trojzvuk, tj. modifikovaná (akcentovaná) I. ozva, zesílená II. ozva nad plicnicí při plicní hypertenzi a otvírací klapnutí (opening snap) na začátku diastoly, který je způsoben rychlým otevřením mitrální chlopně při velkém transmitrálním tlakovém gradientu na počátku diastoly

70

71 Mitrální stenóza

72 Mitrální stenóza: symptomy dlouhodobě asymptomatická pak obtíže jen při větší fyzické zátěži- námahová dušnost při dilataci levé síně a vzniku fibrilace síní rychlé zhoršení symptomů u těžké vady: námahová dušnost, až klidová, suchý kašel, únavnost, palpitace při fibrilaci síní, hemoptýza, riziko embolizace

73 Mitrální stenóza echokardiografie EKG: při zachovaném sinusovém rytmu P mitrale (široké P tvořené dvěma pozitivními vlnkami, rozšířené nad 0,12 s a nejvýrazněji vyznačené ve II. svodu) skiagram hrudníku: tzv. mitrální konfigurace srdce (zvětšení levé síně, zvětšení pravé komory, zmenšení levé komory) městnání v plicních žílách se projevuje jejich rozšířením v horních a středních plicních polích a spastickým zúžením v dolních polích.

74 Mitrální stenóza- léčba medikamentózní: diuretika při městnání kontrola tepové frekvence při fibrilaci síní : digoxin, verapamil, beta-blokátory antikoagulační léčba : Warfarinem při fibrilaci síní při sinusovém rytmu při dilataci levé síně nad 50mm perkutánní transluminální mitrální valvuloplastika: těžká symptomatická vada, opakovaná systémová embolizace přes dobře prováděnou antikoagulační léčbu vada s těžkou plicní hypertenzí náhrada mitrální chlopně obvykle mechanickou protézou (rychlá degenerace biologických chlopní v mitrální pozici). Při trikuspidalizaci vady se provádí plastika trikuspidální chlopně.

75

76 Trikuspidální regurgitace - etiologie málokdy primární vada, většinou důsledek nemocí levého srdce (ao, mi vady, dysfunkce levé komory) nebo plicní hypertenze vedoucí k dilataci anulu endokarditis i.v. narkomanů porevmatická kongenitální (A-V kanál, Ebstein) karcinoid

77 Trikuspidální regurgitace: klinický obraz, poslechový nález klinický obraz: Při těžké regurgitaci dochází ke vzestupu tlaku v pravé síni, regurgitační proud se během systoly přenáší až do dolní duté žíly a jaterních žil, porucha jaterních funkcí až kardiální cirhóza pravostranná kardiální insuficience - periferní otoky, ascites, hepatosplenomegalie, dyspepsie, pleurální výpotek, anasarka poslechový nález: systolický šelest s maximem nad dolním sternem zesilující v nádechu

78 Trikuspidální regurgitace: diagnostika, léčba echokardiografie terapie: odstranění primární příčiny zvýšené tenze v plicnici a pravé komoře ACE inhibitory, diuretika, případně digoxin. chirurgická léčba: plastika chlopně, náhrada chlopně

79 Trikuspidální stenóza: etiologie porevmatická- známkou těžké revmatické choroby srdeční (vždy mitrální stenóza, méně aortální vada, nejméně často trikuspidální stenóza) kongenitální tumor pravé síně karcinoid

80 Trikuspidální stenóza: klinika, léčba klinický obraz: plocha trikuspidálního ústí nad 7 cm 2, klinická symptomatologie se objevuje při ploše ústí pod 1 cm 2. zvýšený tlak v pravé síni, dochází ke vzniku periferních otoků, hepatomegalie a ascitu. v klinickém obrazu však obvykle dominuje symptomatologie současně přítomné mitrální stenózy, což může být zavádějící. více než polovina pacientů má fibrilaci síní. poslechový nález:. Při čisté trikuspidální stenóze diastolický šelest s maximem nad dolním sternem současně šelest mitrální stenózy a/nebo trikuspidální regurgitacíe diagnostika: echokardiografie terapie: diuretika katetrizační balónkovou valvuloplastika chirurgie

81 Pulmonální vady stenóza vrozená: izolovaná, spolu s jinými vadami, součástí komplexní vady(Fallotova tetralogie) karcinoid systolický šelest nad plicnicí echokardiografie progredující dušnost, nevýkonnost, známky pravostranného srdečního selhání a synkopy spojené s námahou. balónková valvuloplastika chirurgie (homograft) regurgitace při dilataci anulu plicnice: v důsledku plicní hypertenze. idiopatická dilatace degenerace pulmonálního allograftu diastolický šelest nad plicnicí echokardiografice většinou konzervativně chirurgie při těžké regurgitaci symptomatické


Stáhnout ppt "Chlopenní vady Přednáška pro mediky 4.ročník. Frank-Starling Law The strength of myocardial contraction depends on filling of the heart The optimal length."

Podobné prezentace


Reklamy Google